(Minghui.org) Je mi už 70 let. Když mi bylo třicet, snažila jsem se jako svobodná matka se dvěma dětmi vyjít s penězi. Kvůli dlouhodobému tlaku ze strany práce a života se můj zdravotní stav zhoršil. Když mi bylo 40 let, trpěla jsem nejrůznějšími nemocemi a stále jsem se cítila slabá. Až do roku 1998, kdy jsem začala praktikovat Falun Dafa - všechny mé nemoci do měsíce zmizely. Nyní chodím s lehkostí, mám klidné myšlení a cítím se nesmírně šťastná. Můj vděk k Mistru Li je nepopsatelný.
Pracovala jsem jako státní zaměstnanec. V práci jsem měla na starosti účetnictví a audit. V roce 1999, v předvečer čínského nového roku, mi jedna z mých podřízených jednotek poslala červenou obálku s tisícem jüanů. Zdvořile jsem odmítla, protože jsem se naučila zásadu Falun Dafa „Žádná ztráta, žádný zisk“. (Čtvrtá přednáška, Zhuan Falun)
Podle mého pochopení: aby člověk něco získal, musí za to něco ztratit. Pokud člověk získá něco, co mu nepatří, musí se výměnou vzdát své vzácné ctnosti. Střežit svou ctnost je tedy nesmírně důležité.
V letech 1995 až 1998 jsem byla čtyři roky po sobě hodnocena jako vynikající zaměstnanec, získala jsem provinční cenu za vědecký a technický pokrok a provinční personální oddělení mi zvýšilo plat. Za účelem zvýšení mého platu bylo v roce 1999 provedeno hodnocení. Odezva byla velmi dobrá a vedoucí pracovník ji schválil. Protože však jeden člověk nahlásil, že praktikuji Falun Dafa, zvýšení mi nebylo přiznáno. Vím, že sláva a bohatství nejsou věci, které si člověk může vzít s sebou po smrti. Jako praktikující se musí člověk těchto připoutaností zbavit a vzdát se jich. Proto mé srdce nebylo vůbec pohnuto.
Osoba, která mě nahlásila, byla nakonec odsouzena k pětiletému trestu odnětí svobody za podvod. Po propuštění z vězení mě můj spolupracovník požádal, abych ho navštívila. Věděla jsem, že praktikující nemají nepřátele a že by měli být k ostatním tolerantní a velkorysí. Koupila jsem mu tedy dárek a potěšila ho přáním, aby se o sebe dobře staral.
Po smrti mé matky se otec znovu oženil, aby se o něj měl kdo starat. Jeho žena byla jen o 12 let starší než já. Když otec v roce 1996 zemřel, uložila jsem jednorázovou výpomoc na její jméno a navštívila ji o čínském novém roce jako obvykle.
V roce 1998 jsme obě začaly praktikovat Falun Dafa. Protože její rodina byla v dětství chudá, nikdy nechodila do školy a byla negramotná. Byla však velice upřímná. Když četla Zhuan Falun, říkala, že každé slovo je zlaté. Během jednoho roku dokázala přečíst 80 % slov.
Nikdy neměla strach a často chodila rozdávat velké tašky s materiály pro objasňování pravdy. Jednou se vydala na venkov rozdávat brožury, ale spadla do propasti. Volala Mistra o pomoc a řekla, že se vznesla vzhůru.
Na druhou stranu byla netrpělivá a vždy chtěla získat výhodu. Aby kultivovala svou řeč, často si ji připomínala nošením roušky na obličeji, i když pandemie slábla.
Jednou mi zavolala paní Xu (přezdívka), která se starala o mou nevlastní matku, a řekla mi, že si jí moje nevlastní matka stěžovala, že jsem se s ní hádala o otcův majetek, což mě zneklidnilo. Přestože jí paní Xu řekla, že bych to nikdy neudělala, nevlastní matka byla velmi rozrušená a obvinila paní Xu z krádeže jejích osobních věcí a dokonce ji vyhodila.
Vzpomněla jsem si, že když jsem se vrátila domů, nevlastní matka mi řekla, že její nejmladší syn nemá kde bydlet, a tak jsem jí řekla, aby mu přenechala otcův majetek. Ona vzápětí otočila a řekla, že jsem se s ní o ten majetek pohádala. Co se s ní dělo? Ale rozmyslela jsem si to: Jsem praktikující a měl bych se na věci dívat z jiného úhlu. To, že jsem na tyto věci narazila, není náhoda; všechno se odvíjí od mé karmy a připoutaností. Tohle mi mělo pomoci zlepšit můj xinxing. Věděla jsem, že se musím vážně podívat do sebe.
