(Minghui.org) „Nestačí jen pořádat informační dny. Potřebujeme projekt, který se dostane ke všem Němcům – například noviny.“ Tyto myšlenky vyjádřila jedna praktikující před více než 20 lety na konferenci o sdílení zkušeností. Mluvili jsme také o tom, jak bychom mohli oslovit ještě více lidí, aby se dozvěděli o pronásledování, kterému praktikující Falun Dafa čelí.
Myšlenka založit noviny mi dávala smysl, ale v té době jsem netušila, jak je založit a realizovat a jakou roli v nich budu hrát.
O několik let později mi moje sestra, která také praktikuje Falun Dafa, řekla, že praktikující založili noviny a ona by chtěla psát články. Navrhla mi, abych jí pomohla s jejich tvorbou.
Vydával se i tištěný týdeník, ale ten byl v roce 2012 zrušen a já už jsem nebyla potřeba. Až po deseti letech jsem se do projektu znovu zapojila. Celé ty roky jsem si přála být součástí The Epoch Times.
Objasňování pravdy o Falun Dafa v práci
V té době bych nikdy neuvažovala o tom, že bych opustila svou jistou práci v architektonické firmě. Cítila jsem se svobodná, nezávislá a užívala si relativně bezstarostné období kultivace. Někdy jsem si dokonce myslela, že kultivace je snadná a že mám jen málo připoutaností, protože všechno šlo tak hladce. Měla jsem dostatek peněz a mohla jsem si vzít dovolenou, kdykoli jsem chtěla, takže jsem se mohla účastnit aktivit po celém světě.
Můj šéf, který vybudoval úspěšnou rodinnou firmu, si mě vážil a důvěřoval mi. Jako zaměstnanec, který byl ve firmě téměř od jejího založení, jsem často musela zaučovat nové zaměstnance. Konfliktů bylo málo a dokázala jsem je velmi rychle vyřešit na základě zásad Fa.
Když jsem se před lety ucházela o práci, vysvětlila jsem svému šéfovi a jeho ženě, co je Falun Dafa a že ho praktikuji. Během osmnácti let, kdy jsem tam pracovala, jsem jemu, jeho rodině i svým spolupracovníkům opakovaně vyprávěla o pronásledování v Číně. Řekla jsem jim také o pochodové skupině Tian Guo a Shen Yun, které navštěvovali se svou ženou a dvěma dalšími příbuznými.
Jednou, když byl služebně v Changchunu v Číně, jel kolem Mistrova domu čínský taxikář a začal jeho a Falun Dafa pomlouvat. Můj šéf řekl: „Pracuje pro mě praktikující Falun Dafa a je to velmi dobrá zaměstnankyně. Ti, kdo věří, že Falun Dafa je dobrý, a podporují praktikující Falun Dafa, budou požehnáni a zažijí štěstí.“
Mistr nás učil,
„Často říkám, že během nápravy Fa neuvažuji nad minulými chybami žádné vnímající bytosti, a že se dívám pouze na to, jaký postoj zaujímají vnímající bytosti vůči Dafa během nápravy Fa.“ („Otáčení kola směrem k lidskému světu“, Podstata pilného pokroku III)
Rodinný podnik se rozrostl ze dvou na třicet zaměstnanců a neměli jsme problém získat zakázky.
Rozpoznávání vodítek
Jednoho dne v roce 2022 mi náhle zavolal zaměstnanec Epoch Times a zeptal se mě, jestli bych se nechtěla znovu zapojit do navrhování novin, protože bude existovat i tištěné vydání. Tělo se mi zachvělo a okamžitě jsem souhlasila.
V té době už jsem si zkrátila pracovní dobu a uvažovala jsem o tom, že bych jeden den v týdnu pomáhala s novinami. Krátce nato se však ukázalo, že mě nakonec nepotřebují, a to mě velmi zklamalo.
Opět jsem si myslela, že můj čas prostě ještě nenastal. Po nějaké době mi však zavolal jiný zaměstnanec z Epoch Times (ET) a navrhl mi, abych se naučila psát články.
Vzpomněla jsem si na začátky před mnoha lety, kdy moje sestra psala články. Tehdy jsem si nevěřila ani na napsání titulku, protože jsem si myslela, že to nezvládnu. Teď jsem ale telefonát brala jako náznak, a protože mi zaměstnanec nabídl, že mě naučí psát, souhlasila jsem. Myslela jsem si, že ve své staré práci zůstanu čtyři dny a pátý den budu psát jen pro ET. Říkala jsem si, že jednou budu v ET pracovat na plný úvazek, ale ten den byl ještě daleko.
