Tato zkušenost vyšla v rámci První Čínské konference Fa na Minghui.org dne 26.října 2004

Zdravím Učitele! Zdravím všechny praktikující!

Jsem 72letá praktikující Dafa z pevninské Číny. Dříve jsem byla negramotná, ale síla Dafa mě učinila moudřejší a pomohla mi sdílet mé zkušenosti. Během pěti let, kdy Učitel trpěl nespravedlností, Dafa procházel souženími, a když se praktikující Dafa setkali s pronásledováním, statečně jsem Dafa potvrdila. Na své zkušenosti si vzpomínám tak živě, jako by se staly včera, a nyní se o ně chci podělit s Učitelem a svými praktikujícími.

1. Můj zdravotní stav se výrazně zlepšil poté, co jsem začala praktikovat Falun Dafa

Více než třicet let jsem trpěla zánětem ledvin a žaludečními potížemi. Můj zelený zákal byl tak vážný, že jsem téměř oslepla na levé oko. Dlouho jsem se pohybovala mezi životem a smrtí a vyplýtvala jsem spoustu peněz na různé léky, aniž by došlo k jakémukoli zlepšení. Naštěstí jsem se na jaře roku 1996 setkala s Falun Dafa. Brzy poté se mi podařilo shromáždit všechny své léky a injekční stříkačky do jedné krabice a vyhodit je. Jak se dalo očekávat, všechny chronické nemoci, které mě trápily celá desetiletí, úplně zmizely. Zapomněla jsem, jaké to je být zdravá a celistvá, a každý, kdo mě viděl, říkal, že jsem od začátku své kultivace ve Falun Dafa jako nový člověk. Byla jsem tak velmi vděčná Učiteli a Dafa, že mi dali druhou šanci na život, že jsem se rozhodla vytrvat v kultivaci navzdory všem obtížím.

Když jsem toto přání vyslovila, Učitel mi pomohl jak psychicky, tak fyzicky. Brzy jsem uměla číst a psát. Hlubokým studiem Fa jsem postupně pochopila některé principy Fa a mé srdce se naplnilo štěstím. Pilně jsem pokračovala v praxi a studiu Fa. Během fáze osobní kultivace jsem studovala a horlivě recitovala Fa, pilně praktikovala a přepisovala knihu Dafa. Tím jsem položila pevný základ pro svou kultivaci v období nápravy Zákona.

2. Potvrzování Dafa a pronásledování

V červenci 1999 se nad Čínou stahovala temná mračna, jak začalo pronásledování. Náš koordinátor cvičebního místa byl zatčen a 22. července jsme se vydali k provinční vládě, abychom apelovali na propuštění všech koordinátorů. V důsledku toho jsme byli přes noc zadrženi a donuceni sledovat video, které pomlouvalo Učitele.

Večer 25. prosince jsme s ostatními praktikujícími cvičili na místním náměstí cvičení, abychom potvrdili Dafa. Policisté z okresního policejního oddělení nás zatkli a při výsleších v jejich kanceláři nás bili a týrali. O půlnoci nás bylo několik desítek zadrženo v jedné cele a vzhledem k mrazivé zimě a nedostatku přikrývek jsme se těsně k sobě přitiskli, abychom se zahřáli. Trpěli jsme tam různým mučením. Přestože byla naše kaše například ze zbytků rýže, a kterou jsme jedli z páchnoucích hrnců zločinců, museli jsme za jídlo každý den zaplatit 30 yüanů (1). Pronásledovatelé nás nezákonně vyslýchali a požadovali, abychom napsali Záruční prohlášení a vzdali se praxe Falun Dafa, ale pouze jeden starší člověk byl vystrašen tak, aby se praxe vzdal, a byl propuštěn. Ostatních jedenáct potvrdilo, že budou v praxi pokračovat. V důsledku toho jsme byli dva týdny nezákonně zadržováni a každý z nás dostal pokutu 1 000 až 3 000 yüanů.

Po propuštění a návratu do práce mi zaměstnanci kanceláře řekli, že praktikování Falun Gongu není mezi členy komunistické strany povoleno, a zeptali se mě, zda budu pokračovat v praktikování. Odpověděla jsem, že určitě budu pokračovat, protože Falun Gong vede lidi k tomu, aby byli soucitnější, fit a zdraví. V důsledku toho jsem přišla o členství ve straně, které jsem měla čtyřicet let.

