Vděčnost za Mistrovu soucitnou spásu

(Minghui.org) Zdravím, Mistře! Zdravím, spolupraktikující!

Začala jsem praktikovat Falun Dafa před 20. červencem 2019. Cítím se nesmírně požehnaná a vděčná, že jsem až do dnešního dne mohla projít svou cestu pod Mistrovou ochranou.

Od dětství jsem byla slabá, nemocná a velmi bojácná. Ve škole jsem se bála mluvit a pokaždé, když mě učitel vyvolal, jsem byla strašně nervózní. Nedokázala jsem si na nic vzpomenout a nedokázala jsem ze sebe vydat ani slovo. Celá třída se mi pak smála. Po zahájení kultivace jsem postupně získala větší klid a přestala být tolik rozrušená. Spolupraktikující mě také hodně povzbuzovali – a to, že dnes mohu sdílet své zkušenosti na této konferenci, je pro mě velkým průlomem.

Obrovská proměna po zahájení kultivace

S Falun Dafa jsem se poprvé setkala jednu listopadovou neděli roku 1998 během školního výletu na podzimní procházku. Spolužačka jménem Kaminari, která seděla přede mnou v autobuse, mi podala knihu Zhuan Falun a řekla: „Podívej se na to – je to skvělé. Až si trochu přečteš, pošli ji dál.“ Už si nepamatuji, kterou stránku jsem četla, ale její obsah hluboce rezonoval s mým nitrem. Nerada jsem knihu odevzdala studentovi za sebou. Někteří spolužáci v autobuse na adresu Kaminari pronášeli posměšné poznámky, ale já si jich nevšímala. Celou cestu jsem se od ní neodlepila a vyptávala se na obsah knihy Zhuan Falun. Když viděla, že mám upřímný zájem, vytáhla z tašky malý výtisk Zhuan Falun a darovala mi ho. Po přečtení knihy jsem pocítila, jak se mi v těle otáčí Falun, a nemohla jsem se dočkat, až mě Kaminari naučí cvičení. Tak jsem začala praktikovat Falun Dafa.

Jakmile jsem začala číst knihy Dafa, úplně se mi změnil pohled na svět. To, co mi dříve připadalo složité a nepochopitelné, se mi začalo vyjasňovat.

Vzpomínám si, že když jsem chodila do čtvrté nebo páté třídy, dostala jsem po sportovním dni vysokou horečku. Moje duše opustila tělo – tehdy jsem tomu ještě nerozuměla – a lehce jsem se vznášela nad svým tělem. Viděla jsem, jak moje maminka hořce pláče, zoufale mě volá jménem a prosí, abych otevřela oči. Po krátkém zaváhání jsem se vrátila zpátky do těla a oči otevřela.

Později, když jsem pracovala na anesteziologickém oddělení, přišel pacient na pohotovostní operaci. Sestry mu měly zavést infuzi, aby mohl dostat potřebné léky, ale dvě zkušené sestry to nedokázaly. Poprosily tedy anesteziologa, aby to zkusil, ale ani on neuspěl. Nakonec mě požádal, ať to zkusím já. Když jsem se připravovala na vpich, pacient se najednou posadil a řekl: „Jsem praktikující. Operaci nepodstoupím.“ Tato událost ve mně zanechala hluboký dojem – až později, když jsem četla knihy Dafa, jsem plně pochopila, co tím myslel.

Moje tělo prošlo po zahájení kultivace výraznou proměnou. Zmizela mi nespavost, bolest ramen i zad. Mistr mi také umožnil zakusit mnohé z mimořádných jevů, které popisuje ve svém Učení. Když se mi otevřelo nebeské oko, lekla jsem se, protože jsem uviděla obrovské oko. Když se otevřel nebeský oběh, začala se mi nadnášet peřina. Dokázala jsem pohybovat tužkou pomocí telekineze. Když jsem se vyfotila, bylo kolem mě vidět energetické pole… Mohla jsem vnímat existenci jiných dimenzí a zažila jsem zázračnost kultivační praxe.

Mistr mi zachránil život

Jednoho večera jsem se po cvičení Falun Dafa ve škole vracela domů. Mrholilo a s deštníkem v ruce jsem se ubírala parkem Ueno směrem na vlakové nádraží. Najednou mi někdo položil velkou ruku na rameno. Otočila jsem se a spatřila neznámého muže – ztuhla jsem strachy. Instinktivně jsem vykřikla a snažila se utéct, ale uklouzla jsem a upadla. Muž se na mě vrhl s nožem a pokusil se mě bodnout. Když jsem ho kopla, popadl mou tašku a utekl. Zatímco jsem se sbírala ze země, vzpomněla jsem si, že jsem praktikující Falun Dafa. V ten moment ze mě spolu se strachem vyletěl velký kus karmy a pocítila jsem úlevu.

