Postavit se a chodit po svých

Tato zkušenost vyšla v rámci Druhé Čínské konference Fa na Minghui.org dne 2.listopadu 2005

Zdravím Mistře, zdravím spolupraktikující!

Nejprve bych ráda poděkovala Mistrovi za to, že nám dal příležitost podělit se o naše zkušenosti. Ráda bych také poděkovala webové stránce Minghui za to, že pro nás vybudovala tento komunikační most. Jako učedník Dafa v období nápravy Fa se cítím poctěna a vděčná Mistrovi za to, že mohu Mistra v procesu nápravy Fa následovat až do dnešního dne.

Fa jsem získala dva měsíce před 20. červencem 1999. Tehdy jsem neměla v životě žádný cíl a cítila jsem se ztracená. Když jsem poprvé slyšela Mistrovy přednášky, nemohla jsem se ubránit slzám. Mé srdce bylo plné úcty k Mistrovi a cítila jsem, že jsem našla jedinou pravdu na světě, a tak jsem se rozhodla začít s kultivací. Nicméně brzy začalo pronásledování. Lži byly tak zdrcující, že jsem byla oklamána a vzdala jsem se touhy kultivovat. Mistr je však benevolentní; stále mě volal. Když jsem sama, vždy slyším Mistrovy přednášky. Uplynuly dva roky a já se konečně probudila. Znovu jsem pokračovala ve čtení Zhuan Falun.

Na začátku Mistr neustále dohlížel na „dítě, které nemůže chodit“

Zpočátku, protože jsem si neuvědomovala význam studia Fa, jsem Fa nestudovala příliš dobře. Mistr používal mnoho prostředků, aby mi připomněl: „Je čas číst Fa.“ Když jsem narazila na konflikty nebo potíže, když jsem byla ostatními nepochopena nebo když jsem měla pocit, že je život tak těžký, že bych to nejraději vzdala, slyšela jsem Mistrův hlas. Tehdy se mé srdce pohnulo a já se rozplakala. Jedině studium Zákona mě může přimět znovu vstát a čelit všem životním těžkostem. Právě tak jsem se naučila, jak se ukáznit a pečlivě studovat Fa.

Někdy jsem ve snu viděla, že mi Mistr pomáhá jít vpřed, a měla jsem pocit, že se o mě Mistr stará. Když se mi později ve snu někdo snažil ublížit nebo mě chytit, křičela jsem: „Mistře, Mistře!“. Pak ti lidé odešli. Opravdu jsem cítila, že Mistr je úžasně velkolepý. Rostla jsem pod Mistrovou ochranou.

„Postavit se a chodit po svých“

Postupně jsem viděla zázraky Dafa a uvědomila si, že bych měla být s ostatními praktikujícími. Když jsme spolu, chování spolupraktikujících mě velmi ovlivňuje, díky čemuž jsem si uvědomila, že bych měla být mezi nimi. Po soustředěném čtení Mistrových nových článků jsem hlouběji porozuměla Dafa a uvědomila si principy vesmíru, význam studia Fa a význam tří věcí. Uvědomila jsem si, že můj život je zde pro Dafa.

S pomocí ostatních praktikujících jsem se naučila, jak provádět cvičení a vysílat spravedlivé myšlenky, a také jak objasňovat pravdu a dívat se dovnitř. Když jsem poprvé začala objasňovat pravdu, kvůli své připoutanosti ke strachu jsem se to odvážila dělat jen tehdy, když jsem byla s ostatními praktikujícími, a když jsem jela autobusem, odvážila jsem se rozdat jen jeden nebo dva výtisky materiálů k objasňování pravdy. Protože jsem vždy chodila objasňovat pravdu s ostatními praktikujícími, dozvěděla jsem se z jejich diskusí, že objasňováním pravdy vlastně zachraňujeme lidi. Postupně, když kolem nebylo mnoho lidí, jsem mohla ostatním říkat, že je Dafa skvělý. Někdy jsem ostatním objektivně řekla, že Falun Dafa je dobrý pro zdraví. Po přečtení Fa a [článků] v týdeníku Minghui jsem se také snažila najít nedostatky ve svém objasňování pravdy. Poměrně často jsem vysílala spravedlivé myšlenky a moje mysl byla stále jasnější a racionálnější. Naučila jsem se, jak „vstát a chodit po svých“.

Překonání strachu

Nedávno jsem začala tyto tři věci dělat sama. Cvičení nedělám dobře, i když si každý den hodně studuji, protože provádět cviky je pro mě opravdu obtížné a musím snášet bolest. S pomocí spolupraktikujících jsem se začala do cvičení nutit. Když jsem byla těhotná, potřebovala jsem hodně chodit. Využila jsem tedy této příležitosti a chodila jsem na spoustu míst rozdávat materiály. Někdy jsem chodila s praktikujícími. Protože jsou všechny dveře budov v jednotlivých sektorech automaticky zamčené, mohla jsem vstoupit jen tehdy, když jsou dveře otevřené. Zpočátku byla kvůli mému strachu a nedostatku spravedlivých myšlenek většina dveří zamčená. Někdy, i když jsem vstoupila do budovy a zároveň vysílala spravedlivé myšlenky, jsem se stejně hodně potila a při odchodu mi prudce bušilo srdce. Poté, co jsem se podívala dovnitř a zjistila své vlastní nedostatky, jsem se naučila, že bych měla nejprve vyslat spravedlivé myšlenky, než půjdu rozdávat materiály. Postupně jsem byla schopna vstoupit do více budov a zvýšila se i moje rychlost. Protože jsem měla méně strachu, zvětšila se i oblast, kde jsem rozdávala materiály.

