(Minghui.org) Anna byla moje spolupracovnice. Náš vztah byl velmi dobrý už předtím, než jsem začala praktikovat. Poté, co jsme se začaly kultivovat, jsme byly ještě více jako rodina, zejména po začátku pronásledování v roce 1999. Kromě studia Fa a výměny kultivačních zkušeností dvakrát týdně jsme také společně potvrzovaly Fa, vzájemně si pomáhaly a podporovaly se v dobrém i zlém.

V posledních dvou letech se však mezi námi začala vytvářet propast. Už mezi námi nepanovala taková harmonie a kamarádství, jako dřív. Už mezi námi nebyla ta pohoda, natož vzájemná péče a důvěra. I když jsme stále četly Fa společně, naše kultivační sdílení se zmenšilo. Po skončení čtení jsem odešla, protože jsem nechtěla poslouchat její „rýpání“. Také jsem nechtěla vidět její nevlídný postoj a výrazy. Pomyslela jsem si, že nebýt Mistrovy žádosti, abychom studovali Fa jako skupina, určitě bych k ní přestala chodit.

Na Anně se mi nejvíc nelíbilo, že se ráda o věcech dozvídala, takže pokaždé, když jsme se potkaly, se nejdřív zeptala, co kdo dělá, kde je někdo jiný, jestli jsem šla studovat Fa na jiné místo studia Fa a kolik tam bylo lidí atd. Je starší než já, takže i když se mi její vyptávání hnusilo, ze zdvořilosti a úcty jsem jí na otázky odpovídala. Někdy jsem jí také nepřímo připomněla, aby se na takové otázky neptala. Místo toho bychom měly využít čas ke čtení Fa. Ale když jsme se setkaly příště, stále se na ty otázky ptala. Opravdu jsem nevěděla, co mám dělat, a cítila jsem se bezmocná.

Mistrovo učení o tom, že při konfliktech se mám dívat do svého nitra, mi připomnělo, že jsem dlouho obviňovala Annu. Nebyl to pohled směrem ven? Jsem kultivující, proč jsem se nezkoumala? Když se Anna ráda vyptávala, bylo to připoutání k vměšování. Které z mých připoutání se mi tedy Anna snažila pomoci odstranit?

Také jsem se ráda vměšovala? Když jsem se podívala do svého nitra, zjistila jsem, že jsem zvědavá a všetečná. Toto připoutání se samozřejmě neprojevovalo, když jsem byla s ostatními praktikujícími, ale když jsem komunikovala s ostatními, zejména se svou rodinou, byla jsem vždycky všetečná.

Když byl manželův postoj negativní, byla jsem nešťastná. Otravovala jsem ho nebo jsem ho kritizovala a říkala, že s jeho postojem není něco v pořádku. Manžel říkal, že jsem všetečná, ale já jsem to nepřiznala. Někdy jsem mu odmlouvala. Když jsem viděla, že mé chápání Zákona je tak nízké a že se nemohu zbavit kultury komunistické strany Číny (KS Číny), pochopila jsem, že mi Mistr dal prostřednictvím Annina chování najevo svou silnou připoutanost. Stále jsem to však nechápala a tato záležitost se tak dlouho vlekla. Opakovaně jsem propásla mnoho příležitostí, které mi Mistr připravil. Cítila jsem se velmi špatně.

Když jsem si toto připoutání uvědomila a snažila se to změnit, Anna se změnila. Už se neptala na ostatní. Když se mi však nedařilo, Annino vtíravé chování se znovu objevovalo. Nakonec jsem pochopila, že její chování je Mistrovým způsobem, jak mi pomoci vidět mé vlastní problémy. Děkuji vám, Mistře, za vaše pečlivé úsilí!

Také se mi velmi nelíbila Annina strnulá a nevlídná mimika a postoj, když mluvila. Musím pracovat a kvůli pandemii byla naše pracovní doba často upravována. Takže můj čas na studium Fa s Annou musel být podle toho upraven. Pokaždé, když jsem se zmínila o změně našeho času, Anna se rozčílila a hlasitě řekla: „Uděláme to, kdykoli se rozhodneš!“

Kdykoli to udělala, cítila jsem se nepříjemně. Říkala jsem si: „Proč se chováš tak špatně? Nepracuješ, tak proč nemůžeme změnit čas studia Fa? Dobrovolně jsem čas studia Fa neměnila. Musela jsem to změnit, protože se mi změnil pracovní rozvrh. Proč nedokážeš pochopit mou situaci?“

Když se Anna rozzlobila, cítila jsem, že mi bylo ukřivděno. Rozešly jsme se ve zlém. Nahlédnutím do svého nitra jsem nejprve našla svou připoutanost ke stěžování si na Annu: stěžovala jsem si, protože nepřistoupila na můj požadavek šťastně. Když jsem nahlédla do svého nitra, zjistila jsem, že mám další silné připoutání k sobě samé. Myslela jsem jen na své pohodlí, ale nepřemýšlela jsem o tom, že moje častá změna času studia Fa naruší plány, které měla ona. Už tak jsem ovlivnila Annin život, ale neměla jsem výčitky svědomí. Místo toho jsem si stěžovala, že na mou žádost nereagovala s radostí.

Když si vzpomenu na své chování k Anně po celá ta léta, často jsem chodila pozdě, a protože se bála, že mě neuslyší, když zaklepu na dveře, seděla u dveří a čekala na mě. Když jsem přišla k ní domů a zaklepala na dveře, když se trochu opozdila s otevřením, postěžovala jsem si a zeptala se, proč jí trvá tak dlouho, než otevře.

Možná v té době dělala velmi důležité věci. Když jsem si na to všechno vzpomněla, uvědomila jsem si, že mi Anna vždycky vyšla vstříc, ale já jsem nebyla spokojená. Dokonce jsem ji kritizovala a stěžovala si na ni. Jsem opravdu příliš sobecká a cítila jsem se velmi zahanbeně.

Po zjištění všech těchto nedostatků jsem se ze všech sil snažila o změnu. Už nepřicházím pozdě k Anně domů a také se snažím už neměnit čas studia Fa. Když dorazím k jejímu domu a zaklepu na dveře, pokud mi hned neotevře, trpělivě na ni počkám, protože myslím na to, že v tu chvíli možná něco dělá, takže by pro ni bylo nevhodné, aby mi hned otevřela.

Mistrovo Fa mi to neustále připomíná. Nyní, pokud mezi mnou a Annou dojde k nějakému konfliktu, budu se bezpodmínečně dívat dovnitř a dodržovat Mistrovu žádost, abych se napravila. Postupně se propast mezi mnou a Annou zmenšila a my jsme opět schopny studovat Fa a klidně si vyměňovat kultivační myšlenky. Děkuji Mistře za vaši laskavou záchranu.