S pomocí Mistra jsem došla na nádraží, ale uvědomila si, že mi chybí taška i cestovní karta. Náhodou byla asi padesát metrů od místa činu policejní stanice, tak jsem tam zašla. Když jsem vešla dovnitř, všimla jsem si šokovaných výrazů policistů a pak jsem se podívala dolů – mé kalhoty byly nasáklé krví. Tehdy jsem ještě neuměla dobře japonsky, takže jsem se nedokázala jasně vyjádřit. Policista přivolal sanitku a odvezli mě na pohotovost. Měla jsem několik bodných ran na rukou a nohou, dvě vážná zranění na hrudi a koleni. Kdyby byla rána na hrudi jen o něco hlubší, mohla jsem zemřít – byla totiž těsně u srdce. Po ošetření mě policie doprovodila domů. Jsem vděčná japonským policistům i lékařům a později jsem se na stanici vrátila a darovala jim výtisk knihy Zhuan Falun v japonštině.

U praktikujících se nic neděje náhodou. Mistr mě ochránil a umožnil mi přežít tuto těžkou zkoušku a zároveň jsem při tom splatila karmický dluh. Při jedné meditaci mi Mistr ukázal karmické pouto mezi mnou a tím útočníkem. Běžela jsem za ním na ulici a dala mu letáček o Falun Dafa v japonštině. Už jsem ho nikdy neviděla, ale doufala jsem – protože v tašce, kterou mi ukradl, byla i kniha Zhuan Falun.

Po překonání této zkoušky jsem zaznamenala, že už nemám tolik strachu. Dřív jsem se bála chytat myši při experimentech – pobíhaly kolem a někdy i útočily. Po tomto incidentu se začaly chovat mnohem klidněji. Zmizely i mé dlouhodobé psychické potíže a cítím hlubokou vděčnost vůči Mistrovi.

Návrat do Pekingu kvůli petici

Když 20. července 1999 začalo pronásledování, chtěla jsem se jako člověk, který měl z Dafa užitek, ozvat – i když jsem tehdy ještě přesně nechápala, co znamená zodpovědnost praktikující během období nápravy Fa.

Praktikující v Japonsku uspořádali setkání a řekli, že pojedou na náměstí Nebeského klidu v Pekingu a tam budou cvičit. Nasedli jsme do letadla a dali se do řeči s jedním buddhistickým učencem. Řekl nám, že jsme dobří lidé. Když jsme dorazili, stále se mnou mluvil, a tak ho nakonec zatkli spolu s námi. Policisté si mysleli, že patří k nám. Řekla jsem jim: „Nezatahujte do toho nevinného člověka, on Falun Dafa nepraktikuje. Pusťte ho.“ Učenec dodal: „To je v pořádku. Chtěl jsem vidět, co se bude dít dál.“ Policisté ho nakonec propustili a on nám poděkoval. Kdybychom tehdy měli silnější spravedlivé myšlenky, nemuseli jsme být nezákonně zadrženi. Druhý den nás deportovali zpět do Japonska. I když jsme se nedostali až na náměstí Nebeského klidu, všem, se kterými jsme se setkali, jsme vysvětlovali, že praktikující Falun Dafa jsou dobří lidé, kteří se řídí Pravdivostí, Soucitem a Snášenlivostí – a že čínská vláda s námi nezachází spravedlivě. Po návratu nás na japonském letišti celníci vřele přivítali.

Zachraňovat všechny vnímající bytosti

Jak náprava Fa postupovala, konečně jsem pochopila své poslání. Praktikující Falun Dafa složili slib, že Mistrovi pomohou při nápravě Fa a zachrání vnímající bytosti v době, kdy se vesmír ubírá ke zkáze.

Jsem vděčná Mistrovi za to, že založil Shen Yun a dal nám tuto vzácnou příležitost propagovat jej. Když Shen Yun přijel do Japonska, pracovala jsem jako terapeutka tradiční čínské medicíny na klinice poblíž stanice Šindžuku. Během obědové pauzy jsem chodila ke stanici rozdávat letáčky. Šindžuku je jedno z nejrušnějších nádraží v Japonsku a každý den jsem tam potkávala další praktikující. Jedna pacientka, která mě odpoledne navštívila, mě předtím viděla, jak rozdávám letáky. Vzala si jeden od praktikující nedaleko a ihned se rozhodla jít na představení. S radostí mi to při návštěvě řekla. Jiná pacientka mi zase sdělila, že viděla slavného japonského politika, jak šel na Shen Yun inkognito.

Mistr pro mě také uspořádal příležitost vyučovat zdravotnické tlumočníky v rámci profesního kurzu pořádaného školícím centrem Haroware. Program probíhal každého půl roku a účastnilo se ho vždy 20 až 30 studentů. Vedla jsem pět takových kurzů a ve výuce jsem se věnovala i tématům etiky a tradiční kultury. Když Shen Yun přijel do Japonska, představila jsem ho studentům a asi 70 % z nich se na představení vypravilo. Potkala jsem také Číňana ze Šanghaje, který byl kdysi zapleten do jednoho incidentu a uprchl do Japonska. Díky hlubokému pochopení zla komunistického režimu velmi obdivoval odvahu praktikujících Falun Dafa. Spřátelili jsme se a na Shen Yun pak chodil opakovaně.