8. ledna 2002 jsme se čtyři starší praktikující dohodli, že pojedeme do Pekingu, abychom apelovali. Navzdory chladu a dešti nám nic nezabránilo v našemu odhodlání potvrdit Fa. Jeli jsme autobusem do města Wuhan a pak jsme si koupili lístky na vlak do Pekingu na 17:00. Ale půl hodiny předtím, než jsme měli nastoupit do vlaku, nás místní policie v civilu nezákonně zatkla a jízdenky nám sebrala. Přestože po nás chtěli vědět, proč cestujeme do Pekingu, se zlem jsme nespolupracovali. Později poznali náš přízvuk a zavolali místní policii, která nás poznala, a začali nás surově bít a kopat, až nám zůstaly krvavé nosy a opuchlé obličeje. Poté nám nasadili pouta, vtáhli nás do policejního auta a odvezli zpět do místního záchytného centra, kam jsme dorazili o půlnoci. Protože jeden zlý policista v okolí nikoho jiného nenašel, vylákal z nás 680 yüanů a odjel.

Před oběma loňskými konferencemi jsem zaslechla zprávy o ďábelském policejním plánu unést skupiny praktikujících Dafa v případě, že by se odvolali do Pekingu. Následující noc se mi zdálo, že je tam temná díra, ve které jsou dva černí hadi, kteří spolupracují se třemi lidmi. Tehdy mě překvapilo, že je hadi neukousli. O tři dny později ve čtyři hodiny odpoledne ke mně domů dorazilo pět pracovníků policejního oddělení. Když jsem viděla jejich oblečení a vnitřní rozpoložení, uvědomila jsem si, že je situace podobná mému snu. Ukázalo se, že dva hadi byli zlosynové z policejního oddělení, zatímco zbylí tři zaměstnanci byli strážníci ze tří jednotek, které spolupracovaly s policií na mém zatčení. Vyslala jsem spravedlivé myšlenky, abych eliminovala zlo, a odmítla jsem otevřít dveře. Po chvíli odešli.

Když se dcera vrátila z práce, řekla jsem jí, co se stalo. Řekla mi: „Neboj se. Dnes večer nebudeme rozsvěcet a zítra tě vezmu na venkov, kde se schováš.“ „To je v pořádku,“ řekla jsem. Následující noc způsobilo pět zloduchů mé dceři potíže. Řekli, že se ústřední vláda chystá svolat dvě velké politické konference a chtěli by se mnou mluvit. Vyhrožovali jí ztrátou zaměstnání, pokud jim neřekne, kde se nacházím. Moje dcera sebevědomě a pevně odpověděla: „Jak mi můžete pozastavit práci? Moje matka má osobní svobodu a svobodu přesvědčení. Falun Gong učí lidi soucitu, kondici a zdraví, tak jak to může porušovat zákon? Raději jí přestaňte dělat potíže.“ Zločinci mírně změnili svůj postoj a řekli, že ji nepřišli zatknout, ale mluvit o tom, že se chtěla jít apelovat do Pekingu, což by neměla dělat. Přesto se nevzdali a druhý den se tajně vrátili. Protože byla tma a pršelo, šli ke špatným dveřím, a tak jsme mohli odjet, aniž by si nás všimli.

V listopadu loňského roku jsme s dalším praktikujícím uspořádali konferenci sdílení zkušeností s více než čtyřiceti účastníky. Později mě přišla zatknout policie s tím, že někdo nahlásil, že jsme pořádali konferenci a že jsem byla organizátorkou. V den, kdy přišli, jsem odešla třicet minut před příchodem úřadů v 11:30. Volali na mě za venkovní branou, zatímco moje dcera a synovec byli uvnitř. Když viděli policii, odmítli otevřít dveře. Dcera mě hned poté přišla vyhledat a vysvětlila mi, co se stalo. Řekla mi, abych se nevracela domů pro případ, že by zlosynové přišli znovu. Ve skutečnosti se toho dne vrátili třikrát, takže jsem byla nucena zůstat mimo domov delší dobu.