Když jsem se podívala do sebe, odhalila jsem své připoutanosti, že nechci být kritizována nebo kontrolována druhými, že jsem netolerantní, že mám bojovnou mentalitu, mentalitu předvádění se, horlivost, marnivost, žádostivost, úzkost, že se chráním a že se na druhé dívám svrchu. Tyto připoutanosti jsem vyhloubila a snažila se je všechny odstranit.
V červnu 2017 jsem ji navštívila a přivezla jsem jí bednu konzervovaného congee, konzervované mandarinky a krabici instantních nudlí. Zeptala se mě: „Proč se ke mně pořád chováš tak hezky?“ Odpověděl jsem: „Mistr nás žádá, abychom se ke každému chovali slušně.“ Dne 27. července velmi pokojně zemřela.
Má čtyři syny. Jejímu nejmladšímu synovi jsem předala otcův majetek. Kvůli pandemii nepracoval. Tak jsem mu dvakrát poslala peníze. Uhradila jsem také všechny výdaje na její pohřeb, což dohromady činilo více než 20 000 jüanů. Kdybych nepraktikovala Dafa, nedokázala bych to udělat.
V dubnu 2021 jsme se s jedním praktikujícím vydali rozdávat materiály objasňující pravdu mimo město a byli jsme vysledováni sledovacím zařízením. Byla jsem nezákonně odsouzena k jednomu roku a devíti měsícům odnětí svobody. Kvůli pandemii jsem trest odnětí svobody strávila ve vazebních věznicích. Jsem praktikující a mám své poslání. Musím dělat to, co od nás Mistr vyžaduje, tedy tři věci.
V prvním detenčním centru mě jednou koncem června v deset hodin večer začala bolet pravá strana těla včetně pravého oka, spánku, čelisti a kyčelní kosti. Také jsem začala z pravého koutku úst uslintávat. Kultivuji již více než 20 let a nikdy jsem se s něčím takovým nesetkala. Okamžitě jsem odříkala Mistrův Zákon a vysílala spravedlivé myšlenky. Také jsem se dívala do sebe, abych zjistila, co jsem ten den udělala špatně.
Prošla jsem si všechno, co jsem udělala. Odmítla jsem napsat jejich záruční prohlášení; napsala jsem dopisy s objasněním pravdy své společnosti a místnímu řídícímu výboru; a objasnila jsem pravdu komisi pro kontrolu disciplíny. To všechno byly dobré věci.
Podepsala jsem však jejich oznámení o vyloučení z komunistické strany. Protože jsem nesměla cvičit, začala jsem být zmatená. Věděla jsem, že jsem udělala chybu. Řekla jsem dozorcům, kteří měli službu: Bolí mě pravá strana těla, musím dělat meditaci vsedě. Kdo mi to nedovolí, bude zodpovědný za následky.
Když souhlasili, seděla jsem hodinu a půl. Bolest oka a spánku i slintání zmizely. Bolest v pravé čelisti a kyčli také do tří dnů zcela zmizela. Když jsem následujícího rána řekla o svých příznacích službu konajícímu lékaři, řekl mi, že se jedná o mozkovou cévní obstrukci.
Řekla jsem mu, že by mě nedokázal vyléčit, protože se jedná o nemoc, která se v naší rodině dědí. Proto jsem každý den meditovala. Kdykoli se dozorci dívali na televizi nebo hráli karty, meditovala jsem. Mohla jsem také recitovat Fa, vysílat spravedlivé myšlenky, objasňovat lidem pravdu a pomáhat lidem vystoupit z komunistické strany Číny (KS Číny) a jejích poboček.
Koncem července jsem byla převezena z městské vazební věznice do okresní vazební věznice. Když nás druhý den ráno přišlo zkontrolovat vedení vazební věznice, řekla jsem jim: „Praktikuji Falun Dafa. Potřebuji cvičit každý den.“ Vedoucí detenčního centra se usmál. Doprovázející strážci také odpověděli: „Ano, můžete.“ A tak jsem ve 3:40 ráno začala cvičit a následně vysílat spravedlivé myšlenky. Když jsem skončila, bylo už 6:40 ráno.
Každý den jsme měli šest směn. Když jsme měli na směně více vězňů, byli na každou směnu přiděleni dva, jinak měla každá směna jen jednoho člověka. Já jsem byla přidělena na dvě směny sama a využívala jsem čas k provádění cvičení a vysílání spravedlivých myšlenek. Dělala jsem to každý den, dokud mě nepropustili z vazební věznice. Protože jsem souhlasila s tím, že si vezmu více směn, inspektor řekl, že jsem jim velmi pomohla.
Mistr nás učil, abychom se řídili Pravdivostí, Soucitem a Snášenlivostí. I v případě maličkosti je třeba být k druhým ohleduplný. Ve všem, co dělám, se držím požadavků Dafa. Tím jsem položila základ pro vězně, aby se naučili pravdu o Dafa.
