​Praktikující Falun Dafa sdílí příběh své matky

(Minghui.org) Mé matce je 79 let. Lidé v jejím věku v Číně zažili mnoho pronásledovacích kampaní, které iniciovala Komunistická strana Číny (KS Číny), jako například „Tři proti“, „Pět proti“, „Tři roky přírodních katastrof“, tavení oceli, zakládání zemědělských družstev nebo kulturní revoluci.

Při práci v zemědělském družstvu si poranila pravou ruku. Po těžké operaci měla potíže s jakoukoliv činností, která vyžadovala použití pravé ruky a paže. Po celý rok byla nemocná a užívala injekce a léky na tuberkulózu, vysoký krevní tlak, srdeční choroby, kožní onemocnění, mozkovou trombózu, šedý zákal, bolesti hlavy, zubů, těla a další nemoci.

Kromě toho, že se matka musela vypořádat se svými nemocemi, vychovávala šest dětí – pět dcer a jednoho syna. Naše rodina měla často dostatek jídla pouze na začátku měsíce. Ke konci měsíce jsme chodili na pole kopat divokou zeleninu a vařili brambory, abychom vůbec přežili.

Staré oblečení se dědilo od starších sourozenců k mladším. Přestože byla matka ve špatném zdravotním stavu, pracovala, aby rodině pomohla. Starší sestra nosila mladší sestru na zádech do školy a zároveň se starala o malé dítě. Neměli jsme peníze na nákup učebnic, a tak jsme si je půjčovali od spolužáků nebo si opisovali to, co jsme mohli získat.

Matka se často tvářila smutně kvůli svým nemocem a těžkostem, kterým čelila. Myslela si, že už nebude dlouho žít, a i ostatní členové rodiny měli stejný pocit. Přesto byla matka dobrosrdečná a štědrá. Jednou přivedla domů ztracenou tříletou holčičku, dobře se o ni postarala a našla její rodiče, aniž by za to cokoliv chtěla. Věřila v existenci Bohů a Buddhů, a proto podporovala víru svých dětí. Pod vlivem matky jsme se sestrami věřily, že špatné skutky jsou trestány a dobré odměňovány.

Když matka trpěla nemocemi a dalšími problémy, náhodou se seznámila s Falun Dafa, což zcela změnilo její osud. Dnes, přestože je jí téměř 80 let, žije šťastný a spokojený život.

Když jsem se v roce 1996 stala matkou, trpěla jsem těžkou poporodní depresí a měla jsem problémy v manželství. Můj kolega mi navrhl: „Měla by ses učit Falun Dafa. Jakmile se ho naučíš, všechno bude v pořádku.“ Pochybovala jsem, jak by se mé nemoci mohly vyléčit učením volných cvičení. Rozhodla jsem se však číst knihy Falun Dafa a doufala jsem, že se můj zdravotní stav zlepší.

Moje matka mě v učení Falun Dafa podporovala. O několik dní později se mě zeptala, co jsem se naučila. Jako nová praktikující jsem Fa příliš nerozuměla a řekla jsem jí, že učení Falun Dafa je o tom být dobrým člověkem a dělat cokoli pro dobro druhých. Nemohu druhým nadávat, když oni nadávají mně, a nemohu je ani bít, když oni bijí mě. Obávala se, že by mě ostatní lidé mohli zneužít, a tak požádala mé sestry, aby mě přesvědčily, abych přestala praktikovat.

Když mé sestry přišly ke mně domů a viděly, že se můj zdravotní stav po přečtení Zhuan Falun, hlavní knihy Falun Dafa, zlepšil, všechny si vzaly knihu domů, aby si ji přečetly. Když matka viděla, že se mé sestry také začaly učit Falun Dafa, požádala mého bratra, aby mě navštívil. Když můj bratr viděl, že se mi daří dobře a že jsem se po praktikování Falun Dafa zotavila ze svých nemocí, měl z toho velkou radost.

Díky praktikování Falun Dafa jsme se se sestrami staly ještě laskavějšími a ohleduplnějšími k ostatním. Zlepšilo se naše zdraví a rodinné vztahy. Měly jsme dobrou náladu, více energie a věnovaly jsme se i práci pro Dafa. Staly jsme se technickými odbornicemi a získaly uznání. Když rodiče viděli naše zázračné změny, byli nadšeni a příbuzní a přátelé z nás měli radost.

