Ponaučení získané při najímání právníka pro zadrženou praktikující

(Minghui.org) Nedávno jsme si najali právníka, aby zastupoval zadrženou praktikující, ale výsledek nebyl takový, jaký jsme očekávali. Rád bych se s vámi podělil o naše zkušenosti.

Poté, co byla praktikující obviněna, jsme sice našli rodinného příslušníka, který nám představil obhájkyni, která nebyla právnička, ale vzhledem k tomu, že soudce má zkušenosti s ustanovováním právníků praktikujícím a dává jim pokyny k uzavření dohody o vině a trestu, zvažovali jsme také najmutí právníka z oblasti lidských práv.

Hledání právníka

Oslovili jsme praktikující z jiných měst, kteří mají zkušenosti s najímáním právníků, a zeptali jsme se jich, zda mají nějaké doporučení. Dali nám několik jmen, ale také nám řekli, že s nimi nejsou už dlouho v kontaktu a nejsou si jisti, zda jsou stále nakloněni Falun Dafa.

Zavolali jsme jednomu právníkovi, který nám řekl, že se s námi může následující den osobně setkat. Když jsme se setkali, právník řekl mnoho pozitivních věcí o praktikujících a že je ochoten kvůli našemu případu cestovat na velkou vzdálenost. Stačil nám jeden telefonát. Dodal, že by případ nevzal, kdyby nešlo o praktikujícího Falun Dafa, protože kdokoli jiný by mohl dokonce odmítnout zaplatit jeho cestovní náklady.

Jedna praktikující mu vyprávěla, jak byla pronásledována. Zdálo se, že právník je velmi dojatý a má slzy v očích. Řekl, že se před mnoha lety setkal s věštkyní, která mu řekla, že má na tomto světě posvátné poslání. Právník cítil, že jeho posláním je pomáhat praktikujícím Falun Dafa.

Právník prohlásil, že je jedním z prvních právníků, kteří se přihlásili k zastupování praktikujících Falun Dafa v Číně, a že za nás podá pouze prohlášení o nevině. O některých případech, které řešil, jsme informovali na stránkách Minghui.org.

Po schůzce jsme měli pocit, že právník má silný smysl pro spravedlnost, a rozhodli jsme se ho najmout. Když jsme se však zeptali na formální smlouvu, právník řekl, že to není nutné. Protože jsme ho nechtěli kompromitovat, souhlasili jsme. Aniž bychom s ním tedy probrali konkrétní úkoly, které jsme po něm chtěli, zaplatili jsme mu v plné výši. To se ukázalo jako velká chyba.

Prozkoumání dokumentace k případu

Druhý den se právník vydal do budovy soudu, aby přezkoumal případ praktikující. Když jsme se však podívali na fotografie, které pořídil (nesměl si pořizovat fotokopie dokumentů, ale mohl fotografovat), byli jsme šokováni, že většina fotografií byla velmi rozmazaná a některé měly uříznutá určitá slova. Jeden z praktikujících se ptal, zda to právník bere vážně, a jiní říkali, že možná vzhledem ke svému věku neumí příliš dobře používat mobilní telefon.

Slyšeli jsme, že někteří právníci po prostudování dokumentů k případu podávají jejich právní rozbor, například jak úřady porušily zákonný postup, když praktikující zatýkaly, nebo si proti nim vymýšlely důkazy, a pak nabízejí návrhy, co dělat dál. Tento právník nám však řekl, že případ praktikující byl velmi jednoduchý a nic na něm nevynikalo, takže jsme s ním o problému do hloubky nediskutovali.

Setkání s praktikující

Krátce poté navštívil právník praktikující ve vazební věznici. Požádali jsme ho, aby praktikující odnesl nové články Mistra nebo jí je přečetl.

Po návštěvě jsme se právníka zeptali, zda praktikující články přečetl a zda jí to pomohlo posílit její spravedlivé myšlenky. Právník nám přímo neodpověděl. Poté, co jsme se několikrát zeptali, nakonec řekl, že přečetl malou část jednoho článku, ale že praktikující si vede dobře a je v dobrém duševním stavu.

Zeptali jsme se právníka, co máme dělat dál. Neposkytl žádný solidní návrh a jen nám řekl, abychom počkali na soud. To jsme nečekali.

Jeden z praktikujících požádal, zda by právník nenapsal soudu dopis, v němž by uvedl, jak policie porušila zákon, když praktikující zatkla, a požadoval, aby byl případ odložen. Právník řekl, že to není nutné. Tvrdil, že nechce, aby soud znal jeho argumenty, protože kdyby je znal, mohl by si připravit něco, čím by je vyvrátil.

Požádali jsme také advokáta, zda bychom si mohli domluvit schůzku se soudcem nebo policistou, který má případ na starosti, abychom s nimi mohli případ osobně projednat. Ale ať jsme navrhli cokoli, právník řekl, že to nemáme dělat. Dále jsme se ho zeptali, zda má nějaké návrhy, jak soudci objasnit pravdu. Řekl, že pokud máme k soudci osobní vztah, můžeme se s ním sejít mezi čtyřma očima. Ale protože jsme žádné známosti neměli, právník už nic dalšího nepředložil.

