(Minghui.org) Jsem praktikující Falun Dafa z venkovské oblasti a je mi téměř 70 let. Níže uvádím několik svých zkušeností při potvrzování Fa.

Začátek praktikování Dafa

V březnu 1999 mi přítel řekl: „Existuje jedna qigongová praxe, která tě uzdraví, aniž bys musela brát léky.“ Odpověděla jsem: „Já nemocná nejsem, ale moje sestra ano, ta by to mohla zkusit.“ Přítel mi dal knihu Zhuan Falun.

Nejprve jsem si ji přečetla a pomyslela si: „Tahle kniha je opravdu skvělá!“ Přečetla jsem ji podruhé, ale pořád mi to nestačilo, tak jsem ji přečetla potřetí. Držela jsem ji v rukou a říkala si: „Tato kniha je tak výjimečná, autor je neuvěřitelný – obdivuji ho.“ Uvědomila jsem si, že Mistr Li Hongzhi, autor knihy, je Buddha. Takto jsem začala praktikovat Dafa.

Chtěla jsem číst pořád – knihu jsem nemohla odložit. Brala jsem ji s sebou i na cesty a četla pokaždé, když jsem měla volnou chvíli.

Nepohnutelná víra

Po začátku pronásledování Dafa ze strany Komunistické strany Číny (KS Číny) v červenci 1999 jsem pevně věřila, že Dafa je dobrý, a smrti jsem se nebála.

Byla jsem třikrát nezákonně zadržena. Policie se mě snažila donutit, abych se vzdala praktikování, ale odmítla jsem. Mistr je tak soucitný a velký – pomyslela jsem si, že se Dafa nevzdám za žádných okolností.

Když jsem byla držena ve vazební věznici, meditovali jsme spolu s dalšími praktikujícími o polední přestávce, kdy ostatní spali. Ředitel přišel dovnitř a řekl: „Nedělejte to, nedělejte to.“ Otevřela jsem oči a řekla: „Řediteli, i kdybyste nás zastřelil, budeme dál praktikovat.“ Sklopil hlavu, chvíli mlčel a pak odešel.

Jednoho dne ředitel věznice oznámil: „Z vyšších úrovní přijde inspekce, všichni se chovejte podle pravidel!“ Přišli čtyři lidé. Seděla jsem na posteli v lotosové pozici a vysílala spravedlivé myšlenky. Jeden z nich ke mně přišel a zeptal se, co dělám. Klidně jsem odpověděla: „Falun Gong. Je to spravedlivá praxe, kterou záměrně očerňují.“ Neřekli nic a odešli. Ostatní vězni v cele byli ohromeni: „Jak jsi to mohla říct? My bychom si to nikdy nedovolili.“

Každý den jsem psala vzkazy jako „Falun Dafa je dobrý, léčí nemoci“, „Sebeupálení na náměstí Tiananmen bylo zinscenované KS Číny“ a podobné, a dávala je dozorcům i řediteli. Mistr jasně řekl:

„Objasňování pravdy je hlavním klíčem.” (Vyučování Fa na konferenci Dafa v Atlantě 2003, Učení Fa na konferencích IV)

Když policisté pochopí pravdu, nebudou vůči nám tak tvrdí.

Jednou jsem uviděla ředitele z okna cely, tak jsem k oknu přiběhla a řekla: „Řediteli, Falun Dafa je dobrý. Jsme neprávem zadržováni, neměli bychom tu být.“ Ředitel mlčky naslouchal.

Dvanáctý den mě propustili.

Laskavost vůči policii

Během let, kdy mě policie chodila obtěžovat domů, jsem se na ně vždy dívala jako na vnímající bytosti, bez zášti a beze strachu.

