(Minghui.org) Zdravím vás, Mistře! Zdravím vás, vážení praktikující!
jsem studentem prvního ročníku Fei Tian College Middletown, obor tanec. Dnes bych se s vámi rád podělil o své zkušenosti s rozpoznáváním a překonáváním některých svých základních připoutaností.
Možná, že jednou z největších nástrah, jak jsem letos zjistil, je mé myšlení, že jsem lepší než ostatní. Dříve jsem si nikdy nemyslel, že mám tento problém, protože jsem vždycky našel způsob, jak vypadat skromně a budit zdání, že se ovládám. Teprve poté, co jsem se zúčastnil letošní taneční soutěže NTDTV, jsem si konečně uvědomil, že je to vážná věc, kterou je třeba odstranit. Odmalička jsem svým chováním způsoboval, že jsem „vyčníval“. Protože jsem chtěl být uznávaný, vždy jsem dodržoval pravidla a snažil se být „hodným dítětem“. Když jsem byl jakýmkoli způsobem pochválen, cítil jsem se pyšný. Když jsem viděl, že se ostatním daří lépe než mně, žárlil jsem a zlobil se. To vedlo k tomu, že jsem si vytvořil představu, že musím být vždy tím nejdůležitějším člověkem ve skupině, se kterou jsem se stýkal.
Když jsem přišel do Middletownu, abych se začal učit tančit, moje připoutanost k soutěživosti a aroganci jen zesílila. To, co začalo jako čistá motivace chtít se zlepšovat, se pomalu změnilo v touhu zůstat na vrcholu. Místo toho, abych spolupracoval s ostatními tanečníky a pomáhal jim, jsem byl kritický a soustředil se jen na sebe. Motivem téměř všeho, co jsem dělal, bylo vyzdvihnout sám sebe, a když se ohlédnu zpět, dával jsem najevo, že jsem lepší než ostatní.
Mistr řekl,
„Všechna trápení, se kterými se kultivující mezi světskými lidmi setkává, jsou prověrkami vytrvalosti, a všechny pochvaly, kterých se mu dostane, jsou zkouškami.“ (Kultivující je s tím přirozeně spojen, Podstata dalšího pokroku)
Kultivující by se měl jednoduše soustředit na zlepšování charakteru a návratu ke svému původnímu pravému já a dobře zvládnout to, co musí udělat. Neměl bych se upínat k tomu, abych vynikal a vyzdvihoval své úspěchy. Ať už něco dělám dobře, nebo ne, neměl bych být pohnutý a zapomínat, že jsem kultivující.
Kdykoli čtu článek nebo sleduji rozhovor o zkušenostech tanečníků Shen Yun, vždy se objeví téma nesobeckosti a týmové práce. Aby bylo zajištěno úspěšné představení, které zachrání vnímající bytosti, musí tu být každý umělec pro druhého a není tu místo pro sobectví. Vzpomínám si, že konkrétně v jednom článku bylo uvedeno, že účinkující, který je hlavním tanečníkem, je vlastně neuvěřitelně skromný. S pokorou bude člověk neustále motivován ke zlepšování a zároveň bude znát zlatou střední cestu mezi arogancí a plachostí.
Mistr řekl,
„Někteří jsou schopnější, když přijde na jednu věc, jiní jsou schopnější v jiném – rozhodně byste neměli nechat své myšlenky kvůli tomu divoce bloudit. Říkáte, že máte takovéto velké schopnosti a tak dále, avšak všechny vám je udělil Fa! Ve skutečnosti by to nešlo, jestliže byste neuspěli v získání té úrovně schopností. Náprava Fa vyžadovala, aby vaše moudrost dosáhla určitého bodu, takže byste si rozhodně neměli myslet, že jste velmi schopní.“ (Vyučování Fa během Lampiónového festivalu na konferenci Fa v Západním USA)
Všechno, čeho jsem dosáhl v kultivaci, tanci, akademickém vzdělání a tak dále, mi dal Mistr. Celé ty roky jsem se snažil zlepšovat, ale to, co mám, mi ve skutečnosti daroval Mistr. Všichni kolem mě se také neustále snaží zlepšovat a dosáhnout stejného cíle jako já. Co je na tom arogantního?
