Zvláštní zpráva | Náš Mistr

Dne 3. ledna 2025 navštívila zvláštní zpravodajka Minghui několik organizací v severním New Yorku, které založili praktikující Falun Gongu, včetně Dragon Springs a Shen Yun. Během návštěvy se setkala také s Mistrem Li Hongzhi, zakladatelem Falun Gongu a uměleckým ředitelem Shen Yun Performing Arts. Ve věku 73 let působil Mistr Li výrazně štíhleji než v předchozích letech a vypadal zhruba na 50 let. Jeho pohled vyzařoval vřelost, sílu a klid.

I. Dobrovolník

Nedávno určitá mediální platforma vznesla proti panu Li obvinění a, zřejmě s ohledem na vnímavost čínského publika, zdůraznila tvrzení, že Shen Yun a on „využívají“ náboženského zápalu svých následovníků a levné pracovní síly, aby „vydělali 266 milionů dolarů“. Když byl na toto téma dotázán, Mistr Li odpověděl, že o finančních záležitostech Shen Yun nevěděl, dokud o nich neinformovala média, a že se ve skutečnosti obával, zda bude umělecká společnost schopna pokrýt své náklady.

Praktikující Falun Gongu, kteří museli opustit svou vlast a známé prostředí, uprchnout z Číny a usadit se ve Spojených státech, se ocitli bez existující podpůrné sítě v Americe. Zatímco jiné neziskové a náboženské organizace mohou získávat vládní dotace nebo firemní dary, Falun Gong žádnou takovou průběžnou podporu nedostává, zvláště proto, že v posledních dvou až třech desetiletích mělo mnoho lidí na Západě obchodní zájmy v Číně. Komunistická strana Číny využívala různé metody v zákulisí, aby zabránila západním zemím v prosazování otázek lidských práv týkajících se Falun Gongu. Výsledkem je, že i ve Spojených státech, kde jiné skupiny často získávají vládní dotace, musí Falun Gong spoléhat výhradně na vlastní zdroje, aby se udržel.

Úspěch Shen Yun Performing Arts je globálně uznáván, avšak obtíže a realita stojící za tímto úspěchem zůstávají z velké části neznámé, dokonce i mnoha praktikujícím Falun Gongu v Severní Americe. Protože chovají vůči souboru důvěru, většina z nich necítila potřebu znát podrobnosti. Dlouholetí praktikující si uvědomují, že Mistr Li přišel předávat učení, ale také převzal odpovědnost uměleckého ředitele Shen Yun. Samotné výzvy spojené s těmito dvěma rolemi jsou obrovské. Proto někteří zkušení praktikující převzali odpovědnost za administrativní a finanční záležitosti společnosti, řeší výzvy samostatně a považují tyto povinnosti za součást svého duchovního rozvoje.

Během setkání 3. ledna Mistr Li s úsměvem poznamenal, že se nezapojuje do administrativních záležitostí a praktikující, kteří mají na starosti administrativu a finance, ho o těchto věcech neinformují. Účetní Shen Yun Performing Arts potvrdil: „Máme finanční předpisy a postupy, které dodržujeme,“ a dodal, že všichni tvrdě pracují na plnění svých povinností. Věří, že Mistr je zde především proto, aby učil a vedl praktikující v jejich duchovní praxi, nikoli aby vystupoval jako jejich šéf.

Co se týče otázek kultivace praktikujících zapojených do různých projektů, podle pozorování praktikujících Mistr poukazuje na tyto otázky pouze tehdy, když cítí, že to bude přínosné pro duchovní pokrok praktikujících. Na dotazy odpovídá s laskavostí a velkorysostí. Mistr hluboce pečuje o praktikující ve všech projektech, ať už domácích či zahraničních, a dohlíží na jejich duchovní cestu.

