(Minghui.org) Od doby, kdy jsem se před několika desítkami let vdala, žiji se svými příbuznými. Všichni kultivujeme Falun Dafa. I když jsme nikdy neměli žádné velké spory, byly chvíle, kdy jsem se na ně rozzlobila a byla jsem netrpělivá. Byly to však dobré příležitosti k tomu, abych se podívala do svého nitra a kultivovala se.
Moje tchyně byla šetrná, a proto nerada něco vyhazovala. Často hromadila náhodné předměty všude, kde bylo v domě volné místo, například pod jídelním stolem, pod židlemi nebo vedle kamen. Když jsem doma uklízela, musela jsem předměty uklidit, abych je za několik dní viděla znovu se hromadit.
Jednou ráno, když jsme snídali a zírali na jednu z jejích hromádek různých předmětů, jsem najednou pocítila podráždění. Ale stejně rychle jsem zpozorněla a zeptala se sama sebe, proč jsem naštvaná a jestli by praktikující Dafa měl mít tak negativní myšlení. Ty hromady mi nepřipadaly hezké, ale co to v mém srdci vyvolalo? Tyto otázky mi pomohly uvědomit si, že jsem se ke své tchyni chovala pohrdavě ne proto, že by udělala něco špatného, ale proto, že se nedokázala přizpůsobit mým standardům. Ne vždy jsem oceňovala její zvyky, protože jsem byla příliš upnutá na své vlastní názory, takže příčina problému byla ve mně.
Lidé ve staré Číně kladli důraz na synovskou zbožnost nade vše; snachy vstávaly každé ráno brzy, aby pomohly svým rodičům s ranní rutinou. V moderní Číně je však vše obráceně a od starších se očekává, že budou sloužit mladším. Namísto péče o rodiče mnozí lidé často ospravedlňují nedostatek synovské zbožnosti tvrzením, že jim tchán a tchyně po svatbě neposkytovali velkou finanční podporu nebo jim nepomáhali, když byli v nouzi. Setkala jsem se dokonce s praktikujícími, kteří zastávali tento zkreslený názor.
Přestože je oběma přes 80 let, vstávají každé ráno kolem třetí hodiny, aby plynule cvičili všech pět cvičení. V tomto ohledu jsou mnohem disciplinovanější než já a můj manžel.
Kultivace Dafa jim pomáhá být zdravými a občasné potíže se rychle překonají. Můj tchán je v kultivaci velmi pilný. Často jezdí na svém elektrickém kole, aby se spojil s ostatními praktikujícími, včetně těch, kteří polevili, a to jak ve městě, tak na venkově. Můj tchán také často objasňuje pravdu, aby pomohl lidem pochopit Falun Dafa a pronásledování praktikujících Dafa Komunistickou stranou Číny.
Moje tchyně mi vždycky pomáhá s domácími pracemi, přestože je starší. Nikdy mi nedovolí, abych jí vyprala oblečení. Když nejsem doma, vaří, uklízí, stará se o dvůr a řídí domácnost. I když jsem někdy domácí práce neudělala nebo se o ně denně nestarala, zejména když jsem odešla brzy a vrátila se domů pozdě kvůli aktivitám Dafa, nikdy nic neřekla ani si nestěžovala. Když jsem nebyla doma, postarala se o všechno kolem naší rodiny a nikdy jsme neměli žádné konflikty.
Když jsem přemýšlela, proč mám špatné pocity vůči své tchyni, jednoho dne jsem si uvědomila, že na vině jsou mé vlastní nedostatky a chyby. Styděla jsem se za negativní myšlenky, které jsem o ní měla. Neměla jsem důvod dívat se na to, jak to dělala, svrchu!
Vzpomínám si, jak jsem jednou ráno, když jsem čekala, až mě vyzvedne jeden praktikující, abychom společně pracovali na projektu Dafa, chtěla vyprázdnit lavor s vodou. Zrovna když jsem zvedala lavor, praktikující zavolal, a tak jsem ho položila, abych zvedla telefon. Po hovoru jsem viděla, že tchyně už lavor vyprázdnila, a zeptala se mě, jestli nepotřebuji ještě s něčím pomoci. Hluboce mě to dojalo a cítila jsem se velmi vděčná za její podporu.
Někdy jsem pozvala praktikující, kteří procházeli karmou nemoci, ke mně domů, abychom společně četli učení Dafa a sdíleli své zkušenosti, které jim pomohou překonat jejich problémy. Moje tchyně studovala a vysílala s námi spravedlivé myšlenky. Pomáhala také s vařením a úklidem.
V těchto dnech bylo mé srdce plné vděčnosti a tento pocit se rozšířil i na další věci a lidi kolem mě. Kdykoli jsem někoho viděla nebo na někoho pomyslela, okamžitě jsem pocítila vděčnost. Když jsem myslela na ty, kteří se ke mně v minulosti chovali neuctivě, děkovala jsem jim za to, že mi pomohli zlepšit můj charakter.
Když jsem viděla praktikující, byla jsem jim vděčná za jejich nesobecké pochopení a toleranci a za jejich opakovanou a bezpodmínečnou spolupráci, která vedla k mnoha pozitivním výsledkům v našich projektech objasňování pravdy a přispěla k našemu celkovému povznesení v kultivaci Dafa. Mezi mnou, a mou rodinou a ostatními praktikujícími nejsou žádné překážky.
Když je mé srdce naplněno vděčností, můj soucit s vnímajícími bytostmi sílí a mé srdce se rozšiřuje. Je to opravdový pocit vděčnosti ze srdce, v němž není místo pro negativitu. Věci, ke kterým jsem dříve byla připoutaná nebo které jsem nedokázala pustit z hlavy, mi teď připadají tak banální a nestojí ani za zmínku.
Vzpomínám si, že když jsem jednou vysílala spravedlivé myšlenky před policejní stanicí, viděla jsem, jak policisté přicházejí a odcházejí vstupní branou. Najednou mi jich bylo líto, když se mi v mysli vynořila myšlenka, že jen málo z nich bude zachráněno. Po tvářích mi stékaly slzy a já jsem měla upřímnou touhu je zachránit. Když se ve mně probudil soucit, zdálo se, že se mé srdce rozšířilo a obsáhlo celou budovu vysokou přes tucet pater. V tu chvíli jsem je nevnímala jako zlé policisty, ale jako vnímající bytosti, které ještě nebyly zachráněny. Požádala jsem Mistra, aby mi dal šanci je zachránit a aby jim dal šanci být zachráněni.
Všechno v mém životě pochází z Dafa. Atmosféra v mé rodině je vždy velmi pozitivní, protože máme Mistra a Dafa. Jsme učedníci období nápravy Zákona, což je nejvelkolepější titul ve vesmíru. Mé srdce je naplněno pouze vděčností za Mistra a Dafa.
Jsem vděčná za tuto příležitost podělit se o své omezené chápání s ostatními praktikujícími.