Vytváření kultivačního prostředí ve venkovské základní škole

Tato zkušenost vyšla v rámci Třetí Čínské konference Fa na Minghui.org dne 4.prosince 2006

(Minghui.org) Zdravím vás, Mistře, zdravím vás praktikující!

Jsem venkovská učitelka na druhém stupni základní školy, která začala studovat Fa v roce 1997. Po 20. červenci 1999 jsem kvůli nedostatečnému studiu Fa nedělala věci racionálně a byla jsem dvakrát umístěna do okresního zadržovacího centra. Jindy jsem byla unesena a odvezena na kurz vymývání mozků. Nakonec jsem se odtamtud dostala na základě své pevné víry v Dafa.

Po dubnu 2002, kdy jsem byla uvězněna úplně naposledy a dostala se ven, jsem si v mysli pevně uchovávala Mistrovo učení:

„Milosrdenstvo, čo roztápa nebo a zem, jar privodí
Spravodlivé myšlienky môžu spasiť na svete ľudí.“
(„Fa napravuje vesmír“ v Hong Yin, svazek II)

Na této kultivační cestě jsem se vážně kultivovala. Na základě svých stávajících podmínek jsem vytvořila soucitné prostředí pro praxi, abych nabídla spásu předurčeným lidem. V následujícím článku se hodlám podělit o své zkušenosti s objasňováním pravdy s učiteli školy, studenty a vedoucími okresu. Prosím, upozorněte laskavě na vše, co není v souladu s Fa.

1. Během tohoto období nápravy Fa se člověk musí na kultivační cestě držet zpříma a jednat důstojně

V dubnu 2002 jsem se po devíti dnech hladovky dostala z vazební věznice. Nemocniční diagnóza v té době zjistila mnoho zdravotních problémů, ale moje mysl byla velmi jasná a stále jsem vysílala spravedlivé myšlenky. Cítila jsem, že na mě Mistr po celou dobu dohlíží. Bez léků jsem se velmi rychle zotavila. Celá moje rodina byla svědkem mocné síly Dafa.

Během několika měsíců však byli čtyři praktikující Dafa v našem městě zatčeni a odvezeni do okresního vazebního centra. Mezitím další dva praktikující neměli jinou možnost než odejít do exilu, aby se vyhnuli dalšímu pronásledování. Prostředí pro praxi bylo poškozeno. V té době jsem měla také pocit, že mě mohou kdykoli odvést. Ředitelé obcí a škol se střídali ve směnách a monitorovali mě u mě doma. Aby jim sledování bylo pohodlnější, nechali mě doma odpočívat jen deset dní a pak jsem se musela vrátit do práce. V době největšího „omezení“ jsme byli oba s manželem nuceni měsíc spát ve škole.

Přes den jsem měla vyučování, ale v noci jsem se nemohla pořádně vyspat. Poměrně často jsem dostávala zprávy, které mě varovaly, abych se schovala. Protože jsem se při studiu Fa nemohla soustředit, vznikaly nejrůznější představy, jako je hledání lehkosti a pohodlí, a strach. Kvůli nedostatku spravedlivých myšlenek jsem žila ustaraný život. S takovou situací bylo opravdu těžké se vyrovnat a cítila jsem se bolestně. Jednoho dne, když jsem učila, přišel můj manžel a řekl mi, že úředníci okresního policejního oddělení nařídili vedoucímu obce, aby mě přivedl na policejní oddělení k lékařské prohlídce. Věděla jsem, že kdyby viděli, že jsem se uzdravila, znovu by mě pronásledovali. Uvědomila jsem si, že rozhodně nemohu spolupracovat s jejich plánem.

