Bezpodmínečný pohled dovnitř a odstranění hluboce skrytých připoutání

(Minghui.org) Je mi 62 let a žiji na venkově. Falun Dafa jsem začal praktikovat před 15 lety. Během téměř devíti let, kdy jsem pomáhal koordinovat projekt, jsem zažil mnoho trápení a identifikoval a odstranil některá skrytá připoutání. Čelil jsem konfliktům mezi praktikujícími a nátlaku z různých zdrojů, ale dokázal jsem se přes ně dostat díky Mistrově soucitné ochraně a vedení.

Rád bych vám řekl, jak jsem si zlepšil xinxing, a vyjádřil Mistrovi svůj vděk.

Naši místní praktikující byli v průběhu let pilní. Účastníme se skupinového studia Fa, děláme cvičení a snažíme se dělat tyto tři věci dobře. Zažili jsme radost a posvátnost, když jsme pomáhali Mistrovi při záchraně lidí. Když byl někdo z nás zatčen nebo obtěžován, ostatní se spojili a spravedlivými myšlenkami a činy zvrátili nebezpečné situace. Dokonce i během přísných covidových výluk praktikující pokračovali v plnění těchto tří věcí.

Od loňského Nového roku jsem však začal mít konflikty s několika praktikujícími. Více jsem studoval Fa, bezpodmínečně jsem se zahleděl do sebe a všechny potíže jsem bral jako příležitost ke zlepšení. Tiše jsem přijímal kritiku, ale nemohl jsem najít základní příčinu svých problémů.

Odstoupení z role koordinátora

Domníval jsem se, že už nejsem schopen dobře vykonávat koordinační práci, a tak, abych neovlivňoval celkové kultivační prostředí, jsem koordinační práci a úkol nakupovat zásoby předal praktikujícímu Hongovi (který byl předchozím koordinátorem). Soustředil jsem se na studium Fa a kultivaci svého xinxingu, přemýšlel jsem o kultivační cestě, kterou jsem v průběhu let prošel. Zároveň jsem identifikoval a odstraňoval svá připoutání.

I když jsem z pozice koordinátora odstoupil, ve své kultivaci jsem nepolevil. Místo toho jsem si stanovil přísnější požadavky. Každé ráno jsem se učil Fa nazpaměť a častěji jsem vysílal spravedlivé myšlenky, abych vyčistil své dimenzionální pole a odstranil jakékoli rušení. Každý den jsem chodil na cvičiště studovat Fa a provádět cvičení. Pokračoval jsem ve vytváření materiálů pro objasňování pravdy a rozšiřoval je. Někdy se mnou chodil starší praktikující. Během té doby jsem skutečně zakusil krásu tiché kultivace poté, co jsem se zbavil zaneprázdněnosti koordinační práce a osvobodil se od konfliktů mezi praktikujícími.

Jednoho dne, po studiu Fa, Hong řekl: „Nebuď tak skleslý. Došel nám papír na tisk. Tři z nás hledali tři dny a nemohli žádný najít. Za ta léta, co jsi pracoval na projektech Dafa, se ti to zdálo snadné a nikdy jsi nepolevil, ale pro nás je to velmi těžké. Prosím, v zájmu skupiny, pojď se mnou koupit papír.“

Moje dříve klidné myšlení se opět rozrušilo a objevily se pocity křivdy, nelibosti a nespravedlivého zacházení. Díval jsem se na Mistrův portrét, zatímco mi nekontrolovatelně tekly slzy. Odpověděl jsem Hongovi: „Ve skutečnosti jsem jen jeden z Mistrových žáků. Nemám žádné zvláštní schopnosti, všechno dělá Mistr. Mistr mi vydláždil kultivační cestu a dal mi příležitost vytvořit si vlastní ctnost. Viděl jsi také, jakým těžkým útrapám jsem letos čelil. Kdyby Mistr neposílil mé spravedlivé myšlenky a neodstranil mé negativní myšlení, opravdu bych padl. Můj život mi daroval Mistr a mou povinností je pracovat na projektech Dafa. Buďte si jisti, že s vámi budu dobře spolupracovat a odvděčím se Mistrovi za jeho milost.“

Druhý den jsme se s Hongem vydali do města a koupili si tiskařský papír. Protože měl brzy vyjít kalendář Minghui, koupili jsme materiály i na něj, ale stojany na kalendář jsme nekoupili. Hong mě povzbuzoval: „V budoucnu ani nepomýšlej na to, že bys ustoupil. Ber všechny konflikty jako příležitost ke zlepšení svého xinxingu. Nepolevuj v projektech Dafa. O tom, co je správné a co ne, nerozhoduje žádný praktikující. Dafa je posvátný a my ho musíme dělat celým srdcem.“ Hong mi pak připomněl: „Stejně budeš muset koupit stojany na kalendáře a vyrobit kalendáře, protože mám doma příliš mnoho práce a nemám čas.“

S Mistrovou neustálou ochranou a pomocí praktikujících ve městě jsem byl schopen zakoupit stojany na kalendáře. Sám jsem si také koupil dvě tiskárny. Uklidnil jsem se a pečlivě jsem vyráběl každý kalendář.

