Zkušenosti mé dcery se vzděláváním na Fei Tian Academy a Fei Tian College

(Minghui.org) Jsem praktikující Falun Dafa v Severní Americe. Nedávno jsem na internetu viděla několik dezinformací a fám, které útočily na Shen Yun a akademii Fei Tian a vysokou školu Fei Tian, což mě opravdu rozrušilo. Moje dcera již sedm let trénuje klasický čínský tanec ve Fei Tian a já bych se s vámi ráda podělila o některé její zkušenosti z mého pohledu rodiče. Doufám, že to lidem pomůže vidět pravdivější obraz o Fei Tian a Shen Yun.

Moje dcera nám od dětství pomáhá zvyšovat povědomí o pronásledování

Moje dcera začala číst knihy Dafa a provádět cvičení v Číně, když byla ještě velmi malá. Často říkala svým kamarádům ve školce a své chůvě, že Falun Dafa je dobrý. Když jí bylo šest let, přestěhovala se s námi do zámoří a účastnila se mnoha aktivit Dafa, například průvodů a rozdávání informačních materiálů.

Můj manžel byl v Číně pronásledován a byl nezákonně zadržen za to, že jel do Pekingu apelovat za Falun Dafa. Ve vazbě byl několik dní brutálně bit a připoután ke kovové židli bez možnosti spánku. Byl také podroben intenzivnímu, nátlakovému vymývání mozku. Dcera o utrpení svého otce věděla, i když byla ještě dítě. Později jsme se přestěhovali do Jižní Koreje, kde jsme byli stále často obtěžováni agenty komunistické strany Číny (KS Číny). Přerušili nám internetové připojení a často nás v noci špehovali. To vše na mou dceru vyvíjelo velký tlak, ale zároveň se také naučila být silná.

Moje dcera si vybrala tanec

Moje dcera viděla poprvé Shen Yun v roce 2008 a od té doby vždy doufala, že by se mohla připojit k Shen Yun a stát se tanečnicí, protože si myslela, že by to pro ni byl ideální způsob, jak říct lidem o pronásledování praktikujících Falun Dafa v Číně.

V té době jsme neměli prostředky na to, abychom jí sehnali učitele tance, a tak cvičila rozštěpy sama. O dva roky později mě požádala, abych jí pomohla se zápisem na Akademii umění Fei Tian, ale tehdy byla příliš mladá na to, aby ji přijali. Byla velmi smutná.

Později jsme emigrovali do Severní Ameriky a náš domácí byl shodou okolností učitel tance. Moje dcera byla velmi šťastná a každý den s učitelem cvičila. Byla už tehdy o něco starší a měla trochu ztuhlejší nohy, ale nikdy se nevzdala, i když pro ni byl trénink dost náročný.

Když přešla na střední školu (v rebelském věku), začala si celé dny hrát se svými spolužáky z pevninské Číny. Časem v kultivaci polevila a zřídka studovala Fa nebo dělala cvičení. Začala se srovnávat se svými spolužáky, pokud jde o hmotné statky. Většinu volného času trávila hraním si s mobilním telefonem a chatováním na sociálních sítích a také začala být podrážděná a lhostejná.

Když jsem viděla, jak sociální média dceři škodí, velmi jsem si o ni dělala starosti a snažila jsem se jí zabránit v přístupu na sociální média odpojením internetového připojení. To ji velmi rozzlobilo a řekla mi, že můj donucovací způsob na ni nebude fungovat.

Později se začala ještě více bránit studiu Fa a provádění cvičení a chovala se jako obyčejný člověk. Cítila jsem prázdnotu a bezmoc v jejím srdci a ona sama také cítila bolest. Jednou mi řekla: „Mami, já jsem jako květina. I když okvětní lístky zvadly, mé kořeny jsou stále v Dafa. Někdy bych opravdu chtěla jít na klidné místo, kde nikdo není, a celý den si číst knihy Dafa, ale už to nedokážu“. Když jsem to slyšela, byla jsem velmi smutná.

Podívala jsem se do svého nitra a začala se měnit. Snažila jsem se být laskavá a chápavá a přestala jsem vyžadovat, aby studovala Fa a dělala cvičení. Místo toho jsem s ní trávila čas povídáním a kupovala jí drobné dárky. Také jsem jí vyprávěla příběhy z tradiční čínské kultury a o svých kultivačních zkušenostech. Když měla dobrou náladu, studovala jsem s ní Fa. Cítila, že jsem upřímná a chci ji jen povzbudit. Začala chápat, že pro kultivujícího není třeba vzdát se normálního života, stačí se jen vzdát špatných myšlenek a chování. Jak jsme se sbližovaly, otevřela mi své srdce.

