Přestal jsem omezovat sám sebe

(Minghui.org) Covid se v roce 2020 rychle rozšířil, mé město bylo uzavřeno a zdálo se, že svět končí.

Pomáhal jsem ostatním praktikujícím s jejich technickými problémy a měl jsem o ně obavy, protože mnoho praktikujících se ve svých potřebách spoléhá na ostatní. Někteří praktikující například každý den tváří v tvář objasňovali pravdu a vedli si dobře, ale nemohou se dostat na webové stránky Minghui. Někteří se zaměřili na distribuci pravdu objasňujících materiálů, ale spoléhali se na to, že jim materiály vytisknou a předají jiní. Někteří dokázali vyrobit spoustu materiálů, ale nemohou udržovat své vybavení. Lockdown přerušil komunikaci mezi praktikujícími, přesto jsme potřebovali zachraňovat lidi.

Dříve jsem si všiml, že se někteří lékaři zaměřují pouze na dělání jedné věci, ale současný společenský stav omezuje naši schopnost koordinovat a zachraňovat lidi. Na povrch se vynořily mé lidské představy, jako je pocit zlosti, touha stěžovat si a obviňovat druhé z jakýchkoli problémů. Ale pomyslel jsem si: „Co můžu dělat?“. Věděl jsem, že bychom neměli ztratit kontakt s ostatními praktikujícími, kteří by mohli následovat uspořádání starých sil. Rozhlédl jsem se kolem sebe a našel způsob, jak se dostat ze své komunity.

Šel jsem do Caiiny komunity. Tamní ochranka byla velmi přísná a u brány stála stráž. Prošel jsem se kolem a uviděl příležitost. Přijelo auto, a když ochranka kontrolovala řidičský průkaz, prošel jsem bránou z druhé strany. Když jsem dorazil k Cai domů, byla šťastná a dohodli jsme se, že budeme studovat Fa u mě doma, byli jsme rozhodnuti nepřijmout okolnosti.

Řekla mi něco, co se nedávno stalo. Její dům byl místem pro materiály objasňující pravdu a ona byla zodpovědná za poskytování materiálů a týdeníku Minghui praktikujícím ve své oblasti. Poté, co bylo město uzavřeno, se domnívala, že praktikující tyto materiály potřebují, a přestože jí bylo sedmdesát let, přelezla Cai zeď a mohla se dostat do komunity jiného praktikujícího. Dorazila do domu praktikující a předala jí materiály a týdeník Minghui. Praktikující však řekla: „Už sem nechoď, moje rodina si nepřeje, abych se stýkala s ostatními, protože se bojí viru“.

Cai byla smutná, ne kvůli sobě, ale kvůli praktikujícímu. Tím, že přijala to, co chtěla její rodina, i když nepřerušila své vazby s ostatními praktikujícími, nenásledovala tak cestu, kterou zařídily staré síly?

Věděl jsem, že mnoho praktikujících jen čekalo, až jim jiní dodají materiály a týdeník Minghui, nebo se spoléhalo na to, že jiní přijdou a provedou údržbu jejich vybavení. Ztráta kontaktu s ostatními praktikujícími pro ně znamenala také ztrátu kontaktu s webovými stránkami Minghui, a to nebyla maličkost. Před pandemií jsem navrhoval, aby se všichni naučili nějaké technické dovednosti a aby si každý vyrobil materiály, ale nyní jsem cítil, že je tato otázka naléhavá. Náprava Fa na nikoho nečeká a my už nemůžeme jen čekat nebo se spoléhat na ostatní.

Ding se nemohl dostat na webové stránky Minghui a spoléhal na to, že mu budu nosit týdeník Minghui a články o sdílení zkušeností, navíc bydlel daleko. Kvůli pandemii jezdilo jen velmi málo autobusů, dál jsem o tom nepřemýšlel, jen jsem se vydal k němu domů. Šel jsem pěšky všude tam, kde nejezdily autobusy. Když jsem dorazil do jeho komunity, byla zcela uzavřená. Obešel jsem ji a našel jsem mezeru v plotě, která byla velmi úzká, ale podařilo se mi projít. S pomocí Mistra Li (zakladatele Dafa) nemůže praktikujícím nic bránit.