3. Objasňování pravdy o Falun Dafa za účelem záchrany vnímajících bytostí

Od června 1999 do srpna 2002 jsem napsala mnoho dopisů. Dne 13. června 1999 zveřejnil Učitel článek „Stabilita“, ve kterém řekl:

„To, co vědí učedníci o případech poškozování a narušovaní cvičení Falun Gongu příslušnými regiony nebo příslušnými odděleními přímo nebo skrytě, mohou ohlásit pomocí obvyklých prostředků úřadům na různých úrovních nebo vedení země. Co se týká toho, že někteří lidé použili moc, kterou měli, na rozdmýchání incidentu Falun Gong – aby získali politický kapitál, postavili mnoho lidí a vládu vzájemně proti sobě – učedníci by také mohli volit běžný postup a nahlásit tyto incidenty příslušným úřadům nebo těm na nejvyšší úrovni.“ (Podstata dalšího pokroku II)

To mě inspirovalo k napsání dopisů vedoucím představitelům okresního výboru, abych potvrdila Dafa a objasnila fakta.

Hned na začátku jsem narazila na mnoho obtíží, zejména na běžný problém, a to že jsem stará a negramotná. Je možné, že Učitel viděl mé myšlenky, a tak když jsem v noci seděla v meditaci, objevil se mi nad levým čelem Jeho zlatý obraz a lehce se na mě usmál. Uvědomila jsem si, že mě Učitel povzbuzuje, protože byla moje myšlenka správná, a tak jsem se rozhodla pokračovat. Druhý den jsem začala připravovat dopisy okresnímu výboru, okresní vládě, lidovému shromáždění a Lidovému politickému poradnímu výboru. Po napsání jsem si vyměnila své názory s jinými praktikujícími a požádala je, aby je před odesláním vylepšili. Brzy poté jsem začala psát dopis premiérovi Zhu Rongji. Moje jednání přimělo i další praktikující, aby jeden po druhém psali dopisy k potvrzení Dafa. Později praktikující, kteří šli apelovat do Pekingu, dopis okopírovali a šířili ho ve městě Wuhan, Shijiazhuang a Handan, a dokonce i v Pekingu.

Když jsem šla k jednomu praktikujícímu domů, abych svůj dopis upravila potřetí, nebyl doma. Bez porozumění jsem požádala mladého praktikujícího, aby mi pomohl místo něj. Řekl, že to neumí, ale já jsem tomu stejně nerozuměla. Pak jsem uslyšela v uchu hlas Učitele, který mi řekl: „Raději si to vyretušuj sama.“ A tak jsem se rozhodla, že to vyretušuji sama. Měla jsem radost a zároveň jsem se styděla. Uvědomila jsem si, že bych se neměla spoléhat na ostatní praktikující, protože mají svou vlastní práci. Poté jsem začala psát a upravovat dopisy sama a brzy už to nebylo tak namáhavé jako dříve. Když jsem později vzala do ruky pero a uvažovala, jak psát, stal se zázrak - v mozku se mi objevil celý článek, takže jsem ho přepisovala řádek po řádku. I můj rukopis se výrazně zlepšil. Někdy mě Učitel naučil nová slova a používat interpunkční znaménka. Protože moje myšlení bylo tak svižné a psaní tak rychlé, zapomněla jsem, že jsem byla negramotná. Uvědomila jsem si, že tuto moudrost mi dal Učitel a že byl při psaní vedle mě. Vytrvale jsem psala dopisy vedoucím na různých úrovních, podnikům, vládním úřadům, školám a policejním stanicím a také jsem pomáhala dalším praktikujícím psát. Když jsem dopisy ukázala své rodině, všichni říkali: „Je to zázrak, že umíš tak dobře psát.“ Usmála jsem se a řekla: „To je díky moci Dafa a pomoci Učitele.“

Druhá etapa od srpna 2002 do současnosti zahrnovala objasňování pravdy tváří v tvář. Dne 21. srpna 2002 nám Učitel řekl, abychom si pospíšili a řekli lidem fakta. Pochopila jsem, že nejnaléhavější je zachránit vnímající bytosti, a tak jsem si sestavila plán, jak objasňovat pravdu všude, kam jsem přišla. Mluvila jsem od měst až po venkovské oblasti. V červnu loňského roku jsem si za velmi horkého dne vzala klobouk, ručník a vodu a navštívila jsem přítelkyni, se kterou jsem v mládí chodívala na hory. Nyní je nám oběma přes sedmdesát let a neviděly jsme se několik desetiletí, takže jsme se sotva poznávaly. Když se dozvěděla fakta o Dafa, byla dojatá k slzám a nadšeně řekla: „Jsi tak stará, a přesto jsi v horku ušla takovou dálku, abys nám řekla fakta o Dafa. Jsem ti opravdu vděčná. Celé roky jsme byli klamáni lžemi v televizi a sledovali ji, jak pomlouvala Dafa. Není divu, že mě už léta bolí oči. Už nikdy nebudeme věřit lžím a budeme si pamatovat, že Falun Dafa je dobrý!“

