(Minghui.org) Draci jsou nepostradatelnou součástí tradiční čínské kultury. Jejich vyobrazení lze nalézt všude – od soch a maleb přes užitkové předměty až po ozdoby a prapory. Dodnes se slaví Svátek dračích lodí či Svátek dračích luceren a dračí tance zůstávají oblíbenou tradicí i v čínských čtvrtích po celém světě.

V následujícím textu nahlédneme do historických záznamů, které o existenci draků vydávají svědectví.

Svitek Devět draků

Svitkový obraz Devět draků od Chen Ronga z dynastie Song (detail).

Svitkový obraz Devět draků vytvořil malíř Chen Rong za dynastie Song. Dílo měří na šířku úctyhodných 1096,4 cm a na výšku 46,3 cm. Každý z devíti draků je jedinečný – liší se výrazem, postojem i pohybem. Někteří se vznášejí v horách, jiní v oblacích či ve vlnách. Zvláště živě jsou ztvárněny mlžné mraky, z nichž draci vystupují. Na svitku se nachází více než 50 pečetí, což dokládá, že dílo bylo v držení císařů Qianlonga, Jiaqinga a dalších. Na konci dynastie Qing byl obraz vyvezen z Číny a dnes je uložen v Muzeu výtvarných umění v Bostonu.

Ve starověku neexistovaly fotoaparáty, avšak někteří umělci, kteří se věnovali duchovní kultivaci, si rozvinuli schopnost mimořádné paměti. Díky svému mistrovství dokázali věrně zachytit to, co spatřili v nebeských říších. Jejich pozorovací talent i umělecká zručnost byly skutečně výjimečné.

Popisy draků v historických knihách (Doplněná verze)

Počínaje dílem Shi Ji (Zápisy historika), sepsaným před dvěma tisíci lety, si Čína systematicky vedla záznamy o astronomických a geologických pozorováních i o událostech v lidském světě.

V historických knihách se nachází mnoho popisů draků. Podle Knihy Han byli ve druhém roce vlády císaře Hui z dynastie Han (194 př. n. l.) v jedné studni v okrese Lanting spatřeni dva draci. Později v noci místo opustili.

Kniha Jin zaznamenává událost z dubna roku 345 za vlády Murong Huanga, císaře Wenminga z dřívější dynastie Yan. Když se na hoře objevil černý a bílý drak, císař s úředníky se vydal na místo. Jakmile se přiblížili na vzdálenost něco přes dvě stě kroků, císař vykonal obřad uctívání. Draci si před shromážděnými pohráli a poté odletěli. Císař, potěšený touto událostí, udělil milost vězňům na svém území a svůj palác pojmenoval Helong (Dva draci). Na hoře také nechal postavit chrám Longxiang (Letící drak).

Další texty rovněž zaznamenávají zjevení draků. Pokud pomineme pověsti a astrologické odkazy, existuje nejméně deset zmínek o černých dracích. Například Kniha Han uvádí výskyt černého draka za vlády císaře Chenga (33–7 př. n. l.). V Dějinách severních dynastií se píše: „V šestém roce éry Jiande (577 n. l.) spolu bojovali dva draci ve vesnici Dazhou v oblasti Bozhou. Bílý drak zvítězil a černý zahynul.“ Dějiny dynastie Song uvádějí: „V roce 1014 se v Zhaozhou objevil černý drak.“

Záznamů o výskytu bílých draků je nejméně sedmnáct. Podle Knihy Jin byli na jaře roku 267 v oblasti Mianchi v okrese Hongnong spatřeni dva bílí draci. V Knice Chen se uvádí, že na jaře roku 559 oznámil guvernér Guangzhou Ouyang Wei výskyt bílého draka na jižním břehu Perlové řeky, dlouhého přibližně třicet metrů. Podle Dějin pěti dynastií, když císař Pozdní dynastie Jin Shi Jingtang a jeho syn Shi Chonggui navštívili roku 941 Yedu, panovalo sucho. „Císař vyslal posly, aby se modlili za déšť u místa Bailongtan. Uprostřed vody se objevil bílý drak. Té noci spadlo více než třicet centimetrů deště a lidé byli ohromeni.“ Následujícího roku se Shi Chonggui stal císařem.

Žlutí draci jsou zmiňováni přibližně třicetkrát. Podle Knihy Han se žlutý drak objevil v roce 53 v Xinfengu za vlády císaře Xuana a další byl spatřen v Zhendingu za vlády císaře Chenga. Okres Jinan hlásil, že roku 124 za vlády císaře Ana byl v Lichengu viděn žlutý drak.

Výskyty draků zaznamenávaly také místní kroniky. Podle Kroniky Yongpingu se v létě roku 1839 objevil drak v okrese Laoting. Obyvatelé nad ním postavili přístřešek, aby ho chránili před sluncem, a neustále ho polévali vodou. Po třech dnech během bouře drak odletěl.

Drak z nebes

Slavný učenec z dynastie Tang, Liu Zongyuan, zaznamenal příběh s názvem „Vyhnaný drak“:

Mladík jménem Ma vyprávěl, že si jako patnáctiletý hrál s přáteli, když se náhle objevila zářící dívka v modrém koženém oděvu s bílými vzory a korunkou na hlavě. Byla neobyčejně krásná, ale když se k ní mladíci pokoušeli neuctivě přiblížit, vážně je varovala: „Pocházím z nebeského paláce a putovala jsem mezi božskými světy v energii jinu a jangu. Vládce nebes mě za mou domýšlivost seslal na sedm dní do lidského světa. Ač jsem zde ponížena, nejsem vaší společnicí. Přivoláte na sebe neštěstí, pokud nepřestanete.“

Chlapci se polekaně stáhli. Ma pak sledoval, jak dívka po sedmi dnech vzala šálek vody, vydechla ji do barevného oblaku, otočila svůj plášť naruby a proměněná v draka odletěla k nebi.

Císař Kangxi a drak

Podle Knihy obřadů platí, že pokud si lidé váží ctnosti, nebesa jim požehnají příznivým deštěm a blahobytem. Tehdy se mohou zjevit fénixové, qilinové či draci.

Císař Kangxi (Kchang-si), jehož jméno znamená „Klid a prosperita“, takový jev osobně zaznamenal. Během své inspekční cesty v roce 1705 spatřil v chrámu Jinshan obrovského draka, dlouhého asi deset metrů, jak se vznáší v mracích. Císař, hluboce pohnut, složil báseň:

Cesta s drakem

V polích i na nebi drak se vznáší,
tajemnou energii světu přináší.
Není to drak záplav, jenž pole pustoší,
ni drak mlžný, co úrodě nesvědčí.

V oblacích letí v jasu šťastných znamení,
stoupá i klesá v tichém souznění.
Na křídlech draků lze říši moudře vést,
vláhu dát zemi a zákonům vzdát čest.

Čas úspěchů střídá chvíle zkoušení,
velké i malé úsilí vše promění.
Kde drak přebývá, tam ctnost se rozlévá,
i v drobné práci se řád nebe ukrývá.

Jang-c’-ťiang mohutná do dálky plyne,
v hlubokých vodách se čistota vine.
K nebi drak stoupá jak hrom plný síly,
v souladu s Taem se svět každým dnem křísí.

(volný překlad)

(Pokračování příště)

Článek v originále vyšel dne 21. září 2023.