Toho odpoledne jsem šla k příbuzným, abych vysílala spravedlivé myšlenky a studovala Zákon. Spravedlivé myšlenky rozložily zlé uspořádání. Vedoucí obce mě nenašel a policie to mohla nechat jen tak. Následující den jsem šla do práce jako obvykle. Tato zkušenost mi způsobila obrovský šok. Jsem učedník Dafa! Mým posláním je zachraňovat lidi; jak bych mohla dál žít ve strachu a denně trpět? Najednou jsem si vzpomněla na Mistrův článek,

„Veľký osvietený, ten ťažkostí sa nebojí
Jeho vôľa, sťa z diamantu by ju odliali
Život či smrť, pripútanosť nemá
Šľachetne kráča cestou nápravy Fa.“
(„Spravodlivé myšlienky, spravodlivé činy“, Hong Yin II)

Když jsem si přečetla „otevřeně a vznešeně“, celé tělo se mi zachvělo. Ten pocit vycházel ze samotného mikrosvěta mé bytosti. Vyhrkly mi slzy. Byl to Mistr, který mi připomínal, zatímco já jsem se ztratila. Cítila jsem, jako by mi z ramen spadlo břemeno. Okamžitě jsem se uvolnila. Věděl jsem, co mám dělat: být otevřená a ušlechtilá na kultivační cestě období nápravy Fa.

2. Držet se rozumu a používat moudrost k objasnění pravdy

V srpnu 2002 škola zahájila nový rozpočtový rok. Ředitel školy mě nechal vyučovat kurz politiky pro prváky a zároveň být domácím učitelem. Učila jsem téměř 30 let, ale nikdy jsem neučila politiku. Shodou okolností se v učebních osnovách objevily části týkající se zachování dobrého morálního charakteru. Uvědomila jsem si, že toto učitelské zařazení bylo Mistrovým soucitným uspořádáním.

Svůj čas jsem nejlépe využila ke studiu nových článků Mistra. Přednáška „Učení Fa na turné v Severní Americe“ mě velmi dojala. Ještě jasněji jsem si uvědomila, že povinností našich učedníků Dafa není pouze zachraňovat studenty a učitele, ale je to záchrana nesčetných vnímajících bytostí mnoha velkých vesmírných těl, které jsou se studenty a učiteli spřízněny v jiných dimenzích. Začala jsem poznávat okolnosti každého studenta. Zjistila jsem, že žádný z nich nezná pravdu o Dafa. Navíc rodiče pěti studentů ze 42 byli učitelé školy (včetně ředitele). Dva ze studentů měli rodiče, kteří byli zaměstnanci městské správy přímo zapojení do pronásledování praktikujících Dafa v naší oblasti.

Prostředí v mém městě bylo tehdy také velmi špatné. Ale právě vyšel Mistrův nový článek „Pospěšte si a řekněte jim to“. Proto jsem „objasnila pravdu“ s rozumem a moudrostí. Nejprve jsem použila některé příběhy, jako „Červené oko kamenného lva“, „ Noemova archa“, „Nespravedlnost spáchaná na Dou E“ a další, abych inspirovala laskavost studentů. Hovořila jsem také o univerzální zásadě „dobro je odměněno dobrem a zlo vyvolává odplatu“. Na několika příkladech ze života jsem je přesvědčila, že „ateismus“ je špatný. Tyto děti poslouchaly velmi rády. Po škole často jezdily ke mně domů na kole. Během objasňování pravdy jsem si všimla, že tři z nich, žáci internátní školy, slyší pravdu opravdu rádi. Proto jsem je v sobotu pozvala k sobě a nechala je přespat u sebe doma. Zatímco jsem je doučovala matematiku, objasňovala jsem jim také pravdu a nechala je sledovat DVD s objasňováním pravdy. Všichni byli dojati k slzám. Poté, co pochopili pravdu, šli to říct ostatním spolužákům. Diskutovali s nimi o skutečnostech, které měly na okolí velmi dobrý vliv.

Později často přiváděli své dobré přátele ke mně domů. Tímto způsobem se s fakty seznamovalo stále více studentů. Tyto děti byly velmi rozumné. Když narazily na vedení školy, říkaly, že hledají učitele, aby si vynahradily čas ve třídě.

V listopadu 2003 byl zveřejněn komentář Mistra k článku praktikujícího „Odhalte zlo, které se děje na místě místním lidem“. Napsala jsem podrobnosti o pronásledování, které jsem zažila. Poté, co byl článek zveřejněn na webových stránkách Clearwisdom, jsme kromě šíření informací do dalších vesnic cíleně posílali materiály o pravdě představitelům obce a vedení školy. Všichni učitelé a studenti školy šířili to, co jsem napsala. Cítila jsem, že tehdy nastal ten správný čas, a proto jsem pravdu objasnila ve třídě veřejně.