Pronásledování kvůli praktikování Falun Dafa

Když byla naše rodina oddaná praktikování Falun Dafa, zahájil bývalý vůdce KS Číny Jiang Zemin v červenci 1999 brutální pronásledování. Všichni v zemi čelili hrůze. Protože jsme se sestrami říkaly ostatním, že Falun Dafa je dobrý, v našich domovech byly provedeny razie a byly jsme opakovaně vězněny.

Politika KS Číny spočívala v tom, že praktikující Falun Dafa byli zatýkáni a posíláni do táborů nucených prací nebo psychiatrických léčeben. Manželé a děti praktikujících Dafa nemohli vstoupit do armády. Jejich pracoviště jim mohla odečíst prémie a odebrat možnost být hodnoceni jako „vzorní pracovníci“. Postihován byl i ředitel komunitního výboru a místní odpovědný policista.

V důsledku těchto represí jsem byla propuštěna z práce a rozvedena, když bylo mému dítěti pouhých šest let. Jednou mě zatkla policie a odvedla mě i s dítětem na policejní stanici. Byla jsem vyslýchána zvlášť a poté odvezena do vazební věznice, protože jsem trvala na tom, že Falun Dafa je dobrý. Policie poslala mé dítě k mé bývalé tchyni. Rodina mé bývalé tchyně však dítě kvůli strachu z obvinění a pronásledování vyvedla na ulici a nechala ho bez domova. Když se to dozvěděla moje matka, požádala mého otce, aby dítě vyzvedl.

Matka vzala mé malé dítě na Úřad veřejné bezpečnosti, Výbor pro politické a právní záležitosti, Úřad 610 a další oddělení, aby žádala o mé propuštění. Úředníci byli arogantní a odmítali se s ní bavit, takže s mým dítětem vytrvale seděla na studené betonové podlaze, dokud si jí někdo nevšiml. Pracovníci úřadu veřejné bezpečnosti, pracovní jednotky a místní komunity mnohokrát přišli do domu mých rodičů, aby ho vyplenili, vymáhali peníze a požadovali, aby jim vydali knihy Dafa. Moji rodiče se však rozhodně bránili a odmítali s nimi spolupracovat. Chránili knihy Dafa i informační materiály.

Byla jsem zadržována 16 let. Pro mé rodiče bylo nesmírně těžké postarat se o mé dítě a zároveň měli o mě velký strach. Matka se ptala: „Co je špatného na vládě? Falun Dafa učí lidi, aby byli dobří. Více lidí se stává lepšími. Proč nenechat lidi učit se být dobrými?“ KS Číny označila za „zlou stranu“.

Rodiče se nakonec dočkali mého propuštění. Když jsem se po mučení, které mě málem stálo život, vrátila domů, rodiče viděli, že jsem se rychle zotavila díky studiu Fa a praktikování cvičení Falun Dafa, aniž bych brala jakékoliv léky. Poté, co jsem se uzdravila, jsem však byla znovu zatčena. Policie mě neustále sledovala a obtěžovala, požadovala, abych se vzdala své víry, a chtěla mě odvést z domova.

Jednou přijelo více než tucet policistů ve dvou autech k domu mé matky, aby mě zatkli. Policisté se chovali jako bandité a dokonce zabavili i obyčejný bílý papír. Můj otec se bránil a řekl jim, že papír je určen pro mé dítě. Policisté mě, i když jsem byla slabá a ve špatném zdravotním stavu, odvlekli do auta. Matka, která byla v té době na nitrožilní kapačce, zoufale vytáhla hadičku a běžela za autem, aby jim zabránila mě odvézt. Policisté ji odstrčili a rychle odjeli, zanechávajíc za sebou truchlící rodiče a plačící dítě.

Tehdy mě odvezli do psychiatrické léčebny a mučili mě tak, že jsem nemohla ani polykat vodu. Když byl můj život v ohrožení, nemocnice zavolala Výbor pro politické a právní záležitosti, Úřad 610 a mou pracovní jednotku, aby zaplatili vysoké nemocniční poplatky. Všichni však odmítli převzít odpovědnost. Když se to matka dozvěděla, okamžitě připravila peníze a požádala otce, aby mě spolu s mým dítětem vyzvedl.

Více než 16 let matka nesla obrovský stres spojený s mým vězněním. Tvrdě pracovala, aby mé dítě mohla vychovat až na vysokou školu. Někteří příbuzní ji přesvědčovali, aby dítě poslala k rodině mého bývalého manžela, ale ona odpovídala, že by tam dítě nepřežilo, protože by se o něj nikdo nepostaral.