Ding byl překvapený, když mě uviděl, a zeptal se, jak jsem se dostal dovnitř. Vysvětlil jsem mu to a také jsem mu navrhl, aby se naučil dostat na webové stránky Minghui. Povzdechl si a řekl: „Už dlouho vím, že bych se to měl naučit.“ Obvykle jsem se technickým záležitostem věnoval jen před pandemií. Ale když bylo město uzavřeno, zdálo se, že mé schopnosti už nejsou potřeba. Rozhodl jsem se, že bych měl začít distribuovat materiály, a zapnul jsem tiskárnu, ale právě v tu chvíli jsem si uvědomil, že nemám dost papíru.

Zašel jsem do obchodu s elektronikou, kde jsem si kupoval zásoby, ale ten byl vzhledem k pandemii zavřený. Pomyslel jsem si: „Porozhlédnu se po okolí a Mistr mi pomůže najít nějaký obchod.“ Nakonec jsem našel malý obchod, který byl otevřený, a měli tam papír, který jsem potřeboval. Byl jsem velmi šťastný a v duchu jsem si stále opakoval: „Děkuji vám, Mistře!“.

Jednoho dne, když jsem roznášel materiály, jsem u brány uviděl vyvěšenou nálepku pravdy. Když jsem ji uviděl, pocítil jsem povzbuzení: „Praktikující mohli vyjít ven!“ Cítil jsem sílu našeho jednotného těla a to mi dodalo sebevědomí.

Nevěděl jsem, jak dlouho bude město v lockdownu. Předtím jsem pracoval pouze na technických záležitostech a nevěnoval jsem velkou pozornost objasňování pravdy nebo tisku materiálů. Kvůli pandemii se změnily okolnosti, zasahovalo se do nás a nemohli jsme dělat dobrou práci při záchraně lidí způsoby, které jsme používali dříve. Zdálo se, že jsme se omezili pouze na výrobu materiálů nebo opravu vybavení.

Ještě více mě mrzelo, že mě praktikující Bao před pandemií třikrát požádal, abych se připojil k online projektu objasňování pravdy, ale odmítl jsem. Vymlouval jsem se na to, že se věnuji technické práci a chci se soustředit jen na ni. Omezil jsem se pouze na technickou práci a měl jsem pocit, že je to můj jediný způsob, jak potvrdit Fa. Omezoval jsem se svým vlastním omezeným chápáním, a teď když se město uzavřelo, nebylo by dobré mít možnost objasňovat pravdu online? Litoval jsem, že jsem se to nenaučil.

Mistr viděl mé přání a pomohl mi. Mluvil jsem s praktikujícím, který mi pomohl kontaktovat Baa. Sešli jsme se u plotu v Baově rezidenční komunitě a já jsem mu vysvětlil, že se chci naučit objasňovat pravdu online. Řekl mi: „Je těžké tě teď učit osobně, protože politika mé komunity je velmi přísná.“ Pomyslel jsem si, že bych to neměl vzdávat.

Jednoho večera jsem se vydal k bráně jeho komunity. Ochranka byla pryč nebo spala, rychle jsem vstoupil. Bao byl v šoku, že mě vidí, a učil mě až do pozdních nočních hodin, nicméně neměl dost času, aby mě naučil všechno.

Do Baovy komunity se mi podařilo vstoupit až další den, kdy už ochranka spala, a Bao mě dokončil výuku. Pochválil mě za to, jak rychle jsem se učil. Žertem jsem řekl: „Odmítl jsem, když jsi mi předtím nabízel, že mě budeš učit, ale teď musím chodit pozdě v noci a brzy ráno. Moje kvalita osvícení je špatná.“

Objasnění pravdy

Objasňování pravdy na internetu je během pandemie účinné, protože zde neexistují žádná geografická omezení, což zahrnuje také kultivaci vlastního charakteru. Jednou jsem měl negativní myšlenky, když jsem posílal informace objasňující pravdu policejnímu týmu: „Zabezpečení tohoto počítače je omezené, co když můj počítač vystopují?“. Tuto negativní myšlenku jsem však pevně odmítl a studoval Fa. Když jsem dostal odpověď, byl jsem šťastný - znamenalo to, že materiály, které jsem poslal, byly přijaty a přečteny.

Jindy jsem dostal odpověď od vojáka amerických speciálních jednotek. Vzhledem ke zvláštní povaze své práce neměl žádnou příležitost slyšet pravdu a poděkoval mi, což mi dodalo odvahu a důvěru.

