(Minghui.org) Falun Dafa jsem začala praktikovat v roce 1996 a během více jak dvaceti let kultivace jsem zažila mnoho vzestupů a pádů. Odjela jsem do Pekingu, abych apelovala za spravedlnost pro Dafa. Navzdory pronásledování jsem pokračovala v kultivaci Dafa a ve výrobě a distribuci informačních materiálů o Falun Dafa. Zahrnovala jsem do nich také informace o pronásledování páchaném komunistickou stranou Číny (KS Číny). Můj domov byl vypleněn a byla jsem odvezena do tábora nucených prací a také do centra pro vymývání mozků.
Navzdory těmto výzvám jsem pokračovala ve studiu Fa a pochopila jsem, že Mistr, zakladatel Dafa, nás učil Zákon vesmíru a principy, kterými bychom se měli řídit: Pravdivost, Soucit, Snášenlivost. Toto nás provázelo našimi životy.
Mistrovo učení se mi vrylo do paměti a pomohlo mi vytvořit silné spravedlivé myšlenky. Ve všem, co dělám, se řídím zásadami Pravdivost, Soucit, Snášenlivost. Připomínám si, že jsem praktikující, kdykoli narazím na překážky. Dokázala jsem překonat obtížné situace, když jsem měla silné spravedlivé myšlenky.
Ráda bych se s vámi podělila o jednu ze svých zkušeností.
V roce 2004 jsem apelovala za spravedlnost pro Dafa a byla jsem zatčena a zadržena. Toho dne bylo jen 8 °C. Odvedli mě do cely 505, kde byli zadržováni lidé za vraždy, žhářství, drogy a rvačky. Všichni spali na postelích, ale já jsem musela spát na betonové podlaze, protože jsem byla praktikující. Bylo tam větrno a zima, ale okna a dveře zůstávaly otevřené. Každý den jsem dostávala pouze vědro teplé vody.
Připomínala jsem si, že jsem praktikující, a vyprávěla jsem zadrženým příběhy o Falun Dafa. Říkala jsem, že praxe přináší praktikujícím zdraví a učí je být dobrými lidmi. Mluvila jsem také o karmě a odplatě a oni mi naslouchali. Každý den museli vykonávat manuální práci a já jim pomáhala. Časem se přestali hádat a byli tišší.
Jednoho dne přišla k bráně strážná a zeptala se mě: „ Pořád chceš cvičit?“ „Ano,“ odpověděla jsem. Odpověděla jsem klidně: „Budu cvičit, dokud budu dýchat. Dafa je spravedlivá praxe a když o ní budete mít pozitivní myšlenky, získáte požehnání.“
Zavolala si mě do své kanceláře a zeptala se: „Co jsi řekla vězňům? Od té doby, co jsi přišla, jsou klidnější.“ Řekla jsem jí, že nás Mistr učil být dobrými lidmi s morálními hodnotami. Podělila jsem se s ní o Mistrova slova, řekla jí, aby přestala dělat špatné věci a byla dobrým člověkem. Odpověděla: „Vy jste taková laskavá stará paní! Ale vláda tuto praxi neschvaluje, jinak bych si s vámi ráda ještě popovídala.“
Vězni v cele 505 pomalu měnili svůj postoj ke mně. Někteří mi položili na podlahu deky a řekli: „Betonová podlaha je příliš studená a my to nesneseme ani pár dní. Jsi stará a spíš na podlaze už měsíc, a přesto se ti daří dobře.“ Všichni se usmívali. Viděli, jak cvičení udržuje mé tělo silné, a dávali na mě pozor, když jsem cvičila.
„Velitelka“ buňky vytrhla z deky trochu bavlny, abych si mohl vycpat boty. Řekla: „Tohle jsem pro nikoho jiného neudělala, ale ty jsi dobrý člověk“.
Jiná vězeňkyně mi řekla, že by se mnou chtěla po propuštění praktikovat Falun Dafa. Narkomanka, která prodala velké množství drog, měla být odsouzena k trestu smrti, ale byla odsouzena ke 14 letům vězení. Věděl jsem, že je to proto, že byla k praktikujícím laskavá. Měl jsem z nich radost.
Když jsem měla být propuštěna, drželi mě za ruce a nechtěli mě pustit. Někteří plakali a jiní říkali, že chtějí být dobrými lidmi.
Z této zkušenosti jsem pochopila, že když používáme své božské myšlenky, tj. když pevně věříme v Dafa a ke všemu kolem nás přistupujeme na základě principů Fa, věci kolem nás se změní. Naše okolí a myšlenky lidí se změní na pozitivní.