V létě 2022 se nedaleko Berlína uskutečnilo velké setkání se všemi zaměstnanci. Když se mě kolega zeptal, proč jsem nezačala pracovat na plný úvazek, opět jsem se všemožně vymlouvala. Můj otec už byl starší a já se teď nemohla jen tak přestěhovat do vzdáleného města. V hloubi duše jsem se nechtěla vzdát své jisté a pohodlné práce. Vynořila se ve mně iluze, že bych o všechno přišla. Ale jako kultivující se musíme vzdát připoutání k hmotnému zisku a „zvýšit svou úroveň“, jak Mistr zdůrazňuje ve čtvrté přednášce Zhuan Falun. Praktikující v období nápravy Fa musí plnit své sliby.
Učiněné rozhodnutí
Na podzim téhož roku jsem si byla jistá asi z 80 procent a cítila jsem, že brzy nastane ten správný čas, abych se k novinám připojila. Po říjnové konferenci Fa ve Varšavě jsem už neměla žádné pochybnosti. Příběh praktikujícího, který zanechal dobře placeného zaměstnání, aby mohl celým srdcem pracovat v ET, mě hluboce zasáhl. A opět se mě dva zaměstnanci ET zeptali, zda bych nechtěla pracovat v Epoch Times na plný úvazek. Své rozhodnutí jsem učinila v předsálí konferenčního sálu.
Když jsem dávala výpověď, můj šéf byl dost naštvaný a křičel, že nemůžu dát výpověď. Málokdy jsem ho viděl tak rozčileného. Když se trochu uklidnil, řekl: Dobře, po šesti měsících se můžeš vrátit. Podržím ti tady tvé místo. Byla jsem hluboce dojata a cítila jsem hluboké uznání živé bytosti pro Falun Dafa a pro mě jako praktikující. Pochopila jsem, proč mě Mistr poslal pracovat do této kanceláře.
Pak už šlo všechno velmi rychle, s kolegy jsem vedla úžasné, podrobné rozhovory a mohla jsem všem říct více o Epoch Times a o svém novém poslání. Účetní se během našeho rozhovoru rozplakala a objala mě. Během několika zbývajících týdnů se konalo několik rozlučkových večeří a já cítila, jak lidé hluboce chápou, jak moc závisí na mém novém úkolu. Nyní jsem jasně cítila, že můj čas tam skutečně skončil.
Překonávání překážek a obtíží
Během prvních dvou týdnů poté, co jsem začala pracovat na plný úvazek z domova pro Epoch Times, jsem jela do Berlína, abych si to tam osahala. Plánovala jsem se tam co nejdříve přestěhovat. Ale protože jsem celý život žila na malé vesnici a velkým městům jsem se pokud možno vyhýbala, uvědomila jsem si během těch dvou týdnů bolestně, co by znamenalo žít ve velkoměstě.
Jeden praktikující se mě snažil povzbudit a řekl, že mi Mistr určitě zařídí byt, kde bych mohla bydlet. Ale já jsem měla silné pochybnosti. Navíc jsem se nikdy předtím nestěhovala a nevěděla jsem, jak bych vůbec nějaký byt našla.
Najednou jsem stála před obrovskou horou byrokracie a věcí, které jsem musela vyřídit. Také jsem si uvědomila, co znamená novinářská profese, a viděla jsem, jak jsem od ní daleko. Se dvěma dalšími kolegy jsme se nakonec přihlásili na školení. Ze dne na den můj jednoduchý a příjemný život skončil a já jsem byla postavena před nevídané výzvy. Vzhledem k velkému pracovnímu vytížení jsem si ani nedokázala představit, že bych měla čas na pohyb.
Od chvíle, kdy jsem odešla ze svého starého zaměstnání, se zdálo, že moje kultivace začíná od nuly. Začaly se objevovat připoutanosti, o kterých jsem si myslela, že je nemám, a jiné, o kterých jsem si myslela, že jsem je již zpracovala, se znovu objevily v plné síle. Můj tlak den ode dne rostl a já se neustále ptala sama sebe, zda dělám správnou věc.
Uklidnila jsem se. Pochopila jsem, že moje pravá povaha se může projevit pouze během zkoušek a že je čas zvýšit svou úroveň, a proto se mé obtíže zvětšily.
Mistr řekl,
„Už jsme odstranili hodně vaší karmy a ponechali jsme vám jen tuhle malou trošku, která se rozdělí do utrpení na různých úrovních, abyste si mohli zlepšit charakter, utužit mysl a odstranit různá připoutání. Jsou to všechno vaše vlastní trápení, která použijeme ke zlepšení vašeho charakteru. Měli byste být schopni je všechny překonat.“ (Přednáška čtvrtá, Zhuan Falun)
Co tedy může být špatného na práci na plný úvazek pro projekt Dafa? Není snad naším posláním zachraňovat lidi? Dokonce mi bylo dovoleno dělat to na plný úvazek, zatímco jiní museli chodit do běžného zaměstnání. Překážky, které se objevily, sloužily jen k tomu, abych si zachovala důstojnost a čistotu, které jsem potřebovala k tomu, abych mohla pro projekt vůbec pracovat, a já je překonala.
Přísahala jsem, že budu pokračovat na této cestě, ať už to bude jakkoli obtížné. Po několika měsících práce z domova jsem pocítila velké odloučení od kanceláře v Berlíně a cítila jsem se osamělá.