Ale ne vždy to šlo hladce. Kvůli blokádě internetu ze strany KS Číny trvalo dlouho, než se informace odeslaly, a někdy jsme je nemohli odeslat. Jednou jsem dostal výhružnou zprávu: „Vaše IP adresa byla nahlášena na policejní oddělení.“ To se mi nelíbilo. Uvažoval jsem, že to vzdám. Po prostudování Zákona jsem si uvědomila, že pravdivé informace musí být na internetu dostupné, aby lidé, kteří byli otráveni lží KS Číny, měli možnost se zachránit. Rozhodl jsem se vytrvat bez ohledu na to, jak je to obtížné, a posílil jsem bezpečnostní systém svého počítače a posílil své spravedlivé myšlenky.

Protože jsem v minulosti dělal jen technickou práci, měl jsem problém vysvětlit lidem pravdu osobně. Věděl jsem, že musím zvýšit své úsilí o záchranu lidí, ale bylo těžké otevřít ústa. Jednoho dne jsem uviděl někoho, kdo šel proti mně a zdálo se, že má problémy s chůzí. Napadlo mě, že bych se ho na to mohl zeptat a promluvit si o Dafa. Ale když se ke mně přiblížil, nemohl jsem nic říct a mohl jsem se jen dívat, jak odchází. Cítil jsem se tak špatně!

Věděl jsem, že musím udělat průlom. Paní, která seděla v autobuse za mnou, vypadala špatně. Ano,“ odpověděla jsem. Odpověděla: „Můj zdravotní stav není nikdy dobrý, vždycky se cítím špatně.“ „A jak se cítíte?“ zeptal jsem se. Řekl jsem: „Vím, jaké to je. Když mi bylo 45 let, měla jsem srdeční chorobu a zánět ledvin, stálo mě to 1000 jüanů jen za to, že jsem se nechala vyšetřit v nemocnici, ještě než jsem si koupila nějaké léky. Léčbu jsem si nemohl dovolit, ale můj stav se těžko léčil, i když jsem se léčil.“ „To je pravda,“ řekl jsem. „Jak se ti teď daří?“ zeptala se. Odpověděl jsem: „Už je mi dobře.“ „Co se stalo?“ zeptala se okamžitě.

„Nevěřte propagandě ČKS, kterou vidíte v televizi.“ Někdo se po ní přišel podívat, poděkovala mi a odešla. Mohl jsem říct, že měla z Dafa dobrý dojem, což položilo základ pro její budoucí záchranu. Prodavač zeleniny se zastal Dafa, takže jsem věděl, že se lidé probouzejí, a dokonce šíří pravdu.

Uvědomil jsem si, že ať už děláme technickou práci, nebo objasňujeme pravdu tváří v tvář - nezáleží na tom, jestli si myslíme, že to děláme dobře, nebo ne, nesmíme to vzdát. Mistr nás žádá, abychom se kultivovali a opustili svá připoutání. Pokud se držíme svých připoutaností a snažíme se najít v Zákoně pasáž, která by naše připoutanosti ospravedlnila, můžeme jít cestou, kterou uspořádaly staré síly.

Inspirovala mě četba příspěvků o sdílení, které byly předneseny na konferencích o sdílení zkušeností mimo Čínu. Mnozí praktikující nejsou součástí žádného projektu, ale když bylo potřeba zachránit lidi nebo spolupracovat jako skupina, odložili své ego a společně čelili výzvám. Někteří byli zapojeni do mnoha projektů a tvrdě pracovali, neřekli by: „Jsem součástí tohoto projektu, nemohu pracovat na tom druhém.“ To mě dojalo nejvíc - spolupracují bezvýhradně. Když jsem se s nimi srovnával, styděl jsem se. Považoval jsem se jen za technického odborníka a neobjasňoval jsem si pravdu v jiných formách, a tak jsem ztrácel čas a promarnil mnoho příležitostí. Budu pracovat tvrději, abych v budoucnu, až se ohlédnu zpět, nelitoval.

Díky svým nedávným zkušenostem a změnám vidím, kolik toho pro nás Mistr udělal. Mistr nachází způsoby, jak nás osvítit, otevírá naši moudrost, aby zachránil lidi, ukazuje nám nekonečnou hloubku Fa a všemožně nám pomáhá a chrání nás, abychom udrželi krok s procesem nápravy Fa. Mistře, moc vám děkuji!