Ale stejně se mi nedařilo objasňovat pravdu tváří v tvář. Vždycky jsem se bála, že lidé nepřijmou to, co říkám, a nahlásí mě. Jednou jsem se pokusila objasnit pravdu několika lidem. Všichni odmítli přijmout to, co jsem řekla, a byli silně proti mně. Potom jsem byla dost frustrovaná. Nechtěla jsem s lidmi mluvit tváří v tvář; místo toho jsem se rozhodla zaměřit na rozdávání materiálů. Ale po přečtení příběhů o spravedlivých činech spolupraktikujících v týdeníku Minghui a dalších článků o objasňování pravdy jsem byla hodně povzbuzena. Postupně jsem opět začala chodit ven a mluvit s lidmi. Zbavila jsem se strachu a nesnažila jsem se lidi nutit, aby přijali můj názor; místo toho jsem nechala všemu přirozený průběh. Poté, co jsem odložila své lidské smýšlení, jsem zjistila, že mi naslouchá stále více lidí a já s nimi dokážu mluvit výstižně. Děkuji vám, Mistře, že jste mi dal moudrost a schopnost mluvit.

Jednoho odpoledne jsem vyšla ven, abych vylepila nápisy „Falun Dafa je dobrý“ a „Pravdivost, Soucit, Snášenlivost jsou dobré“. Protože už byl den, procházelo kolem mnoho lidí a já tehdy pocítila strach. Přestože jsem stále vysílala spravedlivé myšlenky, mohla jsem sotva plakáty vylepit na zeď. Nakonec jsem musela jít domů. Po příchodu domů jsem začala pátrat v nitru po příčině svého strachu. Když jsem si přečetla: „Čeho se obávat? Mé tělo tu stále bude sedět, i když mi useknou hlavu.“ („Velké odhalení“, Podstata dalšího pokroku), jsem si najednou uvědomila, že se bojím smrti. Po studiu Fa a vyslání spravedlivých myšlenek jsem se rozhodla jít druhý den znovu vylepit plakáty, protože jsem si uvědomila, že bych se neměla bát smrti. Druhý den během dne jsem po vyslání spravedlivých myšlenek vyšla ven. Když jsem tam přišla, díky svým silným spravedlivým myšlenkám jsem neměla žádný strach. Pod Mistrovou ochranou jsem plakát vyvěsila na nástěnku autobusové zastávky. Díky síle soucitu bylo každé slovo zlaté a zářivé.

Později jsem měla sen, ve kterém dva policisté prohledávali dům jednoho praktikujícího a hledali v něm knihy Dafa. Když byli venku, praktikující a já jsme uvnitř dělali domácí práce. Vyšla jsem ven a zeptala se jich, co tam dělají. Řekli, že se snaží najít knihy Dafa. Řekla jsem jim se svými spravedlivými myšlenkami: „Žádná kniha tu není. Jestli si chcete něco odnést, tak já jsem tady, vezměte si mě!“ Zpočátku váhali, ale později se mnou vyšli ven. Cestou na policejní oddělení jsem jim objasnila pravdu a nakonec se z nás stali přátelé. Díky tomuto snu jsem si uvědomila, že vše, co děláme, děláme pro záchranu lidí. Dokud máme spravedlivé myšlenky, zlo se musí zhroutit, a dokud věříme v Mistra, můžeme dělat cokoli a budeme bohové.

Praktikování s dítětem

Po narození dítěte se moje kultivace zintenzivnila a změnil se i projev zkoušek. Problémy na povrchové úrovni se staly zřejmějšími. Dítě sem přišlo s odpovědností získat Fa. Je čisté a potřebuje Fa, aby se posílilo.

Tehdy jsem si ještě nevšimla, že reflektuje můj pokleslý stav kultivace; neuvědomila jsem si, že také potřebuje studovat Fa. Když jsem nestudovala kvůli připoutanostem nebo konfliktům v každodenní společnosti, když jsem nestudovala kvůli své snaze hledat pohodlí nebo když jsem nechtěla dělat tyto tři věci kvůli obtížím spojeným s péčí o dítě, dítě stále plakalo a někdy se u něj dokonce projevovaly příznaky nachlazení. Zpočátku jsem plakala, ale nemohla jsem nic dělat. Věděla jsem, že přišlo získat Fa, ale jeho nemoc nezmizela. Žádala jsem Mistra o pomoc, ale bezvýsledně. Pak jsem se uvnitř rozzuřila, stejně jako osoba, o které se Mistr zmiňuje v Zhuan Falun a která rozbila sochu Buddhy. Ačkoli jsem nic nerozbila, byla jsem úzkostná a v mysli i v srdci dost rozzlobená. Nakonec, když jsem vyzkoušela všechno, jsem si musela sednout a podívat se do svého nitra, což byl velmi bolestivý proces.