Využila jsem týdenní třídní schůzky k tomu, abych studentům vyprávěla o pronásledování, které jsem zažila, a řekla jim o všech nespravedlnostech, které praktikující Dafa zažili. Mluvila jsem o pravdě o „sebeupálení na náměstí Nebeského klidu“ a o situaci šíření Dafa po celém světě. Mnoho dětí se při poslechu rozplakalo. Během zimních prázdnin jsem pro každého studenta připravila sadu materiálů k objasňování pravdy (včetně DVD) a několik knih Dafa, aby si je mohli vzít do svého rodného města a přečíst svým příbuzným a přátelům. Balíček si vzali téměř všichni studenti.

Těsně před odchodem jsem dětem řekla: „Všichni jste slyšeli příběhy, které jsem vám vyprávěla předtím – myslím ty, jako je kamenný lev s červeným okem. Dnes vám je budu vyprávět znovu.“ Vyprávěla jsem jim příběh ještě jednou a naplnila je dobrými úmysly. Studenti poslouchali tiše, jako by ho slyšeli úplně poprvé. Nakonec jsem se všech zeptala: „Rozumíte mé myšlence?“ Děti sborově odpověděly: „Ano!“ Jde o to, abychom se vydali do našeho rodného města a dali lidem vědět pravdu, abychom je zachránili.“ Řekla jsem: „Přesně tak! Udělejme totéž, co ta stará paní v příběhu, abychom osvobodili vaše příbuzné a přátele.“ Tyto děti začaly vyjadřovat své plány, některé by chtěly navštívit rodinu své babičky, rodinu své tety a tak dále.

Poté, co praktikující začali lidem říkat, aby vystoupili z komunistické strany Číny (KS Číny) a s ní spojených organizací, jsem jasně pochopila, že náprava Fa pokročila do další fáze, a proto jsme se my tři, kteří jsme pracovali ve škole, podělili o své pochopení. Začali jsme pomáhat nejprve studentům v našich vlastních třídách, aby vystoupili z organizací přidružených ke KS Číny, a pak jsme totéž udělali pro ostatní třídy. Se studenty jsme mluvili v podstatě individuálně, maximálně se dvěma. Velmi rychle naše vlastní třídy skončily. Poté, co někteří studenti pochopili pravdu, šli říct studentům v jiných třídách, aby vystoupili z KS Číny a jejích přidružených organizací. Proto netrvalo dlouho a téměř 200 studentů dokončilo proces vystoupení z organizací KS Číny.

Pravdu jsme objasnili nejen studentům, ale také vedení školy a ostatním učitelům. Téměř každý týden jsme přinášeli informační materiály a umisťovali je do kabinetů nebo pracoven ostatních učitelů. S těmi ve vedení jsme si povídali jeden na jednoho. Jedna učitelka na hodinách politiky se zpočátku stavěla k tomu, co jsme dělali, velmi nepřátelsky. Protože se s ní děti často dohadovaly o nepravdivém obsahu učebnice poté, co se seznámily s fakty, byla docházka do její třídy poměrně obtížná.

Na jedné straně jsem se snažila studentům výuku usnadnit, na druhé straně jsem jí podrobněji vysvětlila fakta. Nakonec také vystoupila z organizací KS Číny. Ze všech zaměstnanců školy v naší budově nevystoupili pouze čtyři učitelé. Zbytek, více než dvacet učitelů, z organizací KS Číny odešlo. Když jsme studentům objasňovali pravdu a žádali je, aby z organizací KS Číny vystoupili, všichni vedoucí pracovníci školy o tom věděli, přesto jim to nikdo z nich nezakázal. Objasňování pravdy v této škole proto probíhalo zcela hladce.

