Cvičení Falun Dafa mi navrátilo zdraví

(Minghui.org) Nebyla jsem zdravý člověk. V osmnácti letech jsem začala mít křeče a musela jsem se vyhýbat vzrušení nebo rozrušení. Když se moje sestry sešly a mluvily o veselých věcech, nevydržela jsem to a vyjela na ně. Moje rodina se vždycky snažila vyhnout tomu, aby mě dráždila.

Vdala jsem se, když mi bylo třicet. Břicho jsem měla vždycky nafouklé, jako bych byla v sedmém nebo osmém měsíci těhotenství. Měla jsem silnou zácpu. Lékaři mi řekli, že mám tuberkulózu pánve a že nikdy nebudu moci otěhotnět.

Také jsem měla na paži bouli, ze které vytékal hnis a krev. Více než 10 let jsem zkoušela léčbu západní i čínskou medicínou, ale nic nepomáhalo. Jeden lékař se mi ji dokonce pokusil vypálit. Bolest byla nesnesitelná a jen to znovu narostlo. Protože jsme byli příliš chudí na to, abychom vyhledali další lékařskou péči, musela jsem s tím žít.

Můj otec a moje sestra začali praktikovat Falun Dafa v roce 1996. Byla jsem negramotná a neměla jsem čas, takže jsem jejich návrh nepřijala a nepraktikovala.

Otec mě navštívil v roce 1998, když mi bylo 42 let, a naučil mě první cvičení. Při protahování mě bolely kosti, ale potom jsem se cítila dobře a lehce. „To je dobré cvičení - musím se ho naučit,“ pomyslela jsem si, a tak jsem šla na místo skupinového cvičení. I poté, co jsem byla v roce 2000 nezákonně zadržena, jsem pokračovala ve studiu Fa a cvičení s ostatními praktikujícími.

Poté, co jsem začala praktikovat, křeče, které mě léta sužovaly, zmizely. Byla jsem šťastná a stala jsem se otevřenější. Řekla jsem o Falun Dafa svým sousedům a přátelům a vyprávěla jim o svých fyzických a duševních změnách. Oni si však mysleli, že je to všechno jen v mé hlavě. Uvěřili by tomu, jen kdyby se mi zahojila vytékající boule na ruce.

V roce 1999, kdy komunistická strana Číny začala Falun Dafa pronásledovat, jsem byla nezákonně zatčena. Čtyři policisté z místní policejní stanice se mě snažili přinutit, aby mi byly odebrány otisky prstů, abych mluvila špatně o zakladateli Falun Dafa a abych přestala praktikovat. Když jsem odmítla, drželi mě na zemi a já měla další křeč. Jeden z policistů se vyděsil a řekl mi, abych požádal Mistra o pomoc. Pak mě odvedli domů.

Sousedé mi poradili, abych jen podepsala prohlášení a přestala praktikovat. Řekla jsem, že by to bylo špatné. V tu chvíli mi boule na ruce začala krvácet. Řekla jsem jim, že se v té bouli točí kolo zákona, ale nevěřili mi. Druhý den byli v šoku, když viděli, že boule plná hnisu zmizela a zůstala po ní jen téměř neviditelná malá jizva. Už se mě nesnažili přesvědčit, abych přestala cvičit. Někteří z nich dokonce říkali, že Dafa je dobrý.

Koncem roku 2000 došlo v naší oblasti k hromadnému zatýkání praktikujících Dafa, aby nám zabránili v cestě do Pekingu. Více než šest měsíců jsem byla nezákonně držena ve vazební věznici. Na severu je v zimě velká zima. Dokonce i podlaha kolem teplé jámy uvnitř cely byla pokryta ledem. S dalším praktikujícím jsme zde byli zadržováni více než šest měsíců.

Na protest proti nezákonnému zadržování jsme drželi 20 dní hladovku. V té době jsem nevěděla, že jsem těhotná. Jen jsem nemohla jíst v páře vařené housky z kukuřičné mouky, ve kterých byl krysí trus. V důsledku toho jsem byla velmi hubená, když mě po šesti měsících propustili.

Protože jsme neměli peníze, narodilo se mi dítě doma. Přestože jsem byla podvyživená, dítě bylo velmi zdravé. V té době mi bylo už 46 let - takže to byl opravdu zázrak.

Během porodu jsem prodělala spoustu krevních sraženin. Krvácela jsem ještě další tři roky. Krev mi někdy prosákla i skrz bavlněné kalhoty. Poté všechny mé potíže, jako nadýmání, krvavé puchýře, křeče a tak dále, zázračně zmizely. Nyní jsem matkou tří dětí.

Dafa praktikuji již více než 20 let a je mi nyní 67 let. Jsem zdravá, fyzicky i duševně. Mnohokrát děkuji Mistrovi!