Když jsem se chystal dokončit dva tisíce kalendářů, začala mě bolet levá strana podbřišku, ale nevěnoval jsem tomu pozornost. Podíval jsem se dovnitř, ale nemohl jsem najít příčinu, a tak jsem to považoval za to, že Mistr odstraňuje mou karmu. Když jsem byl u posledních tří kalendářů, řekl jsem Mistrovi v duchu: „Mistře, proč letos dělám kalendáře sám?“

V předchozích letech mi po vytištění kalendářů pomáhali ostatní praktikující s jejich sestavením. Letos jich sestavili přes tisíc a zbytek jsem v tichosti složil sám. Na mysl mi přišla myšlenka: „Tohle je moje volba – bez stížností, bez zášti, bez lítosti!“. Mé srdce se rozjasnilo, když jsem si uvědomil, že to je slib, který jsem dal Mistrovi. V duchu jsem si řekl: „Mistře, buďte si jist, že se budu dobře kultivovat, splním svůj slib a vrátím se s vámi domů.“ Jakmile se tato myšlenka objevila, bolest okamžitě zmizela. Byl jsem Mistrovi hluboce vděčný.

Když byly kalendáře hotové, praktikující je všechny rozdali. Ale já jsem stále nechtěl koordinovat. Chtěl jsem jen chodit rozdávat materiály, mluvit s lidmi o Dafa, pomáhat jim vystoupit z Komunistické strany Číny a vyhýbat se konfliktům s ostatními praktikujícími. Bolest na levé straně břicha sice zmizela, ale celé břicho a žaludek mi připadaly těžké a oteklé, až jsem měl spodní část zad staženou dolů, a neustále jsem měl nutkání jít na toaletu, ale nebyl jsem schopen si ulevit.

Náprava sebe sama

Více jsem studoval Fa, posílal spravedlivé myšlenky a díval se dovnitř. Když byly příznaky závažné, cítil jsem se slabý a chtěl jsem jen spát. Někdy se vynořily negativní myšlenky nebo jsem slyšel hlas, který říkal: „Tvůj stav je podobný tomu a tomu“ (odkazoval na praktikujícího, který zemřel kvůli karmě nemoci) nebo „Ten a ten se stal takovým poté, co se stal koordinátorem“ (kvůli tlaku se o sebe nedokázal postarat) nebo „Tvůj život se prodloužil.“

Odmítl jsem tyto myšlenky a promluvil ke svému dimenzionálnímu poli: „Mistr mě chránil už předtím, než jsem se začal kultivovat. Neexistuje žádný problém s prodloužením mé kultivační cesty. Můj současný stav je určen k tomu, abych zlepšil svůj xinxing, a s Mistrovou ochranou se mi nic nestane. Žádné zlé bytosti nejsou hodny toho, aby mě zkoušely. Ať vás ani nenapadne mě pronásledovat, Mistr na mě dohlíží.“ Poté se rušení rozplynulo.

Někteří praktikující poukazovali na to, že mám žárlivost, zášť, touhu předvádět se a připoutání k tomu, co dělám. Tiše jsem tyto výtky přijímal a jen zřídkakdy jsem se s nimi hádal. Když mi někdo řekl, že musím kultivovat svůj projev, zdržel jsem se mluvení více než šest měsíců. Podle Mistrových rad jsem tiše kultivoval a odstraňoval různá připoutání.

Když se v mém těle tyto příznaky znovu objevily, zintenzivnil jsem své úsilí o vysílání spravedlivých myšlenek a odstranění rušivých vlivů. Nepomohlo to však a já jsem trpěl velkými fyzickými i duševními bolestmi. Jednoho dne jsem se Mistra zeptal: „Mistře, v čem spočívá moje skrytá připoutanost? Napovězte mi, prosím.“ Na mysl mi přišla myšlenka: Odolávat pronásledování a zároveň ho uznat.

Okamžitě jsem se probudil a vyslal spravedlivé myšlenky: „Jsem učedník Mistra. Mistr rozhoduje o všem, co se mě týká. Absolutně neuznávám a nepřijímám nic, co Mistr neuznává. Nepociťuji žárlivost ani zášť. Připoutanosti falešného já se musí z mého dimenzionálního pole zcela rozpadnout. Žádné zlé bytosti ani zdegenerované entity nejsou hodny toho, aby se v mém těle projevovaly tyto falešné podoby nebo mi vnucovaly negativní myšlenky.“

Jakmile jsem tuto myšlenku vyslal, žaludeční příznaky zmizely a břicho se vrátilo do normálu. Stále jsem však pociťoval nepříjemné pocity v okolí pupku, a tak jsem pokračoval v pohledu dovnitř a uvědomil jsem si, že kdykoli jsem byl úzkostný nebo nespokojený se slovy či jednáním jiných praktikujících, příznaky se znovu objevily. Když jsem si toho všiml, odstranil jsem úzkost a nespokojenost s ostatními a mé tělo se vrátilo do normálu. Byl jsem Mistrovi hluboce vděčný za jeho soucitnou záchranu a byl jsem odhodlán dělat tyto tři věci dobře.