Lůžko vedle mě bylo určeno pro nově příchozí, kterým nebyly poskytnuty žádné základní potřeby. Tak jsem jim pomáhala. Poté, co se usadili, jsem jim objasnila pravdu a pomohla jim vystoupit z čínské komunistické strany a jejích přidružených organizací.
Kvůli morální zkaženosti společnosti a vlivu ateismu ze strany KS Číny ztratila většina Číňanů smysl života. I oni však mohou být zachráněni. Vyprávěla jsem jim o kráse Dafa, o tom, jak bývalý vůdce KS Číny Jiang Zemin podnítil zločin pronásledování Dafa, a také o tom, jak mohou být zachráněni. Všichni byli ochotni naslouchat a jeden po druhém se rozhodli z KS Číny vystoupit.
Ve vazební věznici dostali všichni 8. srpna 2021 injekce vakcíny proti covidu-19. Bylo to poprvé, co jsem byla očkována. Druhý den se mi zablokovala čelist a krevní tlak vystřelil na více než 200 bodů. Závratě jsem však necítila a stále jsem cvičila a snídala jako obvykle.
Požádali mě, abych si vzala nějaké prášky na snížení krevního tlaku. Odpověděla jsem: „Praktikuji Falun Dafa už více než 20 let a můj krevní tlak je od té doby normální. Když jsem sem přišla poprvé, můj krevní tlak se pohyboval mezi 80 a 120. Vždycky jsem se cítila dobře. To, že se takto zvýšil, je způsobeno vakcínou.“ Řekla jsem jim, že od doby, kdy jsem začala praktikovat, žádné léky neužívám. Neměla jsem žádnou nemoc, ani vysoký krevní tlak. Budu v pořádku, protože Mistr mě chrání.“ Když mi později kontrolovali krevní tlak, byl v normě.
„Jak se jí vrátil krevní tlak do normálu?“ zašeptal jeden lékař. Když jsem to slyšela, řekla jsem: „Mistr se o mě stará.“ Když jsem vyšla z cely ven, abych se trochu oslnila, přišel ke mně lékař a zašeptal: „Co kdybych se od vás učil Falun Dafa?“
Dne 30. listopadu 2021 měli lidé v naší cele příznaky nachlazení. Někteří měli horečku, někteří kašlali a někteří kýchali. Trvalo to až do 13. prosince. Ale já jsem byla v pořádku. Od dubna 2022 až do zrušení uzamčení nám v detenčním centru často prováděli rychlé testy na přítomnost nukleových kyselin.
Výsledky testů jednou ukázaly, že šest osob bylo pozitivních na covid-19 a byly umístěny do karantény v jiné cele. Během jednoho týdne se však všichni vrátili. Říkalo se, že pozitivní testy mělo hodně lidí, takže nemělo smysl je dávat do karantény. Většina dozorců byla také pozitivně testována. Já jsem byla jedinou výjimkou. Jeden dozorce ve službě mi ukázal palec nahoru a poznamenal: „Jsi na tom lépe než mladý člověk!“. Jeden vězeň přiměl všechny v cele, aby společně vykřikli: „Falun Dafa je úžasný!“.
Mistr nás učil, abychom byli ve všem, co děláme, ohleduplní k ostatním. V cele jsem často zapínala knoflíky, upravovala oblečení a šila vězňům plachty. Druhým jsem pouze dávala, aniž bych za to něco žádala. Pro jídlo, vodu a koupání jsem stála na konci fronty. Protože jsem byla zdravá, nosila jsem méně oblečení a při spaní jsem používala méně přikrývek. Můj zrak byl také vynikající.
Bylo mi sedmdesát, ale nosila jsem s sebou vyšívací jehly, abych mohla zašít, co bylo třeba opravit. Díky mým činům vězni pocítili krásu Dafa. Několik z nich se ke mně chtělo přidat a naučit se praktikovat.
Večer 12. května jsem vězňům řekla, že 13. května má můj Mistr narozeniny a zároveň je Světový den Falun Dafa. Následujícího dne ráno v 5:50 jsem se posadil do lotosové pozice, abych Mistrovi popřál k narozeninám. Osm vězňů, kteří seděli na posteli, také popřálo Mistrovi k narozeninám. Napsala jsem si Mistrovy články, které jsem uměla odříkat zpaměti, a také Hong Yin, abych jim je rozdala k přečtení.
Mám za sebou více než dvacetiletou cestu kultivace, na které jsem zažila radosti i těžkosti. Bez ohledu na to, co jsem zažila, jsem vytrvale kráčela po hlavní cestě návratu ke svému původnímu pravému já, očišťovala jsem se dodržováním standardů Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti a šířila jsem krásu Dafa ve světě, abych naplnila svůj historický slib. Jsem vděčná za Mistrovu laskavou spásnou milost. Děkuji Vám, Mistře, za Vaši ochranu na této cestě!