Falun Dafa Minghui.org www.minghui.org TISK

Básně Yue Fei: Loajalita a laskavost (1. část ze 6)

Úno. 8, 2024 |   Ming Xin

(Minghui.org) Yue Fei, legendární postava čínské historie, je po generace vzorem věrnosti pro čínské lidi. Jeho příběh se znovu a znovu objevuje v čínských historických knihách, dramatech, románech, filmech a dalších dílech - od zahnání útočících Džürčenů přes neproveditelné výkony na bitevním poli až po obranu srdce čínské říše.

Číňané často vyjadřovali své touhy prostřednictvím poezie a Yue nebyl výjimkou. Jeho básně v Collection of Yue Wumu a Collection of Song Poems (sbírky básní) dokládají jeho velkorysou povahu a vznešené ideály.

Uveďme jeden příklad:

Překročení řeky Zhang, napsáno pro Zhang Wan

Nemaje srdce pijana, neznaje brebentění mládí, 
Vzdychám v zrcadle s prvními šedinami 
Jinoši se možná smějí z květnatých tónů, 
Když jedu pomalu kol, bych hledal moudrého mudrce.

Tato báseň byla napsána ve čtvrtém roce vlády císaře Gaozonga (1130 n. l.), kdy bylo Yueovi 27 let. Zatímco mnozí jeho vrstevníci popíjeli a veselili se, básník se sám divil, jak mu čas tak rychle utekl, a jeho odraz v zrcadle měl nově šediny. Zatímco se lidé ve světě opájeli slávou mládí, on pokorně jezdil na štíhlém koni, aby hledal radu u mudrců a poustevníků světa.

Tito mudrci byli muži, kteří se izolovali od světských záležitostí, aby zkoumali vyšší pravdy vesmíru - kteří potenciálně drželi klíč ke kultivaci a cestě ke svému pravému já. Yue Fei použil tuto lyrickou báseň, aby vyjádřil svou touhu hledat tuto vyšší cestu a povznést se nad světský svět.

Podle díla The History of Song (Dějiny dinastie Song) napsal Yue v roce 1127, tedy pouhé tři roky předtím, dopis císaři Gaozongovi, v němž mu navrhoval, aby vytáhl do války proti invazní džürčenské armádě a získal zpět území, o které přišli. Uvedl také, že vysocí úředníci jako Huang Qianshan a Wang Boyan nebojovali proti útočníkům a raději se jen stáhli na jih. Yue navrhl, aby císař přijal rozhodnutí vzít si území zpět. Po předložení dopisu však Huang potrestal Yueho za překročení povinností a vyhnal ho z armády.

Z dnešního pohledu je těžké si představit, jak se mohl tak nízký důstojník jako Yue odvážit napsat císaři. Ve skutečnosti však lidé ve starověké Číně měli na paměti osud svého národa, ať už měli jakékoliv společenské postavení. Známý básník Lu You kdysi napsal: „Člověk se neodváží zapomenout na národ ani v nízkém postavení.“ Ma Rong, učenec z dynastie Han, napsal: „Věrnost je nesmírně důležitá! Když jí člověk řídí blízko sebe, může ochránit domov i národ; když se jí řídí do daleka, může napravit nebe a zemi.“

Yue byl věrný ne kvůli vlastnímu prospěchu, ale spíše kvůli svému přirozenému altruismu. Konfucius jednou napsal: „Věrnost je spravedlivá ctnost."

Yue se často zajímal o směřování své země. Ačkoli byl císař ještě poměrně mladý, neměl žádného dědice. Když Yue o této otázce hovořil s rodinnými příslušníky v soukromí, někdy mu bylo do pláče. Když vedl vojáky do boje, měl vždy na paměti osud lidu a často psal císaři o situacích, kterým bylo třeba věnovat pozornost, bez ohledu na to, že to mohlo mít dopad na jeho vlastní zájmy.

Ti, kteří tyto příběhy o Yue Feiovi slyšeli, byli často dojati jeho nesobeckou, čestnou povahou a ohromeni jeho vznešenými ambicemi.

(Pokračování – 2. část)