(Minghui.org) Narodila jsem se v chudé venkovské oblasti a do školy jsem chodila jen do druhé třídy. Vzdělání jsem měla nízké, a tak jsem všechny své naděje vkládala do svých dvou dcer. Pokud mé děti udělaly dvakrát stejnou chybu, zbila jsem je. Měly ze mě strach. Když moje starší dcera omylem rozbila misku, mladší dcera se vyděsila a rozplakala se.
V květnu 1998 jsem začala praktikovat Falun Dafa, protože jsem neměla peníze na léčbu své nemoci. Po cvičení se můj zdravotní stav zlepšil a mohla jsem číst hlavní text Falun Dafa, Zhuan Falun a další knihy Falun Dafa.
Praktikováním Falun Dafa a následováním Pravdivosti, Soucitu, Snášenlivosti jsem se naučila být dobrým člověkem. Mistr nás také učil, jak vychovávat naše děti. Už nikdy jsem je neuhodila. Když se chovaly špatně, použila jsem principy Fa, abych jim domluvila, a ony poslechly a dobře se učily, aniž by mi dělaly starosti.
Krátce poté, co jsem začala praktikovat, v červenci 1999, začal bývalý vůdce komunistické strany Číny (KS Číny) Falun Dafa pomlouvat a pronásledovat. Mé odhodlání praktikovat zůstalo neotřesitelné: proč nedovolit lidem, aby se naučili tak dobrou praxi? Je snad zločinem být dobrým člověkem? Trvala jsem na praktikování, protože Falun Dafa mi přinesl šťastnou rodinu a dobré zdraví. Řekla jsem těm, které KS Číny oklamala, že Falun Dafa je spravedlivá praxe a KS Číny šíří lži.
Když bylo pronásledování nejsilnější, rozdávala jsem materiály, vyvěšovala transparenty a lepila nálepky. V roce 2004 jsem začala s lidmi mluvit o Falun Dafa z očí do očí.
Všichni moji spolupracovníci, příbuzní, přátelé a sourozenci vědí, že praktikuji Falun Dafa. Díky mé praxi mnozí z nich pochopili fakta o Falun Dafa a pronásledování a vystoupili z KS Číny a jejích přidružených organizací. Někteří se však ptali: „Proč stále chodíte ven šířit informace o Falun Dafa?“ Jiní mi radili: „Nemluvte o tom s lidmi. Nahlásí vás a zatknou.“
Zůstala jsem pevná. Často jsem svým dětem říkala: „Musíte tvrdě studovat, aby naši příbuzní neříkali, že vám moje praxe Falun Dafa brání.“ Moje dcery obvykle přivedly domů své spolužáky, abych jim mohla říct pravdu. Mnoho jejich spolužáků to pochopilo a také vystoupilo z Mladých pionýrů (mladší odnož KS Číny).
Byly doby, kdy se mi nedařilo. Dlouho jsem si myslela, že dělat ty tři věci dobře je kultivace. Četla jsem Fa, ale nekultivovala jsem se doopravdy a nedívala jsem se do svého nitra, abych zlepšila svůj charakter.
25. května 2012 jsme se spolu se sedmi dalšími praktikujícími vydali na venkov, abychom rozdávali DVD Shen Yun a objasňovali pravdu. Někteří dobří lidé nám řekli, že nás někdo udal a měli bychom odejít, ale my jsme to nebrali vážně. Zatkli nás a odvezli na policejní stanici a později poslali do vazební věznice.
Ve vazební věznici jsem odmítla nosit vězeňskou uniformu, a tak mě vězni zbili a vytrhali mi vlasy. Křičela jsem: „Falun Dafa je dobrý! Pravdivost, Soucit, Snášenlivost jsou dobré!“. Přikryli mě dekou, dokud nepřišli dozorci a nezastavili je.
„Proč nenosíte uniformu?“ zeptala se dozorkyně. Odpověděla jsem: „Nedopustila jsem se žádného trestného činu.“ Zeptala se: „Jste tvrdohlavá. Dokážete takhle dobře vychovat své děti?“ Odpověděla jsem: „Vychovávám je podle zásad Pravdivosti, Soucitu, Snášenlivosti. Moje děti jsou velmi poslušné a daří se jim ve škole i doma.“ Neřekla nic a odešla. Přestali mě nutit, abych nosila vězeňskou uniformu.
Byla jsem odsouzena na tři roky. Říkala jsem si: „Když nemůžu jít ven, budu se kultivovat a zachraňovat lidi tady, aby věděli, že Falun Dafa je dobrý.“ Pomáhala jsem ostatním, kdykoli jsem mohla, a ke všem jsem se chovala soucitně. Vězni ke mně byli laskaví a říkali, že praktikující jsou dobří lidé.
