Odstranění připoutání k pocitu osamělosti

(Minghui.org) Jsem matkou čtyř dcer, z mého druhého těhotenství se narodila trojčata. O většině svátků a slavností se u mě doma scházely mé dcery, zeťové, vnoučata a více než tucet lidí. Hráli jsme si a smáli se a všichni se dobře bavili. Vařila jsem jejich oblíbená jídla a jako rodina jsme se skvěle bavili. Jakmile se však vrátili do svých domovů, můj domov okamžitě ztichl a já se cítila prázdná a osamělá.

Když si vzpomenu na dobu, kdy jsem se o všechny starala v období po narození dítěte a pomáhala každému z nich s novorozencem, brávali si děti na hraní ven a já často váhala, jestli mám jít ven, chtěla jsem zůstat doma a studovat Fa, ale nemohla jsem. Musela jsem jít s nimi a starat se o jejich děti.

Teď, když vnoučata vyrostla a začala chodit do školy, už mě děti neberou s sebou, když se jdou bavit. Když jsem vyjádřila přání, abych se k nim přidala, nikdo nesouhlasí s tím, aby mě vzal s sebou. Jako by se přehlíželo všechno úsilí a oběti, které jsem za ta léta vynaložila, a já se někdy cítila hluboce zarmoucená.

V mysli se mi stále vynořovaly různé negativní emoce, jako jsou pocity nespravedlnosti, nespokojenosti, stížnosti a zášť, a často jsem plakala a cítila smutek. Ale následně jsem si připomněla: „Není to ve skutečnosti jen sentimentalita?“.

Mistr řekl:

„A tak se vyskytnou mnohá připoutání, která vyvěrají z emocí, a my je skutečně musíme brát na lehkou váhu a v určitém bodě se jich všech konečně zbavit.“ (Šestá přednáška, Zhuan Falun)

To, že se děti o prázdninách nebo na festivalech scházejí a baví se, nebo že jdou ven a odpočívají, je normální. Když jsem se podívala do sebe, znovu se ve mně objevila touha po vzrušení, strach z osamělosti a pocity závisti, žárlivosti a zášti. Když se tyto pocity projevily, vysílala jsem spravedlivé myšlenky, abych je odstranila. Moje mysl se tak stávala vyrovnanou a já se cítila šťastná za své děti. Vím, že bych měla svůj čas zaměřit na plnění těchto tří věcí, více studovat Fa a zachraňovat více lidí. To je to, co bych měla dělat!

Na cestě potvrzování Fa a záchrany vnímajících bytostí se často objeví osamělost. Před pandemií jsem s jiným praktikujícím objasňovala pravdu a distribuovala materiály pravdy. Během pandemie jsem však přestala chodit ven.

V posledních letech jsem při roznášení materiálů pravdy v noci vycházela sama a materiály jsem vkládala hlavně do klik dveří aut v průmyslových oblastech. Před odchodem jsem vysílala spravedlivé myšlenky. Obvykle jsem si s sebou brávala desítky letáků a jejich distribuce mi zabrala asi hodinu.

Jednou cestou domů, když jsem se dívala na noční oblohu a na neustálý proud vozidel a lidí, se ve mně znovu objevil pocit osamělosti. Cítila jsem, že by bylo mnohem lepší, kdyby se mnou jeli i další praktikující! Když je člověk sám, může se cítit osamělý. Vzápětí jsem však pochopila, že s Mistrem a Zákonem nejsem sama. Jakmile jsem to pochopila, moje osamělost zmizela.

Po návratu domů jsem cítila nekonečnou úctu a vděčnost. S úctou jsem se dívala na oblohu, vděčná za Mistrovu péči a vděčná za spásu Dafa.