(Minghui.org) Je mi 74 let a Falun Dafa praktikuji od roku 1997. Po všechny ty roky mě Mistr Li chránil a spolupraktikující mi pomáhali překonávat nejrůznější obtíže, které jsem na své cestě potkala.

V minulosti jsem trpěla ischemickou chorobou srdeční a byla jsem tak slabá, že jsem neměla sílu ani zvednout telefon ležící vedle postele. Měla jsem také vyhřezlou meziobratlovou ploténku, která mě při zhoršení stavu udržela dva týdny na lůžku. V těchto obdobích jsem nebyla schopna se o sebe postarat. Každé léto jsem navíc trpěla těžkými alergiemi – celé tělo jsem měla pokryté pupínky, zvracela jsem a měla silné průjmy, kvůli nimž jsem musela být hospitalizována. V zimě mi otékaly ruce a dělaly se na nich puchýře; při dotyku s něčím studeným mě bodavě bolely a po zahřátí nesnesitelně svědily. Měla jsem také problémy se žaludkem – nemohla jsem pít ani jíst nic studeného, jinak mě rozbolelo břicho. Trpěla jsem závratěmi způsobenými Ménièrovou chorobou a také vysokým krevním tlakem, který závratě ještě zhoršoval.

Všechny tyto nemoci zmizely poté, co jsem začala praktikovat Falun Dafa, a za posledních 28 let jsem nemusela užít jediný lék.

V roce 2022 neudělala moje vnučka dobře přijímací zkoušky na univerzitu a chtěla si dát rok na přípravu, aby zkoušky mohla opakovat. Protože její matka, moje dcera, byla pracovně velmi vytížená, přestěhovala jsem se do města, kde vnučka bydlela, abych se o ni mohla starat. O rok později mi dcera koupila byt ve svém městě, abychom mohly být blíže u sebe.

Už tři roky jsem tak mimo své rodné město a praktikuji sama, protože jsem v novém městě nenašla žádné další praktikující. I když jsem nadále dělala tři věci a občas se vracela domů, kde jsem se účastnila společného studia Fa, nedokázala jsem zůstat opravdu pilná. Většinu času jsem trávila běžnými světskými záležitostmi. Výsledkem bylo, že se mi přestala narovnávat záda, některé zuby se mi uvolnily a zhoršil se mi zrak a sluch.

Mistr se o mě však dál soucitně staral. Jedna praktikující z mého rodného města mě propojila s praktikujícími v mém novém městě, a tak jsem se mohla znovu připojit ke skupině ke společnému studiu Fa. Když jsem s nimi sdílela své pochopení, uvědomila jsem si, že u běžného člověka je s věkem přirozené, když se mu začnou ohýbat záda, ale pro praktikujícího by shrbená záda znamenala pošpinit Dafa i Mistrovo jméno. Na Minghui jsem četla článek, kde Mistr uzdravil člověka, jehož záda byla ohnutá v úhlu devadesáti stupňů. Řekla jsem si: „Praktikuji už tolik let, jak bych mohla být shrbená?“

Začala jsem se dívat do sebe a zjistila jsem, že při studiu Fa často usínám a že při cvičeních nedělám pohyby přesně a neřídím se rytmem z nahrávky. Spolupraktikující mi pomohla opravit jednotlivé pohyby a trpělivě mě upozorňovala pokaždé, když jsem se nesoustředila. Postupně jsem své chyby napravila, cvičení začala dělat správně – a má záda se znovu narovnala.