Čínská Fahui | Pokročilé stadium rakoviny jater bylo začátkem mé úžasné cesty v kultivaci Falun Dafa

(Minghui.org) Můj život měl skončit před 26 lety, ale Mistr Li, zakladatel Falun Dafa, mi jej prodloužil. Rád bych vám pověděl o své cestě kultivace.

Když mi bylo kolem 30 let, diagnostikovali mi rakovinu jater v terminálním stadiu. Čekal jsem na konec svého života, vybral jsem si hřbitov a zařídil pohřeb. Nelíbilo se mi, že mám zemřít. Když jsem ztrácel naději, někdo mi představil Falun Dafa, který mi nejen zachránil život, ale udržel mě zdravého až do dnešního dne. Mistr mě vytáhl z pekla, očistil mě a nasměroval na božskou cestu, abych se vrátil ke svému pravému já.

Vyhodil jsem všechny své léky. Každý den jsem studoval Fa, cvičil a představoval tuto praxi lidem. Mnoho vesničanů začalo cvičit, když viděli, že jsem se uzdravil z rakoviny. Můj dům se stal cvičebním místem a stále více lidí se k praxi přidávalo. Společně jsme studovali, cvičili a zdokonalovali se. Diskutovali jsme o svých zkušenostech z kultivace a byli jsme šťastní a plní energie.

Záchrana lidí v odlehlých vesnicích

Pronásledování Falun Dafa začalo v roce 1999 a cvičení bylo pozastaveno. Policie opakovaně přicházela k mému domu a snažila se mě zatknout, ale díky ochraně Mistra jsem pokaždé unikl. Nakonec jsem se rozhodl opustit domov, abych se vyhnul dalšímu pronásledování. Vzal jsem si s sebou Zhuan Falun, hlavní knihu učení Falun Dafa. Moje žena mi dala do kapsy všechny peníze, které jsme v té době měli, asi 100 jüanů (15 USD), a řekla: „Odejdi a zůstaň naživu. Nevracej se.“

Mistr řekl:

„Putování ve společnosti je velmi tvrdé – jde z místa na místo, musí žebrat o jídlo a narazí na všechny možné typy lidí, kteří se jí budou vysmívat, urážet ji nebo ji budou využívat.“ (Přednáška osmá, Zhuan Falun)

Neměl jsem ani místo, kde bych mohl žebrat o jídlo. Můj dům byl pod 24hodinovým dohledem a byl jsem hledán všude. Neodvážil jsem se jít k příbuzným nebo přátelům ani na žádná přeplněná místa. V noci jsem spal na polích. Když se ochladilo, schovával jsem se v náhodných stodolách farmářů a před svítáním jsem odcházel. Nevěděl jsem, kam mám jít ani jaká bude moje budoucnost.

Nakonec jsem šel k příbuznému. Když se dozvěděl o mé situaci, souhlasil, že mě přijme. Žil v odlehlé vesnici, kde nikdo nepraktikoval Falun Dafa. Přes den jsem mu pomáhal s prací na farmě a když jsem měl čas, studoval jsem Fa. V noci jsem tiše vycházel ven cvičit. Venku bylo mnoho komárů a byl jsem pokousaný po celém těle. Strašně to svědilo, ale nevadilo mi to, protože jsem věděl, že se zbavuji karmy. Po chvíli jsem už slyšel jen bzučení komárů, ale už mě nekousali. Přemýšlel jsem, jestli jsem splatil všechny své dluhy, a cítil jsem, že mě něco zakrývá. Uvědomil jsem si, že Mistr mě zakryl, aby mě komáři nerušili při cvičení. Plakal jsem, protože jsem věděl, že Mistr je přímo vedle mě a pomáhá mi. Život byl hořký, ale moje srdce bylo sladké.

Mistr mě zavedl do této vesnice, abych mohl pomoci zachránit tamní obyvatele. Všem, s nimiž jsem se setkal, jsem vysvětlil pravdu a pomohl jim vystoupit z Komunistické strany Číny (KS Číny). O rok později většina obyvatel vesnice znala pravdu o pronásledování a vystoupila z KS Číny.

Stavební dělníci jsou svědky zázraků

Jednou mě vzdálený příbuzný vzal do města, kde jsem nikoho neznal. Sehnal jsem si práci na stavbě. Dělal jsem všechny těžké a špinavé práce, které nikdo nechtěl dělat. Pracoval jsem tvrdě a každý den jsem byl vyčerpaný. Kolegové mě často uráželi, zesměšňovali a chovali se ke mně jako k hlupákovi. Řídil jsem se učením Falun Dafa a nebránil se. „Jako kultivující se nebráníte, když vás bijí, a neodpovídáte, když vám nadávají.“ (Přednáška devátá, Zhuan Falun) Věděl jsem, že jsem tam přišel splatit svůj dluh.