Nejenže Mistr nepřijímá žádné peníze od žádné z organizací či projektů, ale je také naprosto spokojen s tím, že neví, jak tyto organizace fungují. „To zahrnuje Minghui.org, Epoch Times, televize NTD a Ganjing World. Jejich provoz, personální obsazení a finance nejsou něco, do čeho bych zasahoval, takže vlastně nevím, jak fungují. Musím jim dovolit kráčet jejich vlastní cestou; to je součást jejich duchovní cesty. Kdybych do toho neustále zasahoval, bylo by to, jako bych boural mosty a silnice na jejich cestě. Proto tyto věci neřídím – mým zaměřením je pouze duchovní praxe praktikujících,“ vysvětlil.

Co se týče věnování svého času iniciativám, jako je Shen Yun, Mistr vysvětlil, že kromě vedení praktikujících v jejich duchovní kultivaci také navrhuje kostýmy a pomáhá zlepšovat jejich dovednosti – jako dobrovolník. „Ale nikdo mi nedává ani cent; nejsem placen,“ řekl.

Reportérka také hovořila s několika dalšími lidmi zapojenými do různých společností. Finanční ředitel Shen Yun Creations, platformy pro umělecká videa, a generální manažer oděvní společnosti Shen Yun Dancer oba potvrdili, že provoz a finance řeší sami. „Mistr Li na to nedohlíží a o těchto záležitostech mu nepodáváme žádné zprávy,“ uvedli.

Nedávno vyrobené modro-žluté oboustranné bundy s nápisem „Falun Dafa“ byly navrženy Mistrem Li jako dobrovolnický příspěvek. Byly promyšleně navrženy s ohledem na meditaci i venkovní akce, protože jsou teplé, nepromokavé a vybavené zipy, které lze otevírat shora i zdola. Kvalita těchto oděvů je vzhledem k jejich ceně v nápadném nepoměru. Na otázku, proč jsou ceny nastaveny tak nízko, generální manažer Shen Yun Dancer vysvětlil: „Tyto dvě bundy jsou prodávány výhradně praktikujícím a Mistr Li doufá, že ceny udržíme co nejnižší.“ Mistr s úsměvem dodal: „Ano, to jsem řekl. Kdyby to bylo možné, raději bych tyto věci praktikujícím rozdával zdarma.“

Myšlenka „dávat praktikujícím zdarma“ není nová. Pokud jde o ceny a distribuci knih Dafa, Mistr opakovaně vyjádřil stejný názor. A pro studenty škol Fei Tian je školné, ubytování, strava, knihy, část oblečení a cestovní náklady skutečně poskytováno zdarma. Stipendium, které škola každému studentovi poskytuje, odpovídá přibližně 50 000 dolarům ročně a rodiče platí pouze za jakékoli doplňkové lekce mimo školu.

II. Jednoduchý životní styl a neochvějná vůle

Jaký je podle vás Mistr Li?

V Dragon Springs jsme se setkali s praktikujícím, který pracoval po boku Mistra dvacet let. Když jsme se ho zeptali, jaký je Mistr v běžném životě, po několika okamžicích hlubokého zamyšlení pomalu odpověděl: „Má mimořádně silnou vůli, žije jednoduchým životem a má jasné cíle.“

Tento praktikující sdílel, že ať už v Dragon Springs, nebo na cestách, Mistr si ráno pere své oblečení, často vynechává snídani, nebo si jen dá trochu vody a kávy. Na oběd si dá lehké jídlo v jídelně Dragon Springs a k večeři si obvykle připraví polévku s knedlíčky, nebo studenou rýži s horkou vodou a nakládanou zeleninou.