Když jsem se uklidnila, poznala jsem, že je to můj problém. Pak mě napadlo vyslat spravedlivé myšlenky a mít víru v Mistra. Začala jsem tedy intenzivně vysílat spravedlivé myšlenky. S Mistrovou pomocí a svými silnými spravedlivými myšlenkami jsem se znovu postavila a začala dělat ty tři věci dobře.

Takto, den za dnem, moje dítě roste a já rostu také. Odložila jsem lpění na pohodlném životě, kterého jsem se předtím nechtěla vzdát. Naučila jsem se poslouchat nebo sledovat Mistrovy přednášky, když jsem si hrála s dítětem. Naučila jsem se dělat domácí práce a objasňovat pravdu, když dítě spí. Naučila jsem se plně využívat noční čas ke studiu Fa a provádění cvičení. Přes den jsem si nezdřímla. Někdy si kvůli péči o dítě a studiu Fa odpustím, když se mi opravdu chce spát. Když už byl dost velký, mohla jsem ho vzít s sebou, abych objasňovala pravdu. Když rozdávám materiály, je vždy velmi tichý. Jednou mi málem vypadl z náruče, ale vůbec neplakal. Když mluvím s lidmi, jen mě tiše poslouchá. Usne, když potřebuji dělat Dafa, a probudí se, když skončím. Vím, že je to všechno Mistrovo uspořádání.

Když začal chodit, začal se dostávat do problémů, což mě přimělo k tomu, abych si k němu vytvořila připoutání. Vždycky jsem si říkala: „Je zlobivý, tak nemůžu dělat nic jiného, než se o něj starat.“ Neměla jsem čas dělat tři věci, což mě trápilo. Začala jsem se flákat a tento stav trval dlouho. Jednoho dne se mi zdál sen, ve kterém jsem se chystala dostat na vrchol budovy. Zbýval mi už jen jeden schod, ale spadla jsem. Sen mě probudil. Vzpomněla jsem si, že při růstu dítěte jsem narazila na mnoho obtíží. Měla jsem mnoho lidských myšlenek, připoutaností a spoustu každodenních věcí, kterých jsem se nechtěla vzdát. Naučila jsem se postavit na vlastní nohy, usilovně se snažit jít vpřed přes slzy a pády znovu a znovu. I když byla moje cesta plná těžkostí, překážek a soužení, s Mistrovou pomocí jsem se jimi probojovala. Děkuji Mistrovi za Jeho ochranu, která pomohla mému dítěti i mně společně se zdokonalovat.

Po přečtení Mistrových nových článků „Kráčejte po své cestě přímo“ a „Čím blíže ke konci, tím pilnější byste měli být“ (Podstata pilného pokroku III) jsem si uvědomila, že všechna takzvaná trápení jsou ve skutečnosti způsobena mým vlastním lpěním na pohodlí a snazším životě. Učedníci Dafa jsou skvělí a výjimeční. Jsme nadějí vnímajících bytostí a nadějí budoucího vesmíru. Jak můžeme mít stále připoutanosti k věcem každodenní společnosti a Třem říším? Ve skutečnosti jsou všechny potíže, se kterými se setkáváme v běžné společnosti, způsobeny našimi vlastními představami. Pokud odložíme své lidské smýšlení a představy, změní se naše chápání a posuzování věcí; také budeme schopni opustit principy starého vesmíru a principy zlého komunistického ducha a budeme schopni se přizpůsobit charakteristice nového vesmíru - „Pravdivost, Soucit a Snášenlivost“.

Když jsem četla příběhy o spravedlivých aktivitách praktikujících ze zámoří vůči pronásledování, styděla jsem se za sebe. Když jsem viděla pevnou vůli praktikujících, kteří byli mučeni, mé srdce bylo dojato. Mám nějaký důvod nedělat tyto tři věci dobře? Všichni jsme učedníci Dafa pod Mistrovou ochranou. Když to nebudu dělat dobře, jak mohu čelit ostatním praktikujícím a Mistrovi? Nebojím se tedy, že by se mě Mistr vzdal, kdybych neodložila svá připoutání? Když jsem poslouchala píseň oslavující Mistra, rozplakala jsem se. Mojí odpovědností je zachraňovat lidi, protože Mistr řekl: „Jediné, v čem máš úlohu, je zachraňovat lidi.“ („Vyučování Fa v Chicagu“)

Mistr od nás očekává dobré zprávy. Vnímající bytosti čekají, až je přivedeme zpět. Jako učedník Dafa v období nápravy Fa nemám žádný důvod vzdát se záchrany lidí. Budu usilovně pokračovat vpřed se svým dítětem a dobře kráčet po zbytku cesty. Mistře, jako váš učedník naslouchám pouze vám.

(Články z Druhé konference o sdílení zkušeností přes internet v pevninské Číně)

2. listopadu 2005