(Minghui.org) Když jsem chodil na střední školu, zajímal jsem se o qigong a navštívil jsem několik kurzů. Později jsem se začal zajímat o taoistické učení a věštění.

Na jedné z lekcí, které jsem navštěvoval, jsem potkal Ling, která byla ve špatném zdravotním stavu. Ling navštěvovala mnoho kurzů qigongu, ale žádný z nich jí nepomohl. V dubnu 1994 se matka Ling dozvěděla, že Mistr, který vyučoval Falun Dafa, bude mít v červnu desetidenní přednášku v Zhengzhou. Matka jí také dala výtisk knihy Falun Gong, aby se mohla podívat, o čem tato praxe je.

Poté, co si Ling knihu přečetla, řekla, že učení je dobré. Chtěl jsem si knihu půjčit a poté, co jsem ji opakovaně požádal, souhlasila, že mi ji na jeden večer půjčí.

Přečetl jsem si ji hned, jak jsem přišel domů. To, co Mistr Li v knize říkal, jasně vysvětlovalo, co je to qigong, a vůbec se to nepodobalo tomu, co mi říkali na jiných hodinách qigongu. Kniha byla snadno pochopitelná a poukazovala na základní otázky. Rozhodl jsem se praktikovat Falun Dafa, bylo mi 23 let.

Druhý den jsem co nejlépe opsal cvičební pohyby z knihy. Když jsem spojil ruce, uviděl jsem před sebou malou krabičku, která se mi pomalu přesunula do hlavy z levé strany.

Když jsem druhý den vrátil knihu Ling, řekl jsem jí, že se chci zúčastnit přednášek Falun Dafa v Zhengzhou. Byla nadšená, když to slyšela, protože Zhengzhou bylo daleko od domova a její manžel nechtěl, aby jela sama. Moje přání doprovázet ji vyřešilo její problém.

Později jsme navštívili naši přítelkyni Yuan. Yuan měla tříletou dceru, která měla problémy s klouby. Velmi ráda s námi šla na přednášky, protože cítila, že praktikování Falun Dafa pomůže jí i její dceři.

Půjčil jsem si od kamaráda 200 yuanů, takže jsem měl 300 yuanů (41 USD) na cestovní výdaje. Do Zhengzhou jsme všichni tři dorazili 9. června večer. Zhruba ve stejnou dobu tam dorazilo několik stovek lidí. Místní praktikující Falun Dafa nám zařídil bezplatné ubytování, což nám finančně velmi pomohlo, a uvařili nám nudle.

Následující den měl zakladatel Falun Dafa, Mistr Li Hongzhi, krátký úvod. Téměř každý, kdo se sezení zúčastnil, se rozhodl připojit se k oficiální přednášce, které se zúčastnilo více než 1 400 lidí.

První dva dny Mistr přednášel ráno. Poté jsme dopoledne prováděli cvičení a odpoledne jsme se zúčastnili přednášky. Přednášky trvaly asi 2,5 hodiny s patnáctiminutovou přestávkou mezi nimi. Když byla přednáška v neděli, měl Mistr dvě přednášky.

Dne 12. června byl slunečný den. Brzy po zahájení přednášky Mistr řekl: „Vidím, že mnoho praktikujících má nemoci, budu je nyní léčit. Myslete na nemoc, kterou máte, nepřemýšlejte příliš usilovně, jen na krátkou chvilku“. V té době jsem žádnou nemoc neměl, a tak jsem myslel na bolesti hlavy a závratě své matky. Mistr pak řekl mužům, aby třikrát dupli levou nohou, a ženám, aby udělaly totéž pravou nohou.

Mistr pak řekl: „Možná někteří z vás nepochopili, co jsem právě řekl. Tak si to zopakujeme. Můžete se zamyslet nad nemocemi, kterými trpíte vy nebo vaše rodiny." Po ranní meditaci jsem měl pocit necitlivých a bolestivých nohou, takže jsem chtěl, aby se mé nohy zotavily. Poté, co jsem si dupl nohou, bolest nohou zmizela. Když jsem se po výletu vrátil domů a zeptal se matky, jak se cítí, řekla mi, že se cítí dobře a bolesti hlavy a závratě se jí už nevrátily.

Po čtyřiceti minutách přednášky se počasí změnilo. Těžké mraky zcela zakryly slunce a venku se setmělo tak, že nebylo nic vidět. Foukal silný vítr, blýskalo se a hřmělo. Padaly kroupy o velikosti golfových míčků. Některá světla zhasla. Pak se spustil velmi prudký déšť a ze střechy začalo kapat.

Déšť kapal na Mistrův stůl. Přešel k jinému stolu, posadil se na něj a tiše udělal „velké znamení rukou“. Než Mistr dokončil znamení rukou, mraky se rozptýlily, vyšlo slunce a déšť ustal. Mistr pokračoval ve své přednášce.

Toho odpoledne jsme se cestou zpět do místa, kde jsme byli ubytováni, brodili vodou, která nám často sahala nad kolena.

Každý den jsme se učili, jak provádět cvičení. Mladý praktikující stál vpředu a předváděl pohyby, zatímco Mistr chodil kolem a kontroloval naše pohyby. Když jsem dělal Falun pozici ve stoji, připadal jsem si, jako bych se ocitl v jiné dimenzi. Měl jsem pocit, jako by mi prst pronikl horní částí paže a odstranil kouzlo, které na mě kdysi seslal mistr qigongu. Moje vděčnost za Mistrovu pomoc byla nevýslovná.

Jednoho rána, poté co mi Mistr vysvětlil, co je Kosmický oběh Falun, jeho mechanismus a tok energie, jsem při cestě domů pocítil teplý proud energie, který se otáčel vně mého těla, shora dolů a zpět. Byl to zážitek, jaký jsem nikdy nezažil, a ještě více posílil mou víru.

Během osmé přednášky mistr hovořil o meditačním cvičení nazvaném Zesilování božských sil. Poté, co jsem zkřížil nohy, provedl znamení rukou a držel dlaně na obou stranách dolů, cítil jsem, jak mi z dlaní vychází silný proud energie, byla teplá, ale nepálila - byla to příjemná klidná energie.

Po poslední přednášce se mnoha praktikujícím nechtělo hned odejít, a tak šli k Mistrovi a podali mu ruku, a já také. Mistr se postavil na pódium, naklonil se a podal všem ruku. Když jsem držel Mistrovu pravou ruku, byl to pro mě emotivní okamžik. Jeho ruka byla široká a silná, stejně jako jeho milost a soucit.

Mistr se pak fotil s různými skupinami praktikujících. My tři jsme měli také tu čest. Vzácná fotografie i po mnoha letech zůstává v dobrém stavu, v mé péči.

Mistr řekl, „No, a to je teď právě důležité, jak jsem už řekl, jsem jediný, kdo takovou věc dělá. Těchto příležitostí nebude mnoho, protože já tímto způsobem nebudu učit věčně. Myslím, že ten, kdo může naslouchat mým přednáškám osobně, řekl bych, že má opravdu… V budoucnu si to uvědomíte a budete za toto časové období opravdu vděčni.“ (Přednáška první, Zhuan Falun)

Uplynulo třicet let, ale každý detail mám stále v živé paměti.