(Minghui.org) Praktikující ze čtyř krajů a měst se před několika týdny setkali, aby si přečetli Fa a vyměnili zkušenosti s kultivací. Tato akce trvala dva dny a jednu noc. Hovořili jsme o svých kultivačních zkušenostech, včetně problémů, se kterými jsme se setkali během projektů. Viděli jsme své nedostatky a mezery a bylo to velmi užitečné pro zlepšení každého z nás. Rád bych se s vámi podělil o některé naše zkušenosti.
Jeden nový praktikující řekl, že krátce poté, co začal praktikovat Falun Dafa, ho jedna praktikující pozvala, aby se připojil ke studijní skupině Fa u ní doma, která se scházela každé úterý večer.
Jednoho úterního večera ho silně bolela hlava a necítil se dobře. Řekl praktikující, že se studia Fa nezúčastní. Řekla mu, že by měl studovat Fa doma a nezůstávat pozadu. Pomyslel si: „Ano, měl bych studovat Fa doma.“ Jakmile ho tato myšlenka napadla, hlava ho přestala bolet. Četl si Fa doma ve stejnou dobu, kdy si ho četli ostatní praktikující, a cítil, jak se jeho úroveň zvyšuje a všechny špatné látky a negativní myšlenky mizí. Řekl, že pocítil silný příliv energie, protože jeho myšlenky byly spravedlivé.
Mnozí praktikující měli pravděpodobně podobné zkušenosti – byli jsme svědky kouzla a zázraků Dafa. Nicméně postupem času, protože se kultivujeme mezi běžnými lidmi a nacházíme se v příjemném prostředí, začínáme podvědomě polevovat.
Když jsem začal praktikovat, ostatní praktikující mi řekli, že štípnutí komáry při cvičení venku je dobrá věc a pomáhá odstraňovat karmu, takže bychom se mu neměli vyhýbat. Zapamatoval jsem si jejich radu a nenechal jsem se vyvést z míry, když mě komáři poštípali. Někdy jsem však komáry omylem zabil nebo se poškrábal. Pomyslel jsem si: Nikdy jsem se neškrábal, proč je moje odolnost tak nízká? Před měsícem jsem začal mít spravedlivé myšlenky. Když mě poštípali komáři, vydržel jsem to. V zimě je chladné počasí, takže nosím těžší oblečení a komárů je málo. Teď je léto, takže komárů je víc. Protože ráno, když cvičíme, je chladno, nosím kabát s dlouhým rukávem. Komáři mě však štípou do rukou, krku a obličeje.
Jednoho rána před týdnem při cvičení na cvičebním místě začalo být teplo, a tak jsem si sundal bundu. Když jsem začal meditovat, přiletělo mnoho komárů a poštípali mě. Bodali mě do rukou, cítil jsem bolest a svědění. Řekl jsem si, že to mám vydržet a nedotýkat se jich. Bolestivé a svědivé pocity však byly stále zřetelnější a nepříjemnější. Otevřel jsem oči a uviděl, že na mých pažích je nejméně sedm nebo osm komárů. Pak jsem si vzpomněl na to, co Mistr řekl v „Zoceľovať vôľu“ Hong Yin: „..znášanie utrpenia ako radosť brať.“
Pomyslel jsem si, že praktikující v Číně jsou pronásledováni, mučeni a snášejí velkou bolest. Ve srovnání s tím je tato malá bolest ničím. Musím to vydržet. Asi po dvaceti minutách komáři na mé levé ruce zmizeli, ale paže mě stále svědily. Asi po 10 minutách byli komáři na mé pravé paži také pryč. Po dalších 15 minutách přestaly svědit obě paže. Poté, co jsem dokončil páté cvičení a otevřel oči, jsem se lekl. Obě paže jsem měl červené a oteklé a na nich nejméně 30 komářích štípanců, ale nesvědily. Poté, co jsem dokončil všech pět cvičení, zarudnutí a otok zmizely. S myšlenkou na vytrvalost jsem tedy tuto zkoušku zvládl a odstranil spoustu karmy.
Jiná praktikující řekla, že vedle jejího domu je volný pozemek ve tvaru trojúhelníku. Je na něm několik květin a rostlin a sušák na prádlo. Vedle pozemku jsou kuchyně a zadní balkony další řady domů. V posledním domě bydlí stará paní. Její jednání je trochu zvláštní a občas dělá věci, které nedávají smysl.
Jednou mi z balkonu ve třetím patře vylila špinavou vodu na dvůr. Laskavě jsem se jí o tom zmínila. Řekla, že mi pomáhá zalévat květiny, i když voda, kterou vylila, obsahovala mýdlo. Opakovaně jsem jí domlouvala, ale neposlouchala mě. Někdy špinavou vodu vylila na oblečení, které jsem sušila na věšáku. Ještě jsem nezačala praktikovat Falun Dafa, takže jsem se velmi rozzlobila a křičela na ni. Ona však trvala na svém a dělala to dál.