Jiná praktikující se podělila o zábavný příběh ze snídaně, kdy uvařila spoustu vajec a přinesla je Mistrovi s nadějí, že si vybere to největší a nejlepší. Mistr si však vybral to s nejvíce popraskanou skořápkou a řekl: „Vezmu si tohle.“

Další praktikující zavzpomínal na okamžik, kdy je Mistr vzal do bufetu. Byl nadšený, že si může rychle vzít jídlo a posadit se, stejně jako ostatní. Když však hledal Mistra, zjistil, že stojí tiše stranou a čeká, až si všichni ostatní naberou, než přistoupí k jídlu. „Zarazil jsem se, protože jsem cítil, že jako žák bych si neměl brát jídlo dříve než můj učitel. Ale Mistr jemně kývl a dal mi najevo, že mám pokračovat.“

Když praktikující, který s Mistrem pracuje již dvacet let, hovořil o jeho „jasných cílech a mimořádné síle vůle“, dodal: „Jakmile si Mistr stanoví cíl, jednoduše pokračuje dál. Bez ohledu na překážky se nezastaví. Nepřemýšlí o penězích; prostě dělá, co je třeba.“ Pokračoval: „Když ho vidíme pracovat tímto způsobem každý den, může se nám zdát, že na tom není nic mimořádného. Ale když se ohlédneme zpět, uvědomíme si, jak neobyčejné to je. Bez ohledu na výzvy, které se objevily, Mistr vždy dokázal udělat, co bylo třeba. Na rozdíl od nás, kteří se často vzdáváme, když narazíme na obtíže.“

Praktikující dále uvedl: „Existuje tolik věcí, které jsme si mysleli, že nelze udělat, ale Mistr se tím nenechal odradit. Pokračoval dál a nakonec se vše podařilo. Pro mě je to všechno o síle jeho vůle a soustředění.“

„Podle mého názoru pro něj neexistuje pojem ‚obtížnost‘. My můžeme něco považovat za obtížné nebo velmi náročné a myslet si, že je to špatné. Ale Mistra překážky nezastaví.“

Ti, kdo pracovali na stavbě v Dragon Springs, vědí, že Mistr neustále pracuje. Ať už jde o nejtěžší úseky nebo nejnamáhavější práce, Mistr je vždy přítomen. Při zvedání dřeva si vždy vybírá těžší konec. Pravidelně odklízí sutiny, často ještě předtím, než se k tomu dostanou ostatní. Když nikdo nechce vyčistit bahnitou jámu s vodou, Mistr mlčky zasáhne a vše uklidí. Když jsou na cestě malé kameny, sbírá je a odkládá, aby zabránil poškození vozovky koly. Hřebíky na stavbě? Mistr je sbírá, třídí a odnáší do skladu. Také řídí výtvarnou stránku Shen Yun, navrhuje kostýmy a rekvizity, učí techniku zpěvu, dohlíží na tvorbu nových děl a zajišťuje nejvyšší umělecké standardy. Uprostřed svého nabitého rozvrhu a na cestách si ve volných chvílích vytahuje jednoduchou složku na papíry, do níž píše texty a skládá hudbu.

Jasně řekl, že jako ten, kdo vede ostatní v jejich duchovní praxi, musí jít příkladem. Jelikož historie ukázala mnoho varovných příkladů nebezpečí spojeného s penězi, nikdy nepřijímá žádné peníze pro sebe. Místo toho jde příkladem a učí všechny, jak je důležitá šetrnost. Například při nákupu potřebného vybavení pro zkoušky a vystoupení, jako je osvětlení a materiály na jeviště, praktikujícím vždy připomíná: „Hledejte slevy a výprodeje.“

Během rozhovoru dále vysvětlil: „Protože je tolik práce, často zůstávám na kolejích v Dragon Springs. Chci zde zajistit dětem tu nejlepší školu a prostředí na světě“ – čímž odkazoval na mladé umělce Shen Yun a studenty škol Fei Tian. „Řekl jsem jejich rodičům: ‚Chci vám vaše děti vrátit jako ty nejlepší možné děti. Na to se zaměřuji.‘“

III. Péče o všechny

Když bylo Dragon Springs v roce 2000 založeno, bylo tam jen rozlehlé lesnaté území, jezero, které nebylo ani atraktivní, ani čisté, a skromný dům. Dům měl jednoduchou strukturu se třemi ložnicemi a chybělo parkoviště. V deštivých nebo zasněžených dnech se cesty proměnily v blátivou překážku. Praktikující, kteří dobrovolně pomáhali v Dragon Springs, věnovali svůj čas i prostředky, vedeni hlubokým pochopením vzácnosti Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti. Byli odhodláni stát při Mistrovi, který navzdory tomu, že předává učení prospěšné celému lidstvu, čelil pronásledování ze strany KS Číny.