Northern Academy v Middletownu ve státě New York začala přijímat studenty, když byla moje dcera na nižším stupni střední školy. Všichni tamní učitelé tance pocházeli z Fei Tian Academy of the Arts. Moc jsem si přála, aby tam dcera chodila, ale nechtěla jsem na ni tlačit.

Řekla jsem: „Doufám, že tam budeš moci jít studovat, ale musíš se rozhodnout sama. Ať se rozhodneš jakkoli, budu tvou volbu podporovat. Ale snaž se žít podle toho, jak se rozhodneš.“

Zpočátku byla trochu nerozhodná, protože už plánovala, že bude v budoucnu studovat na univerzitě v Torontu. Po zralé úvaze se rozhodla, že se zapíše na Northern Academy a bude se učit být tanečnicí.

„Mami, vybrala jsem si tu nejtěžší cestu, ale nebudu toho litovat,“ řekla mi v slzách.

„Měla bys na sebe být pyšná,“ povzbudila jsem ji s úsměvem.

Moje dcera se změnila k lepšímu

Moje dcera patřila k první skupině studentů Northern Academy. V té době bylo zázemí internátní školy ještě poměrně základní a školní práce a taneční trénink na ni kladly velký tlak. Největším problémem pro ni bylo, že studenti nesměli nezávazně surfovat po internetu, což ji velmi znepokojovalo, protože v té době už byla na internetu docela dost závislá.

V prvním půlroce mi dcera často volala, že už nechce pokračovat a chce se vrátit domů. Povzbuzovala jsem ji a téměř každý večer, než šla spát, jsem si s ní chvíli povídala a studovala s ní Fa.

Postupem času jsem na dceři začala pozorovat změny pokaždé, když se vrátila domů na školní prázdniny. Byla uctivější a rozumnější a naučila se být vděčná, pokorná a ohleduplná k ostatním. Byla ochotná snášet těžkosti, byla ukázněnější a také mnohem klidnější.

Přijetí na akademii Fei Tian však nebylo tak snadné, jak doufala. Její výška vždy o něco zaostávala za požadovanou (v průběhu let se požadavky na výšku měnily). I když se snažila, když šla na pohovor, byla znovu a znovu odmítána.

Jednou mi řekla: „Mami, když jsem po každém pohovoru sestupovala z hory (kde se nachází akademie), opravdu jsem záviděla stromům, protože ony tam mohou zůstat navždy, ale já musím znovu a znovu odejít.“

Řekla jsem jí: „Jedno přísloví říká: 'Vůně švestkových květů vychází z krutého chladu. Nikdo nemůže uspět bez námahy. Netrap se příliš výsledkem, důležitější je proces. Můžeš zocelit svou vůli a vytrvalost, což bude tvým celoživotním bohatstvím“.

Moje dcera byla konečně přijata na akademii Fei Tian a byla tak šťastná. Pokaždé, když přijela domů na krátké prázdniny, bez ustání mi vyprávěla o svém životě ve Fei Tian.

Zeptala jsem se jí, jestli se cítí nervózní, když vidí Mistra. „Vůbec ne,“ řekla, “Mistr je jako laskavý otec, který se o nás ve všem stará. Často nás bere ve dnech volna ven na výborné jídlo, dává nám svačiny a další užitečné věci a vždycky je každému z nás osobně předá.“ To, co mi řekla, mě opravdu dojalo.

Řekla: „Mami, jedna velká věc, kterou jsem se tam naučila, je, že teď vím, co je správné a co ne. U nás ve škole bylo mezi studenty mnoho nezdravého chování, ale nikdo nám o tom neřekl a všichni se jen řídili trendem. I když jsem věděla, že něco není dobré, šla jsem s proudem, aby mě nepovažovali za „divnou“. Ve skutečnosti jsem sama neměla v mnoha věcech jasno.

„Ale ve Fei Tian je každý praktikující Dafa a všichni se snažíme chovat podle zásad Pravdivosti-Soucitu-Snášenlivosti. Pokud je někdo sobecký nebo chce vyniknout, ostatní mu laskavě připomenou, aby se tak nechoval.

„Vím, že pokud chceš být skutečně opravdovým praktikujícím, budeš naslouchat a napravovat se. Pokud se budeš držet svého a budeš sobecký, budeš se cítit dost mimo, protože se ti nikdo nebude snažit vyhovět jen proto, že chceš mít svou vlastní cestu. Když ti lidé ze srdce říkají, co je správné, jsou k tobě skutečně laskaví.“

Opravdu mě potěšilo, když jsem to od své dcery slyšela.

