(Minghui.org) Před lety, než jsem se stal praktikujícím Falun Dafa, jsem byl svědkem dvou smrtelných nehod. Protože jsem v obou případech zaváhal, zda mám jednat, propásl jsem zlomek vteřiny, kdy jsem mohl zachránit dva životy. Pokaždé, když jsem si na to vzpomněl, cítil jsem nesmírný smutek. Poté, co jsem začal praktikovat, jsem si nevedl dobře ani při objasňování faktů o Falun Dafa. Uvědomil jsem si, že nemám dostatek soucitu ani silné vůle, což ovlivnilo výsledek mého úsilí pomoci lidem pochopit principy Fa. Níže uvedené dva případy sdílím jako připomínku sobě i ostatním praktikujícím, abychom při záchraně lidí jednali rychle.

První nehoda se stala v roce 1989, když jsem jel do školy. Muž středního věku jel na kole a sedělo na něm s ním malé dítě. Srazil je nákladní automobil a oni spadli pod vozidlo. Zatímco muž unikl převrácení náklaďákem, dívka se snažila vstát a utéct. Kdyby jen o trochu víc uskočila stranou, nic by se jí nestalo. Ale byla tak malá a nedokázala to. Kdybych v tom zlomku sekundy zareagoval a vytáhl ji zpod náklaďáku, mohla se zachránit. Ale neudělal jsem to a došlo k tragédii. Ještě mnoho let poté se mi ta scéna přehrávala v hlavě a připomínala mi, že v nebezpečí musím jednat okamžitě. Na váhání není čas.

V roce 1990 jsem se koupal v řece. Při odpočinku na břehu jsem matně zaslechl zvuk lidí volajících o pomoc. Šel jsem za zvukem a vypadalo to, že se někdo topí asi 30 až 50 metrů daleko. Bylo to příliš daleko na to, abych dobře viděl, a tak jsem chtěl počkat, až si ověřím, že se dotyčný skutečně topí, a teprve potom jsem začal jednat. Z vody se však už nevynořil. Opět jsem své nečinnosti litoval.

Poté, co jsem se začal věnovat kultivaci Falun Dafa, jsem pochopil důležitost záchrany lidí. Ale v kritických chvílích jsem vždycky couvl a později toho litoval. Tolikrát jsem propásl příležitost mluvit s lidmi o Dafa. Chtěl jsem počkat na zdánlivě „lepší“ příležitost, ale v některých případech lidé, kterým jsem chtěl objasnit fakta, zemřeli dříve, než jsem s nimi mohl znovu promluvit.

Stydím se za sebe. Mohl jsem pravdou Dafa oslovit více lidí, ale můj nedostatek soucitu mě brzdil. V těch kritických chvílích jsem nevystoupil, protože jsem se nechtěl dostat do zbytečných problémů. Musím využít omezený čas, který mi zbývá, upevnit své spravedlivé myšlenky a zachránit více lidí.