Poté, co jsem začal takto uvažovat, bylo pro mě snazší udržet si klidnou mysl v hodinách tance a soustředit se i při jiných hodinách. Pomohlo mi to také s udržením soustředění během studia Fa, cvičení a vysílání spravedlivých myšlenek, protože jsem už nemyslel na své úspěchy. Dokázal jsem se méně starat o to, co si o mně myslí ostatní, a byl jsem schopen pomáhat druhým prostě jen pro to, abych jim pomohl. Také jsem si všiml, že mnoho aspektů mého tance začalo vypadat hůře než dříve. Můj předchozí arogantní stav mě oklamal a přiměl mě, abych se v zrcadle viděl jako dokonalý.
Ale po této zkušenosti, kdykoli se vidím tančit, uvědomuji si, že mám stále mnoho problémů, které musím řešit. Stále s tímto problémem hodně bojuji, ale teď už vím, že kdykoli něco dělám, nemohu za tím mít žádné nečisté pohnutky. V takovém případě bych měl být schopen ustoupit, když je to nutné, a zlepšovat se čistě kvůli tomu, abych se zlepšoval. Pouze když je má mysl v tomto stavu, mohu dosáhnout nejlepšího výsledku.
V roce 2023 jsem absolvoval Northern Academy of the Arts. Na toto prostředí a způsob života jsem si zvykl, téměř pět let jsem žil se stejným rozvrhem a návyky každý den. To obvykle zahrnovalo stanovený čas na každodenní cvičení, studium Fa a sdílení s ostatními. V průběhu svého působení na Northern Academy jsem cítil, že jsem stále pilnější a beru svou kultivaci vážně.
Když jsem však nastoupil na vysokou školu, zdálo se, že všechno jde náhle z kopce. Bylo stále obtížnější ráno vstávat a dělat cvičení a stále jsem pociťoval potřebu více spát. Často jsem si říkal: „Prostě to udělám později během dne,“ zatímco ve skutečnosti jsem čekal až do noci, nebo jsem na to pro ten den dokonce zapomněl. Vzhledem k mému nabitému rozvrhu bylo také obtížné najít si čas na studium Fa, a když se mi to podařilo, měl jsem problém se soustředit a vnímat to, co jsem četl. Celkově jsem cítil, že jsem stále línější a začal jsem kultivaci vnímat jako formalitu.
Zeptal jsem se sám sebe: „Proč je můj kultivační stav najednou tak jiný? Proč se necítím tak pilný jako na střední škole?“ V tu chvíli jsem si uvědomil svůj problém. Dlouhou dobu jsem vedl Dafa klub Northern Academy a měl jsem povinnost nejen účastnit se skupinových cvičení a studia Fa, ale také se neustále zdokonalovat. Mnoho mých přátel a spolužáků také bralo svou kultivaci vážně. Protože jsem chtěl dosáhnout stejného cíle a jít do Shen Yun, bral jsem to jako motivaci k tomu, abych zůstal pilný. Obecně se dá říci, že prostředí, ve kterém jsem se pohyboval, bylo prostředím pilné kultivace a zdokonalování a vždy byl zřetelný rozdíl v chování těch, kteří byli pilní, a těch, kteří pilní nebyli. Byly to pouze vnější faktory, které mě vedly k dobré kultivaci. Vysoká škola je však o tom, naučit se dělat vlastní rozhodnutí a ovládat sám sebe. Teď, když mě tyto faktory netlačily, jsem prostě začal být laxní. Dá se říci, že po celou tuto dobu jsem se nekultivoval skutečně srdcem.
I poté, co jsem si tento problém uvědomil, jsem se vymlouval na zaneprázdněnost, taneční trénink nebo dobrovolnickou práci jako na důvod, proč se stále nezlepšuji. Ze strachu, že mě ostatní budou soudit, jsem si tento problém nechával pro sebe.
Během prvního semestru mi spolubydlící často říkal, že necvičím dost, a nabádal mě, abych vstávala brzy a zvládl alespoň hodinu cvičení. Zpočátku jsem byl zmatený, protože spolubydlící sotva věděl, jaký mám rozvrh, a nemyslel jsem si, že má právo mi to říkat. Ale rychle jsem svůj postoj změnil a pochopil jsem to jako Mistrovo znamení, abych se zbavil lenosti. Ve skutečnosti to nebyla jen připomínka, abych dělal cvičení, ale že musím být upřímnější v každém aspektu své kultivace.
