Příběhy Konfuciova žáka Zigonga (část 1.)

(Minghui.org) Když lidé ve staré Číně chodili do školy, hluboce si vážili svých učitelů. Bylo to proto, že věřili, že pokud se člověk chce zlepšit, musí k procesu učení přistupovat s upřímným srdcem. Podle starého čínského přísloví „Učitel na jeden den je otcem na celý život“ - to svědčí o míře úcty, kterou studenti ke svým učitelům chovali.

Zigong (C'-kung), jeden z Konfuciových žáků, je toho příkladem. Jeho úcta a loajalita k učiteli, stejně jako jeho podpora spravedlivých hodnot, mu vynesly významné místo v análech čínských dějin.

Respektování učitele

Zigong, příjmením Duanmu (Tuan-mu) (asi 520 - 456 př. n. l.), byl jedním z Konfuciových nejvzdělanějších žáků. Ačkoli nebyl Konfuciovým oblíbeným žákem, Konfucia si vážil nejvíce.

Zigong se narodil ve státě Wej v období pozdního jara a podzimu. Konfuciovým žákem se stal, když mu bylo 17 let. Byl přibližně o 31 let mladší než jeho učitel.

Zigong ve svých 20 letech zdědil rodinný podnik a později působil jako předseda vlády ve státech Lu i Wei. Ve všech svých funkcích byl velmi výmluvný, schopný a dobře se orientoval ve vyřizování záležitostí. Dokonce i Konfucius ho jednou popsal jako muže s mimořádným talentem, který dokázal zvládnout velkou odpovědnost.

Konfucius opustil svou úřední funkci, když mu bylo asi 50 let, a odešel ze státu Lu. Během čtrnácti let po svém odchodu do důchodu cestoval do různých států, včetně Wej, Chen (Čchen), Song(Sung), Cao(Cchao), Zheng(Čeng), Cai(Cchaj) a Chu(Čchu), aby zde vyučoval své učení, a Zigong Konfucia sponzoroval, aby mohl během svých pobytů zakládat školy. V Historických záznamech se Sima Qian (S'-ma Čchien) zmiňuje, že Zigong byl nejbohatším z více než 70 Konfuciových úspěšných žáků.

Na rozdíl od dnešní společnosti, kde se lidé vždy snaží maximalizovat návratnost svých investic, Zigong sponzoroval svého učitele čistě z úcty ke Konfuciovi a z odhodlání šířit zásady, které by zlepšily společnost.

Zigong byl velmi inteligentní, a dokonce sám Konfucius často říkal, že Zigong je chytřejší než on. Někteří lidé tvrdili, že Zigong byl důstojnější než Konfucius.

Vévoda Jing (Ťing) z Qi (Čchi) se jednou zeptal Zigonga na Konfuciovy ctnosti a nadání. Zigong odpověděl: „Konfucius je mudrc, ne jen ctnostný člověk.“

„V jakém smyslu je mudrcem?“ zeptal se vévoda.

„To nevím,“ odpověděl Zigong, což vévodu opravdu překvapilo.

Zigong pokračoval: „Celý život jsem měl nad hlavou nebe, ale neznám jeho výšku, pod nohama jsem měl zemi, ale neznám její hloubku. Ve své službě Konfuciovi jsem jako žíznivý člověk, který jde se džbánem k řece, kde se napiji, aniž bych znal hloubku řeky.“

Vévoda Jing si dojatě povzdechl, když slyšel, co Zigong řekl o svém učiteli. Zigong přirovnal Konfuciovu svatost k nebi a zemi, k řekám a mořím, přičemž naznačil, že Zigong sám je se všemi svými znalostmi pouhou kapkou v moři.

Shusun Wushu (Šusun Wu-šu), který zastával úřad Sima ve státě Lu, jednou řekl dvorním úředníkům: „Zigong má větší znalosti než Konfucius.“ Zigong byl v tomto ohledu velmi chytrý.

Zifu Jingbo (C'-fu Ťing-po), úředník, který tuto poznámku zaslechl, o tom Zigongovi řekl. Zigongova odpověď opět prokázala jeho úctu ke svému učiteli.

„Zeď kolem mého domu je vysoká jen jako moje rameno, takže každý může vidět, co je uvnitř, zatímco zeď kolem domu mého učitele je vysoká desítky metrů,“ řekl. „Kdo nenajde dveře, určitě neuvidí velkolepost chrámu předků uvnitř.“

Později, když se Shusun Wushu znovu pokusil Konfucia zdiskreditovat, Zigong mu velmi vážným tónem řekl: „Nedělej to, protože se to nikomu nemůže podařit. Ctnost jiných lidí je jako malý kopeček, který lze překonat, ale Konfuciova zář je jako zář slunce a měsíce. Jak by ho mohl někdo překonat?“

Po Konfuciově smrti všichni jeho žáci dodržovali tříleté období smutku - kromě Zigonga, který truchlil šest let.

Dodržování Tao podnikaní

Ve starověké Číně byla morálka ceněna více než zisk. Konfucius říkal: „Mysl vynikajícího člověka se zabývá spravedlností, mysl průměrného člověka se zabývá ziskem.“ O zisku se ve svém učení zmiňoval jen zřídka. Přesto mezi jeho žáky patřil jeden z praotců obchodníků a nebyl jím nikdo jiný než Zigong.