Jednoho dne se mě zeptali: „Ostatní praktikující Falun Dafa tady dělají cvičení, proč ty ne?“ Tak jsem začala cvičit. Jednoho dne, když jsem cvičila, jsem slyšela, jak někdo říká: „Co to dělá?“ Otevřela jsem oči a uviděla vedoucí zařízení. Odpověděla jsem: „Cvičím.“ Zeptala se: „Kdo ti dovolil cvičit?“ Odpověděla jsem: „Ať jsem kdekoli, budu cvičit.“ Pokračovala jsem: „Kdyby se zdejší vězni řídili Pravdivostí, Soucitem, Snášenlivostí, nemusela byste si dělat starosti.“ Usmála se a odešla. Vězni mi ukázali palec nahoru a řekli: „Budeme vás následovat.“
Na podzim toho roku mě převezli do ženské věznice v Heilongjiangu. Musela jsem sedět na malé stoličce a každý den sledovat videa, která pomlouvala Falun Dafa. Říkala jsem vězeňkyním pravdu a vysvětlovala jim, že tato videa jsou plná lží. Neposlouchaly mě a řekly: „Sedni si tady. Dokud se nepřeměníš, neuvidíš svou rodinu a nevrátíš se zpátky. Úřad 610 tě pošle do transformační třídy.“
Seděla jsem osm dní a moje záda se nemohla narovnat. Objevily se všechny druhy připoutaností a negativních myšlenek a já jsem ztratila své spravedlivé myšlenky. Nakonec jsem nechtěla snášet bolest a řekla jsem si, že přestanu cvičit. Byla jsem velmi smutná a plakala jsem, myslela jsem si, že všechny roky kultivace byly zbytečné a že jsem zradila Mistra. Cítila jsem se příliš zahanbeně.
Po třech letech jsem se vrátila domů a přišlo za mnou mnoho praktikujících. Řekla jsem jim, že i když vím, že Falun Dafa je dobrý, cítím se příliš zahanbena, než abych stála před Mistrem a pokračovala v praktikování. Moje mladší dcera se zeptala: „Mami, budeš pokračovat v praxi?“ Řekla jsem: „Ne.“ Poslouchala mě a řekla, že také přestane praktikovat.
Během tří let, kdy jsem byla ve vězení, moje starší dcera velmi pilně cvičila. Mnohokrát se se mnou pokoušela diskutovat o Falun Dafa, ale já jsem odmítla a řekla jsem, že už nebudu praktikovat. Jednoho dne mi řekla: „Mami, nemůžeš se vzdát kultivace. Tvé nemoci se vyléčily a naše rodina by bez vedení Mistra nebyla tam, kde je dnes.“ I když jsem se nechtěla vzdát, cítila jsem se příliš zahanbená, než abych se postavila před Mistra a nechtěla jsem poslouchat.
Když starší dcera viděla, že to vzdávám, naléhala na mě. Mistr to se mnou, nehodným žákem, nevzdal a stále mi dával příležitosti. Ostatní praktikující mě povzbuzovali, abych pokračovala v praxi. Rozhodla jsem se znovu začít praktikovat. Rozhodnutá dobře se kultivovat a nenechat Mistra, aby si o mě dělal další starosti.
Obnovila jsem čtení Fa a díky rozsáhlému studiu a učení se textu nazpaměť jsem získala hlubší pochopení principů.
Mistr řekl,
„Pokud někteří studenti nemají ani po protrpěných strastech v mysli jasno, pak promarní [příležitosti] s tím vším spojené. Pouze následováním Mistrových požadavků potvrzujete Dafa a kultivujete se jako učedník Dafa, a pouze tehdy jste opravdovým učedníkem Dafa.“ („Mějte jasnou mysl“, Podstata pilného pokroku III)
Uvědomila jsem si, že jsem v minulosti pouze procházela jednotlivými kroky a myslela jsem si, že když tyto tři věci udělám dobře, budu se moci vrátit domů s Mistrem. Kultivovala jsem se jen povrchně, ale neodstranila jsem svá lidská připoutání. Učedník Falun Dafa se musí skutečně dobře kultivovat, aby potvrdil Fa, protože lidé řeknou, že Falun Dafa je dobrý, jen když uvidí, že jste to dělali dobře.
Cítila jsem se hluboce provinile, protože moje mladší dcera přestala praktikovat, když jsem přestala já. Mé selhání vedlo k tomu, že Falun Dafa nepochopila.