Jednoho dne jsem spadl z dvoupatrového žebříku. Chvíli jsem nemohl dýchat. Pracovníci řekli, že zavolají sanitku. Nemohl jsem mluvit, tak jsem mávl rukama a dal jim znamení, aby to nedělali. S námahou jsem se postavil a řekl: „Jsem v pořádku, vraťte se prosím do práce.“ Někdo řekl: „Nejsi v pořádku, jsi bledý.“ S velkými obtížemi jsem se pomalu vrátil domů a provedl cvičení.

Když jsem provedl první cvičení a protáhl se, slyšel jsem, jak mi praskají kosti, a cítil jsem nesnesitelnou bolest. Nemohl jsem se přestat třást a potil jsem se. „Mistr mi vrací kosti na místo,“ pomyslel jsem si. Provedl jsem všech pět cvičení a každý den studoval Fa.

Asi o dva týdny později jsem se vrátil na staveniště a pracoval, jako by se nic nestalo. Dělníci byli ohromeni a věděli, že je Falun Dafa zázračný. Od toho dne jsem jim mohl lépe vysvětlovat pravdu. Někteří dokonce přišli za mnou a požádali mě, abych jim pomohl vystoupit z KS Číny.

Jste nejlepší skupina lidí

Jednoho dne, když jsem objasňoval pravdu, potkal jsem praktikujícího. Ten mě spojil s dalším praktikujícím, který se stal mým spolubydlícím. Z našeho bytu jsme udělali místo pro výrobu materiálů a ve volném čase jsme tiskli a rozdávali letáky o Falun Dafa.

Když jsem rozdával letáky o Falun Dafa, někdo mě nahlásil policii a byl jsem zatčen. Praktikující najali právníka z Pekingu, protože místní právník se bál úřadů a odmítl mě hájit.

Když jsem se poprvé setkal s právníkem z Pekingu, předtím, než se mnou začal mluvit, recitoval Lunyu (O Dafa). Po skončení rozhovoru se mě zeptal, zda mi může s něčím pomoci. Požádal jsem ho, aby přinesl seznam jmen lidí, kterým jsem pomohl vystoupit z KS Číny ve vazební věznici, konkrétnímu praktikujícímu. Zasmál se a řekl: „Máte potíže a chcete zachránit lidi. Můžete si být jistý, že ten seznam dokážu propašovat ven.“

Při našem dalším setkání mi řekl, že mě bude hájit, a vysvětlil mi, jak to udělá a jak mu mohu pomoci. Znovu jsem ho požádal, aby si ode mě vzal seznam jmen. Usmál se a řekl: „Upřímně obdivuji praktikující Falun Dafa. Ze všech lidí, se kterými mám co do činění, jste nejlepší! Až odejdu do důchodu, budu také praktikovat Falun Dafa.“

V den jednání právník podal prohlášení o nevině a skvěle mě obhajoval. Když požádal soud, aby mě propustil bez obvinění, soudce nevěděl, co na to říct, a vyhlásil patnáctiminutovou přestávku. Když se soudce vrátil, odsoudil mě bez udání důvodu ke třem letům vězení za „narušování veřejné bezpečnosti“.

Potvrzování Fa ve vězení

Vězni často bili a nadávali praktikujícím ve vězení. Uvědomil jsem si, že pokud budu tiše snášet týrání, podporuji jejich špatné chování. Nikdo ve vězení mi nepomohl, tak jsem o tom řekl své rodině, když mě přišli navštívit. Moje rodina podala žalobu na vězně, který mě bil, a varovala, že pokud soud případ nepřijme, budou podávat další žaloby. Soud nakonec vynesl rozsudek, který vězně potrestal. Vězeň tvrdil, že ho k tomu donutil dozorce, a ten byl také potrestán. Od té doby už nikdo praktikující ve vězení nebil.

Věděl jsem, že musím studovat Fa, i když to bylo ve vězení obtížné. Několik praktikujících se naučilo nazpaměť Zhuan Falun. Zapsali si, co si pamatovali, a vzájemně si to ověřovali. Tímto způsobem jsme měli zapsanou celou knihu a mohli jsme studovat Fa ve vězení.

S kamerami všude kolem bylo pro mě téměř nemožné cvičit. Rozhodl jsem se situaci změnit. Jednou v noci, když všichni spali, jsem vstal a udělal první čtyři cviky na posteli. Protože jsem neměl hudbu, která by mě vedla, musel jsem počítat opakování. Strážný mě uviděl a nařídil mi přestat. Když jsem neposlechl, přišel ke mně a fyzicky mě strčil dolů. Když jsem si sedl, začal jsem meditovat. Potom mě donutil lehnout si. Počkal jsem, až odešel, vstal jsem a pokračoval ve cvičení. Strážný, který už nevěděl, co si počít, mě položil na jinou postel a řekl, že je to v mrtvém úhlu kamery. „Cvičte tady,“ řekl. Byl jsem tak nadšený, že jsem v duchu vykřikl: „Mistře, dokázal jsem to!“ Od té doby jsem mohl cvičit pravidelně.

