(Minghui.org) Dobrovolní asistenti ze skupinových cvičebních míst po celém Taiwanu se sešli ve dnech 15. a 16. června v Taipei v Centru aktivit pro mládež Chientan, aby si společně přečetli učení a prodiskutovali své zkušenosti z kultivace. Hovořili o tom, jak uplatňují principy Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti ve svém každodenním životě a jak mají jako koordinátoři jednat podle požadavků Dafa, aby se praktikující mohli společně zlepšovat.

Praktikující prováděli cvičení během setkání v Centru aktivit mládeže Chientan dne 16. června dopoledne.

Během skupinové diskuse 16. června odpoledne praktikující hovořili o fyzickém zdraví a duchovním vedení, které získali díky Falun Dafa. Tím, že se dívali do svého nitra a zlepšovali sebe sama, mohli být schopni vést ostatní praktikující ke společnému pozvednutí se.

Skupinové studium a diskuse odpoledne dne 16. června

Lepší prostředí

Xiurong z Kaohsiungu hovořila o tom, jak pomáhá praktikujícím ve svém regionu se skupinovým studiem a diskusemi. Všimla si, že počet praktikujících, kteří se účastnili skupinového studia, se v poslední době snížil. Když se dívala dovnitř, uvědomila si, že se musí dobrovolní asistenti pro místa skupinové praxe v oblasti, včetně jí samotné, činit lépe. Požádala tedy ostatní asistenty, aby se častěji scházeli, četli Fa a diskutovali o tom, jak by mohli zlepšit svůj charakter. „Získala jsem při tom hlubší porozumění,“ řekla.

Jednoho dne, když jela po dálnici, Xiurong zjistila, že jí nefungují brzdy. Síla náhle otočila volantem tak, že její auto vyjelo do středu silnice, kde nebyla žádná vozidla, a vyhnula se tak nehodě. Okamžitě poděkovala Mistru Li (zakladateli Falun Dafa) za to, že ji ochránil. Po návratu domů se podívala do svého nitra a uvědomila si, že se vždy dívala na tachometr, aby zkontrolovala rychlost. Když tam nebyly dopravní kamery, překračovala povolenou rychlost. „Pochopila jsem, že to není správné,“ řekla. „Jako praktikující Falun Dafa bych měla být vždy pravdivá.“

Xiurong řekla, že je nejen vděčná Mistru Li za jeho ochranu, ale také si uvědomila, že k incidentu došlo kvůli oblastem, kde se odchýlila od principů Dafa. Poté, co se podělila o své chápání toho, co se stalo, byli ostatní praktikující ochotni také mluvit o svých myšlenkách a nahlédnout do svého nitra.

Výsledkem bylo, že se ke skupinovému studiu a diskusi připojovalo stále více praktikujících. Kromě každodenního skupinového studia bylo přidáno další setkání ve večerních hodinách, aby se ho mohli účastnit i ti, kteří mají denní zaměstnání. „Praktikujícím se toto prostředí velmi líbí,“ řekla.

Dívání se dovnitř

Zhongpeng z města New Taipei řekl, že kromě sdílení vlastních zkušeností naplánoval, že se praktikující budou střídat a diskutovat o svých zkušenostech. Po nějaké době se atmosféra na místě skupinové praxe zlepšila a více praktikujících bylo ochotno hovořit.

Zhongpeng řekl, že protože on dělal věci rychle a jeho žena byla pomalejší, občas ztrácel nervy. Když přemýšlel, jak tento problém vyřešit, řekl své ženě, že si dá dvakrát facku, pokud se ještě jednou přestane ovládat. Když se to jednou stalo a on se chystal dát si facku, pomyslel si: „Moje žena neví, že jsem se znovu přestal ovládat. Opravdu musím udělat to, co jsem řekl?“ Když si uvědomil, že tato myšlenka není pravdivá, řekl své ženě, co se stalo, a dal si dvě facky.

Protože byl odhodlán se polepšit, Zhongpeng si všiml, že se situace změnila, a jen zřídkakdy ztrácel nervy.

Po tomto incidentu si všiml, že více praktikujících je ochotno sdílet své vlastní myšlenky. Například jeden praktikující nenavštěvoval skupinové studium sedm nebo osm let. Po nedávném studiu se skupinou byl dojat k slzám. S lítostí nad příležitostmi, které propásl, napsal do jejich skupinového chatu zprávu, v níž povzbuzoval ostatní, aby se skupinového studia účastnili.

Zhongpenga tato zkušenost dojala. „ Skupinového cvičení se účastní stále více praktikujících, a protože se zlepšuje kultivační prostředí, je i koordinace snazší,“ řekl.

Zodpovědnosti asistentů

Shuzhen z Tainanu přemýšlela o vytvoření lepšího prostředí pro skupinová cvičební místa. Po pandemii si všimla, že na místech skupinového studia a cvičení ubývá praktikujících, a situace se postupem času zhoršovala. Začala s tím, že se nejdříve podívala do sebe, a uvědomila si, že se kvůli svému nabitému pracovnímu programu méně stará o ostatní. Začala tedy spolu s dalšími koordinátory kontaktovat ostatní asistenty a zjišťovat, jaká je jejich situace.

"Během tohoto procesu jsem se naučila, že se musím dobře kultivovat, abych byla schopna pomáhat ostatním," řekla. "Proto od sebe vyžaduji, abych se dobře studovala učení, abych se mohla skutečně zlepšit."

Na základě zpětné vazby Shuzhen upravila rozvrh skupinového studia a diskusí a připravila plány pro praktikující, aby se na sdílení připravili předem. To pomohlo kvalitě skupinové diskuse. Spolu s dalšími koordinátory oslovila asistenty na cvičebních místech, aby se praktikující mohli zlepšovat jako jeden celek.

"Být dobrovolným koordinátorem nebo asistentem na skupinovém cvičebním místě je čest," řekla Shufen. "Je také naší povinností zajistit stabilní a lepší kultivační prostředí."

Opuštění připoutaností

Antao z Taoyuanu pracuje pro zpravodajské médium. Během skupinové diskuse se svěřila s něčím, co se stalo před několika lety. Když byla zaneprázdněna obchodním plánováním, kontaktoval ji klient s žádostí o nabídku. Protože byla velmi zaneprázdněná, Antao prostě žádost odložila a nereagovala na ni.

Když se zamyslela nad tím, jak se zachovala, uvědomila si Antao svou připoutanost ke slávě a hmotným zájmům. Pokud v minulosti spolupracovník komunikoval s jejími klienty, milostivě mu předala zakázku, i kdyby to znamenalo, že přijde o provizi. Tentokrát, když ji klient požádal o nabídku, nevyvinula úsilí, aby ji přidělila spolupracovníkovi. „Když se nad tím hlouběji zamyslím, vím, že jsem stále připoutaná ke slávě a hmotným zájmům, a musím se zlepšit,“ řekla.