(Minghui.org) Zdravím vás, Mistře! Zdravím vás, drazí praktikující!
Jsem z Gimhae, Gyeongnam z Jižní Koreje, a 39 a půl roku jsem byl učitelem. V únoru jsem odešel do důchodu. V listopadu 2024 to bude 20 let, co praktikuji Falun Dafa.
V učeních na konferenci v Singapuru Mistr řekl: „Nič by nemalo zasahovať do vašej kultivácie, keďže to je najvyššia priorita.“
Když jsem začal praktikovat, rozhodl jsem se, že aby do mé kultivace nikdo nezasahoval, musí být mou nejvyšší prioritou a budu se bezpodmínečně řídit Mistrovými uspořádáními.
Falun Dafa jsem začal praktikovat, když mi bylo 42 let, a Dafa mi změnil život. Od samého začátku jsem se soustředil na to, abych se dobře kultivoval a jak bych mohl o Dafa vyprávět ostatním. Každý semestr jsem učil studenty, jak cvičit. Děti také recitovaly dvě věty: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré“. Myslel jsem si, že i kdyby děti v kultivaci nevytrvaly, měly by si alespoň tyto dvě fráze zapamatovat: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré“.
Řekl jsem dětem o božství a jsem velmi vděčný, že si nikdo nestěžoval ani mě nenahlásil. Jen velmi málo mých žáků onemocnělo nebo mělo větší problémy, například úrazy.
Mistr napravil můj zlozvyk ztrácet s dětmi nervy. Nedlouho poté, co jsem se začal kultivovat, mě Mistr vyzkoušel, zda jsem schopen zachovat klid, a já jsem zkoušku zvládl. Když jsem se večer vrátil domů a četl si Zhuan Falun, uvědomil jsem si, že je to opravdu zázračná kniha. V posledním roce mého působení učitele, jako bych chtěl odstranit všechny dluhy, které jsem měl, mnoho mých studentů zlobilo a každý den vytvářeli problémy. Obvykle jsem se zahleděl do sebe a snažil se ovládnout, ale nebylo to snadné.
Když mi jeden student nadával, byl jsem velmi naštvaný. Ale vzpomněl jsem si, co řekl Mistr: „Avšak řekli jsme, že jako praktikující nesmíte bojovat, když vás někdo napadá, anebo se zlobit, když vás někdo uráží – musíte se chovat podle vyššího měřítka.“ (Přednáška čtvrtá, Zhuan Falun)
Zadržel jsem tedy svůj hněv a zavolal si studenta. Právě když jsem se na něj chystal křičet, svaly na mé tváři se náhle uvolnily a já se usmál. Okamžitě jsem si uvědomil, že mi Mistr naznačuje, abych se přestal na děti zlobit a přestal si vytvářet karmu. Usmál jsem se a promluvil na něj. Poté se děti chovaly lépe a já už neztrácel nervy.
Věděl jsem, že všechno, co jsem zažil, zařídil Mistr. V Jižní Koreji byly sníženy normy pro povyšování a já jsem byl náhle povýšen na zástupce ředitele školy. Právě jsem začal pracovat na projektu Dafa a opravoval jsem překlady - každý den po práci jsem trávil hodiny korekturami.
Toto povýšení na zástupce ředitele mi poskytlo spoustu času. Když jsem však pomyslel na to, že jdu pracovat do školy vzdálené více než 80 kilometrů od mého domova, divil jsem se, proč mě poslali do tak vzdálené školy. Pak jsem si ale uvědomil, že Mistr k tomu musí mít důvod. Po několika dnech jsem vycítil, že mezi mnou a ředitelem je nějaký zvláštní předurčený vztah. Rozhodl jsem se, že ať se stane cokoli, budu odvádět dobrou práci a zachraňovat vnímající bytosti.
Na konci roku jsem navrhl, aby škola koupila studentům a učitelům vstupenky na Shen Yun, a ředitel souhlasil. Výsledkem bylo, že zaměstnanci, studenti a učitelé se šli podívat na Shen Yun, ale ředitel nešel, protože neměl dobrou náladu.
V Jižní Koreji musí být ředitelé škol po osmnácti měsících přeloženi, ale po skončení místního Shen Yun v tom roce se pravidlo náhle změnilo na roční působení ve funkci zástupce ředitele, než jsem mohl požádat o přeložení na jinou školu. Díky náhlé změně předpisů o přeložení jsem si uvědomil, že se mě Mistr snaží osvítit a požádat mě, abych se vrátil do města Gimhae. Přestože ředitel chtěl, abych zůstal ještě rok, okamžitě jsem požádal o přestup.