Poté, co jsem začala praktikovat Falun Dafa, se to stávalo méně často. Jednoho rána před několika dny, když jsem telefonovala, jsem na dvoře uslyšela hlasitý zvuk. Vyběhla jsem ven a uviděla, že opět vylévá špinavou vodu. Náhodou jsem měla na věšáku sušící se prostěradlo. Řekla jsem jí vlídně a jemně: „Suším prostěradlo. Prosím, přestaňte na něj vylévat vodu.“ Ignorovala mě a dál vyprazdňovala pánve se špinavou vodou. Odstranila jsem prostěradlo. Pokračovala ve vylévání špinavé vody.
Manžel přišel domů a slyšel hluk. Řekla jsem, že starší paní odvedle zase vylévá špinavou vodu. Řekl: „Já na ni zařvu.“ Řekla jsem: „Prosím, nedělej to. Určitě jí dlužíme z jiného života.“ Později jsem manželovi řekla, že bychom měli přesunout sušák. I když byl pozemek vepředu užší a bylo tam méně místa, nemuseli bychom se bát, že se věci ušpiní, až zase vyleje vodu.
Po několika dnech začala stará paní opět vylévat špinavou vodu. Už se mě to nedotklo – místo toho jsem zavřela zadní dveře a nevšímala si jí. I když to byla maličkost, věděla jsem, že se to nestalo náhodou. Podívala jsem se do svého nitra a zjistila, že ji nemám ráda. Také jsem měla připoutání k nelibosti, stěžování si a soutěživosti. Tato zkušenost mi pomohla nalezená připoutání odstranit.
Byl jsem členem Globální záchranné platformy a více než pět let jsem telefonoval do Číny. Před třemi lety mě místní propagační tým Shen Yun požádal, abych se připojil k týmu telefonických pozvánek. Byl jsem zodpovědný za zvaní lidí na čajové recepce, které se pořádaly před představeními. Účastníky byli většinou předsedové vlád, ředitelé škol a předsedové organizací.
Letos se v mé oblasti konalo pět až šest recepcí a já jsem se účastnil telefonických pozvánek. Možná, že trpělivost, jemný tón a soucit, které jsem si osvojil, když jsem působil v Platformě globální záchrany, pohnuly lidmi, kterým jsem volal, a podařilo se mi úspěšně pozvat lidi. Ostatní praktikující říkali: „Jsi velmi dobrý ve zvaní lidí.“ Odpověděl jsem, že to není mnou – Mistr mi pomáhá. Mistr řekl: „Kultivace závisí na vlastním úsilí jedince, zatímco přeměnu kultivační energie uskutečňuje jeho mistr.“ (Přednáška první, Zhuan Falun).
Poslední recepce byla přidána narychlo a my jsme začali obvolávat lidi týden předem. Cílem bylo sto účastníků. Telefonovat a zvát lidi není snadné, protože bylo třeba obvolat mnoho telefonních čísel a lidé hned nezvedají telefony. Někteří lidé, kteří nezvedali telefon, se ozvali zpět, a tak jsem si vedl poznámky. Některá telefonní čísla organizací nepatřila řediteli, nebo dotyčná osoba již nebyla v této funkci, ale webové stránky nebyly aktualizovány, a hovor bylo nutné přepojit. Někdy se po telefonátu nerozhodli zúčastnit hned, takže jsem to musel sledovat. Někdy jsem telefonoval celé dopoledne, ale nikdo se nepřihlásil až do odpoledne. Tyto zážitky skutečně prověřily můj xinxing.
Po několikadenním telefonování jsem do pátečního večera obvolal všechna čísla, ale jen 10 lidí řeklo, že se zúčastní. Oči mě bolely. Další den byla sobota a v neděli se konala recepce, ale cíle nebylo dosaženo. Neudělal jsem si přestávku. Zeptal jsem se koordinátora, jestli jsou ještě další telefonní čísla. Ten den jsem úspěšně pozval dalších pět lidí. Všechny hovory byly vyřízeny a mě přestaly bolet oči. Cítil jsem, že to byla zkouška i pro mě. Dokud jsem se nevzdával, Mistr mi pomáhal.
Společným úsilím praktikujících bylo dosaženo cíle a přijetí bylo úspěšné. Koordinátor řekl: „Pozvání lidí na recepci nemůže záviset na několika praktikujících. Pomoci musí všichni. Mistr nám pomůže, když vytvoříme jedno tělo a budeme mít spravedlivé myšlenky. Mistr přivede lidi s předurčenými vztahy do divadla, aby se podívali na Shen Yun, a my můžeme splnit naše poslání zachraňovat vnímající bytosti.“