(Minghui.org) Pokaždé, když jdu do supermarketu a vidím v regálech instantní nudle, nemohu si pomoci a vybaví se mi vzpomínky z doby před lety. Ta vzpomínka je tak jasná, jako by se to stalo včera. Ten sáček drcených instantních nudlí byl prvním dárkem k narozeninám, který jsem dostala poté, co jsem byla neprávem uvězněna za svou víru ve Falun Dafa. Když jsem byla na dně svého života a čelila neustálému brutálnímu mučení, rozzářil mé srdce a dodal mi naději.
Když se ohlédnu za svými zkušenostmi, ti, kdo mě znají, si mohou jen povzdechnout; nedokážou pochopit, jak člověk, který vždycky procházel s vyznamenáním, mohl skončit ve vězení.
Od dětství jsem se vždy dobře chovala a nikdy jsem nikomu ve svém okolí nedovolila, aby si o mě dělal starosti. Základní, střední i vysokou školou jsem prošla bez problémů. Objev Falun Dafa během mých vysokoškolských let mi pomohl pochopit smysl mého života a dal smysl všemu, co dělám.
Pronásledování, které zahájila komunistická strana Číny (KS Číny) v roce 1999, ukončilo můj spokojený život. Protože jsem se odmítla vzdát Dafa, byla jsem propuštěna z práce ve státní správě. V mladém věku jsem byla odsouzena k vysokému trestu a ve vězení jsem strávila nespočet pekelných dní, které jako by nikdy neměly skončit.
Ale bez ohledu na to, jak temné bylo prostředí nebo jak jsem byla mučena, vždy jsem si byla vědoma toho, že jsem učedníkem Falun Dafa a že nejenže nemohu zklamat sama sebe, ale měla bych také přinášet světlo lidem kolem sebe.
Dva červené květy a stříbrný kůň
Ve vazební věznici byla většina zadržených pesimistická a zoufalá. Snažila jsem se je ze všech sil povzbudit a dát jim najevo, že to není konec světa. Na mnohé zapůsobilo, jak jsem byla po vyslechnutí svého příběhu klidná. Využila jsem také příležitosti a vyprávěla jim o kráse Falun Dafa a faktech o pronásledování.
Před mým soudním slyšením se jedné zadržené zdálo o dvou červených květinách, které se k nám vznášely. Řekla jsem ji, že z Pekingu přijedou dva právníci zabývající se lidskými právy, aby za mě sepsali prohlášení o nevině.
Večer před slyšením mi zadržená Yu dala do ruky stříbrný přívěsek s koněm. „Narodila ses v roce koně. Přeji ti, aby ti zítra přinesl štěstí!“ Spolu s ostatními také našla růžovou látku a vyrobila z ní náhrdelník, abych mohla přívěsek nosit.
Následujícího dne mi zadržená Zhu udělala elegantní a krásný účes z mých dlouhých vlasů. Další mi půjčila zbrusu nové oblečení Adidas, které jsem si mohla obléknout.
Sáček drahých instantních nudlí
Hui pochází z venkova. Po letech týrání tyranem v jejich vesnici její rodina tyrana nešťastnou náhodou zabila. Přispěchala na místo činu a byla obviněna ze spoluviny. Doma měla staré rodiče upoutané na lůžko a malé dítě. Tyran byl příbuzný místního policejního náčelníka. Bylo téměř jisté, že dostane vysoký trest. Začala mít deprese a často se zadýchávala. Ztratila naději na život.
Ráda si se mnou povídala. Říkala, že se cítí dobře, když sedí vedle mě. Neustále jsem ji utěšovala a povzbuzovala principy, které jsem se naučila z Falun Dafa. Řekla jsem jí, že všechno má svůj karmický důvod a každý má svůj osud. Postupně se naučila zvládat své emoce, a kdykoli se opět něco zvrtlo, tiše si odříkávala: „Falun Dafa je dobrý; Pravdivost, Soucit, Snášenlivost jsou dobré.“ Také se naučila nazpaměť několik básní napsaných Mistrem Li, zakladatelem Falun Dafa, a naučila se brát věci s lehkostí a zbavit se zášti a nelibosti.
Ve vazební věznici s velmi omezenými zdroji a velmi špatnou stravou byl sáček instantních nudlí luxusem. Jednoho rána před snídaní mi Hui dala vejce a sáček instantních nudlí. „Všechno nejlepší k narozeninám!“ (Je čínskou tradicí jíst nudle v den narozenin, protože nesou naději na dlouhověkost). Hluboce mě to dojalo. Dala mi něco, co si dlouho schovávala, což je v tom drsném prostředí vzácná věc, a vzpomněla si, že mám narozeniny, na což jsem sama zapomněla.
Několik dní před Novým rokem mi Hui s velkým vzrušením vyprávěla, že se jí zdál sen: přišel k ní zlatý kůň. Věděla, že jsem se narodila v roce koně, a cítila, že já jsem ten zlatý kůň a přinesu jí štěstí.
Krátce nato zakřičel dozorce její jméno a řekl jí, že bude bezpodmínečně propuštěna! Bylo to pro nás všechny překvapení! Měla jsem z ní velkou radost.
Žehnající dopis
Později jsem byla ještě odsouzena a převezena do vězení. Jednoho dne na mě někdo z dálky zavolal. Zajímalo mě, kdo to je. Přišla blíž a řekla: „Ty jsi ta a ta. Přišli jsme ze stejného vazebního vězení. Četla jsem tvůj dopis a slyšela tvůj příběh. Dnes jsem se s tebou konečně setkala. Musíš se o sebe dobře starat!“
Vzpomněla jsem si, že než mě převezli do vězení, zůstala jsem vzhůru a napsala jsem vězňům v cele dopis na rozloučenou. Poděkovala jsem jim za jejich pomoc a podporu v těžkých chvílích, zejména za to, že mě podporovali v udržování mé víry. Povzbudila jsem je, aby se k sobě chovali upřímně, laskavě a s odpuštěním a upřímně recitovali „Falun Dafa je dobrý; Pravdivost, Soucit, Snášenlivost jsou dobré“, kdykoli se setkají s nebezpečím, a jistě budou schopni překonat životní pohromy. Nečekaně dopis nejen četli, ale také ho dlouho šířili mezi ostatními.
Často myslím na dobrosrdečné lidi, s nimiž jsem se setkala ve vazební věznici, na jejich uznání Dafa a jejich podporu učedníků Dafa. Budou požehnáni za svou laskavost.
(Vybrané příspěvky k oslavě Světového dne Falun Dafa na stránkách Minghui.org)
Copyright © 2024 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.