KS Číny rozšířila pomluvy, že Mistr vlastní luxusní nemovitosti, drahá auta a jachty. Později se však ukázalo, že nic takového nemá. Nepobíral žádný plat od žádné z firem řízených praktikujícími a všechny dary od praktikujících věnoval Dragon Springs. Řekl: „Nechci peníze. K čemu bych je potřeboval? Myslím, že ať půjdu kamkoliv, někdo mě nakrmí. K čemu bych potřeboval peníze? Vím, že nikdy nebudu mít hlad.“

Během nedávného rozhovoru se Mistr stále jemně usmíval, klidný a vyrovnaný, což ve mně, jakožto v reportérce, vyvolalo vzpomínku na jeho učení: „Bez nespokojenosti a nenávisti bere těžkosti jako radost.“

Za posledních 19 let se školy Fei Tian a Shen Yun vyvinuly v dynamické instituce, zahrnující akademické učebny, taneční studia, jídelnu, divadla, kanceláře, knihovnu, koncertní síň a různé rekreační prostory – vše bylo postaveno, cihlu po cihle, praktikujícími vedenými Mistrem. Pro mnoho praktikujících Falun Gongu tato cesta znamenala více než jen překonávání obtíží a odstraňování karmy; byla to cesta plnění slibů, které dali svým životem ještě předtím, než přišli na tento svět.

Jak byla založena první umělecká skupina Shen Yun Performing Arts? „Na začátku jsme shromáždili skupinu praktikujících a přivedli několik mladých lidí, kteří byli různé výšky a o tanci toho příliš nevěděli. Postupně, krok za krokem, se věci začaly rozvíjet. Ale v té době jsme neměli prakticky žádné peníze. Všechno, co bylo třeba udělat, si účastníci museli platit sami. Všichni učitelé nakupovali to, co bylo potřeba, za vlastní peníze. Ani já nebyl výjimkou – vše, co mě napadlo, jsem platil z vlastní kapsy. Všichni přispívali, jak mohli,“ vzpomínal Mistr. „Teprve když jsme začali vystupovat, jsme začali generovat příjmy. Takto jsme postupně překonávali obtíže,“ pokračoval.

Pamatuji si, že byla k dispozici jen jedna taneční místnost, a jak Mistr osobně pomáhal studentům při nácviku přemetů. Praktikující, kteří jsou v Dragon Springs dlouho, si pamatují, jak se studenti poprvé učili mandžuský tanec. Protože nikdy předtím neviděli mandžuské boty na platformě, Mistr jim je osobně obouval a upravoval.

Když jsem viděla dárky ze srdce, které studenti během času vytvořili a darovali Mistrovi a které jsou vystaveny v Dragon Springs, nemohla jsem nepomyslet na ty, kteří poté, co odešli, souhlasili s očerňováním Falun Gongu a Shen Yun čínskou komunistickou stranou. Mistr v reakci na mou úvahu vysvětlil, že tito mladí lidé nepřišli do Shen Yun sami – přivedli je jejich rodiče – a v takových případech se to obvykle nevyvíjí dobře. Naopak mladí lidé, kteří řekli: „Chci praktikovat Dafa,“ a „Chci pomoci Mistrovi při nápravě Fa,“ si vedou skvěle.