Asi dva měsíce před přeložením jsem při meditaci náhle spatřil svůj minulý život s tímto ředitelem. Stejně jako v tomto životě to byl krátký a smutný osud. Nemohl jsem přestat plakat. O několik dní později mi poslal e-mail, ve kterém se mi omlouval a vysvětloval, že důvodem, proč nešel na Shen Yun, bylo to, že žárlil, že mám v srdci jen Mistra a Dafa.
Později mi zavolal a řekl, že dočetl Zhuan Falun, který jsem mu dal. Když jsem se to dozvěděl, koupil jsem jemu a jeho ženě lístky na Shen Yun a oni mi řekli, že je představení Shen Yun velmi dojalo. Podle Mistrova uspořádání jsem vyřešil svůj předurčený vztah s tímto ředitelem a splnil své poslání pomáhat Mistrovi v nápravě Fa.
Po návratu do Gimhae jsem v průběhu tří let a šesti měsíců pracoval se třemi řediteli a po vyrovnání všech karmických dluhů, které jsem s nimi měl, jsem byl povýšen na ředitele.
V březnu 2017 jsem byl přeložen do školy v oblasti Yangsan na pozici ředitele. Rodiče a učitelé byli velmi nespokojení. Jako kultivující jsem se vždy choval v souladu s Pravdivostí-Soucitem-Snášenlivostí a ke studentům, rodičům a učitelům jsem se choval s mentalitou, že ostatní jsou na prvním místě. I když si o mě všichni dělali starosti, nevěnoval jsem tomu velkou pozornost.
Hned první den ráno přišel do mé kanceláře předseda sdružení rodičů a učitelů a vznesl různé požadavky. Zaměstnanci kanceláře se ke mně také chovali chladně. Měl jsem pocit, že jsou tu všichni nezdvořilí. Ale od prvního dne jsem se zahleděl do sebe, zbavil se lpění na slávě a bohatství a zkrotil svou mysl. Byl jsem odhodlán chovat se ke všem s úctou a jako ředitel řešit co nejrychleji jejich požadavky.
Abych umožnil učitelům soustředit se na vzdělávání žáků, snížil jsem jejich pracovní zátěž. Brzy poté jsem řekl, že chci promluvit k dětem v aule. Chtěl jsem jim vyprávět o Pravdivosti-Soucitu-Snášenlivosti. Přestože neexistoval žádný precedens, který by umožňoval uspořádat dopolední setkání pro děti, učitelé nic nenamítali. Díky každoměsíční hodině o Pravdivosti-Soucitu-Snášenlivosti se projevy dětí staly jasnějšími, a když jsem se procházel po areálu školy, přicházely mě pozdravit.
Postupem času byli učitelé spokojeni. Poděkoval mi také předseda Sdružení rodičů a učitelů, který po mém návratu do Gimhae poslal škole blahopřejnou květinovou výzdobu. Na jaře 2018 zhlédlo Shen Yun přibližně 21 z 25 zaměstnanců.
Později jsem si uvědomil, že to bylo také Mistrovo rozhodnutí, že jsem byl náhle povýšen na ředitele. Tři měsíce poté, co jsem se stal ředitelem, začala moje dcera, která pracovala pro mediální projekt, pracovat na sociálních sítích. Tento projekt nebyl jednoduchý. Bylo potřeba udělat spoustu zdlouhavých věcí, od výběru dobrých článků, překladu z angličtiny do korejštiny až po korektury článků. Nikdo z praktikujících se k tomu nehlásil, a tak jsem se rozhodl, že si dám pauzu a pomůžu dceři s tímto novým projektem.
Oslovil jsem tři praktikující z našeho regionu, kteří by mohli překládat z angličtiny do korejštiny, a všichni souhlasili. Překlad a korektury sice nebyly dokonalé, ale dělali je s velkou pečlivostí. Brzy poté se počet článků, které bylo třeba zkontrolovat, dramaticky zvýšil, ale korektury jsem dělal jen já. Někdy jsem musel provést korekturu osmi článků.
S rostoucím počtem sledujících na účtech na sociálních sítích rostly i příjmy médií z reklamy. Proto, aby média dosáhla stejné úrovně zpravodajství jako běžná média, přijala tři novináře. Program jsme opustili krátce po nástupu mladých praktikujících. Velmi mě potěšilo, že projekt sociální platformy sehrál pozitivní roli.
Za více než rok práce na tomto mediálním projektu jsem se hodně zlepšil a někdy jsem měl pocit, že využívám své mimořádné schopnosti. Praktikující v naší oblasti si nikdy nestěžovali na náročnou práci a všichni velmi dobře spolupracovali. Když si vzpomenu na nezištnou pomoc praktikujících, jsem velmi dojatý a velmi vděčný za jejich nezištnou pomoc.
Po ukončení mého zdejšího působení jsem byl v září 2018 přeložen do menší školy ve městě Gimhae. Následující rok přišla do naší školy učitelka, která je také praktikující, a byla mnou pověřena vedením programu morální výchovy dětí, a vyprávěla jim o Pravdivosti-Soucitu-Snášenlivosti. Díky kreativitě a úsilí této praktikující se děti každý den měnily.