3. Pouze dobrou kultivací sebe sama můžeme korigovat slova a činy žáků

Mistr nám řekl,

„při záchraně vnímajících bytostí nezapomínejte kultivovat sami sebe.“

„Ak sa dobre nekultivujete, nebudete mať mocnú cnosť, to, čo poviete nebude v súlade so Zákonom a potom nemôžete vôbec zachraňovať vnímajúce bytosti. Keď to, čo poviete nemá mocnú cnosť a silu, nebude to mať účinok a zlo to zneužije.“ („Vyučovanie Zákona na medzinárodnej FA konferencíí v Manhattane, 2005, Učení Fa na konferencích V)

Každé mé slovo a čin při práci se studenty je ovlivňuje. Celá třída se díky průběžnému objasňování pravdy výrazně změnila. Studenti se stávali stále harmoničtějšími a starali se jeden o druhého; zejména když jsem loni učila mladší ročník, nemusela jsem řešit mnoho záležitostí. Například sestavování denního rozvrhu služeb, shánění peněz na nákup čtenářských potřeb a podobně, to vše dělali sami. Jejich známky, kázeň a úklid byly skvělé. Proto byla tato třída nominována na čestnou třídu školy, a to od 6. do 9. třídy. Byla jsem také nominována na „vynikajícího učitele třídy za obec“.

Od té doby, co se tyto děti dozvěděly pravdu, už na třídní tabuli není žádná kultura KS Číny. Zůstalo jen několik krátkých příběhů, které nabádají k dobrým skutkům nebo k tomu, jak se stát lepším člověkem. Věta „být člověkem znamená, že člověk má být upřímný, laskavý a tolerantní“ se na tabuli zachovala velmi dlouho.

V posledních letech okresní úřad pro vzdělávání požadoval, aby každá třída vyvěsila na čelní stěnu státní vlajku a po obou stranách sloupku s vlajkou „povzbudivý“ slogan. Po vydání Devíti komentářů jsem pochopila, že bychom neměli dovolit, aby pohled na vlajku zlé strany otrávil mysl studentů ve třídě. Poté, co jsem na to upozornila, ji studentský vůdce sundal a dal ji do ohně, když nikdo nebyl poblíž. Od té doby ve třídě nebyla ani vlajka, ani hesla.

Vedení okresu a zástupci vedení školy přišli několikrát dohlédnout na mou třídu, ale nikdo nikdy neupozornil na absenci vývěsek, prostě jako by si toho nikdo nevšiml. Dvakrát byly prázdniny KS Číny, kdy vedení vyžadovalo, aby každá škola zveřejnila nějaké články a zprávy na nástěnce. Aby se vedení naší školy vypořádalo s inspekcí, donutilo studenty nakreslit vlajku KS Číny a umístit naše nápisy KS Číny na školní tabuli. Bylo to nakresleno odpoledne a ještě neproběhla inspekce, ale do druhého dne ráno moji studenti vše smazali. Vedení školy si toho všimlo, přesto studenty nepožádalo, aby cokoli překreslili.

Při kontaktu se studenty jsem při zacházení s každým z nich používala soucit vypěstovaný v Dafa. Záměrně jsem jim řekla některé principy Dafa. Někteří studenti nejenže četli knihy Dafa, ale jejich rodiče jim také dovolili, aby si knihy Dafa půjčili a vzali si je domů. Tyto děti byly každý den svědky mé veselé a zdravé nálady a viděly, že jsem nikdy nechyběla kvůli nemoci. Na všechny to udělalo dojem. Dvě dívky začaly studovat knihy Dafa v létě 2005. Považovaly se za praktikující a řídily se principy Pravdivost, Soucit, Snášenlivost. Kromě toho, že si dobře vedly ve školní práci, kdykoli dostaly příležitost, objasňovaly pravdu spolužákům v jiných třídách a povzbuzovaly je k odchodu z organizací KS Číny.

Ještě více udivující bylo, že na výrobu materiálů objasňujících pravdu o Dafa použily své vlastní volné kapesné a peníze na novoroční dárky. V roce 2006 dosáhly v přijímacím testu na střední školu skóre přes 500 bodů. Bylo to jejich 1. a 2. místo z celé školy a byli přijaty na prestižní okresní střední školu. Jejich rodiče mi byli velmi vděční. Řekla jsem jim, že to umožnila moc Dafa. Jejich příběh jsem vyprávěla mnoha kolegům. Ukázalo se, že výsledky přijímacích testů na střední školy v roce 2006 byly lepší než v kterémkoli z předchozích let.

