(Minghui.org) Když Komunistická strana Číny (KS Číny) potlačuje disidenty a menšiny, označuje je často za domácí síly proti Číně, jako by to režimu dávalo záminku k bezohlednému vyvražďování vlastních lidí.

Jak však uvidíme níže, tak je to právě KS Číny, kdo zradil Čínu a její lid od chvíle, co se chopil moci. Ve skutečnosti si přivlastnila komunistickou doktrínu Karla Marxe (Německo), „Internacionálu“ z Francie, a srp a kladivo ze sovětské vlajky. Navíc zašla ještě dál a rozvíjí se z krve čínského lidu.

Původ

Od doby vzniku KS Číny, od Mao Zedonga (Mao Ce-tung) až po jejího současného vůdce, režim vždy vzhlížel ke Komunistickému manifestu jako ke svému teoretickému základu a hlavnímu směru. Je povinnou četbou pro všechny členy KS Číny. Konkrétně Mao zdůraznil, že marxismus a leninismus jsou základem teorií KS Číny.

Co je tedy Komunistický manifest? Začíná slovy: „Evropou obchází přízrak - přízrak komunismu,“ což naznačuje, že komunismus je duch, který se vznáší nad světem a ohrožuje lidstvo.

Kromě toho přijala KS Číny francouskou píseň „Internacionála“ jako stranickou hymnu. Všichni členové strany ji musí zpívat a píseň se hraje při významných událostech. Málokdo však ví, že verze písně strany obsahuje pouze tři ze šesti slok původní francouzské verze, protože text zbývajících tří slok by mohl Číňany inspirovat ke vzpouře proti samotné KS Číny.

Mao jednou napsal, že Říjnová revoluce poslala marxismus do Číny. Skutečně tomu tak bylo. Ve skutečnosti KS Číny začala jako pobočka sovětské komunistické strany (KSSS) na Dálném východě a veškeré její financování pocházelo z KSSS. V důsledku toho si KS Číny zvolila za svou vlajku sovětskou státní vlajku se srpem a kladivem.

Násilnou a brutální povahu komunismu popsal také Marx. „Komunisté opovrhují skrývat své názory a cíle. Otevřeně prohlašují, že svých cílů mohou dosáhnout pouze násilným svržením všech stávajících společenských poměrů,“ napsal v Komunistickém manifestu.

To bylo také to, co udělala KS Číny. Poté, co se síly složené z mafiánů a chuligánů daly dohromady, následovaly konvenci sovětské Rudé armády a nazvaly ji čínská Rudá armáda. Po obsazení provincie Jiangxi v roce 1931 založila KS Číny Čínský sovětský stát a jeho území pojmenovala „sovětská oblast“.

Při příležitosti oslav 60. narozenin Josifa Stalina prohlásil roku 1939 Mao, že na základě podstaty marxismu má všechny důvody k zahájení povstání. Tato věta byla později použita k rozdmýchání ničivé desetileté kulturní revoluce, která téměř zlikvidovala 5000 let tradiční čínské kultury. V dnešní Číně však tatáž KS Číny vyčerpala své zdroje k zastavení jakékoli potenciální hrozby, natož pak povstání. To se rozšířilo na nejmodernější technologie, kterými se snaží kontrolovat internet, cenzuru, nespočet sledovacích kamer a zpracování velkých objemů dat.

Následujíce doktríny německého revolučního socialisty, zpívajíce nenávistnou píseň z Francie a přísahajíce věrnost sovětské vlajce - KS Číny nemá zájem o Čínu ani o čínský lid. A nejen to, vysocí představitelé strany si hromadí korupční peníze ve švýcarských bankách a posílají své manželky a děti, aby si užívaly života ve Spojených státech, zatímco v propagandistických tiskových zprávách bezostyšně prohlašují: „Američtí imperialisté se nás nikdy nepřestanou snažit zničit. Nebudeme následovat západní země.“

Japonská invaze

Z těchto důvodů se vláda Kuomintangu vrhla na KS Číny. Její členové utekli z provincie Jiangxi do provincie Shaanxi. Pomocí podvodu navázali takzvanou druhou spolupráci s kuomintangskou vládou a byli klasifikováni jako Osmá směrová armáda.