Syn jedné z mých kolegyň pracoval po ukončení studia v zahraničí na vysoce placené pozici. Když s manželem viděli v televizi mnoho zahraničních katastrof, neustále se obávali o jeho bezpečí a každý den prosili Boha, aby mu žehnal. Řekla jsem jí fakta o pronásledování a o tom, jak Dafa přinese lidem štěstí a slávu, a navrhla jsem jí, aby svému synovi napsala, že člověk bude mít štěstí a vyhne se katastrofám, když bude nahlas říkat „Falun Dafa je dobrý“. Starý pár se po zjištění těchto skutečností cítil nesmírně vděčný.

Jeden 86letý muž se cítil nesvůj, když jsem mu vyprávěla o Dafa. Znepokojeně řekl: „Udělal jsem špatnou věc, když jsem spálil výtisk Zhuan Falunu. Co mám teď dělat?“ Cítila jsem se trochu smutná a zeptala jsem se: „Jak jste mohl spálit knihu z nebes!“. Odpověděl: „Když byl Dafa široce rozšířen, někdo mi dal výtisk Zhuan Falunu. Protože umím léčit některé drobné nemoci, snažil jsem se v knize najít nějaké chyby. Později, když začalo pronásledování, jsem viděl, že praktikující Falun Gongu jsou zatýkáni, a byl jsem tak vyděšený, že jsem knihu spálil. Brzy poté však někdo ubil k smrti mého 62letého syna a mnoho mých předchozích nemocí se vrátilo. Je to kvůli tomu, že jsem spálil knihu?“ Když projevil jistou kajícnost a modlil se za odpuštění, řekla jsem soucitně: „Jako učedník Dafa jsem za tebe zodpovědná, takže ti musím sdělit, že Dafa je milosrdný ke všem vnímajícím bytostem, ale je také vážný. Bez ohledu na to, kdo se dopustí zločinů proti Dafa, bude za to muset zaplatit. Zhuan Falun je zákonem vesmíru a zachraňuje vnímající bytosti. Ať už jste ho zničili s úmyslem, nebo ne, počítá se to jako trestný čin. Naštěstí jsi promluvil, takže můžeš mít šanci to napravit.“

Poté, co se stařec dozvěděl o Dafa, trval na tom, že pozdraví Učitele tak, že přiloží dlaně k sobě a nahlas řekne: „Falun Dafa je dobrý, Učitel Li je dobrý.“ Zanedlouho jeho nemoci zmizely a byl v zářivém zdraví. Každému, koho potkal, vyprávěl o své osobní zkušenosti, jak mu Dafa prospívá po duševní i tělesné stránce, a že člověk bude mít prospěch, když nahlas řekne „Falun Dafa je dobrý“. Protože je starý a v tak dobrém zdravotním stavu, všichni mu věří.

Takových případů je mnoho. Mnoho lidí se zbavilo svých nemocí poté, co se dozvěděli pravdu díky mému osobnímu objasňování. Volali mi domů, aby mi poděkovali, a někteří si ode mě půjčili knihy Dafa. Pochopila jsem, že je to milost Učitele spíše než můj vlastní talent.

4. Následovat Fa jako Učitele, abyste pomohli ostatním praktikujícím

Učitel řekl v „K dovršení“,

„I přes to a situaci, ve které velký počet učedníků, kteří jsou skutečnými praktikujícími, trpí kruté těžkosti, čas uzavření byl opakovaně posunutý, aby se počkalo na tyto lidi, aby mohli rozpoznat svá vlastní základní připoutání. Je to proto, že hodně z nich je předurčených a mají potenciál k dosažení Dovršení.“  
(Základy dalšího pokroku II)

Pronásledování bylo v našem kraji tvrdé. Nejprve byli zatčeni koordinátoři, někteří praktikující byli nuceni opustit domov a přecházet z místa na místo, aby se vyhnuli pronásledování, a někteří nevycházeli ze svých domovů. Jak se pronásledování stupňovalo, některým praktikujícím se kvůli strachu a obavám nedařilo. V důsledku toho se celé zemi příliš nedařilo. S cílem změnit tuto situaci jsem se podělila o své myšlenky s jinou praktikující a rozhodla jsem se pomoci praktikujícím, kteří spadli, zlepšit se ve Fa, snížit ztrátu Dafa, posílit jejich spravedlivé myšlenky a dosáhnout cíle zlepšení jako celku, aby dohnali proces Nápravy Fa Učitele.