Snažil jsem se začít se vracet do stavu pilnosti, který jsem měl předtím, a vyžadoval jsem od sebe, abych se věnoval alespoň studiu Fa, dělal cvičení a každý den vysílal spravedlivé myšlenky. Stále jsem se však přistihoval, že to jednou dělám a jindy ne. Během posledních zimních prázdnin jsem se věnoval sebereflexi a snažil se přijít na příčinu svého problému. Jednoho dne jsem si přečetl řádek v Zhuan Falun, který mě zarazil.
Mistr řekl,
„K čemu by byly vaše poklony či obřadné přijímání za učedníka, když hned, jak vykročíte z těchto dveří, budete se znovu chovat jako předtím. Budete si dělat, co chcete, a budete mezi obyčejnými lidmi soutěžit a bojovat o svou slávu a vlastní prospěch?“ (Přednáška třetí, Zhuan Falun)
Napadlo mě, že se chovám podobně jako to, o čem tu mluvil Mistr. Přišel jsem do studia Fa, četl jsem si s ostatními a pak jsem prostě odešel, aniž bych si skutečně pamatoval, co jsem právě četl. Stále jsem bral studium Fa jako pouhou formalitu, protože jsem Fa jen četl, ale skutečně jsem ho nestudoval. Chápu to tak, že jelikož jsem nebyl hluboce zakořeněný ve Fa, staré síly to používaly jako záminku k tomu, abych byl líný a přemýšlel o zbytečných věcech v nepotřebnou dobu.
Číst Fa je jedna věc, ale skutečně pochopit a přijmout vše, co čtu, a aplikovat to do svého života, je věc druhá. Provádět cvičební pohyby podle hudby ve srovnání s tím, když to všechno děláte se správným smýšlením, jsou také dvě různé věci.
Jakmile jsem se vrátil z prázdninové přestávky, řekl jsem si: „Všechno, co během studia Fa čteš, bez ohledu na téma, je všechno Mistrův Fa a bude ti to nějak užitečné. Od nynějška musíš přesně rozumět tomu, co čteš, každá věta musí být jasná.“ Tento nový přístup se v následujících měsících osvědčil.
Například v Zhuan Falunu je mnoho oddílů, kterým jsem dříve zcela nerozuměl, zejména v páté a osmé přednášce, protože jsem nevěděl, jak souvisí s mou osobní kultivací, obvykle jsem při čtení těchto úseků ztrácel pozornost. Během jarních prázdnin jsem však mohl s malou skupinou číst každý den dvě přednášky z Zhuan Falunu. Myslel jsem si, že je to skvělá příležitost, jak tento problém vyřešit, a taky že byla. Už jsem se při čtení těchto částí necítil ztracený a dokázal jsem pochopit, jak to všechno souvisí s mou kultivací.
Díky opravdovému studiu Fa se posílila moje celková víra v Mistra a Dafa, protože mám jasněji o svém poslání a o tom, co znamená být praktikujícím Dafa v období nápravy Fa. Jsem vděčný Mistrovi, že mi dal tuto příležitost stát se mnohem pilnějším.
Podle mého pochopení je vysoká škola pro děti obdobím přechodu do dospělosti, kdy objevují, kým skutečně jsou, a přetvářejí své staré já. Jen letos mám pocit, že mě mé zkušenosti přivedly k větší píli než kdykoli předtím a že skutečně dělám další velký krok ve své kultivaci. Nyní, když jsem na vysoké škole, věřím, že právě zde musím ještě více upevnit svou víru v Dafa. Jsem Mistrovi obzvlášť vděčný za to, že mě nechal přijít na Fei Tian College Middletown, kde budu mít při své další kultivaci nekonečnou podporu praktikujících.
Mé porozumění je omezené. Prosím, opravte laskavě vše, co není v souladu s Fa.
Děkuji vám, Mistře a vážení praktikující!
(Předneseno na konferenci o sdílení zkušeností Falun Dafa 2024 Fei Tian College-Middletown)