Během osmi let, kdy japonská armáda okupovala Čínu (1937 až 1945), Mao prosazoval následující politiku: „10 % na odpor proti Japonsku, 20 % na zvládnutí a 70 % na rozvoj.“ Ačkoli dostávala finanční prostředky od kuomintangské vlády, ČKS vynakládala jen malé úsilí na boj proti japonským útočníkům - na rozdíl od kuomintangské armády bojující v první linii. Posilovala vlastní síly, pěstovala opium v Yan'anu v provincii Shaanxi, tajně se domlouvala s japonskou armádou a občas se v partyzánské válce zaměřovala na kuomintangskou armádu.

Ve skutečnosti Mao v 50. a 60. letech mnohokrát děkoval japonské vládě za invazi do Číny - bez japonské invaze by neměla KS Číny příležitost oslabit kuomintangská vojska a zároveň posílit sebe sama.

Tato dvojí tvář pokračovala i po porážce japonské armády v roce 1945. Když sovětská Rudá armáda podporovaná KS Číny vstoupila do severovýchodní Číny, vojáci tuto oblast vyplenili, znásilnili tamní ženy a zmocnili se majetku, čímž způsobili nekonečné ztráty. To je další příklad spolčení KS Číny s vnějšími silami s cílem zničit Čínu.

Zaprodání Číny

Po převzetí moci KS Číny v roce 1949 se devastace země a jejího obyvatelstva dostala na novou úroveň.

Rozdávání částí země

Po poměrně dlouhou dobu považovala Čínská republika Mongolsko za součást Číny. Komunistická strana Číny však pomohla Stalinovi získat nad tímto regionem kontrolu.

KS Číny umožnila Sovětskému svazu bezplatně využívat čínské přístavy a vzdušný prostor. Kromě toho Mao a jeho pobočník Zhou Enlai (Čou En-laj) přenechali části Číny Severní Koreji, Japonsku, Vietnamu, Indii a dalším zemím.

V nedávné době šel vůdce ČKS Jiang Zemin (Ťiang Ce-min) ještě dál. Uznal několik nerovných smluv mezi Ruskem a dynastií Qing (Čching) a vydal více než 1,4 milionu kilometrů čtverečních půdy, což je plocha asi 40krát větší než Tchaj-wan. Na konci roku 1999 také v tajné smlouvě daroval půdu Vietnamu.

Zabíjení vlastních lidí

Vedoucí představitelé KS Číny spustili četné politické kampaně, aby potlačovali vlastní lidi. V Maově éře k nim patřily pozemková reforma (1948-1950), Tři Anti (1951) a Pět Anti (1952) kampaně, průmyslová a obchodní reforma (1956), Velký skok vpřed (1958), po němž následoval Velký hladomor (1959), a kulturní revoluce (1966-1976). Poté byl Deng Xiaoping zodpovědný za masakr na náměstí Nebeského klidu (1989), zatímco Jiang Zemin zahájil pronásledování Falun Gongu (1999-dosud).

Nepočítáme-li nucené potraty, zemřelo během těchto kampaní asi 80 milionů lidí. Byli mezi nimi statkáři, kapitalisté, intelektuálové, studenti a praktikující Falun Gongu. To je více než všichni, kteří zemřeli během obou světových válek dohromady. Bezohledné zabíjení běžných občanů ze strany KS Číny v dobách míru nemá obdoby.

Aby toho nebylo málo, Mao poslechl Stalina a zapojil se do korejské války vysláním takzvané „Lidové dobrovolnické armády“. Statisíce čínských vojáků zemřely ve válce mimo území Číny.