Nakonec jsme mu předali kopie dopisů, které jsme předtím napsali prokuratuře a soudu, a požádali ho, aby nám k nim dal nějaké vyjádření. Vzal si je a řekl, že se na ně podívá. Nikdy jsme od něj nedostali žádnou odpověď.

Soudní proces

Když jsme obdrželi oznámení procesu s praktikující, požádali jsme o nahlédnutí do obhajoby advokáta, ale on řekl, že to nemůže umožnit. Kdyby se o tom dozvěděl soudce, mohl by právníkovi prostě nařídit, aby prohlášení předložil, aniž by mu umožnil ho u soudu přečíst. Řekl také, že je důležité, aby se během slyšení „hrálo podle sluchu“. I když se nám odpověď právníka nelíbila, stále jsme mu věřili. Mysleli jsme si, že zastupuje tolik praktikujících, tudíž by měl vědět, co dělá.

Dva dny před slyšením jsme požádali právníka, aby se sešel s praktikující a řekl jí alespoň to, aby se na slyšení připravila. Opět řekl, že to není nutné. Museli jsme požádat obhájce rodiny praktikující, aby jí zprávu předal.

Odpoledne před slyšením nám právník ukázal své prohlášení obhajoby. Ukázalo se, že je velmi slabé a část obsahu je určena pro „členy sekty“. Dokonce uznal tvrzení KS Číny, že praktikování Falun Dafa je v Číně nezákonné.

Byli jsme šokováni a uvědomili jsme si, že musíme dobře zvážit, zda ho necháme zastupovat praktikující u soudu. Požádali jsme ho, zda by mohl provést nějaké úpravy, aby byl případ silnější. Poskytli jsme mu šablonu zveřejněnou na Minghui a požádali ho, aby na jejím základě své prohlášení přepracoval. Řekl nám, abychom prohlášení připravili, a pak ho přezkoumá. S tím jsme nesouhlasili.

Protože jsme se nedohodli na obhajobě, řekli jsme, že ho odvoláváme, ale na to nepřistoupil a řekl, že na výpovědi bude pracovat. Když jsme ho však v jedenáct hodin večer (večer před soudním jednáním) kontaktovali, zjistili jsme, že neprovedl žádné změny, jak sliboval.

Nakonec jsme se shodli na tom, že bude praktikující zastupovat u soudu. Mysleli jsme si, že i když není úplně ten pravý, alespoň má stále pozitivní postoj k Dafa. Připravili jsme mu obhajovací prohlášení a požádali ho, aby ho u soudu přečetl. Ale on se stále držel své vlastní verze a odmítl ji změnit, i když jsme jej upomínali. Celé jednání připomínalo spíše vykonstruovaný (soudní) proces a výsledek nebyl takový, jak jsme doufali.

Úvahy

Když o tom teď zpětně přemýšlíme, uvědomili jsme si, že právník neudělal téměř nic, oč jsme jej žádali. Přesto jsme si toho dříve nevšimli, stále jsme si mysleli, že máme spravedlivé myšlenky a nespoléháme na to, že právník udělá věci za nás.

První chyba, kterou jsme udělali, byla, že jsme při první schůzce slepě důvěřovali právníkovi. Je pravda, že o něm bylo na Minghui mnoho zpráv a říkal o Dafa mnoho dobrého. Ale zapomněli jsme, že je to stále běžný člověk, je tudíž snadno ovlivnitelný a může se časem změnit. I když říkal věci, které nebyly úplně v pořádku, kvůli naší slepé důvěře v něj jsme to nepostřehli.

Uvědomili jsme si také, že je naší povinností pomoci právníkovi lépe plnit jeho poslání při zastupování praktikujících a že bychom neměli jen přihlížet jeho selhání. Navenek nám právník pomáhal hledat spravedlnost pomocí právních prostředků. Ale když se na to podíváme z vyšší úrovně, čekal, že ho zachráníme my.

Jedním z poučení, které jsme si odnesli, bylo, že jsme s právníkem neuzavřeli formální smlouvu, v níž by měl být uveden každý detail, který jsme po něm chtěli, například kolikrát by měl navštívit praktikující, jak rychle by nám měl sdělit stanovisko k obhajobě a jak provádět platby, a také co by se mělo dělat, kdyby smlouvu porušil. Měli jsme se chopit vedení sami, a nenechat právníka, aby nám říkal, co máme dělat.

Také jsme se navzájem ptali, proč se to stalo. Uvědomili jsme si, že jsme za proces záchrany nepřevzali plnou odpovědnost sami. Bylo tolik oblastí, které jsme měli pečlivěji sledovat nebo jim věnovat více úsilí, ale kvůli našim lidským srdcím jsme to neudělali. Doufám, že se z této lekce všichni poučíme a v budoucnu si povedeme lépe.

Copyright © 2023 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.