Mistr řekl,
„Někteří lidé si možná řeknou: „Vydělám trochu víc peněz a zabezpečím rodinu. Pak už si nebudu muset s ničím dělat starosti a budu se kultivovat.“ Řekl bych, že sníte. Nedokážete zasahovat do života druhých, ani nemůžete ovládat jejich osud, ať je to vaše žena, syn, dcera, rodič nebo sourozenec. Můžete o těchto věcech rozhodovat? Navíc, co byste mohli kultivovat, když doma nemáte žádné starosti a nemáte vůbec žádné problémy? Jak byste mohli cvičit pohodlně a odpočinkově? Kdo to kdy slyšel? Takhle o tom přemýšlíte z hlediska obyčejných lidí. (Přednáška čtvrtá, Zhuan Falun)
Po přečtení tohoto učení jsem si uvědomila, že se musím všech těchto připoutání zbavit, protože Mistr vždy sleduje mé srdce.
20. ledna 2023 vydal Mistr nový článek „Jak vzniklo lidstvo“. Pomyslela jsem si, jak by bylo úžasné, kdyby se moje mladší dcera mohla vrátit ke kultivaci. S tímto přáním mi Mistr pomohl. Jednoho dne mi dcera, která studovala v zahraničí, náhle řekla, že se vrací domů na návštěvu. Byla jsem nadšená, ale mé nadšení se brzy změnilo v připoutanost. O několik dní později mi řekla, že se nevrátí. Podívala jsem se do svého nitra a uvědomila si, že jsem k ní příliš připoutána. Všechno je pod kontrolou Mistra a já bych si neměla dělat příliš velké starosti. Po nějaké době mi dcera řekla, že přijede.
V den, kdy se měla dcera vrátit, v její zemi hustě sněžilo a její let nemohl odletět. Podařilo se jí sehnat jiný let a vrátila se domů, ale její zavazadla se ztratila a pojišťovna jí volala, aby uplatnila škodu. Dcera byla rozrušená, protože v tom zavazadle byly všechny její důležité věci. Řekla jsem jí: „Neboj se, pokud ti to patří, tak se to neztratí.“ O několik dní později mi s radostí oznámila, že se její zavazadlo našlo. Řekla jsem: „Děkuji Mistře! Byl to Mistr, kdo ti ho pomohl najít.“ Rychle Mistrovi poděkovala.
Moje dcera miluje sporty v přírodě, a když se vrátila domů, naplánovala rodinný výlet na lyže. Ačkoli jsem lyžovat neuměla, ráda jsem je sledovala a natáčela videa, cítila se šťastná a ponořená do radosti naší rodiny.
Jednoho rána jsem se na telefonu dívala na jejich lyžařská videa a nemohla jsem přestat. Dívala jsem se na ně i na záchodě. I když jsem věděla, že to není správné, ještě chvíli jsem se dívala. Později jsem zjistila, že je ucpaný odtok.
V tu chvíli jsem se začala dívat do svého nitra a uvědomila jsem si, že na telefonu trávím příliš mnoho času. Také jsem cítila, že je to možná náznak, abych si rozšířila obzory. Jakmile mě to napadlo, dcera mi řekla, že odtok je v pořádku.
Když dorazila zavazadla mé dcery, vytáhla dvě kabelky a řekla, že jedna je pro mě a druhá pro její starší sestru. Chtěla nechat sestru, aby si vybrala první. Viděla jsem, že ta malá je hezká, a přemýšlela jsem, že si ji vezmu sama. Dcera ale trvala na tom, že si první vybere její sestra. Trochu mě to naštvalo, ale brzy jsem pochopila, že jako praktikující bych se neměla na tyto věci upínat.
Když však starší dcera uviděla obě kabelky, řekla, že chce obě, a odmítla mi jednu dát, i když ji o to požádala její sestra. Moje připoutání se vynořilo a já si pomyslela: „Proč je to dítě tak chamtivé?“.
I když jsem věděla, že se nemohu zlepšit, aniž bych byla zkoušena, byla jsem naštvaná a myslela jsem si, že je toho na mě s mojí starší dcerou moc! Nekontrolovatelně mi vytryskly slzy frustrace. Řekla jsem si, že to připoutání není moje a že ho nechci. Vzpomněla jsem si na učení, kde se Mistr zmiňuje o Šákjamuniho žácích připoutaných k žebrácké misce. Pomyslela jsem si: „Proč jsem připoutaná k maličkostem? Mistr mě osvěcoval, abych se jich zbavila a rozšířila své srdce.“
Brzy přišla další zkouška, kterou jsem nezvládla dobře. Přišla mě navštívit jedna praktikující. Když odcházela, vzala jsem sáček s čokoládou, kterou moje mladší dcera připravila, aby ji dala někomu jinému, a dala jsem ji té praktikující. Dcera se rozzlobila, že jsem jí věci vzala bez optání a že už je plánovala dát někomu jinému. Znovu se objevilo moje připoutání a já ji nedokázala ovládnout a říkala jsem si, co je s mými dvěma dcerami? Nedokázala jsem zadržet slzy a začala jsem hlasitě plakat.
