(Minghui.org) Moje babička byla před svou smrtí praktikující Falun Dafa a celá naše rodina věděla, že je Falun Dafa dobrý. Do kultivace Dafa jsem vstoupila až poté, co jsem se vdala. Měla jsem chatrné zdraví, často mě bolela hlava, byla jsem nachlazená a měla jsem žaludeční problémy. Babička viděla, že trpím, a tak mě přesvědčila, abych začala praktikovat Dafa. Přestože jsem ji poslechla a začala praktikovat, nebyla jsem pilná. Když jsem se cítila fyzicky dobře, přestala jsem praktikovat; když jsem se cítila nepříjemně, vzala jsem si knihu Dafa a několik dní jsem studovala. Po svatbě jsem Dafa přestala praktikovat. Věděla jsem, že Dafa je dobrý, ale nevytrvala jsem ve studiu Fa a provádění cvičení.

S narozením druhého dítěte, chlapce, se můj život změnil. Kvůli jeho výchově jsem se dostala do konfliktu s tchyní. Tchyně si myslela, že jsem na syna příliš přísná, a tak mu za mými zády tajně dopřávala. Za tchýnina domlouvání se mnou syn záměrně každý den vyhledával problémy, ve škole se neučil a neustále dělal chyby. Také učitelka mě často žádala, abych za ní přišla do školy. Tchyně mě také trápila nejrůznějšími podrazy a můj syn mě za tchýnina domlouvání stále více nenáviděl.

V době, kdy chodil na střední školu, se náš vztah změnil k horšímu a byli jsme ještě víc nekompatibilní. Každý den jsem byla vyčerpaná, a když jsem se rozzlobila, motala se mi hlava a byla jsem zmatená. Bylo několik nocí, kdy jsem byla tak naštvaná, že jsem utíkala na kraj vlakové trati a brečela a myslela jsem si, že raději zemřu, protože je příliš těžké žít na tomto světě. Při pláči jsem si vzpomněla na scénu, kdy jsem s babičkou studovala Fa, a můj pláč se ještě zhoršil. Ačkoli jsem do kultivace Dafa skutečně nevstoupila, znala jsem principy a chápala, jak vážné jsou následky sebevraždy.

Abych se co nejrychleji zbavila svého utrpení, řekla jsem jedné ze svých příbuzných, Amei, která je také praktikující, o těchto věcech, které se mi staly. S povzbuzením Amei jsem se znovu pustila do kultivace Dafa.

Od té doby, co jsem vzala do ruky knihu Faun Dafa, jsem pochopila, že nic se neděje bez příčiny a že všechno má svou příčinu a následek. Pomalu jsem se také zbavila sentimentality vůči synovi a zášti vůči tchyni.

Když jsem se zbavila svých emocí a připoutanosti, můj syn tvrdě pracoval a sotva dosáhl minimálního počtu bodů pro vstup na střední školu. V té době opět vzrostla moje připoutanost ke slávě a bohatství: aby mohl být později přijat na vysokou školu, snažila jsem se všemi prostředky najít pro syna dobrého doučovatele za vysoký poplatek, ačkoli jsem byla zadlužená, a doufala jsem, že se tak synovy známky ještě trochu zlepší. Můj syn však chodil k doučovateli tři dny a odmítal se pilně učit. Doučovatel mi také volal a říkal, že není pilný.

Můj hněv se najednou nedal zadržet a vybuchl. Křičela jsem na něj: „Pečlivě šetřím peníze, abych ti zaplatila hodiny, a nekupuji si nové oblečení. Jenomže ty se špatně učíš.“ Přísně jsem mu vynadala. Měl zlý výraz a nadával mi. Byla jsem tak rozzlobená, že jsem utekla zpátky k rodičům.

Matka se mě zeptala: „Proč se zlobíš? Musíš studovat Fa a přemýšlet o tom, co Mistr řekl. Jaké je tvé připoutání? Není tento incident dobrá věc?“ Moje matka před několika lety také studovala Fa a ví, že Dafa je dobrý. Došlo mi to: Není to tak, že Mistr používá slova mé mámy, aby mě osvítila?

Pak jsem si uvědomila, že chování mého syna je pro mě zkouškou, protože jsem praktikující Dafa. Nepoděkovala jsem mu, ale bojovala jsem s ním. Když jsem na to přišla, šla jsem domů a upřímně jsem se synovi omluvila. Změnil svůj postoj a začal sdílet své upřímné myšlenky. Byl to dobrý pocit, opravdu se zbavit toho připoutání.

Opravdu jsem se zbavila svých připoutání. Poté, co začal nový semestr, se iniciativně ptal učitelů na otázky a jeho učení se stalo aktivnějším.

V otázce jeho vzdělání jsem skutečně pocítila význam naslouchání Mistrovým slovům. Když jsem to opravdu pustila z hlavy, bylo to opravdu jako: „…uvidíte: Stinné vrby, rozkvetlé květiny, místo, kam složit svou hlavu“!. (Přednáška devátá, Zhuan Falun)