Čtenáři obeznámení s historií Číny za poslední století pravděpodobně vědí, že mezi čínskými rodiči je běžné vnucovat dětem svou vůli a nenaplněné sny. Tento nešťastný rys pramení z dlouhodobého vlivu strany, která podceňuje rodinný život a ignoruje individuální volbu. Píseň „Otec a matka mi nejsou tak drazí jako předseda Mao“ napsaná v roce 1966 se stala v Číně velmi známou. Ačkoliv byla později zakázána kvůli údajným vazbám skladatele na frakci proti straně, vedenou Lin Piaem, fráze jako „Otec a matka mi jsou drazí, ale dražší je mi předseda Mao“ a „Otec a matka se nemohou rovnat KS Číny“ hluboce zakořenily ideu nahrazování rodinné lásky loajalitou ke straně, a generace čínských lidí si zvykly vnucovat ideály strany sobě i svým dětem.

Jak se komunistická ideologie šířila globálně, více lidí si osvojilo tento přístup vnucování cizí vůle a nebudování normálních vztahů mezi rodiči a dětmi. Někteří praktikující tomuto také neunikli, ovlivněni hluboce zakořeněnými rysy strany a problémy s vlastním duchovním stavem.

Více než deset let se Mistr snaží zajistit studentům v Dragon Springs dobré podmínky, od zajištění oblečení a jídla (přesahující to, co mohl dát vlastní dceři, když byla v jejich věku) po přípravu balíčků s občerstvením, které rozdává večer. Když o tom hovořil, Mistr se usmál a vysvětlil: „Protože jsou ty děti ještě mladé, musím se o ně starat stejně, jako by to dělali jejich rodiče.“

Praktikující v Dragon Springs říkají, že je nespočet příběhů o věcech, které Mistr udělal v každodenním životě – příběhy, které má každý a které nelze nikdy plně vypovědět.

Na rozdíl od malé rodiny má velká komunita výdaje a odpovědnosti, které se odpovídajícím způsobem násobí. Náklady v Dragon Springs jsou značné – měsíční účty za vytápění, elektřinu, klimatizaci a denní výdaje na jídlo pro tolik lidí. Školy poskytují plná stipendia studentům. Tato finanční zátěž je obrovská.

Je patrné, že Mistr se stará nejen o studenty, ale i o absolventy. Koneckonců, najít si práci je mnohem náročnější pro absolventy umění než pro ty, kteří mají diplomy v technických oborech. Vydělávat si na živobytí a budovat kariéru není snadné. Studenti, kteří zůstávají na Fei Tian a připojují se k pedagogickému sboru nebo pokračují jako profesionální umělci Shen Yun, dostávají plat, aby se mohli sami uživit. To vše vyžaduje značné finanční zdroje.

Je zřejmé, že jako umělecký ředitel Shen Yun si Mistr váží talentu, a co je důležitější, jako učitel Falun Dafa doufá, že jeho studenti budou úspěšní na své duchovní cestě a dosáhnou svého cíle.

IV. Předávání Fa

Dnes všichni praktikující Falun Gongu chápou, že učení, která nám Mistr předal, jsou hluboké principy vesmíru – Pravdivost, Soucit a Snášenlivost. Jak ale mohl být Falun Dafa zpřístupněn veřejnosti v Číně, kde vládne komunistický režim, jenž aktivně bojuje proti duchovnu a náboženství a přísně kontroluje každý aspekt myšlenek, činů a ekonomického života jednotlivců – bez ohledu na věk či pohlaví? A to zejména vzhledem k totalitní povaze této společnosti?

Od 80. let do konce 90. let zažila Čína „qigongový boom“, kdy si desítky milionů lidí osvojily tuto praxi. Viditelné zdravotní přínosy qigongu, zejména v oblasti léčení nemocí a fyzické pohody, vzbudily široký zájem. To vedlo ke zvýšenému zaměření na studium lidského těla a k novému zkoumání vztahu mezi hmotným světem a myslí. Časem to vytvořilo prostor pro výzkum a experimenty v těchto oblastech. Přestože však rostl zájem, mnoho lidí, kteří hledali hlubší tajemství lidského těla, života a vesmíru, se cítilo frustrováno, protože nenašli odpovědi, které by je uspokojily jak intelektuálně, tak duchovně.

