Legendy o dracích (2. díl)

(Minghui.org) (Pokračování z 1. části)

Existuje mnoho příběhů o Yu Velikém, legendárním králi starověké Číny, který ovládal vodu. Podle Huainanziho (starověký čínský text, který se skládá ze sbírky esejí , 139 př. n. l) se Yu Veliký jednou proměnil v obrovského medvěda, aby se prosekal přes horu Xuanyuan. Když Yu Veliký prováděl průzkum jižní Číny, plul po řece, náhle se objevil žlutý drak. Ostatní lidé na lodi byli k smrti vyděšeni, ale Yu Veliký řekl: „Dostal jsem od božstva poslání a tvrdě jsem pracoval, abych sloužil lidem. Pobyt zde mi dává čas na splnění mého poslání a smrt znamená návrat tam, odkud jsem přišel. Není nic, co by mohlo narušit mou mysl.“ Drak pak odešel.

V celé čínské kultuře lze nalézt mnoho příběhů a kulturních památek spojených s draky. Vyobrazení draků se objevují všude, od soch po kresby, od nádobí po ozdoby a prapory. Zatímco někteří lidé berou draky jako smyšlené bytosti z mytologie, je zajímavé, jak mohli staří lidé přijít s tak živou a ucelenou představou draka.

Relikvie staré 6 000 let

Kdysi dávno byl při stavbě projektu na změnu trasy vodovodu ve vesnici v okrese Huangmei v provincii Hubei objeven sedm metrů dlouhý dračí obrazec.

Vzor vydlážděný dlažebními kostkami zobrazuje draka se čtyřmi drápy jako qilin (známý také jako kirin, legendární tvor), párem rohů jako jelen, šupinami a ocasem. Vzor byl velmi živý a upoutal pozornost archeologů i biologů. Odhaduje se, že vzor vznikl nejméně před 6 000 lety.

Kultura Hongshan

Dalším příkladem je kultura Hongshan ve městě Chifeng ve Vnitřním Mongolsku. V roce 1971 byl objeven nefritový drak. Byl to nejstarší nefritový drak, kterého kdy archeologové našli.

Toto umělecké dílo je 60 cm dlouhé a má průměr 2,3 cm. Hlava má oči, nos, ústa a vousy. Hříva na hřbetě draka je zdobena ještě pestřeji. Další nefritová umělecká díla vytvořená v podobném stylu byla objevena ve Vnitřním Mongolsku a nedaleké provincii Liaoning.

Zatímco výše uvedené nálezy se týkají starověkých památek, následující příhody z moderní Číny by mohly nabídnout další poznatky o existenci draků.

Padlý drak

K jedné události došlo v létě roku 1934 ve městě Yingkou v provincii Liaoning. Více než měsíc pršelo a rákosový rybník byl zaplavený. Místní obyvatel ucítil v rybníce něco podivného. Když to spolu s ostatními prozkoumal, objevil obrovského tvora, který vypadal, že umírá.

Xiao Yuqin, starší ženě z Yingkou, bylo tehdy pouhých devět let. V roce 2004 vzpomínala, že stála na hřbetě koně, kterého podpíral její otec, když tvora spatřila. Viděla, že drak má napůl zavřené oči a stočený ocas. Měl dva přední drápy, přesně takové, jaké si lidé obvykle představují na obrázku draka.

Místní obyvatelé považovali draka za příznivé stvoření a snažili se ho zachránit. Někteří postavili stříšku, aby na něj nedopadalo sluneční světlo, jiní ho polévali vodou. To trvalo několik dní, dokud tvor záhadně nezmizel. Po více než třech týdnech však lidé draka zahlédli kdesi v Yingkou, ale to už byl mrtvý.

Jiný starší člověk, Yang Shunyi, v roce 2004 vyprávěl Historickému úřadu Yingkou, co tehdy viděl. Dokonce úředníkům ukázal, kde drak zemřel. „Na zemi leželo mnoho kostí ve tvaru trojúhelníku, bylo jich přes sto. Stvoření mělo také jeden nebo dva rohy.“

Místní obyvatelé se tehdy domnívali, že šlo o padlého draka, že ho možná potrestalo nebe a zasáhl ho blesk, než spadl do rybníka.