Podělila se se mnou také o to, jak se zbavila svého ega a naučila se spolupracovat se skupinou.

Moje dcera byla vždy soutěživá a vždy chtěla být nejlepší ve všem, co dělala. Než začala chodit do Fei Tian, byla vedoucí tanečnicí v taneční třídě v Northern Academy v Middletownu.

Jednoho dne mi řekla: „Mami, když jsem poprvé viděla, že jako vedoucí tanečníci byli vybráni někteří spolužáci, kteří nebyli tak zkušení jako já, cítila jsem se dost nesvá, protože moje technika byla lepší. Bylo to jen proto, že jsem nebyla dost vysoká. Dokonce jsem se cítila trochu žárlivá a vnitřně nevyrovnaná.

„Ale už se tak necítím,“ pokračovala. „Když vidím lidi kolem sebe, jak všichni myslí na celou skupinu, uvědomuji si svou sobeckost. Později jsem se v naší třídě stala pozorovatelkou a byla jsem zodpovědná za uspořádání tanečních formací. Nejdřív jsem si myslela, že se v tanci postavím na nějaké nápadnější místo, ale později jsem zjistila, že takové uspořádání nevypadá dobře, takže jsem se nakonec postavila dozadu.

"Nyní si uvědomuji, že mé fyzické vlastnosti nejsou dostatečně dobré na to, abych mohla být vedoucí tanečnicí, a tak se více soustředím na péči o každodenní záležitosti v naší třídě, protože vím, že mým úkolem je dobře zvládnout každý úkol, který mi byl přidělen, a cokoli, co dělají všichni, má podpořit celou skupinu. Někteří známí vedoucí tanečníci přestali s přibývajícím věkem hrát důležité role, ale stále každý den poctivě trénují, jako tomu bylo v uplynulých více než deseti letech. Všichni je velmi obdivujeme.“

Dcera mi také vyprávěla o příhodě, která se mě hluboce dotkla. Jednou, těsně před začátkem představení, si jeden z hlavních tanečníků zvrtl kotník a nemohl vystupovat. Velmi rychle přeskupili své taneční formace a ten den předvedli perfektní výkon.

„Nacvičovali jste předem, abyste takové situace zvládli?“ zeptala jsem se.

„Ne, mami. S takovými situacemi se dokážeme vypořádat, protože všichni ve skupině přemýšlejí stejně. Rychle se přizpůsobíme situaci a předvedeme divákům perfektní představení. Nikdo nemyslel na sebe, jen na to, aby dobře spolupracoval se všemi ostatními s tichým porozuměním.“

Hluboce mě to dojalo a zamyslela jsem se: Jejich silný smysl pro poslání by mohl být tím, co pohání všechny umělce Shen Yun k tomu, aby vytvářeli jeden zázrak za druhým.

Škola se o své studenty dobře stará

V Číně jsem byla povoláním lékařka a vím, že moje dcera bude muset na cestě, kterou si zvolila jako tanečnice, snášet bolest. Je to něco, čemu se nevyhne žádný tanečník ani profesionální sportovec. Například baletka může několikrát zažít bolest při odlupování a dorůstání nehtů na nohou. Čínský klasický tanec způsobuje ve srovnání s tím mnohem menší fyzické poškození.

Během posledních sedmi let, kdy moje dcera trénovala ve Fei Tian, netrpěla žádnou velkou bolestí, kromě občasné bolestivosti chodidel a kyčlí. Když studenti pociťovali jakoukoli bolest nebo nepohodlí, učitel jim vždy doporučil, aby si na chvíli odpočinuli, místo aby se příliš namáhali. Učitelé ve Fei Tian nikdy neodmítali studentům lékařské ošetření, což je v rozporu s některými fámami.

Dívka ze třídy mé dcery se momentálně zotavuje doma kvůli bolestem zad a pravidelně dochází na konzultace k lékaři. Její rodiče a já bydlíme ve stejném městě a dobře se známe. Další žák byl právě přijat do nemocnice na operaci kvůli zranění nohy.

Dcera mi občas volá o radu, když si někdo z její třídy vymkne kotník, a ptá se mě, jak přikládat studené nebo horké obklady nebo jaký lék je lepší. Pokud se jedná o vážnější zranění, škola vždy radí, aby žák navštívil lékaře.

