[Oslava Světového dne Falun Dafa] Děkuji vám, Soucitný Mistře

(Minghui.org) Zdravím vás, ctěný Mistře! Zdravím vás, přátelé praktikující!

Kvůli svému omezenému vzdělání jsem nikdy nenapsala článek o sdílení zkušeností. Když jsem se však dozvěděla o oznámení Minghui, které vyzývalo praktikující v Číně k zasílání článků o sdílení zkušeností, mé srdce se pohnulo a chtěla jsem napsat. Věděla jsem, že termín pro zasílání článků již uplynul, ale přesto jsem se rozhodla napsat. Myslela jsem si, že je to proto, že nedávno publikované články Mistra mě inspirovaly k tomu, abych dohnala proces nápravy Fa.

Poté, co jsem začala praktikovat Falun Dafa, jsem se zbavila nemoci. Studuji a učím se Fa nazpaměť, praktikuji cvičení a každý den vysílám spravedlivé myšlenky. S Mistrem mluvím pokaždé, když jdu ven, abych objasnila pravdu a zachránila lidi: „Chci jen spravedlivé myšlenky, nechci žádná lidská připoutání. Prosím, Mistře, posilni mě, abych mohla lidem objasňovat pravdu.“ Cestou domů říkám Mistrovi: „Děkuji vám, Mistře, za vaši ochranu. Děkuji Mistrovi za nabídku spásy. Hluboce vím, že Mistr zachraňuje lidi. Já dělám jen věci na povrchu.“

Šla jsem na staveniště rozdávat informační materiály o Falun Dafa a objasňovat pravdu tváří v tvář. Komukoli, koho jsem potkala, jsem nabízela materiály a vysvětlovala informace. Dělníci naslouchali a chápali fakta. Někteří vystoupili z komunistické strany Číny (KS Číny) a jejích přidružených organizací a jiní proklínali Jianga [bývalého vůdce KS Číny], který pronásledování Falun Dafa zahájil.

Poté, co jsem tam všem rozdala materiály, jsem šla na jiné místo a viděla lidi, kteří dláždili cestu cihlami. Spěchala jsem k nim, pozdravila je, rozdala jim materiály a vysvětlila fakta o Falun Dafa a pronásledování. Někteří materiály nepřijali a někteří vystoupili z KS Číny a jejích přidružených organizací. Jeden muž řekl: „Rád čtu materiály o Falun Dafa“ a povzbuzoval svého spolupracovníka, aby si materiály přečetl.

Poté, co jsem všem přítomným rozdala materiály, jsem se podívala ke vchodu a uviděla muže, který telefonoval. Nabídla jsem mu leták. Přijal ho a pokračoval v telefonickém hovoru. Počkala jsem a chtěl jsem mu poradit, aby po skončení telefonátu odešel z KS Číny. K mému překvapení se podíval na leták a řekl: „Vy takovou věc šíříte.“ Podal mi leták zpět. Ale pak ho znovu uchopil a mě za zápěstí a řekl: „Tohle je důkaz.“ Srdce mi zpanikařilo. Bylo to tak náhlé!

Začal vytáčet číslo telefonu. Napadlo mě, že ho nemohu nechat, aby si vytvořil karmu a ztratil šanci na záchranu. Rychle jsem tedy řekla: „Tohle není dobré pro tebe ani pro tvou rodinu.“ Zopakovala jsem to. Ale on mě neposlouchal a pokračoval ve vytáčení. V duchu jsem řekla Mistrovi: „Mistře, prosím, zachraňte tohoto člověka!“ Nemohla jsem si pomoci a řekla jsem to nahlas. Řekla jsem mu: „Je zbytečné volat. Policii to bude jedno.“

Telefonní hovor se spojil. Druhá strana se zřejmě ptala, kde je, a řekla mu, aby si mě vyfotil. Zakryla jsem si obličej rukou a nechtěla jsem s ním spolupracovat. Namířil na mě mobil, ale nevyfotil mě. Osoba na telefonu přestala mluvit a on mě po chvíli pustil.

Rychle jsem odešla. Během chůze jsem přemýšlela: „ Které z mých připoutání způsobilo tyto potíže?“ Naštěstí on ani policie, která na jeho volání odpověděla, mě nepronásledovali a nevytvořili si karmu. Jinak bych jim ublížila, místo abych je zachránila. Bylo to proto, že jsem si vytvořila připoutanost k horlivosti, protože jsem měla pocit, že si vedu dobře a objasňuji pravdu mnoha lidem, takže zlo využilo mé mezery? Toto připoutání musím odstranit. Když jsem o tom přemýšlela, řekla jsem: „Děkuji vám Mistře za vaši ochranu“. V duchu jsem vykřikl: „Velkolepý Mistře, Velkolepý Fa.“

Šla jsem na velké staveniště. Bylo tam málo lidí. Chodila jsem kolem a rozdávala informační materiály. Měla jsem jen dva letáky. Z dálky jsem slyšela, jak někdo křičí. Neslyšela jsem zřetelně, protože to bylo příliš daleko. Zvedla jsem hlavu a uviděla, jak ke mně běží nějaká osoba. Okamžitě jsem rozdala poslední dva letáky a šla k východu. Srdce jsem měla klidné a šla jsem rychle a jistým krokem. Za chvíli jsem za sebou uslyšela kroky. Neotočila jsem hlavu a pokračovala v chůzi. Když jsem došla čtyři nebo pět metrů od východu, někdo se zeptal: „Kdo tě pustil dovnitř?“ Otočila jsem hlavu. Byla to ta osoba, která křičela. Řekla jsem: „Dala jsem jim k přečtení nějaké pravdivé informace.“ Můj hlas byl klidný. Ten muž neřekl ani slovo.

Šli jsme k bráně. Muž křičel na vrátného: „Kdo ji pustil dovnitř?“ To už jsem procházela bránou. Otočila jsem se a řekla lidem u brány: „Nemá to s ním nic společného. Neobviňujte ho.“ Nikdo nic neřekl, a tak jsem odešla. Když jsem došla ke straně ulice, cítila jsem strach a zrychlil se mi tep. Řekla jsem: „Mistře, prosím, zachraňte toho člověka.“ Uklidnila jsem se.

Jednou, když jsem podél silnice rozdávala informační materiály, projel kolem mě zezadu člověk na kole. Řekl mi: „Vytrvala jsi až do dnešního dne a já tě podporuji. Vystoupil jsem z ČKS.“ Pak zamířil do obytné čtvrti. Oči se mi zalily slzami. V duchu jsem Mistrovi říkala: „Mistře, lidi se probudili.“ Když toto píšu, mám oči plné slz.

Děkuji vám, soucitný Mistře!

(Vybrané příspěvky k oslavě Světového dne Falun Dafa na Minghui.org.)