V roce 1992 začal Mistr Li sdílet učení Falun Dafa s veřejností díky náhodné příležitosti. Vzpomínal: „Nejprve se v Changchunu lidé bavili o qigongu a já poslouchal. Pak jsem přidal pár slov. Když jsem promluvil, byli ohromeni a říkali: ‚Páni! To, co říkáte, mě zajímá – řekněte nám víc!‘ Protože jsem o těch věcech něco věděl, nebylo těžké sdílet více. Poté řekli: ‚Páni! Mohl byste pro nás uspořádat přednášku?‘“

Pokračoval: „Všichni to byli zkušení praktikující qigongu. Bez váhání se nabídli: ‚Zařídím pro vás místo!‘ Postarali se o detaily a naléhali: ‚Učiteli Li, prosím, dejte nám co nejdříve přednášku!‘ Někteří byli opravdu horliví a trvali na tom, abych je učil. Nakonec jsem tedy přednášel na Páté střední škole v Changchunu.“

Na rozdíl od tradičních buddhistických praktik byli příznivci qigongu zvyklí na přednášky, při kterých Mistr qigongu během svého projevu demonstroval léčebné účinky qigongu. Předpokládali, že Mistr Li bude učit stejným způsobem, ačkoli přišel předat učení Dafa. Mistr vzpomínal: „Měla to být přednáška, ale oni přivedli pacienty, protože to se dělo na jiných přednáškách o qigongu. Když jsem začal, byli tam všichni ti pacienti sténající bolestí. Co jsem mohl dělat? Jak bych mohl přednášet, když sténali? Někteří z nich byli dokonce na kapačkách. Tak jsem k nim přistoupil a pomohl jim. Během několika sekund všichni vstali. Potom jsem jim z pódia – byla to stupňovitá učebna – řekl: ‚Poslouchejte! Teď jděte!‘ A všichni začali chodit. Někteří byli upoutáni na lůžko nebo ochrnutí a dříve nemohli ani stát. Pak jsem řekl: ‚Teď běhejte!‘ A začali běhat. Poté jsem řekl: ‚Dobrá, teď začneme přednášku.‘ Od toho momentu to okamžitě pochopili a někteří poznamenali: ‚Páni, i velcí mistři qigongu by nebyli tak mocní!‘ A tehdy jsem začal učit. Poté se mě ptali na otázky a já jim odpovídal. Od té chvíle už nešlo přestat.“

Není vyléčení ochrnutého nebo vážně nemocného člověka během okamžiku něčím neocenitelným? Ti, kdo znají příběh Milarepy, to mohou lépe pochopit. Mistr Li během okamžiku obnovil zdraví a pohyblivost trpících, a přesto o tom hovořil s tichou vyrovnaností.

V duchovních a náboženských tradicích se obecně věří, že lidské bytosti jsou přirozeně božské. Proto, když Mistr mluvil o vyšších pravdách, probudilo to v mnoha lidech něco hluboko uvnitř jejich srdcí – něco, co dlouho spalo. Poté, co přednesl své učení, řekl: „Sdílel jsem to, co potřebujete vědět; nyní začněte praktikovat.“ A tak někteří příznivci qigongu začali praktikovat Falun Gong. Od té doby byl Mistr veřejností uznáván jako „mistr qigongu“ nebo „Mistr Li“, což bylo označení pro učitele qigongu.

Tento učitel – Učitel velkého Zákona Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti – byl nazýván mistrem qigongu, ale jeho jediným zájmem bylo prospívat vnímajícím bytostem; nezajímal ho status ani tituly. Jak řekl už dávno: „Můžete mi říkat učitel, mistr, pan Li – jak chcete.“

Mnohé události, které následovaly, jsou pravděpodobně již známé většině lidí, přičemž na webu Minghui je k dispozici mnoho úvahových článků zařazených do sekcí jako „Vzpomínky na Mistrovu milost“. Zájemci mohou nahlédnout do těchto starších textů pro podrobnosti.