V srpnu 2006 začal nový semestr. Ředitel mě vyhledal a nechal mě pokračovat ve funkci vedoucího třídního učitele. Protože povinnosti třídního učitele jsou nanejvýš pracné, nikdo je nedělá rád. Ředitel řekl: „Vaše třída se od ostatních velmi lišila. Vaši žáci si vedli velmi dobře při každodenním úklidu. V dnešní době už žádný žák nepracuje rád, ale vaše třída neměla žádné problémy, když jí škola zadala nějaké pracovní úkoly, čímž dala skvělý příklad ostatním třídám. Letos byste se, prosím, opět ujali těžké práce. Postarejte se, prosím, o třídu prvňáčků, jiného vhodného kandidáta opravdu nemáme“. Okamžitě mě napadlo, že musím potvrdit Fa. Proto jsem mu vyprávěla o svých výukových strategiích z předchozího školního roku, kdy jsem dětem vyprávěla o zásadách, jak být ušlechtilým člověkem, o zásadách „Pravdivosti, Soucitu, Snášenlivosti“ a o univerzální zásadě „dobro je odměněno dobrem a zlo vyvolává odplatu“.

Dále jsem mu vyprávěla o úspěchu dvou dívek u přijímacích zkoušek na střední školu a řekla jsem, že tak vysoké skóre získaly proto, že studovaly Dafa. Byl to právě Dafa, který je změnil z líných a sobeckých žen, které si chtěly pořád jen hrát. Není to zázrak? „Ano!“ odpověděl ředitel. Řekla jsem: „Nechcete po mně, abych se letos ujala úkolu třídního učitele? My, praktikující, se s vámi máme dělit o pracovní náplň, ale než vám to slíbím, mohl byste nejdřív odejít z KS Číny a napsat si přezdívku? Už je to dlouho, co to odkládáte, a já mám o vás vážně strach.“ Ředitel byl velmi dojatý, řekl OK a napsal mi na stůl svou přezdívku, aby odešel z KS Číny. Když odcházel, složil ruce v gestu „heshi“ a řekl: „Děkuji! Děkuji!“

4. Důkladné objasnění pravdy; jen tak můžeme lidi osvobodit

Mistr při každé přednášce mluví o tom, že je třeba říkat pravdu, a žádá nás, abychom pravdu objasňovali. Když jsme to však dělali, často jsme to nedělali příliš dobře. Jednoho dne v září 2005 jsem v areálu školy narazila na tři studenty, kteří právě absolvovali naši školu. Právě nastoupili na okresní střední školu. Jeden student ukázal na studentku a řekl mi: „Paní učitelko, ona si přišla pro potvrzení o členství v komunistické lize mládeže a já jsem ji zastavil.“

Podobná situace nastala i jindy, kdy někteří studenti, kteří skutečně znali pravdu, zabránili jinému studentovi v opětovném podání přihlášky. Tyto situace však ukázaly, že stále existují další studenti, kteří pravdu skutečně nechápou. To proto, že jsem jim pravdu důkladně neobjasnila. Tento incident mi také umožnil vidět mé nedostatky. Podívala jsem se hluboko do své mysli. Zjistila jsem, že jsem lpěla na počtu lidí, které bych mohla ovlivnit, a byla jsem příliš horlivá. Poté jsem si prostudovala nedávné Mistrovy články, porovnala je s Mistrovými požadavky a zbavila se těchto negativních připoutaností. Udělala jsem si nápravu tím, že jsem využila příležitosti, kdy se mnou studenti telefonicky hovořili, abych si dále ujasnila pravdu. Od té doby, co jsem zvýšila svůj „charakter“, už k žádným podobným incidentům nedošlo. Díky této zkušenosti jsem si uvědomila, že pouze důkladným objasněním pravdy člověk jedná zodpovědně vůči všem vnímajícím bytostem.

5. Když člověk stojí na pevných základech, všechno se změní

Několik let kultivace mě přivedlo k poznání, že pokud se nám skutečně podaří udržet si opravdovou víru v Mistra a Fa, neexistuje nic, co bychom nemohli překonat.

Na konci roku 2003 jsem požádala obec o vrácení celého platu (více než 8 000 yuanů) za dobu, kdy mě agenti obce nezákonně věznili. Dali mi je. Moje škola a členové mé rodiny absolutně nemohli uvěřit, že se něco takového stalo, protože vláda městečka měla tolik dluhů, včetně mnoha let starých dluhů, a někdy nemohla vyplatit dlužné platy učitelům. S hlubokým vědomím jsem si uvědomila, že Dafa je nejlepší; pokud je základ pevný, může se všechno změnit.