Jak se stal jedním z mála bohatých a mocných obchodníků v období Jara a podzimu? A jak souviselo hromadění jeho bohatství s konfucianismem?

Zigong obchodoval mezi státy Cao a Lu a vydělával na tom jmění. Byl znám jako nejbohatší z Konfuciových žáků. Pozdější generace často hovořily o „odkazu Duanmu“, který odkazoval na to, jak Zigong nastavil laťku smyslu pro poctivost a důvěryhodnost obezřetného obchodníka.

Podle historických záznamů Sima Qiana vedl Zigong jednou flotilu sta vozů naložených zlatem a poklady, aby se setkal s panovníky různých států. Kamkoli přijel, chovali se k němu velmi zdvořile a s úctou. Byl to skutečně muž s obrovským bohatstvím.

Říká se, že jedním z tajemství Zigongova úspěchu bylo, že; bral to, co jiní opouštějí, a opouštěl to, co jiní berou.

Podobným způsobem uvažoval i Fan Li (536 - 448 př. n. l.), starověký vojenský stratég, politik a obchodník z období Jara a podzimu. Říkal, že v době sucha je třeba kupovat lodě a v době povodní vozy. Díky tomuto postřehu se stal tak úspěšným, že ho lidé posmrtně uctívali jako „boha bohatství“.

Historické záznamy Sima Qiana potvrzují, jak Zigong vydělával peníze obchodováním mezi Cao a Lu. Také uvádí, že často cestoval mezi státy za obchodem a neúnavně pracoval. Ke svým klientům se choval upřímně a s důvěrou a dbal na to, aby byl vždy pravdivý ve slovech a rozhodný v činech. Svým stylem jednání si získal velmi dobrou pověst a jeho obchody se brzy rozšířily. Podle Simy Qiana byl mezi starověkými konfuciánskými obchodníky nejzkušenější Fan Li a Zigong mu zdatně sekundoval.

Být bohatý a nebýt arogantní

Co se stalo, když člověk ve staré Číně zbohatl? To se lišilo od člověka k člověku. Někdo se mohl honit za dobrými koňmi a extravagantními kočáry, jiný se oddával pití a hostinám a další se obklopoval četnými konkubínami. Mohli se také považovat za nadřazené ostatním, ucházet se o přízeň lidí u moci, aby mohli tahat za politické nitky, nebo klamat veřejnost pomocí lží. Takoví lidé velmi často končili nešťastně.

Za dynastie Západní Jin /Ťin/ (265-317) žil bohatý muž jménem Shi Chong (Ši Čung). Jeho domácnost měla nespočet služebnictva a byla zařízena jako honosný palác. Zemřel však tragicky ve věku 52 let a všech 15 členů jeho rodiny bylo také popraveno - tragický konec pro někoho, kdo byl bohatý, ale krutý.

Naproti tomu Zigong měl vždy na paměti Konfuciovo učení a řídil se tradičními ctnostmi „mírností, laskavostí, zdvořilostí, šetrností a velkodušností“. V podnikání se mu dařilo díky tomu, že uváděl Konfuciovo učení do praxe, byl loajální a důvěryhodný. Zisk dosahoval spravedlivě a zdrženlivě a nikdy nikoho nepodvedl. Poté, co zbohatl, se nikdy nechoval nevlídně a vždy se snažil prospívat společnosti a pomáhat chudým.

V knize Lüshi Chunqiu (Lü-š' Čchun-čchiou) Letopisy jara a podzimu mistra Lü, je příběh o tom, jak Zigong vykoupil otroka. Podle tehdejšího nařízení ve státě Lu, pokud se rodák z Lu stal otrokem v jiném státě, mohl být každý, kdo ho vykoupil, odškodněn ze státní pokladny.

Jednou Zigong vykoupil muže z Lu, který byl zotročen jinde. Zigong odmítl odškodnění, protože věřil, že jedná na základě morálky a spravedlnosti. Za takový čin, jak říkal, nepotřeboval odškodnění.

Zigongovo jemné chování ovšem nebylo něco, s čím by se narodil. Naopak, bylo výsledkem neustálé sebekultivace v každodenním životě.

Podle Historických záznamů se Zigong jednoho dne, když jel na vysokém koni a byl oblečen do luxusních šatů, zasekl u vjezdu do uličky, která byla pro jeho kočár příliš úzká.

Vtom spatřil svého bývalého spolužáka Yuan Xiana (Jüan Siena), který byl v hadrech a kulhal s pomocí hole. Zigong si nemohl pomoci a musel se smát. „Dlouho jsme se neviděli, starý brachu“ řekl. „Jak se ti podařilo dostat se do tak hrozného stavu?“

Yuan Xian důstojně odpověděl: „Slyšel jsem, že když člověk nemá peníze, má jen prázdné kapsy, ale když se mu nedaří jít po spravedlivé cestě, je to opravdu hrozné! Momentálně jsem jen trochu chudý, tak jak můžeš říct, že jsem v hrozném stavu?“

Když to Zigong uslyšel, opravdu se za sebe styděl.

(Pokračování příště.)