Jednou přišli tři policisté právě ve chvíli, kdy jsem měla na stole hromadu materiálů o Dafa. Když se po nich jeden natáhl, okamžitě jsem řekla pevným hlasem: „Na to nesmíte sáhnout!“ Zastavil se. Posadila jsem je a usedla naproti v lotosové pozici, vysílala spravedlivé myšlenky. Po chvíli ticha jeden z nich řekl: „Vy stále praktikujete.“ Můj manžel, který právě vešel z kuchyně, odpověděl: „Ona musí – dokud žije.“ Pomyslela jsem si: „Přišli jste mě pronásledovat?“ A v tu chvíli mi přišlo na mysl Mistrovo učení, které jsem jim zopakovala:

„Cokoliv lidé dělají, dělají to sobě a pronásledování učedníků Dafa ve skutečnosti znamená, že pronásledovatelé pronásledují sami sebe. Toto je něco, co je určeno povahou vesmíru.” (Vyučování Zákona na konferenci Dafa v Západním USA, 2004, Učení Fa na konferencích V)

Všichni tři na mě zírali, až se jeden zeptal: „Kdy to řekl?“ Odpověděla jsem, že to řekl při přednášce v zahraničí. Mlčeli. Vytáhla jsem tři letáčky Falun Gongu, podala jim je a řekla: „Podívejte se na to. Může vám to přinést požehnání. Pamatujte si: Falun Dafa je dobrý a nesmíte pronásledovat praktikující.“ Vzali si je a odešli.

Když mě později navštívili lidé z obecního oddělení veřejné bezpečnosti, přivítala jsem je a pozvala dál. „Posaďte se, prosím. Co máte na srdci?“ Jeden z nich zapnul kameru a zeptal se, zda stále praktikuji. Odpověděla jsem: „Proč bych nepokračovala? Dafa je tak dobrý. Má zázračné účinky při uzdravování nemocí. Pronásledovat nás je špatné.“ Řekla jsem si, že musím vést rozhovor já, a tak jsem nepřestávala mluvit.

Jeden policista se zasmál a řekl: „Vy jste dobrá řečnice.“ Všichni se zasmáli a odešli. O rok později mi jeden z nich zavolal a zeptal se: „Paní, stále praktikujete Falun Dafa?“

Odpověděla jsem: „Samozřejmě.“

„Dobře,“ řekl.

Na jaře loňského roku, když jsem se vrátila z práce na poli, přišli dva policisté, ověřili mou totožnost a zeptali se, jestli stále praktikuji Falun Gong. Řekla jsem: „Dafa je tak dobrý – jak bych mohla přestat? Za prvé, Dafa má zázračné účinky při léčení nemocí. Za druhé, učí lidi vážit si ctnosti a konat dobro.“

Oba se zasmáli a řekli: „Pokračujte v praktikování.“

Pokračovala jsem: „Dafa učí Pravdivost-Soucit-Snášenlivost. Jak by Pravdivost-Soucit-Snášenlivost mohly být špatné? Povězte to svému řediteli.“

„Měla byste praktikovat,“ řekl jeden z nich, „ale nerozdávejte materiály.“

„Dafa je tak dobrý. Když lidem neřeknu pravdu, jak se to dozvědí?“ odpověděla jsem. Odešli a už se nevrátili.

Všechny bytosti čekají na spásu

Objasňování pravdy o Dafa a záchrana vnímajících bytostí je naším posláním. Kamkoli jdu, mluvím o Dafa bez strachu. Jednou jsem šla kolem hájku, kde sedělo pět nebo šest lidí. Řekla jsem jim: „Přátelé, mám tu něco o Falun Dafa.“ Jeden z nich odpověděl: „Hledali jsme to. Dafa je opravdu dobrý. Čím více se o něm dozvíme, tím lépe.“

Jiný se zeptal: „Nebojíte se? Co když vás uvidí policie?“

Usmála jsem se a řekla: „Policie se také musí dozvědět pravdu. My nejsme zlí.“

Jen zřídka se setkávám s odporem. Jednou jsem vzala na trh tři velké pytle materiálů a vesničané si rozebrali všechno, co jsem měla.