Vyzvali jsme ty, kteří se báli a zůstávali tiše ve svých domovech, aby si vyměnili názory. Pro ty, kteří nepokračovali pilně vpřed, jsme svolali konferenci Fa, abychom se podělili o své zkušenosti a zjistili své nedostatky. To bylo velmi účinné.

Byl tam jeden starší pár, oba byli praktikující. Manžel byl v důchodu a jeho žena byla negramotná, a tak ji začal učit číst a psát. Studovali Fa, praktikovali cvičení a velmi pilně kultivovali svou „přirozenost mysli“. Po zahájení pronásledování 20. července 1999 se manžel začal bát, protože jeho pracovní jednotka spolupracovala se zlem, aby ho donutila odevzdat všechny jeho knihy Dafa a obrázek Učitele. Všechny tyto materiály zničili a vyhrožovali mu, aby přestal praktikovat. Ve své agónii se příliš bál promluvit, kontaktovat ostatní nebo naučit svou ženu číst a na kultivační cestě se propadl. Jeho žena si dělala starosti, jak by mohla studovat Fa bez manželova vedení, a při pohledu na Učitelův obraz na stěně plakala: „Učiteli, k čemu to všechno je?“ „K čemu to všechno je?“ ptala se.

Zásahy z manželova pracovního oddělení, nepochopení Dafa ze strany jejích dětí, odsouzení ze strany kolegů a tlak zvenčí starou ženu velmi tížily. Bylo to téměř nad její síly. Navzdory nebezpečí jsem ji často navštěvovala, abych jí pomáhala a povzbuzovala ji. „Není třeba se bát, protože Fa a Učitel jsou s vámi. Pokud se k sobě budete chovat jako kultivující a budete vždy neochvějně věřit v Učitele a Zákon, můžete projít jakoukoli zkouškou.“ Po dvou letech nepřetržitého úsilí žena těmito obrovskými zkouškami prošla a její manžel si také uvědomil své chyby. Nyní oba dělají „tři věci“ velmi dobře a řídí se požadavky Učitele.

Jiná koordinátorka vynaložila velké úsilí na distribuci materiálů Dafa před pronásledováním. V okamžiku, kdy pronásledování začalo, byla uvězněna. Protože pronásledování bylo tak kruté, dostala strach a později se přestěhovala na odlehlé místo, kde podnikala. To ji velmi zaměstnávalo, takže se vzdala studia a praxe Fa. Často jsem si o ni dělala starosti a brzy poté, co Učitel vydal článek „Návrh“, jsem pochopila, že není ochoten pustit ani jednoho učedníka a že jí musím pomoci, a tak jsem ji s článkem navštívila. Našla jsem ji až po dlouhém hledání, ale byla jsem velmi šťastná, že jsem ji nakonec našla a článek jí předala. Po jeho přečtení stále ronila slzy a s lítostí říkala: „Učitel stále čeká, až ho doženu.“ Odpověděla jsem jí: „Učitel je příliš milostivý na to, aby nechal jediného učedníka odejít. Když byl Dafa všude, vytrpěla jsi tolik útrap, ale po začátku pronásledování ses z různých důvodů odstěhovala. Několikrát jsem sem přišla, abych ti pomohla pochopit a neupadnout, protože Fa je tak těžké dosáhnout.“ Hned řekla: „Musím se znovu věnovat kultivaci.“

Jiná praktikující praktikovala mnoho let, ale nestudovala Fa do hloubky a její osvícení bylo slabé. Po začátku pronásledování viděla, jak zlosynové všude sbírají a ničí knihy Dafa, a tak se kultivace vzdala. Po dlouhé době mě přišla navštívit, vysvětlila mi svou situaci a zeptala se, zda se stále kultivuji. Řekla jsem, že ano, a abych jí pomohla, otevřela jsem stránku v Zhuan Falunu, kde Učitel říká,

„Jen při démonickém zasahování můžete prokázat, zda dokážete pokračovat v kultivaci, skutečně se osvítit k pravdě, nebýt ovlivněn zasahováním a být si jistý v této škole praktikování. Velké vlny odnášejí písek, o tom všem je právě celá kultivační praxe, a to, co zůstane, bude opravdové zlato.“ (Zhuan Falun, Přednáška šestá)

Díky studiu Fa a sdílení myšlenek si uvědomila, že v kultivaci zaostává! Nyní studujeme Fa vždy společně a její porozumění se postupně zlepšuje.