Rozdávání životně důležitých zdrojů

Kvůli vyslání vojáků do Severní Koreje se KS Číny dostala do mezinárodní izolace. Přesto režim pokračoval v podpoře některých chudých zemí kvůli politickým ziskům, i když to znamenalo poškozování vlastního lidu. Když při velkém hladomoru zemřelo více než 40 milionů Číňanů, požádala Albánie o potraviny. Tehdejší premiér Zhou Enlai bez váhání nařídil, aby se loď plná obilí právě zakoupeného v Americe otočila a dodala obilí do Albánie.

Během vietnamské války poskytla KS Číny Vietnamcům mnoho zbraní a velké množství munice a potravin. Během čínsko-vietnamské války v 70. letech však vietnamští vojáci paradoxně používali zbraně dodané Čínou k boji proti čínské armádě.

Podkopávání tradičních hodnot

Čína je od pradávna známá jako země božských bytostí. Tato tradice inspirovala Číňany po tisíce let.

Pak se objevila KS Číny. V návaznosti na Marxovo německé učení podněcovala buřiče ke vzpouře, aby zničili Čínu. Také nutila lidi, aby přísahali na sovětskou vlajku a oddali se komunismu. Její stoupenci přitom zaprodali své duše komunistickému přízraku. Proto také členové strany často říkají, že se po smrti budou „hlásit k Marxovi“. KS Číny také zaprodala své členy sovětské komunistické straně. To vysvětluje, proč režim ve svých počátcích založil Čínskou sovětskou republiku a prohlásil, že bude bojovat na obranu Sovětského svazu.

Aby toho nebylo málo, KS Číny také vymývá mozky mladým lidem, kteří jsou nuceni vstupovat do Mladých pionýrů a Ligy mládeže. V důsledku toho jsou téměř všechny děti v Číně nuceny přísahat a zasvětit svůj život straně.

Po Stalinově smrti odjel Zhou Enlai s delegáty do Moskvy, aby se zúčastnili pohřbu a pomohli nést rakev, zatímco Mao Zedong zřídil na náměstí Nebeského klidu smuteční místo pro desetitisíce lidí, kteří se obřadu zúčastnili.

Po smrti funkcionářů komunistické strany jsou jejich těla zakryta vlajkou KS Číny, aby se potvrdila jejich oddanost komunistickému přízraku. Každý rok 1. října (státní svátek KS Číny) umisťuje režim na náměstí Nebeského klidu portréty Marxe, Engelse, Lenina a Stalina. V roce 2018 uspořádala strana významnou slavnost ve Velkém sále lidu, když poslala bronzovou sochu Karla Marxe do jeho rodného města v Německu, aby tak oslavila 200 let od jeho narození.

1.října 2009 se po celé Číně objevily velké transparenty s nápisem „Oslava 60 let historie vlasti“. Obyvatelé měst i lidé na venkově byli jejich pohledem překvapeni - náš národ má historii dlouhou 5 000 let, kde se tedy vzalo těch 60 let?

KS Číny byla vytvořena silami mimo Čínu, které neměly skutečný zájem na Číně ani k ní nebyly loajální. Nemá zájem pomáhat čínskému lidu žít dobrý život. Svými doktrínami ateismu a třídního boje a nevyhnutelnou nenávistnou propagandou zabila čínský lid a zničila čínskou kulturu. Zatímco zotročovala svůj lid a vykopávala starověké mudrce, jako byl Konfucius, bezostyšně tvrdila, že si čínský lid zvolil následování KS Číny.

Epilog

KS Číny je příčinou problémů v Číně. Je to přízrak, který stojí proti Číně a čínskému lidu. Uplynulo několik desetiletí a je čas pohnat ji k odpovědnosti. Nebesa jí již nedovolí dále škodit lidstvu.

25. prosince 1991 byl Sovětský svaz rozpuštěn. Skončil také komunistický východní blok. Znaky vyryté na starobylé skále objevené v roce 2002 v okrese Pingtang v čínské provincii Guizhou říkají: „Komunistická strana Číny skončí.“ Nebude to trvat dlouho a režim v důsledku svých hříchů proti čínskému lidu a lidstvu postupně zanikne.