Básně Yue Fei: Loajalita a laskavost (4. část ze 6)

(Minghui.org) Yue Fei, legendární postava čínské historie, je po generace vzorem věrnosti pro čínské lidi. Jeho příběh se znovu a znovu objevuje v čínských historických knihách, dramatech, románech, filmech a dalších dílech - od zahnání útočících Džürčenů přes neproveditelné výkony na bitevním poli až po obranu srdce čínské říše.

Číňané často vyjadřovali své touhy prostřednictvím poezie a Yue nebyl výjimkou. Jeho básně v Collection of Yue Wumu a Collection of Song Poems (sbírky básní) dokládají jeho velkorysou povahu a vznešené ideály.

(Pokračování z 3. části)

Zde je další báseň, která ukazuje Yue Feiovu vizi.

Na návštěvě pavilonu Cuiwei v Chizhou

Mé roucho je obaleno nesčetnými roky prachu, 
Zatímco stoupám na Cuiwei, pro chvíli odpočinku. 
Předtím, než si mohu vychutnat pohled na krásné země, 
Hřmot kopyt dává měsíčnímu světlu odejít.

Yue Fei si velmi vážil svého času a jen stěží jím plýtval na chvíle odpočinku. Jednou napsal verš, který zněl: „Žádné slunce by nemělo zapadnout za den ztracený nečinností / Ušlechtilé úsilí se nenajde v lenosti.“

V jiné básni, „Man Jiang Hong“, napsal: „Neplýtvejme věkem - vždyť naše hlavy, černé v mládí, / Zbělají / Jalovou lítostí, až vše skončí.“

Generál Wu Jie kdysi utratil dva tisíce šňůr peněz, aby koupil dceru učence - dívku proslulou svou krásou - a dal ji Yue Feiovi. Při dodržování správné etikety mezi mužem a neznámou ženou se s ní Yue setkal, když stál za zástěnou.

Řekl jí: „Moje rodina nosí oblečení prostých lidí a jí jídlo rolníků. Pokud si myslíš, že s námi můžeš sdílet radost i strádání, prosím, zůstaň. V opačném případě se neodvažuji si tě nechat.“

Když to dívka uslyšela, začala si pod nosem pochrochtávat. Bylo zřejmé, že se nechce podílet na Yue Feiově přísném životním stylu. Yue tedy požádal, aby ji poslali zpět. Někteří nižší úředníci se mu to snažili rozmluvit s tím, že by to mohlo být považováno za urážku Wu. Yue Fei se však nenechal vyvést z míry.

„Urážka našeho národa bude teprve pomstěna,“ odpověděl. „Jak by mohli jeho generálové pomýšlet na potěšení?“

Když Wu Jie uslyšel jeho odpověď, jeho úcta k Yue Feiovi jen vzrostla.

Někdo se Yue Fei jednou zeptal, kdy bude ve společnosti klid. Odpověděl: „Až ministři nebudou milovat peníze a generálové nebudou mít strach ze smrti, pak bude na světě mír.“

Ačkoli je tato věta jednoduchá, její obsah je hluboký a mnohem snadněji se řekne, než udělá. Pouze ti, kteří se skutečně starají o národ a drží se tohoto původního záměru bez ohledu na útrapy, mohou doufat, že si udrží tak vznešenou úroveň morálky.

(Bude pokračovat – 5. částí)