Podle článku „Drak zemřel v důsledku dehydratace“ v novinách Shengjing Times ze 14. srpna 1934 byly kosti draka převezeny do provincie Hebei a vystaveny pro veřejnost. Zajímalo se o ni mnoho lidí.

Zpráva o drakovi v Shengjing Times 14. srpna 1934.

Tajemné dračí kosti

16. června 2004 přinesl 81letý Sun Zhengren z Yingkou do historického úřadu v Yingkou krabici s pěti kusy kostí. Řekl, že jsou to dračí kosti, které nasbíral v roce 1934, když mu bylo 11 let.

Han Xiaodong, zástupce ředitele úřadu, a další zaměstnanci byli tak zvědaví, že vyhledali a našli článek o drakovi z listu Shengjing Times ze 14. srpna 1934.

Shengjing Times také informoval, že drak měl na hlavě dva rohy a čtyři drápy. Drak si vyhloubil jámu dlouhou 17 metrů a širokou sedm metrů. Zřetelně byly vidět stopy po škrábání drápy. Drak zřejmě před smrtí zápasil.

Zpráva také citovala Li Binshenga, karikaturistu z Pekingu, který uvedl, že draka tehdy viděl on a jeho dva sourozenci. „Bylo mi tehdy deset let a tvor byl obklopen kotvami a lany, aby se k němu návštěvníci nemohli přiblížit,“ vzpomínal. „Byl asi 10 metrů dlouhý. Páteř měl uprostřed zahnutou nahoru - ne jako ryba. Na hlavě měl rohy, které se lišily od rohů jakéhokoli mořského tvora.“

Když o incidentu informovala celostátní televize, CCTV tvrdila, že kosti, které Sun přinesl, byly velrybí. Ale další tři starší lidé z Yingkou - Cai Shoukang, Huang Zhenfu a Zhang Shunxi, kteří draka viděli na vlastní oči, toto tvrzení okamžitě popřeli.

Cai řekl, že mu tehdy bylo devět let a že žil nedaleko rákosového jezírka, kde byl drak nalezen. Kromě toho se svými kamarády jednou za zamračeného dne v roce 1934 viděl draka na obloze asi na 15 sekund. Drak byl šedý a pohyboval se po obloze jako had. Byl podobný známým obrázkům draků: dva rovné rohy na hlavě, vousy a vypoulené oči. Drak byl dlouhý přes 10 metrů (asi 11 metrů), měl šupiny, čtyři drápy jako krokodýl a ocas jako kapr.

Cai, Huang a Zhang prohlásili, že není správné, když CCTV tvrdí, že drak je velryba. Cai napsal jak CCTV, tak pekingské zoo, ale už se mu neozvali.

V roce 2005 CCTV natočila další pořad. Sice výslovně nepřiznala existenci draka, ale už netrvala na tom, že padlý tvor je velryba.

Ztracená kultura

Obrazy draků se objevily i v jiných civilizacích. V Kukulkánově chrámu v archeologickém nalezišti Chichén Itzá v Mexiku jsou v severním rohu pyramidy dvě sochy boha deště Chaaca. Vypadají velmi podobně jako drak, což rezonuje s vírou v čínské kultuře, že draci mají na starosti déšť.

Mayský bůh deště Chaac.

Stejně jako starověká čínská kultura byla i mayská civilizace velmi vyspělá. Kukulkánova pyramida byla vysoká asi 30 metrů a na každé straně měla 91 schodů. Když je připočteme k poslednímu schodišti na vrcholu, bylo jich celkem 365, což představovalo počet dní v jednom roce.

Podobnost mezi mayským bohem deště Chaacem a čínským drakem, který je rovněž zodpovědný za déšť, je důkazem společné linie napříč kulturami. Další společnou vírou napříč různými civilizacemi je, že prehistorické civilizace byly kdysi zničeny povodněmi a že lidé těchto civilizací čekají na spásu od Stvořitele.

Někteří velcí vědci si uvědomují důležitost otevřené mysli. Albert Einstein například jednou poznamenal, že: „Moderní věda může pouze dokázat existenci něčeho a nemůže vyvrátit, že něco neexistuje. Vidíme podivuhodně uspořádaný vesmír, který se řídí určitými zákony, ale těmto zákonům rozumíme jen matně.“

Bude lidstvo ještě někdy schopno vidět draky a náznaky z božského světa? To ukáže čas.

(Konec)