Abych dostala svůj plat zpět, začala jsem se spravedlivými myšlenkami a smýšlením o záchraně lidí, abych objasnila pravdu vedení okresu. Poté jsem jim předala pravdivé materiály a odhalila místní zloduchy. Okresní tajemník byl zpočátku zcela proti mému záměru. Objasňovala jsem mu pravdu dvě a půl hodiny. Nakonec byly zlé živly, které s ním manipulovaly v jiných dimenzích, zničeny mým spravedlivým polem. Je to skutečně tak, jak řekl Mistr,

„Ak spravodlivé myšlienky žiaka stačia,
Majster silu má, prevrátiť môže nebesá.“
(„Milosť Učiteľa ku žiakovi“ v Hong Yin II. časť)

Ve školním roce 2004 a 2005 mi naše škola strhávala stranické příspěvky z platu. Když jsem to zjistila, objasnila jsem dále vedení pravdu a dostala jsem peníze za „stranické příspěvky“ zpět. Také jsem jim řekla: „Prosím, neotravujte mě kvůli takovým věcem. Už jsem z KS Číny vystoupila.“ Od té doby jsem se již nikdy nezúčastnila žádné činnosti diktované vyšším vedením.

Aby se škola vypořádala s inspekcí/kontrolou vyššího stupně, zaznamenávala do spisů učitelů falešné informace pokaždé, když učitelům zadávala úkoly, které měli splnit. Před perzekucí jsem se na tom podílela i já. Po začátku perzekuce jsem si uvědomila, že důsledky takového počínání jsou vážné. Bylo to v rozporu s charakteristikami vesmíru, Pravdivostí, Soucitem, Snášenlivostí. Jak jsem mohla být praktikující? Kultivace je nesmírně vážná. Jak bychom ji mohli brát jako hru?

Když jsem si to uvědomila, řekl jsem to vedení velmi přímo: „Od této chvíle mě už prosím takovými úkoly nepověřujte. Praktikuji Pravdivost, Soucit, Snášenlivost. Bylo to skutečně proto, že jsem odmítla lhát, že jsem byla nezákonně zadržena a trpěla. Prosím, nechte mě udělat nějakou skutečnou věc. Nevadilo by mi, ani kdybych musela dělat více práce.“ Od té doby, kdykoli škola dostala úkol týkající se stranických věcí, ředitel mi osobně zadával nějakou další práci.

Je toho tolik, o čem by se dalo mluvit. Obecně lze říci, že naše životní prostředí se nyní zklidňuje. V kanceláři si můžeme kdykoli položit knihy Dafa a zpívat písně vytvořené praktikujícími Dafa. Studenti často přicházejí do mé kanceláře, aby si poslechli pravdu a vyžádali si materiály Dafa. Když jsem v těchto letech prošla mnoha těžkostmi, vždy cítím, že je to ještě daleko od Mistrových požadavků. Spolu s uvolněním prostředí jsem někdy nedělala tři věci pilně. Proto jsem často používala odstavec z Mistrovy přednášky, abych se povzbudila. Cituji ho zde, abychom se všichni společně povzbudili:

„Len čo sa pomery uvoľnia, človek bude náchylný zvoľniť; keď sa tlak zníži, bude to človeka viesť k tomu, že sa cíti uvoľnený a už si nebude vážiť každú minútu tak ako predtým. Avšak to je neprijateľné. Pravdou je, že ste kultivujúci, a nemôžete si dovoliť prestať byť usilovní, bez ohľadu na to, s akými okolnosťami sa stretnete. Čím je to uvoľnenejšie a pohodlnejšie, tým je skúška, ktorej čelíte, v skutočnosti vážnejšia. Bez ohľadu na to, ako sa môže situácia zmeniť, nikdy sa nezmenia kultivačné požiadavky a kultivačný stav, ktorý sa od vás požaduje, a preto nemôžete poľaviť. Ako ste navyše videli, hoci sa situácia mení, zlý duch ešte musí byť úplne odstránený a práve teraz má stále ešte veľmi negatívny účinok..“ („Vyučovanie Fa v San Franciscu, 2005“)