(Minghui.org) Někteří rodinní příslušníci praktikujících podporovali jejich praktikování Falun Dafa, ale odmítali je vyslechnout, když jim objasňovali fakta o pronásledování nebo záležitosti související s kultivací. Také praktikující odrazovali od toho, aby chodili ven a říkali ostatním o pronásledování. V důsledku toho někteří praktikující mluvili s lidmi jen zřídka. Tato situace mě přiměla zamyslet se nad tím, jak bychom měli komunikovat s členy naší rodiny a být k nim skutečně laskaví.
Inspirovaly mě zkušenosti jedné starší praktikující. V minulosti byla nezákonně zatčena KS Číny ("komunistická strana Číny"). Po návratu domů zůstala u své svobodné dcery ve středním věku. Praktikující se cítila špatně, protože se o dceru nemohla postarat, když byla léta pronásledována, a tak jí vycházela vstříc v jejích žádostech.
Praktikující se chtěla soustředit na studium Fa a na tři věci, které by měl praktikující dělat. Její dcera ji však kontrolovala a zasahovala do ní do té míry, že se praktikující řídila dceřinými pokyny ohledně užívání léků a za jejími zády chodila pouze objasňovat fakta. Praktikující se začala trápit, protože jí dcera dokonce vyhrožovala, že pokud matka nebude dělat, co jí řekne, spáchá sebevraždu.
Naštěstí se praktikující dobře kultivovala. Prohloubila studium Fa a pochopila, že jejím posláním jako praktikující Falun Dafa v období nápravy Fa je splnit slib a nabídnout lidem spásu. Pokud by své poslání nesplnila, dovolila by zasahujícím starým silám, aby její dceru využily k páchání zločinů, a to by zase ublížilo její dceři.
Odhodila své starosti, chovala se spravedlivě a dělala to, co by měl praktikující dělat. Výsledkem bylo, že se její fyzický stav zlepšil a její dcera už nepoužívala extrémní prostředky, kterými jí vyhrožovala, aby dělala věci, které by praktikující dělat neměl.
Když jsem slyšela její příběh, velmi mě to dojalo. Vzpomněla jsem si na slova mistra Li,
„Ti, kteří jsou připoutáni k rodinným citům, jimi budou určitě popáleni, zamotáni a trápeni. Nit těchto citů je bude svazovat po celý život. Když se objeví smrt, bude pro ně příliš pozdě litovat.“ („Čemu se mají praktikující vyhýbat“, Podstata dalšího pokroku)
Rodinná pouta, kterých se praktikující nemohou zbavit, se stávají okovy naší kultivace. Jak hrozné je, když praktikující dělají špatná rozhodnutí kvůli svým rodinným příslušníkům! V takovém případě neuspějí v kultivaci ani nenaplní své sliby, když budou usilovat o klid a štěstí běžných lidí.
V nebezpečí mohou být i jejich rodinní příslušníci, pokud pomáhají starým silám. Praktikující nesmí vyhovět nesprávným požadavkům. Měli by plnit své sliby se spravedlivými myšlenkami a poctivými činy a objasňovat skutečnosti členům své rodiny, aby jim pomohli pochopit pravdu. Jen tak můžeme být ke svým rodinným příslušníkům skutečně laskaví.