Jednou jsem jela do Spojených států, abych pomohla dceři s péčí o děti, a zjistila jsem, že tam zrovna probíhá turné Shen Yun. Spojila jsem se s místními praktikujícími a vzala si s sebou propagační materiály. Jednoho dne jsem navštívila kostel a stála v předsálí, přemýšlela jsem, na koho se obrátit, až věřící skončí s modlitbou. Neměla jsem moc sebedůvěry ve svou angličtinu. Po skončení modlitby lidé vyšli ven, povídali si a smáli se. Držela jsem v náručí vnouče a pozorovala je. Vtom ke mně přišel někdo, kdo vypadal jako organizátor, a začal si hrát s dítětem. Podala jsem mu letáčky, on je s úsměvem přijal a řekl, že je rozdá členům sboru. Uspěla jsem – a stačilo jen prosté „thank you“.

Poté, co bylo odhaleno zločinné odebírání orgánů praktikujícím zaživa, vytvořili praktikující speciální letáček. Právě jsem se přestěhovala a měla velmi malé děti, takže jsem po práci nemohla osobně letáky rozdávat. Kontaktovala jsem proto jednu firmu, která se specializuje na distribuci letáků. Když si zaměstnanci přečetli obsah, byli vyděšeni a váhali. Osobně jsem se setkala s ředitelem firmy a objasnila mu pravdu. Uvěřil mi, souhlasil s distribucí a ujistil mě, že mi jeho firma bude v budoucnu ráda pomáhat.

Dívat se do sebe a kultivovat sám sebe

Kdykoli narazím na něco, co ve mně vzbudí hněv, snažím se podívat do sebe a pochopit, co mi to v srdci rozhýbalo.

Když se mi nepodaří udržet si charakter, přiznávám to Mistrovi a prosím ho o pomoc. Někdy se tak stydím, že se nemohu podívat Mistrovi do očí a říkám: „Mistře, udělala jsem chybu. Můžete mě klidně potrestat.“ V takových chvílích mám pocit, jako by se ke mně skutečně blížila velká hůl.

Jednou jsem se zúčastnila jedné akce, na kterou bylo třeba se předem registrovat. Protože jsem se přihlásila pozdě, moje jméno pravděpodobně nebylo na seznamu. Když jsem se blížila k místu setkání, přiběhla ke mně jedna praktikující a řekla: „Pojďme rozdávat letáky.“ Usmála jsem se a odpověděla: „Já už jdu též.“ Všichni věděli, že jsem zalhala, ale když jsem nastupovala do přistaveného autobusu, necítila jsem nic zvláštního. Po skončení akce jsem o tom přemýšlela a připadalo mi to čím dál horší. Jak jsem mohla tak klidně lhát? Co mě k tomu vedlo? Vždyť lháře jsem nenáviděla a sama jsem nikdy nelhala – než jsem začala praktikovat. Nedokázala jsem tomu přijít na kloub, a tak jsem to probrala s jednou praktikující. Když si mě vyslechla, poukázala na to, že za tím byla moje touha neztratit tvář a soutěživost. Uvědomila jsem si, že ve mně byla skrytá soutěživá povaha.

Když byly moje děti malé a já byla v domácnosti, naše rodina získala přidělený obecní byt s dotací v Tokiu. Když děti povyrostly a naše finanční situace se zlepšila, chtěla jsem byt přenechat někomu jinému, kdo by ho víc potřeboval. Ale objevilo se mnoho překážek, které mi v tom bránily. Skrze studium Fa jsem si uvědomila, že jsem ještě nesplnila to, co jsem měla.

Připojila jsem se proto k výboru místního sdružení obyvatel, kde jsem měla na starosti správu parkovacích míst pro hosty a proplácení nákladů na akce. I když šlo o nenápadnou práci, měla jsem příležitost potkávat mnoho lidí. Kromě toho, že vždy ochotně pomáhám každému, kdo zaklepe na moje dveře, se také aktivně zapojuji do příprav komunitních akcí (např. festivalů) a udržuji přátelské vztahy se sousedy. Když jsem žádala o japonské občanství, přišel pracovník úřadu za mým sousedem, aby si ověřil reference. Jakmile odešel, sousedka přišla ke mně a řekla, že o mně mluvila jen v tom nejlepším. „Jste velmi slušná a navíc se vaše dcera dostala na univerzitu Waseda.“ I díky ní mi pak občanství rychle schválili.

Snažím se také pravidelně účastnit aktivit pro seniory v místním komunitním centru. Když jsme se vzájemně poznali, začala jsem své starší sousedy učit cvičení Falun Dafa. Využila jsem velkou televizi v místnosti, na které jsme si pouštěli videa s Mistrem, jak cvičení vyučuje, a všichni se podle něj učili. Všichni říkali, že je to velmi uvolnilo. Když jsem se musela odstěhovat, těžko se se mnou loučili. Nechala jsem jim proto videa i knihy Dafa.

(Vybrané vystoupení přednesené na Konferenci o sdílení zkušeností s praktikováním Fa v Japonsku 2025)