Praxe bezpečného telefonování znamená vzdát se sám sebe

(Minghui.org) Stále se setkávám s tím, že praktikující v Číně přehlížejí zjevná bezpečnostní selhání, a rád bych se s vámi podělil o některé své názory na tuto problematiku.

Před lety jsem o sledování telefonů věděl jen málo –tolik, abych pochopil, že než budu vedle telefonu mluvit o informacích týkajících se Dafa, měl bych linku odpojit. Mylně jsem se však domníval, že jakmile mobilní telefon vypnu, nemůže být použit ke sledování mých hovorů.

Jednoho dne jsem navštívil praktikujícího, kterého jsem léta neviděl. Zeptal se mě, jestli mám u sebe mobilní telefon, a já mu řekl, že ano, ale že je vypnutý. Požádal mě, abych vyjmul baterii, což jsem udělal, ale cítil jsem se trochu uraženě. Vyjmout baterii mi dalo hodně práce a domníval jsem se, že náš rozhovor bude bezpečný, když telefon prostě vypnu. Mé nepochopení ve mně vyvolalo pocit, že požadavek praktikujícího je zbytečný, a zdráhal jsem se vyhovět, protože jsem se držel svého pochopení a myslel jsem si, že je telefon bezpečný.

Když jsem se postupně dozvídal více o bezpečnostních otázkách, jeden policista mi řekl, jak snadné je sledovat lidi. Byl jsem svědkem toho, jak úřady na dálku kontrolují můj telefon, a tak jsem si tuto problematiku začal více uvědomovat. Studoval jsem přednášky Mistra Li o bezpečnosti mobilních telefonů a bral jsem tuto problematiku vážně.

Mnoho praktikujících bylo zatčeno, protože nedbali na bezpečnost, ale uvědomili si to až po propuštění. Po nějaké době začala pozornost policie utichat a někteří lidé začali volně hovořit, když měli telefon poblíž.

Některým praktikujícím nevadilo mluvit o tématech souvisejících s Dafa po telefonu v domnění, že úřady nebudou rozumět kódovým slovům, která používají. Někteří praktikující se při výměně materiálů Dafa mimo své domovy, což neměli dělat, chovali tak, že si mysleli, že si toho nikdo nevšimne, aniž by věděli, že si jejich podivného chování všimli i běžní občané, natož policie. Za těmito činy stála představa „když si myslím, že je to bezpečné, tak je to bezpečné“.

Na základě zákona Fa existují dva hlavní důvody pro ignorování zjevných bezpečnostních rizik. Prvním z nich jsou emoce a s nimi spojené vazby. Tito praktikující jednali na základě svých emocí a připoutaností místo na základě učení Fa. Někteří praktikující uvedli, že jejich rodiny by nepochopily, proč si s sebou při odchodu z domova nevezmou mobilní telefon. Různé obavy a výmluvy pramenily z lidských představ a principů.

Dalším důvodem bylo, že praktikující odmítali opírat své myšlení o racionální úvahy. Jednají na základě toho, co si myslí, že vědí. Například když nevěděli nebo nevěřili, že mobilní telefony a některé aplikace lze snadno hacknout, odvážili se je používat ke komunikaci s ostatními praktikujícími. Také si mysleli, že policie nebude rozumět slovům, která zaměňují, když mluví po telefonu o tématech souvisejících s Dafa, nebo si nevšimne jejich podivných kroků při výměně materiálů Dafa – věřili, že jsou v bezpečí.

Tito praktikující se brání slovy: „Budu v bezpečí, protože mám silné spravedlivé myšlenky, které mě ochrání před zlem.“ Spravedlivé myšlenky pocházejí z Dafa, ale činy, které jsou v rozporu s učením Fa, nepocházejí ze spravedlivého myšlení. To mi připomíná lidovou pohádku „Císařovy nové šaty“, ve které si král myslel, že má na sobě luxusní nové šaty, zatímco všichni ostatní viděli, že má na sobě jen spodní prádlo. Praktikující, kteří nevěnovali pozornost otázkám bezpečnosti, si mysleli, že jsou stateční a mají spravedlivé myšlenky. Naproti tomu ostatní praktikující viděli, jak jsou iracionální a odchylují se od Fa.

Domnívat se, že je něco bezpečné, ještě neznamená, že je to bezpečné. Spravedlivé myšlenky ze samo-spravedlivých činů nemají žádný vliv na zlo. Bezpečí praktikujících lze zajistit pouze racionálním přístupem k věci.

Věnovat pozornost otázkám bezpečnosti je ve skutečnosti součástí naší kultivace. Je snazší věci ignorovat, držet se své připoutanosti k pohodlí a přemýšlet jen povrchně. V naší kultivaci bychom měli jednat na základě rozumu a Mistrova učení, ne na základě našich emocí.

Články, v nichž se kultivující dělí o své porozumění, obvykle odrážejí vnímání jednotlivce v určitém okamžiku na základě jeho kultivačního stavu a jsou nabízeny v duchu umožnění vzájemného zlepšení.