Čínská Fahui | Můj zrak se obnovil

(Minghui.org) Zdravím vás, ctihodný Mistře! Zdravím vás, spolupraktikující!

Je mi 62 let a Falun Dafa jsem začala praktikovat v roce 1997. Během více než 20 let kultivace jsem prošla zkouškami a utrpením a opakovaně jsem klopýtala. Díky pomoci Mistra a praktikujících jsem držela krok s pokrokem v Nápravě Fa.

Jednoho rána v červenci 2024, když jsem otevřela dveře svého obchodu, všimla jsem si, že tváře všech lidí vypadaly tmavě hnědé. Když jsem se podívala na tabuli, byla tmavě modrá. Ve skutečnosti byla světle modrá. Byla jsem vyděšená.

Před čtyřmi lety vidělo moje levé oko věci takto – všechno vypadalo tmavé a rozmazané. Levým okem jsem nedokázala přečíst žádné čínské znaky. Pravým okem jsem stále viděla, takže jsem si o svůj zrak příliš starosti nedělala.

Ale tentokrát jsem neviděla jasně ani pravým okem. Světlo v mém domě bylo slabé a neviděla jsem, co je uvnitř ledničky. Fazole, které jsem uvařila, vypadaly šedě, ne zeleně, a neviděla jsem, jestli v nich nejsou brouci.

Měla jsem potíže vidět do svého obchodu. Zákazník chtěl koupit pár bezpečnostních bot, ale našla jsem jen jednu botu a druhou ne. Muž řekl, že se vrátí a boty si vyzvedne před zavírací dobou. Musela jsem prohledávat každou polici a hledat druhou botu. Byla jsem odhodlána ji najít. Nebyla jsem nervózní a udržovala jsem si svůj charakter. Uvědomila jsem si, že se to stalo, aby se zocelilo moje odhodlání kultivovat se. Celé odpoledne jsem hledala druhou botu a nakonec jsem ji našla za krabicí pod policí.

Příležitost ke kultivaci

Můj manžel pracuje v jiném městě. Když se vrátil domů, vyděsilo ho, když jsem mu řekla, že se mi zhoršil i zrak na pravém oku. Zeptal se mě, jestli chci jít do nemocnice na vyšetření. Myslela jsem si, že bych měla následovat Mistrovy rady o kultivaci během utrpení, a tak jsem odmítla jít. Ale přemýšlela jsem, co mám dělat, pokud se mi zrak na pravém oku nezlepší.

Řekla jsem to ostatním praktikujícím a požádala je, aby za mě vysílali spravedlivé myšlenky. Pomohli mi už dříve, když jsem měla potíže, a vysílali za mě spravedlivé myšlenky. Spoléhala jsem na ně a cítila se jistá. Požádali mě, abych se podívala do svého nitra. Večer předtím jsem cvičila meditační cvičení u jednoho praktikujícího doma. Meditoval dvě hodiny. Po čtyřiceti minutách meditace jsem cítila, jak mi hoří a bolí nohy. Přestala jsem meditovat a několik minut jsem ležela na pohovce – pak jsem si uvědomila, že jsem neudělala správnou věc. On meditoval, ale já jsem ležela. Nebyla jsem uctivá k Mistrovi a Fa, tak jsem vstala.

Podívala jsem se hlouběji do sebe. Můj syn se oženil před dvěma lety. Pracoval v jiném městě a před několika dny se vrátil domů. Říkal, že může vydělat 100 000 jüanů ročně, ale pokaždé se vracel s prázdnýma rukama a nikdy nepřinesl žádné dárky. Když jsem ho pokárala, že nekoupil dárek pro svého dědečka, rozzlobil se a odmítl jíst. Řekla jsem: „Dnes je Den otců a je mou povinností ti to připomenout. Nekoupíš dárek pro svého tchána? Lidé na nás budou pohlížet s opovržením, pokud mu dárek nekoupíš. Pokud nemáš peníze, já je mám.“ Výsledkem bylo, že mě druhý den požádal o 10 000 jüanů a řekl, že potřebuje peníze na své podnikání.

Věřila jsem, že peníze opravdu potřebuje, tak jsem mu je dala. Ale stále jsem měla dluhy z jeho svatby, včetně 20 000 jüanů, které jsem si půjčila od praktikujícího.

Podívala jsem se do svého nitra. Zkazila jsem svého syna přílišným rozmazlováním a on si tím vytvořil karmu? Byla jsem k němu příliš připoutaná? Bála jsem se, že bude trpět tím či oním – každopádně jsem měla spoustu připoutání.

Když jsem toho večera vysílala spravedlivé myšlenky, vynořil se můj strach a myšlenková karma. Jedna praktikující řekla, že pokud se mi nezlepší zrak, poškodím pověst Falun Dafa. Navrhla mi, abych podstoupila operaci. Mohla bych dál praktikovat, ale nepoškodila bych Dafa. Dvě místní praktikující podstoupily operaci. Neustále jsem na ně myslela a nemohla se uklidnit.

Další den za mnou přišla jiná praktikující a vysílala za mě spravedlivé myšlenky. Řekla mi, že můj příznak je iluze. Poděkovala jsem jí za její nezištnou pomoc. Neustále jsem si připomínala, že je to iluze. Přesto mi v hlavě neustále vyvstávaly myšlenky na ty dvě praktikující, které podstoupily operaci. Manžel mě požádal, abych šla do nemocnice na vyšetření; odmítla jsem, ale nemohla jsem se zbavit svého strachu.

Řekl mi, že jsem mu v poslední době pořádně nevařila, a proto uvažuje o tom, že se odstěhuje. Byl rozzlobený a lehl si do postele. Připomínala jsem si, že musím udržet svůj charakter. Věděla jsem, že se musím zbavit svého připoutání k emocím. Nežádala jsem své děti, aby mi přišly pomoct vařit jídlo na moje narozeniny. Všech 6 jídel jsem připravila sama.

Důvěra v Mistra

Jednoho dne, když jsem seděla v obývacím pokoji, mi hlavou procházely nejrůznější negativní myšlenky. Říkala jsem si: Věřím Mistrovi naprosto? Neměla jsem dostatečné porozumění a bála jsem se, že bude mít moje pravé oko stejně špatný zrak jako levé. Vzpomněla jsem si na báseň „Pravdivá povaha odhalena“ z knihy Podstata dalšího pokroku II:

„Ve zkouškách se odhalí pravá povaha člověka, Dosáhněte Dovršení, staňte se buddhou, taem nebo bohem.“

Ano, věřím v Mistra na 100 %.

Uklidnila jsem se a rozhodla se nejít do nemocnice. Moje mysl byla nyní naplněna principy Fa. Moje spravedlivé myšlenky se posílily, i když se zrak nezlepšil.

Jednoho dne, když jsem seděla v obývacím pokoji, pomyslela jsem si, že moje oči jsou složeny z částic Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti a že se nezhorší. Vyslala jsem spravedlivé myšlenky a pak recitovala Fa nazpaměť.

Když jsem vezla praktikujícího domů na skútru, slunce mi vadilo v očích, tak jsem si koupila sluneční brýle a nosila je pět dní. Výsledkem bylo, že jsem viděla normálně. Poté se můj zrak postupně zlepšoval. Děkuji, Mistře!

Píšu tento článek, abych potvrdila Fa. Doufám, že můj příběh pomůže praktikujícím, kteří mají podobné zkušenosti, překonat utrpení.