Přes déšť i slunce, objasňování pravdy po dvě desetiletí

(Minghui.org) Je mi 64 let a žiji na venkově. Falun Dafa jsem začal praktikovat v roce 1998. Než jsem začal praktikovat, trpěl jsem bolestmi žaludku a mohl jsem jíst jen měkkou stravu. Také mě neustále bolela hlava kvůli úrazu, který jsem utrpěl při práci v uhelném dole. Každý den jsem se cítil mizerně a na život jsem pohlížel velmi pesimisticky. Myslel jsem si, že brzy zemřu, a obával jsem se, že se po mé smrti nikdo nepostará o mé dvě děti.

Začátkem roku 1998 přinesla moje žena domů knihu Zhuan Falun. Přečetl jsem si ji a začal praktikovat kultivaci Falun Dafa. Brzy jsem se uzdravil z bolesti žaludku a přestala mě bolet hlava. Stal jsem se dostatečně silným pro práci v zemědělství a životní podmínky mé rodiny se zlepšily. Koupili jsme si televizi, videorekordér a reproduktory. Začali jsme si doma pouštět Mistrovy videopřednášky. Protože se Dafa široce šířil, přišlo k nám domů mnoho lidí, aby se na videopřednášky podívali. Můj dům se přirozeně stal místem praxe v naší vesnici.

Po zahájení pronásledování v červenci 1999 bylo cvičební místo v mém domě nuceně zrušeno. Protože jsem se nevzdal kultivace, byl jsem dvakrát nezákonně zadržen a moje žena byla zadržena třikrát. Policie často přicházela do našeho domu, aby nás obtěžovala, přesto jsme nepřestali dělat to, co my praktikující máme dělat. Od roku 2003 jsme s manželkou roznášeli materiály na objasňování pravdy do okolních vesnic. Ať prší nebo svítí slunce, objasňujeme pravdu už po dvě desetiletí.

Poté, co jsme materiály rozdali v okolních vesnicích, jsme je začali distribuovat i do vzdálenějších míst. Někdy jsme odcházeli z domova ve 14:00 a vraceli se ve 02:00. V některých odlehlých horských oblastech nebyly žádné silnice, takže jsme museli chodit pěšky, místo abychom využili jiné dopravní prostředky. Nejvzdálenější místo, kam jsme šli pěšky, bylo od našeho domova vzdáleno více než 13 kilometrů. S manželkou jsme obvykle chodili společně. Než jsme se vydali na cestu, posílali jsme spravedlivé myšlenky a prosili Mistra o posílení a požehnání. Každý z nás obvykle nesl velkou tašku s informačními materiály. V teplejších dnech nám trvalo až do půlnoci, než jsme dokončili rozdávání dvou velkých tašek materiálů. V zimních dnech jsme obvykle vycházeli v sedm nebo osm hodin večer a domů jsme se vraceli, až když jsme dokončili rozdávání všech materiálů. Někdy jsme domů dorazili až po druhé hodině ranní, když jsme ušli celkem 30 až 35 kilometrů.

V některých odlehlejších vesnicích nebylo pouliční osvětlení, takže jsme se ženou často chodili v noci potmě. Jednou jsme po rozdání materiálu v malé vesnici, kde bylo jen asi 20 domácností, šli po strmém svahu dolů. Moje žena upadla, udeřila se do hlavy a sklouzla ze svahu. Kdyby moje žena nebyla praktikující Dafa, rozbila by si hlavu. V tu chvíli však moje žena zůstala klidná a pomyslela si: „Jsem praktikující Dafa a mám Mistra, který mě chrání.“ A skutečně se jí nic nestalo.

Takových zázračných zážitků bylo mnoho. Například jedné jarní noci jsme šli do nedaleké vesnice. Když jsme u každého domu rozmísťovali letáky, najednou jsem viděl, že letáky vyzařují světlo! Okamžitě mě napadla myšlenka: „Tyto materiály pro objasnění pravdy mohou skutečně zachránit životy!“ Jsem odhodlaný v našem úsilí pokračovat a jsme Mistrovi za jeho povzbuzení velmi vděční!

Kdykoli se v okolí konal vesnický trh, jezdili jsme tam s manželkou s koňským povozem objasňovat pravdu. Pokaždé, když jsme jeli na trh, přivedl k nám Mistr předurčené lidi. Někdy lidé ochotně souhlasili s vystoupením z komunistické strany Číny (KS Číny) a jejích mládežnických organizací poté, co jsme řekli jen několik vět.

Jednoho dne se moje žena vrátila domů z místní výrobny materiálů a byla nadšená. Vyprávěla mi o snu, který se nedávno zdál snaše jednoho praktikujícího. V jejím snu měl vesmír zažít katastrofu a božské bytosti sestoupily na zem pro elixír. Ve snu se tato praktikující proměnila v dámu s velkou dlouhověkostí, která tento elixír vyráběla. Každá pilulka, kterou vyrobila, byla barevná a křišťálově čistá. Ve snu moje žena tento elixír rozdávala. Protože pilulky byly tak vzácné, byla moje žena při jejich rozdělování velmi opatrná, každému dala jen jednu pilulku a nebyla ochotná dát více těm, kteří chtěli více.

S manželkou jsme pochopili, že Mistr prostřednictvím snu povzbuzuje všechny praktikující. Tato konkrétní praktikující vytvořila první místní místo na výrobu materiálů u sebe doma a vyrábí je už dvacet let. Moje žena si často vyzvedávala materiály z domu této praktikující. Během uplynulých 20 let jsme s manželkou roznášeli materiály do všech vesnic, kam jsme se mohli dostat pěšky. V tomto zvláštním období, kdy je starý vesmír nahrazován novým, se božské bytosti jedna po druhé převtělují do lidského světa a čekají na Dafa, aby je zachránil. Tváří v tvář katastrofě jsou materiály pro objasňování pravdy elixírem, který lidi zachraňuje. Praktikující po celé zemi, kteří materiály vyrábějí, jsou ve skutečnosti výrobci elixíru a praktikující, kteří materiály roznášejí nebo objasňují pravdu tváří v tvář, tento elixír rozšiřují. Životy, které zachraňujeme, nejsou obyčejní lidé, ale zástupci nesčetných vesmírů a vnímajících bytostí.

My praktikující neděláme tyto věci pro Dafa nebo pro Mistra; zachraňujeme jeden druhého a zároveň plníme sliby, které jsme dali před sestoupením na zem. Mistr nám svým bezmezným soucitem znovu a znovu dává více času. Moji přátelé praktikující, nebuďte posedlí lidskými věcmi a nezanedbávejte tuto posvátnou odpovědnost za záchranu dalších vnímajících bytostí. Buďme pilní a nezanechávejme na posledním úseku naší kultivační cesty žádné výčitky!