Přestože čas byl omezený, dosáhli jsme během mnoha let tohoto zlého prostředí dobrých výsledků tím, že jsme svolávali konference Fa, abychom pomohli praktikujícím, kteří se pilně nepropracovali kupředu. Před každou konferencí jsme učinili pečlivá opatření, abychom zajistili její úspěch a bezpečnost účastníků. Pokaždé si někteří praktikující uvědomili své nedostatky a zlepšili se. Učitel nás učil v přednášce „Vyučování Fa na konferenci v Chicagu v roce 2004“:

„Existuje ještě jedna část těchto lidí, kteří se schovávají doma a čtou knihy, hledají ještě výmluvy a pořád ještě nepostoupili vpřed, ve skutečnosti mají strach. Já doufám, že ti ostatní učedníci Dafa v Číně těmto lidem pomohou, aby postoupili a dělali věc, kterou mají dělat učedníci Dafa.“ („Vyučování Fa na konferenci v Chicagu v roce 2004“)

Poté, co jsem si to přečetla, jsem byla potěšena, protože jsem dělala to, co bych měla dělat.

To vše jsem udělala v kultivaci nápravy Fa díky moci Fa a milosti Učitele. Přesto cítím, že mám před sebou ještě dlouhou cestu. Když se ohlédnu za těmito pěti lety zkoušek a těžkostí, uvědomuji si, že jsem se pod Učitelovou péčí krok za krokem prodírala vpřed. Jako dříve nezdravá sedmdesátiletá žena jsem velmi poctěna, že mi Učitel dovolil být učednicí Dafa v období Nápravy Fa, a opravdu si vážím této šance, která se tak těžko naskytne.

Nakonec bych se ráda podělila o příběh, jak Učitel chránil mě i ostatní praktikující.

V lednu 2003 jsem se vydala do druhého patra domu jednoho praktikujícího, abych se zúčastnila konference Fa s dlouhodobějšími praktikujícími z dalších dvou okresů a měst. Ve 22:00 jsme se dozvěděli, že jsme obklíčeni policií, ale nikdo z nás se nebál a všichni jsme vysílali spravedlivé myšlenky, abychom zlo odstranili. Později policie vtrhla dovnitř, aby nás zbila a zatkla, ale všichni se vyhnuli zlu tím, že odešli. Krátce nato jsem byla zmlácena k zemi, ale když jsem se zvedla, abych utekla skokem z budovy, Učitel mi řekl, abych si lehla, a tak jsem to udělala.

Policie pokračovala v prohledávání nahoře i dole, ale mě si nevšimla. Později přišel nahoru starý policista a požádal mě, abych šla s ním, ale já jsem vyslala spravedlivé myšlenky a odmítla jsem spolupracovat. Řekl: „Jste tak stará. Co se stalo?“ Řekla jsem, že mě policisté udeřili a že se nemohu hýbat. Zvedl mě tedy na postel a spěšně odešel. Hned jsem se postavila, protože nahoru přišla mladá sedmiletá praktikující, aby mi řekla, že odešli a že mám jít rovnou dolů. Než jsem vyšla ze dveří, vrátilo se několik policistů s baterkami a hledali speciálně mě, ale já jsem rychle odešla do koupelny. Slyšela jsem, jak jeden z nich říká: „Před chvílí ležela na posteli. Jak to, že tak rychle zmizela?“ Když odešli, mladá praktikující mi znovu řekla: „Okamžitě rychle odejděte.“ A já jsem se na ni podívala. „Kterým směrem mám jít?“ zeptala jsem se. Řekla, že mám jít na stranu zeleninové zahrady, a tak jsem šla vpřed do tmy, až jsem prošla kolem stohu slámy. Z ní vystoupil další praktikující a vedl mě dál. Věděla jsem, že to bylo důmyslné opatření našeho soucitného Učitele, které mi mělo pomoci bezpečně uniknout nebezpečí.

Děkuji vám, Učiteli! Děkuji vám, praktikující!

Poznámky:

(1) yüan je čínská měna. Průměrný měsíční plat městského pracovníka v Číně je 500 yüanů.

(Sdílení článku vybráno z První písemné konference o sdílení zkušeností praktikujících z praxe v pevninské Číně)