O několik dní později, když jsem ráno vstal a umyl se, jsem šel Mistrovi nabídnout kadidlo. Najednou se mi zatočila hlava, nohy jsem měl slabé a sotva jsem stál. Požádal jsem Mistra, aby mi pomohl, a přinutil jsem se dojít k Mistrovu portrétu. Poklekl jsem a řekl: „Mistře, nevím, kde jsem udělal chybu, ale náhle se u mě objevily tyto příznaky. V poslední době jsem přemýšlel o místě cvičení, protože se ochladilo a současné místo už není vhodné. Neměli bychom místo přesunout zpět do mého domova? Prosím, poraďte mi.“

Můj domov je opět cvičebním místem

Žiji sám. Moje děti také praktikují Dafa, ale pracují v jiných městech. Když se vrátí domů, děláme cvičení a studujeme Fa společně. Cvičební místo bylo u mě doma téměř pět let. V loňském roce bylo místo z různých důvodů přesunuto jinam a během roku se několikrát stěhovalo.

Jakmile jsem to řekl, moje tělo se vrátilo do normálu. Řekl jsem o tom ostatním praktikujícím a oni byli šťastní a vesele se vrátili ke mně domů na studium Fa. Zbavili jsme se svých připoutaností, pohlédli dovnitř, odstranili překážky mezi námi, prolomili rušení a společně pilně postupovali vpřed. Od té doby mě ostatní praktikující podporovali v další práci na projektech Dafa.

Už se nedržím myšlenky některých jiných praktikujících, že mít cvičební místo a místo pro výrobu materiálů na stejném místě není v souladu s požadavky Dafa. Během téměř roku zkoušek a trápení jsem si uvědomil, že pokud se budeme kultivovat v Dafa, důvěřovat Mistrovi a Fa a dodržovat principy Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti, všechny zlé bytosti a nesprávné stavy se zcela rozpustí a zmizí jako dým.

To se snadno řekne, ale provedení se setkalo s odporem. Když jsem se zamyslel nad procesem pilného pokroku po boku ostatních praktikujících pod Mistrovou soucitnou ochranou v průběhu let a viděl jsem stav úpadku mezi praktikujícími v posledním roce, cítil jsem se nehodný Mistrovy soucitné záchrany. Ale také nechci být jako dříve, kdy jsem poukazoval na nedostatky jiných praktikujících, jakmile jsem je viděl, nebo je povzbuzoval, jakmile jsem viděl, že jsou pilní, ze strachu, že bych si mohl přivolat soužení.

Jeden praktikující mi přinesl film „Kdysi jsme byli bohové“. Když jsem se na něj díval, plakal jsem a byl jsem hluboce dojat. Mistr na mě stále soucitně dohlíží a tímto způsobem mě povzbuzuje, abych byl pilný a nepolevoval. Musím se zbavit připoutaností a lidských myšlenek, abych překonal lidské představy a kráčel k božství.

Rozdíl mezi lidským a božským spočívá v jediné myšlence. Bylo skvělé vidět ty, kteří se odvážili opustit své božské postavení a následovat Krále králů dolů do lidského světa, aby pomáhali Mistrovi při záchraně lidí. Zachráněni byli ti králové a páni z různých světů, kteří díky náročným zkouškám v lidském světě napravili své myšlenky a činy a pod Mistrovou ochranou splnili své sliby a vrátili se do svých božských říší v nejvyšší slávě. Byl jsem smutný, když jsem viděl žalostný konec těch, kteří propásli svou šanci získat Fa a tvrdošíjně setrvávali na svých cestách.

Kultivace je sice vznešená, ale zároveň vážná. Chci být laskavým člověkem. Jsem také jednou z těch nesčetných bytostí, které následovaly Mistra dolů do lidského světa, aby mu pomáhaly zachraňovat lidi. I já musím splnit svůj slib, vážit si slavného okamžiku, kdy vedle sebe existují lidé i bohové, vážit si příležitosti setkat se s praktikujícími Dafa během tohoto zvláštního období nápravy Fa a vážit si kultivačního prostředí, které Mistr rozšířil svou nesmírnou vytrvalostí. Vraťme se společně do nebe s jedním srdcem.

Děkujeme vám, Mistře, za vaši soucitnou spásu!