Zkušenosti mé dcery s turné Shen Yun

Jednou jsem se své dcery zeptala, jestli jí to připadá hodně únavné, když jsou na turné. „Ne, mami, každoroční turné je pro nás velmi dobré,“ odpověděla bez váhání.

Profesionální tanečníci potřebují kromě dobrých fyzických podmínek a namáhavého tréninku také dobrou platformu, na které se mohou prezentovat a získávat cenné jevištní zkušenosti. Dcera si proto každého každoročního turné váží.

„Profesionální život tanečníka je poměrně krátký a umělci v jiných běžných souborech se možná za celý svůj profesní život nezúčastní více než 100 představení na světových scénách, ale my na takových scénách absolvujeme více než 100 představení ročně,“ řekla. „Samozřejmě, že na každém místě, kam jedeme, můžeme čelit výzvám a tlakům, ale to nám umožňuje získat spoustu jevištních zkušeností a rychle dozrát, takže se nikdy necítím unavená, jen mám velké štěstí. Jako profesionální tanečnice vím, jak během turné vše vybalancovat, aniž bych se příliš namáhala. Takže se není čeho bát, mami.“

Hluboká vděčnost rodičů vůči Dafa a akademii Fei Tian a Fei Tian College

Když byla moje dcera malá, snila o tom, že jednoho dne bude moci cestovat po celém světě. Vzhledem k našim finančním možnostem jsme si nemohli dovolit její sen uskutečnit, ale její sen se splnil, když se připojila k Shen Yun, protože cestují do různých zemí a měst a poznávají různé kultury po celém světě.

Během letošních letních prázdnin mi dcera přinesla jako dárek zápisník z Britského muzea a znamenitý čaj a vyprávěla mi o tom, jak si vychutnat odpolední čaj a o některých etiketách stolování.

Existuje staré čínské přísloví: „Přečti deset tisíc knih a urazíš deset tisíc mil.“ Je velmi vzácné, aby mladí lidé ve věku mé dcery měli tak bohaté zkušenosti, které jim rozšíří pohled na svět.

V Číně jsme byli považováni za rodinu se středními příjmy a naše finanční situace byla po přestěhování do zámoří jen průměrná. Poplatky za vzdělání jsou v Číně i v zámoří dost vysoké. Slyšela jsem, že i na průměrné soukromé univerzitě v USA může jen školné stát nejméně 30 000 dolarů ročně, nemluvě o dalších různých výdajích a životních nákladech. To by bylo absolutně nad naše možnosti.

Ale pro studenty na Fei Tian je vše zdarma, včetně školného, stravy a ubytování. Studenti mají k dispozici také oblečení odpovídající ročnímu období a od rodičů potřebují pouze kapesné. Když jsou na každoročním turné v rámci programu praxe, mají zdarma ubytování v dobrých hotelech a pečlivě připravenou stravu. Jsou jim také nabízeny dotace na vystoupení.

Jsem akademii Fei Tian hluboce vděčná. Nejenže vychovává vynikající studenty, jako je moje dcera, ale také nese téměř všechny náklady s tím spojené za rodiče.

Jednou jsem se své dcery zeptala, co by chtěla dělat po ukončení studia na Fei Tian. Odpověděla: „Mami, pokud nemáš žádný zvláštní důvod, proč bych měla být doma blízko tebe, ráda bych zůstala, i když už nebudu moci tančit. Ráda tady budu dělat cokoli. Líbí se mi zdejší prostředí. Je to tu jako ve velké rodině. Nikde jinde nenajdu tak krásné a čisté prostředí, jako je to, kde jsem teď.“

Epilog

Trpěla jsem dědičnou srdeční chorobou, a když jsem byla na pokraji smrti, Falun Dafa mě zachránil a dal mi nový zdravý život – aniž by po mně chtěl jediný halíř. Když byla moje dcera postižena morálním úpadkem ve společnosti a nemohla se osvobodit, Akademie Fei Tian ji změnila ve vynikající mladou dívku, rovněž aniž by ode mne žádala jediný haléř. Jako rodič nemám slov, která by vyjádřila mou hlubokou vděčnost Dafa a Fei Tian.

Upřímně doufám, že můj článek pomůže vyjasnit některé nejasnosti a pomluvy týkající se Dafa, akademie Fei Tian a vysoké školy Fei Tian.

Doufám také, že ti bývalí studenti, kteří mají výtky vůči Fei Tian, mohou v klidu přehodnotit své zkušenosti ze školy, zbavit se zášti a mít v srdci více laskavosti a lásky.