Šetrnost je pro Mistra druhou přirozeností, ale když jde o věci, které je třeba udělat, peníze pro něj nehrají roli.

Mezi lety 1992 a koncem roku 1994 pořádal Mistr v Číně osobní semináře, které obvykle trvaly devět dní. Cena pro účastníky činila 50 jüanů (pro dlouhodobé praktikující byla nabízena sleva 50 %), což odpovídalo zhruba 8 dolarům. Tyto poplatky pokrývaly jeho a týmové cestovní výdaje, stravu a tisk materiálů. Ve srovnání s obvyklými poplatky za kurzy qigongu byla tato cena extrémně nízká, což dokonce vyvolalo nevoli některých qigongových mistrů, kteří to považovali za podkopání trhu. Mistr však udržoval nízké náklady s ohledem na své studenty a snažil se co nejvíce ušetřit jejich peníze.

Aby udržel výdaje na minimu, kromě výjimečných situací si kupoval Mistr při dlouhých cestách vlakem místenky k sezení, místo aby platil za spací kupé. Přesto si všiml, že i když byly vlaky plné, sedadlo vedle něj bývalo prázdné, což mu umožnilo si lehnout a odpočinout. Jeho strava se skládala převážně z instantních nudlí, s občasnou výjimkou v podobě polévky od pouličního prodejce. Ubytování volil vždy v nejzákladnějších a nejlevnějších hostincích. Často s sebou nosili instantní nudle a jednoduché tiskoviny v obyčejných taškách. Během dvou let uspořádal Mistr 54 seminářů. Podle něj byl tým tak unavený z konzumace instantních nudlí, že je už téměř nemohl ani snést. Přesto ti, kdo semináře navštívili, vyjadřovali za to, co jim bylo předáno, nepopsatelnou vděčnost.

I když výdaje na dva roky výuky byly značné, Mistr se vždy soustředil na širší obraz: dokončit práci.

Když však nastal čas zahájit vydávání knih Dafa, otázka financování se objevila znovu. Jeden praktikující z Pekingu, který si vydělal peníze podnikáním, Mistrovi půjčil několik tisíc jüanů. Když knihkupectví začala distribuovat Čínský Falun Gong, praktikující přemýšlel, zda bude Mistr schopen půjčku splatit. Mistr však rychle zařídil, aby výnosy z prodeje knih byly použity na splacení dluhu. Později, po překonání mnoha výzev, byla vydána kniha Zhuan Falun.

Během rozhovoru Mistr sdělil, že jeden z praktikujících, který mu pomáhal s osobními semináři, byl podnikatel a vládní úředník. Někdy, když Mistr neměl dostatek peněz na cestovní výdaje, tento praktikující náklady pokryl. Jednou Mistrovi řekl: „Mistře, podívejte se na sebe. Vidíte ostatní qigongové mistry, jak vydělávají desítky či dokonce stovky tisíc jüanů, a vy nemáte ani na hotelový pokoj.“ V té době byly desítky tisíc jüanů významnou částkou. Pouze díky podpoře tohoto praktikujícího mohl Mistr v těch letech pokračovat ve své práci. Při vzpomínce na to se Mistr srdečně zasmál a řekl: „Co je třeba udělat, musí být dokončeno, ať je to jakkoli obtížně – a lze to udělat.“

Přestože Falun Gong čelil mnoha výzvám, jeho vliv nadále rostl, a někteří začali plánovat proti Mistrovi intriky. Při tajném vyšetřování však zjistili, že Mistr nemá žádné bohatství a nezapletl se s ženami – takže na něj nemohli zaútočit. Do té doby již Mistr získal značný vliv po celé Číně a chaos kulturní revoluce se uklidnil. Dokonce i komunistická strana, známá svými kampaněmi proti jednotlivcům, potřebovala záminku k akci.