Po zavedení systému odměn jsem se cítila nespravedlivě, protože jsem měla pocit, že jako začátečník musím dělat stejně jako zkušení redaktoři. Záviděla jsem ostatním, kteří měli z mého pohledu příjemnější a jednodušší úkoly. Někdy jsem se ráno probudila v panice a objevovaly se špatné myšlenky vůči mým nadřízeným. Během této doby jsem si vytvořila silnou myšlenkovou karmu.
Když mě pochválili, opět se ve mně probudila touha po slávě a doufala jsem, že mé články budou více čteny. Když se mé články umístily na webu poměrně nízko, byla jsem zklamaná a naštvaná. Na druhou stranu jsem se styděla, protože jsem si myslela, že nejsem dost dobrá. Někdy jsem si dokonce přála, aby mé články četlo co nejméně lidí. A když mě občas nějaký čtenář upozornil na chybu, málem jsem se propadla do země. Neustále jsem se bála, že ztratím tvář.
Moje situace vyvrcholila, když bylo zavedeno ranní tematické kolo a já jsem měla být zodpovědná za určitou oblast. V předchozím zaměstnání jsem byla ta zkušená, ale teď jsem byla ta, kdo musel se vším žádat o pomoc. Bála jsem se, že se mi budou smát, kritizovat mě a odmítat, pokud nesplním požadavky. Byla jsem také zoufalá, protože jsem měla pocit, že můj pokrok je příliš pomalý.
Trvalo to několik měsíců a někdy jsem seděla u nějakého tématu a myšlenky se mi točily. Měla jsem pocit, že se nebe a země převracejí, a nemohla jsem nic dostat na papír. Každý den mi připadal jako rok. Najít byt v Berlíně z jižního Německa se také ukázalo jako nemožný úkol. Zatímco mnoho lidí už byty našlo, mě nepozvali ani na jedinou prohlídku. Byla jsem zklamaná a zoufalá.
Mistr řekl,
„Zkuste to vydržet, když procházíte strašným utrpením nebo velkou zkouškou. Když je těžké to vydržet, zkuste to vydržet. Když vám to připadá nemožné nebo jen těžké, zkuste to a uvidíte, co dokážete. A jestli tohle opravdu dokážete, zrovna tak jako ten unavený a vyčerpaný cestovatel, uvidíte: „Stinné vrby, rozkvetlé květiny, místo, kam složit hlavu“! (Přednáška devátá, Zhuan Falun).
Nechat jít, ale nevzdat se
Mistrův Fa a povzbuzení kolegů praktikujících mi pomohly nevzdat se. Když mi Mistr nabídl pomoc, najednou se objevil záblesk naděje. Například mě jedna praktikující pozvala, abych u ní dva měsíce bydlela a mohla si hledat byt. Ulevilo se mi a nabídku jsem přijala.
Také jsem se najednou mohla snadno přesunout do jiné oblasti firmy, což dříve nebylo možné, ale to se stalo až ve chvíli, kdy jsem se dokázala smířit se svou situací.
Když jsem konečně přijela na dva měsíce do Berlína, měla jsem pocit, že jsem zvedla obrovskou horu utrpení, a situace byla mnohem uvolněnější. Stala jsem se součástí komunity a často mě dojímalo k slzám, jak mě praktikující přijímali.
Ale jak se blížil čas, kdy jsem se měla vrátit do své domovské kanceláře, byla jsem nervózní a podrážděná. Pak jsem si vzpomněla, že Mistr už mou cestu zařídil, a to přesně tak, jak je to pro mě nejlepší. Musela jsem jen přijmout jeho uspořádání.
Týden před koncem dvou měsíců jsem se smířila s tím, že se vrátím do své domácí kanceláře. Pak se ale stalo něco nečekaného: Byla jsem jediná z 300 uchazečů, kdo našel byt na míru, na kraji lesa a nedaleko jezera, za cenu, kterou jsem si mohla dovolit. Nemohla jsem tomu uvěřit! Navíc byl perfektně domluvený termín nastěhování, protože jsem měla ještě dost času všechno pořádně zařídit.
Od února žiji v Berlíně a stále jsou tu vzestupy a pády, ale když se ohlédnu za posledními dvěma lety, jsem přesvědčená, že pokud se nevzdám, Mistr bude vždy stát při mně.
Na závěr bych se ráda podělila o citát od Mistra, který mě vždy vedl k tomu, abych byla odvážnější a byla hodna titulu „učedník Dafa v období nápravy Fa“.
Mistr řekl,
„Nastavte si svůj cíl kultivace tak vysoko, jak chcete, pokud k tomu máte odvahu!“ („Učení Fa na konferenci Fa v New Yourku 2019“)
(Vybraný článek přednesený na Konferenci o sdílení zkušeností s kultivací Falun Dafa v Německu 2024)
Copyright © 2024 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.