Potom jsem se uklidnila a pomyslel si: „Nežádal mě snad Mistr, abych rozšířila své srdce? Když přišel čas zbavit se připoutanosti, nezvládla jsem to dobře.“ Styděla jsem se, že jsem se neřídila Mistrovým vedením. Uvědomila jsem si, že musím tyto negativní myšlenky a připoutanosti odstranit. Jakmile jsem si uvědomila svou chybu, mladší dcera se mi omluvila. Řekla: „Mami, neplač! Mýlila jsem se, byla jsem příliš malicherná.“ Odpověděla jsem jí: „Byla to moje chyba, že jsem vzal tvoje věci, aniž bych se tě zeptala.“ Všechny problémy se vyřešily tím, že jsem se podívala do svého nitra a odstranila svou zášť, a soužení tohoto dne pominulo.
Ten večer jsem se znovu podívala do svého nitra a uvědomila si, že jsem v poslední době nezvládala věci dobře. Vzpomněla jsem si na další věc, kterou jsem nedělala dobře. Jednoho dne mě starší dcera požádala, abych vyzvedla vnuka ze školy. Když jsem dorazila, viděla jsem, že je tam tchyně mé dcery. Můj vnuk běžel přímo k ní, aniž by se na mě podíval. Pokusila jsem se na něj promluvit, ale rychle utekl. Cítila jsem se dotčená a přemýšlela jsem, proč mě dcera požádala, abych přišla, když ho vyzvedává její tchyně.
Zklamaně jsem zavolala starší dceři a postěžovala si: „Proč jsi mě požádala, abych ho vyzvedla, když pro něj jde tchyně?“ Odpověděla mi, že o tom nevěděla a že to bylo nedorozumění. Řekla jsem jí: „Příště komunikuj lépe, než mě požádáš, abych přijela. Můj čas je také cenný.“ Moje starší dcera se rozčílila a řekla: „Už tě nebudu žádat o pomoc.“ Cítila jsem se ještě více ukřivděná a s nelibostí jsem řekla: „Fajn, už k tobě domů nepřijdu.“
Věděla jsem, že tyto pocity nejsou mým pravým já, ale nedokázala jsem je potlačit. V týdeníku Minghui jsem si přečetla článek o odstraňování odporu, který se mnou hluboce rezonoval. Uvědomila jsem si, že je to moje chyba; měla bych brát ohled na druhé a nebýt sebestředná. Chtěla jsem se dceři omluvit. V tu chvíli mi zazvonil telefon. Ve zprávě mé dcery stálo: „Mami, je mi to líto. Dnes jsem měla špatnou náladu a řekla jsem věci, které jsem neměla. Neber si to k srdci, neplač. Byla to moje chyba, neměla jsem s tebou takhle mluvit.“
Odpověděla jsem: „Nejde o to, že by ses mýlila, ale o to, že jsem si jako matka nevedla dobře. Měla bych bezpodmínečně brát ohled na ostatní. Nebrala jsem ohled na tvé pocity. Celý den jsi tvrdě pracovala, a přesto jsem si na tebe stěžovala. Je mi to líto, zklamala jsem tě.“
V minulosti, když mě dcery rozzlobily, musely se mi omluvit, abych se cítila lépe. Teď, když čelím problémům, se dívám do svého nitra. I když jsem ne každou zkoušku zvládla dobře, dokážu se lépe ovládat. Moje mladší dcera mi řekla: „Mami, ty jsi teď jiná, hodně ses změnila.“ Odpověděla jsem: „To proto, že praktikuji Falun Dafa.“
Řekla jsem své mladší dceři: „Maminka se těšila na tvůj návrat, jen aby sis mohla přečíst Mistrův nový článek.“ Po jeho přečtení byla hluboce dojata. Řekla, že její návštěva u mě nebyla náhodná. Pomohla své kamarádce vystoupit z KS Číny, když ji navštívila. Později se k nám připojila při studiu Fa a cvičeních. Jsem vděčná za Mistrovo soucitné opatření, které pomohlo mé dceři obnovit kultivaci.
Vzhledem k tomu, že se blíží Den Falun Dafa, chci poděkovat soucitnému a velkému Mistrovi za jeho usilovnou práci! Sdílím své poznatky z kultivace s ostatními praktikujícími a chci to všem říci: Falun Dafa je dobrý! Pravdivost, Soucit, Snášenlivost jsou dobré!
(Vybrané příspěvky k oslavě Světového dne Falun Dafa na stránkách Minghui.org)