Mistr vzpomínal: „V roce 1996, nevím, kdo vydal rozkaz, mě pozvala na večeři jedna ředitelka z Ministerstva obchodu. V té době mě lidé často zvali na jídlo v naději na uzdravení. Když jsme si sedli, tato úřednice šla přímo k věci a řekla: ‚Učiteli Li, váš vliv v Číně se stal příliš velkým. Musíte opustit zemi.‘ Řekla to úplně na rovinu. Když jsem to slyšel, pochopil jsem – bylo zřejmé, že ten Jiang byl rozzlobený, zejména proto, že lidé praktikovali Falun Gong dokonce i na obou stranách třídy Chang’an. Tak jsem odpověděl: ‚Dobře, odejdu do zahraničí.‘“

V Číně čelí každá náboženská skupina stejným výzvám: pokud nezaloží stranickou buňku nebo neuzná, že „zájmy Strany jsou nade vše“, Strana ji bude pozorně sledovat a čekat na příležitost ji potlačit – někdy až k bodu, kdy není možné dále existovat. Přestože Falun Gong, se svými principy Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti, pomohl obnovit zdraví a zlepšit morální standard milionům Číňanů a ušetřil vládě značné výdaje na zdravotnictví, byl Mistr Li donucen Čínu opustit.

V roce 1997 obdržel Mistr americké vízum pro osoby s mimořádnými schopnostmi a přestěhoval se do Spojených států. V roce 1998, po určité době strávené vyřizováním záležitostí v Číně, se vrátil do USA, kde měl s rodinou jen málo peněz a žádné místo k bydlení. Původně plánovali odjet do San Franciska, ale tamní praktikující řekl, že nenašli ubytování, a tak byli pozváni do Atlanty, kde zůstali v malém bytě sdíleném s jiným praktikujícím. Když se život tam stal neúnosným, přesunuli se do New Yorku. Nakonec se Mistr usadil v malé garsonce, kterou si jeden praktikující pronajal na horním Manhattanu. Tato budova byla později Komunistickou stranou Číny falešně označena za „budovu Li Hongzhiho“ poté, co v roce 1999 začalo pronásledování.

Přemýšlení o duchovních a náboženských tradicích na Východě i na Západě nás přivádí k běžnému očekávání, že člověk přispívá na svou církev, chrám nebo komunitu. Mistr od nás však nikdy nežádal nic materiálního – jen to, abychom měli srdce pro praktikování. Kolik z nás přitom díky Dafa získalo lepší zdraví, což je neocenitelný dar.

Mistr si mohl žít mnohem pohodlněji a snadno si mohl užívat vyšší kvalitu života. Jeho aspirace však vždy dalece přesahovaly cokoli z toho. Proč učil Dafa? Proč neúnavně vedl praktikující v jejich duchovní praxi? Proč se stal uměleckým ředitelem Shen Yun? Proč dobrovolně věnoval svůj čas a úsilí projektům vedeným praktikujícími? Všichni praví praktikující znají na tyto otázky odpověď.

Dodnes i mnoho lidí bez duchovní či náboženské praxe uznává, že Falun Dafa se zásadně odlišuje od jiných praxí qigongu. Nepraktikuje se kvůli léčení, bohatství nebo kvůli předstírání duchovnosti. Falun Dafa je skutečnou buddhistickou cestou sebezdokonalování, která učí principům Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti a vede praktikující zpět do jejich pravého domova.

Falun Gong čelí pronásledování již více než čtvrt století, a přesto principy Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti zůstávají neochvějné, září v srdcích praktikujících a posilují spravedlivé myšlenky věřících. Pevnost praktikujících Falun Gongu spočívá v jejich neochvějné víře v toto učení, v jejich hlubokém duchovním základu a vedení i příkladu Učitele Li Hongzhi.