Neúspěch vydírání

Jednou přišli mí sourozenci a mnoho členů rodiny k rodičům na bohatou rodinnou večeři na oslavu otcových narozenin. Můj bratr požádal matku: „Mami, tolik jsi zaplatila za mou sestru. Celý den nosí tašku a roznáší brožury Falun Dafa, místo aby ti pomáhala v práci. Myslím, že by už neměla mít povolen vstup do domu! Jestli přijde, odejdu!“

Mnozí příbuzní a přátelé mlčeli, protože věděli, že matka má ze šesti dětí jen jednoho syna. Matka však překvapivě odpověděla rázně: „Jestli chceš odejít, můžeš jít.“ Můj bratr se zvedl a odešel do jiného pokoje. Nikdo z přítomných příbuzných ani přátel ho nepřišel přemlouvat, dokonce ani jeho žena nebo dcera. Všichni věděli, že věřit ve Falun Dafa a šířit jeho materiály není nic špatného. O několik minut později se můj bratr vrátil ke stolu a už nic neřekl.

Přestože moji rodiče pobírají důchody a otec stále provozuje obchod, matka žije velmi prostým životem. Požádala mě, abych ušetřené peníze použila na pomoc lidem. Řekla jsem jí, že peníze využiji na nákup papíru a cédéček, abych mohla tisknout materiály o Falun Dafa a rozdávat je lidem. Matka s nadšením souhlasila.

Před několika lety dostala matka náhle mrtvici a nemohla se o sebe postarat. Navrhla jsem jí, aby se se mnou učila Falun Dafa. Moji sourozenci chtěli, abych s ní žila a starala se o ni. Matka však věděla, že jsem zaneprázdněna distribucí materiálů Falun Dafa, a tak nechtěla, abych se k ní nastěhovala. Zabalila amulet Falun Dafa do několika malých kapesníčků a pečlivě si ho dala do kapsy. Požádala mého bratra a mladší sestry, aby dohlíželi na to, jak jí podávají nitrožilní kapačku. Když v noci nemohla usnout, upřímně stále dokola recitovala: „Falun Dafa je dobrý. Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré.“

Během několika dní se její stav zlepšil a už nepotřebovala kapačky. Bez injekcí a léků se cítila lépe, a tak se rozhodla přestat užívat léky i chodit do nemocnice. Požádala mou sestru a mě, abychom jí četly knihy Dafa. Netrvalo dlouho a matka mohla opět chodit bez berlí a začala se sama o sebe starat.

Nová naděje a vděčnost

S blížícím se čínským Novým rokem jsme všichni napsali pozdravy Mistru Li Hongzhi. Matka slavnostně popřála Mistrovi šťastný nový rok a poděkovala mu za záchranu svého života. Zeptala jsem se matky, jak by chtěla, aby byl její pozdrav podepsán. Odpověděla: „Ty se učíš Dafa už mnoho let, já se teprve začínám učit.“ Byla jsem šťastná, že se matka považovala za novou praktikující Dafa.

Matka nikdy nechodila do školy a byla negramotná, takže nedokázala přečíst ani své jméno. Velmi ráda však poslouchala, když jí dcery předčítaly Zhuan Falun. Protože jsme kromě práce a domácích povinností denně rozdávaly materiály k objasnění skutečností, na předčítání nezbývalo mnoho času. Proto jsem matce dala knihu Hong Yin, protože jsem si myslela, že by jí mohlo stačit, když si bude prohlížet obrázky v knize. O několik dní později jsem se jí zeptala, jestli četla básně v Hong Yin. Překvapivě mi odpověděla, že si knihu čte každý den a že jí rozumí.

Obvykle, když otec odchází do obchodu, zůstává matka doma sama. Protože si nepamatovala, jak přijmout hovor na mobilním telefonu, nahrála jsem jí Mistrovy přednášky na malý reproduktor, aby je mohla poslouchat. Po krátkém vysvětlení se naučila reproduktor ovládat a začala přednášky poslouchat každý den. Pokaždé si před poslechem umyla ruce a obličej a uctivě se posadila. Po poslechu reproduktor zabalila do nového bílého kapesníku a pečlivě ho uložila.

Moji rodiče nás po mnoho let podporovali v praktikování Falun Dafa a chránili knihy i materiály Dafa, což jim přineslo požehnání. I když je jim téměř 80 let, těší se dobrému zdraví a každý měsíc dostávají důchod.

Když byla matka mladá, žila v chudobě a trpěla nemocemi, které jí ztrpčovaly život. Měla však štěstí, že se setkala s Falun Dafa a vydala se na novou cestu. Otec stále vede obchod, obstarává zboží a sám vše zařizuje. Lidé v našem okolí mým rodičům závidí, že ve stáří žijí zdravý a šťastný život.