​Článek o sdílení zkušeností mi pomohl vrátit se ke kultivaci

(Minghui.org) Rád bych poděkoval praktikujícím, kteří spravují webové stránky Minghui, za jejich tvrdou práci a za pomoc praktikujícím v Číně. Velice mi to pomohlo. Jsem vděčný za sdílení článků ostatních praktikujících, které mě povzbudily a dodaly mi sebedůvěru, když jsem byl na nejnižším stupni své kultivace.

Už několikrát jsem se málem vzdal kultivace. Udělal jsem mnoho chyb a styděl jsem se před Mistrem, Dafa a ostatními praktikujícími. Vždy jsem se cítil provinile a neměl jsem sebevědomí pokračovat v kultivaci. Ale díky Mistrovu soucitnému vedení a péči a sdílení ze strany spolupraktikujících jsem získal naději a pomohlo mi to překonat strach a pokračovat v pilném praktikování.

Když jsem četl článek „Opuštění představy, že jsem pronásledován“, připomnělo mi to můj stav kultivace před pronásledováním. Tehdy jsem cítil, že Dafa je opravdu dobrý. Každé slovo Fa se dotýkalo mého srdce. Opravdu jsem z hloubi srdce věřil v Mistra a Fa. Tehdy, když jsem věděl, že učedníci Dafa musí potvrzovat Fa a objasňovat pravdu, byl jsem odhodlán dát o Dafa vědět co nejvíce lidem.

Vzhledem k mému pracovnímu rozvrhu jsem neměl moc času na to, abych mohl objasňovat fakta z očí do očí. Roznášel jsem letáky nebo vylepoval plakáty, někdy až dvě stě kusů různých propagačních materiálů každý večer. I když jsem měl málo času, pokračoval jsem ve studiu Fa a cvičil jsem; byl jsem velmi pilný. Cítil jsem se hluboce poctěn, že mohu být Mistrovým žákem a pomáhat lidem pochopit fakta. I když to byla těžká práce, bavilo mě to a nepociťoval jsem únavu.

Začínám scházet z cesty kultivace

Aniž bych si to uvědomoval, začal jsem se srovnávat s ostatními praktikujícími. Myslel jsem si, že ten, kdo toho udělal víc, se kultivuje lépe. Vytvořil jsem si mnoho připoutaností, jako je soutěživost, žárlivost, pohlížení na druhé shora, neschopnost snášet kritiku a připoutanost k sobě samému.

Tyto lidské myšlenky a připoutanosti mě odváděly od Fa. Chtěl jsem jen dělat víc a dělat věci rychleji a považoval jsem dělání věcí za kultivaci. Ve skutečnosti mi Mistr dal mnoho rad, ale já jsem to prostě nepochopil, a poté jsem byl pronásledován.

Po propuštění z vězení jsem byl uvězněn ve strachu a nemohl jsem se pohnout kupředu. Bál jsem se. Měl jsem pocit, že mě policie neustále sleduje - jako by se na mě každou chvíli dívaly oči a jako by mě sledovala i moje rodina. Přemáhalo mě sebeobviňování a pocit viny. Cítil jsem se špatně kvůli Mistrově usilovné snaze mě zachránit, a měl jsem pocit, že jsem Mistra zradil. Ten bolestný pocit se nedá popsat.

Uplynuly dva roky. Stále jsem přemítal, mám se kultivovat, nebo ne? Nemohl jsem Dafa opustit, protože Fa zapustil kořeny v hlubinách mého života, ale kdybych se kultivoval, bál jsem se, že budu znovu pronásledován. Uplynulo několik let a já jsem se přestal zapojovat do projektů na objasňování pravdy. Naštěstí jsem pokračoval ve čtení Fa a provádění cvičení. Cítil jsem se zaseknutý a velmi znepokojený, ale nemohl jsem najít cestu ven.

Po přečtení článku „Opuštění představy, že jsem pronásledován“ jsem si uvědomil, že jsem sám sebe uvěznil a nedokázal jsem zkoumat každou svou myšlenku, slovo a čin.

Paprsek naděje

Praktikující v článku uvedl: „Když se někteří praktikující Falun Dafa setkají s fyzickými potížemi nebo jinými překážkami a neúspěchy, okamžitě to přičítají pronásledování starými silami. Je však tato myšlenka správná? Mohlo by se stát, že nepohodlí, které zažíváme, je způsobeno tím, že Mistr upravuje naše těla, nebo je možná projevem růstu našeho gongu. Když věci nejdou podle našich představ, může to být Mistrův náznak, abychom věci nedělali tímto způsobem. Samozřejmě nemůžeme vyloučit, že do toho zasahují staré síly“.

Když jsem si to přečetl, přemýšlel jsem o tom, zda nejsem tím, koho popisuje praktikující. Výsledek byl šokující, když jsem se podíval do svého nitra - ano, byl jsem to já! Nekultivoval jsem své srdce ani řeč. Kdykoli jsem narazil na problém, nepoužíval jsem k jeho měření měřítka kultivujícího; místo toho jsem ventiloval a stěžoval si jako nekultivující.

Kultivace souvisí se vším v našem životě, ať už je to velké nebo malé. Dokonce i naše slova, činy a myšlenky jsou součástí kultivace, ale já jsem je oddělil.

Myslel jsem si, že kultivace spočívá ve studiu Fa, provádění cvičení, vysílání spravedlivých myšlenek, objasňování pravdy a šíření materiálů. Jindy jsem se choval zcela nenuceně a dělal a říkal, co jsem chtěl.

Své nedostatky jsem odhalil, když jsem si přečetl tento článek o sdílení. Uvědomil jsem si, že nevím, jak se kultivovat nebo jak se dívat do svého nitra. Po deseti letech mám stále pocit, že jsem se ještě nezačal skutečně kultivovat.

Také jsem si uvědomil, že jsem zcela nevěřil Mistrovi a Dafa. Jinak bych si totiž musel vzpomenout na to, co nám Mistr řekl:

„Cokoliv během své kultivace prožíváte, ať je to dobré či zlé, je dobrá věc, protože to přichází pouze proto, že se kultivujete.“ (Konferenci Fa v Chicagu, Podstata pilného pokroku III)

Kdybych všechny nepříjemné věci, které mě potkaly, považoval za dobré věci a všechny potíže považoval jen za dobré věci, které se staly proto, aby mi pomohly zlepšit se a povznést se, pak by všechno bylo jinak. To jsou spravedlivé myšlenky - jenom Mistr má nade mnou moc!

Uvěřil jsem, že to, co Mistr říká, je pravda o vesmíru, že Mistr má moc, že Mistr má vše na starosti a že Mistrova uspořádání jsou nade vše? Ve skutečnosti jsem ve svém srdci neměl stoprocentní víru v Mistra a Fa a kolísal jsem, kdykoli mi hrozilo pronásledování.

Článek o sdílení mi velmi prospěl a já jsem pokračoval v kultivaci s novou perspektivou. Budu se pilně kultivovat, dělat dobře tři věci a následovat Mistra domů.

Děkuji vám, Mistře! Děkuji vám, drazí praktikující!