Ve druhém roce byl program rodiči dobře přijat. Když jsem odcházel ze školy, šesťáci mě pozdravili a jejich tváře byly neobyčejně rozzářené.
Na této škole jsem pracoval asi osmnáct měsíců a chystal jsem se na přeložení, když mi zavolal jeden starší ředitel a požádal mě, abych přišel do jeho školy. Ačkoli jsem nikdy neuvažoval o tom, že bych na tuto školu šel, cítil jsem, že vše, s čím jsem se setkal, není náhodné, a tak jsem si podal přihlášku.
Učitel z této školy později začal praktikovat Falun Dafa a my jsme nedaleko školy otevřeli nové cvičební místo. Během mého působení ve škole mi někdo zavolal, koho jsem znal z vysoké školy a komu jsem o Shen Yunu vyprávěl, ale on ho neviděl. Během našeho telefonického rozhovoru mi řekl, že bude v lednu přeložen na místo poblíž naší školy. Doporučil jsem mu tedy Shen Yun znovu a tentokrát se na něj šel podívat.
Šest měsíců poté, co zde byl přeložen, byl přeřazen do svého rodného města. Z této události jsem opět pocítil, že všechna má přeložení byla Mistrem pečlivě připravena a všechna mi měla umožnit spojit se s vnímajícími bytostmi a dokončit mé poslání jejich záchrany.
Protože se mi práce v této škole dařila, myslel jsem si, že jsem svůj úkol ve společnosti obyčejných lidí splnil, a tak jsem chtěl s dvouletým předstihem požádat o čestný důchod. Jednoho dne, když jsem váhal, se mi zdálo, že mi někdo dal dva dlužní úpisy. Když jsem se probudil a přemýšlel o tom, cítil jsem, že je ještě něco, co musím ve zbývajících dvou letech udělat. Požádal jsem tedy o přeložení do oblasti v Gimhae, kde jsem nikdy předtím nepracoval. Chtěl jsem tam ukončit svou učitelskou kariéru.
Žáci na poslední škole byli slušnější a ukázněnější než na všech předchozích školách, kde jsem působil, a učitelé byli svědomití a zodpovědní. Nebylo nic zvláštního, čeho bych se musel obávat.
Když naši školu přišlo navštívit ministerstvo školství nebo ředitelská skupina, říkali: „Tahle škola je tak čistá a atmosféra je tak pohodová!“ Každé ráno za mnou do kanceláře přišli čtyři zaměstnanci a povídali si o pracovních záležitostech, jako bychom byli rodina. Za ty dva roky, co jsme spolu pracovali, jsme se nikdy nepohádali. Když jsem odcházel do důchodu, učitelům to bylo velmi líto.
Oslava odchodu ředitele do důchodu je výjimečná. Večírky na rozloučenou se obvykle konají v Gimhae, ale když jsem odešel do důchodu já, najednou se změnil večírek na rozloučenou v Xianyangu. Xianyang - první místo, kde jsem začal pracovat, když jsem se v 21 letech stal učitelem. Moje učitelská kariéra začala i skončila v Xianyangu.
Měl jsem pocit, že jsem dostal vzácný dar. Ve svých 39 letech a 6 měsících jsem se jako učitel staral o děti a plnil své povinnosti. Poté, co jsem začal praktikovat Dafa, jsem si vzpomněl na své poslání zachraňovat vnímající bytosti a představovat Dafa lidem, se kterými jsem přicházel do styku. Když jsem si vzpomněl na propracovaná opatření, která pro mě Mistr udělal, zvlhly mi oči.
Organizátoři večírku mě požádali, abych na medaili, kterou jsem dostal, napsal svou oblíbenou větu, a já jsem napsal: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré.“ V den oslavy odchodu do důchodu byli přítomni všichni ředitelé ve městě a hostitel nahlas přečetl „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré“ a vysvětlil význam této věty. Žádná slova nemohou vyjádřit mou vděčnost Mistrovi. Po obřadu rozloučení ředitelé řekli, že tento večírek na rozloučenou byl nejvážnější a nejslavnostnější, jakého se kdy zúčastnili. Toho dne na pohoří Xianyang hustě sněžilo.
Přestože jsem měl za dvacet let kultivace mnoho nedostatků, pod pečlivým vedením Mistra jsem prošel hladce. Kdybych nekultivoval Dafa, já, který měl úzkosti, bych se nikdy nestal ředitelem. Ještě jednou bych chtěl Mistrovi poděkovat za jeho pečlivou péči a také bych chtěl poděkovat svým spolupraktikujícím, kteří se mnou prošli dvaceti lety kultivace.
Děkuji vám, Mistře. Děkuji vám, drazí praktikující.