Pokaždé, když mě strážci nutili, abych se zřekl své víry a podepsal dokumenty, odmítl jsem. Před koncem mého trestu mi strážce vyhrožoval, že mi trest prodlouží, pokud nepodepíšu prohlášení o zřeknutí se Falun Dafa. Praktikující venku, když se dozvěděli o situaci, poslali informace na Minghui s konkrétním datem a časem, kdy jsem měl být propuštěn, a požádali praktikující, aby mi posílali spravedlivé myšlenky.

Díky praktikujícím jsem byl propuštěn v plánovaném termínu. Opustil jsem vězení s naučeným seznamem 27 lidí, kteří souhlasili s vystoupením z KS Číny. Vězeňské úřady mě odvezly domů.

Falun Dafa mi dává moudrost

Po návratu domů mě občas obtěžovala místní policie a snažila se mě donutit, abych se vzdal Falun Dafa. Vyhrožovali mi, že pokud to neudělám, vrátí mě do vězení na delší trest. Úředníci z vesnice se mě také snažili vydírat a vyhrožovali mi, že mě nahlásí policii. Nepřestali ani poté, co jsem jim objasnil pravdu. Nakonec jsem se rozhodl opustit domov, protože prostředí bylo tak nepřátelské, že jsem nemohl dobře dělat tři věci.

Vrátil jsem se do města, kde jsem dříve žil, a našel praktikující, kteří mi tak nezištně pomohli. S jejich pomocí jsem si našel práci na stavbě. Naučil jsem se, jak provádět elektroinstalace. Naučil jsem se také číst stavební výkresy, dokonce i ty složité, s nimiž měli potíže i profesionálové. Připadalo mi to neuvěřitelné, protože jsem chodil do školy jen několik let, než Kulturní revoluce ukončila mé vzdělání. Zapomněl jsem téměř vše, co jsem se naučil, ale podařilo se mi výkresy pochopit. Falun Dafa opět prokázal svou sílu moudrostí, kterou mi dal.

Díky této práci jsem potkal a zachránil mnoho lidí. Jednou jsem šel na jedno místo, abych zkontroloval a přepojil elektrický obvod. Potkal jsem tam pár v důchodu a pomohl jim vystoupit z KS Číny. Řekli mi, že budou praktikovat Falun Dafa a číst knihy.

Prsty byly poškozené, ale bez léčby opět fungují

Při práci s motorovou pilou jsem si pořezal tři prsty na pravé ruce. Krvácení nechtělo přestat, takže mě kolegové odvezli do nemocnice. Lékař se na to podíval a lhostejně řekl: „Než vás přijmeme do nemocnice, musíte složit zálohu 10 000 jüanů, jinak vám nemůžeme pomoci.“ Jeden z pracovníků řekl: „Podívejte se na jeho ruku, je tak vážně zraněná. Šlacha je přetržená a kost je obnažená. Možná bude potřebovat amputaci. Co je to za nemocnici?“ Jiný řekl: „Je to nemocnice, která chce peníze.“

Jejich rozhovor mě probudil a uvědomil jsem si, že nemocnice léčí běžné lidi, ale já jsem praktikující Falun Dafa. Jak bych mohl jít do nemocnice na ošetření? Řekl jsem svým kolegům: „Pojďme, já žádné ošetření nepotřebuji. Praktikuji Falun Dafa a Mistr mě chrání.“

Když jsem přišel domů, našel jsem čistý kus látky a ovázal si jím prsty, aby přestaly krvácet. Bolest byla strašná a prsty mi stále otékaly, na některých místech zfialověly. Palec a prostředníček jsem necítil a ukazováčkem jsem nemohl hýbat. Měl jsem pocit, jako by mi hořela ruka. Vzpomněl jsem si na Mistrova slova: „…když tu máte Mistra a Zákon, čeho se ještě bát?“ („Přednáška v Sydney“)

Také jsem recitoval:

„Když je těžké to vydržet, zkuste to vydržet. Když vám to připadá nemožné nebo jen těžké, zkuste to a uvidíte, co dokážete.“ (Přednáška devátá, Zhuan Falun)

Během té doby jsem recitoval nazpaměť Fa, který jsem si pamatoval, studoval Fa, cvičil a vysílal spravedlivé myšlenky. Otok pomalu ustoupil a tři prsty znovu získaly všechny své funkce. Vrátil jsem se do práce a moji kolegové byli opět svědky úžasné síly Falun Dafa.

Když se ohlížím zpět na svou cestu kultivace, nemohl jsem se bez Mistrovy ochrany posunout vpřed. Od této chvíle, bez ohledu na to, jak daleko ještě mám před sebou a jak těžké to bude, budu kráčet pevně, dokud nedokončím svou misi, kterou je pomáhat Mistrovi napravovat Fa, zachraňovat lidi, splnit své pravěké sliby a vrátit se domů s Mistrem.

Prosím, upozorněte mě na cokoli, co není v souladu s Fa.