(Minghui.org) Moje malá vnučka poslouchá Fa už od mala a umí recitovat desítky básní z Hong Yin. Dafa v ní zapustil hluboké kořeny. Každý rok si jako první vybírá obrázky na pozdrav pro Mistra a říká, že je mladou praktikující a chce vidět, jak se pozdrav odesílá.

Vnučka se narodila v roce 2018. Její maminka měla šest měsíců mateřskou dovolenou a tehdy jsem ještě pracovala. Původně bylo domluveno, že se o dítě budou starat její tchán a tchyně, ale nakonec jsem se o ni začala starat já.

Původně jsem nesouhlasila se sňatkem své mladší dcery, protože rodina jejího manžela byla velmi chudá. Jeho matka měla vysoký krevní tlak i cukrovku a musela brát léky. Také prodělala operaci mozku a ani ona, ani její manžel neměli zdravotní pojištění. Můj zeť pracuje ve stejném podniku jako má dcera, ale vydělává méně.

Mistr řekl:

„Nedokážete zasahovat do života druhých, ani nemůžete ovládat jejich osud, ať je to vaše žena, syn, dcera, rodič nebo sourozenec.“ (Přednáška čtvrtá, Zhuan Falun)

Tak jsem přestala vyjadřovat svůj názor. Měla jsem na dceru jen jednu prosbu: „Nebudu se starat o tvé děti.“

Dcera odpověděla: „To vůbec nepřipadá v úvahu.“ Po jejich svatbě jsem se v klidu vrátila do práce.

Jsem samoživitelka a své dvě dcery jsem vychovávala sama po více než 20 let. Nyní je mi přes 60 let a dostávám jen 200 jüanů měsíčně jako důchod. Pro většinu lidí v mém věku by byl život velmi těžký. Ale protože jsem se naučila Fa vesmíru, chápu karmické vztahy mezi lidmi. Vím, že jsem v minulých životech trpěla, abych dnes mohla praktikovat Falun Dafa. Bolesti, které mi způsobili ostatní, jsou dluhy, které jsem jim dlužila. Dafa ve mně rozptýlil všechny křivdy. Už nikoho a nic neobviňuji. Každý den dělám s radostí to, co mám. Nemám žádné nemoci. Jsem na cestě zpět ke svému pravému domovu. Cítím hluboké štěstí.

Moje mladší dcera se měla brzy vrátit do práce a její tchyně přijela, aby se postarala o dítě. Ale za dva dny onemocněla a byla hospitalizována. Přestože její stav nebyl vážný, nebyla schopná se o dítě postarat. Moje dcera musela hned po skončení mateřské dovolené nastoupit do práce, jinak by přišla o více než 30 000 jüanů z pojištění.

Dcera byla tak ustaraná, že se jí v ústech objevily afty. Neprosila mě, abych se o dítě starala, a já o tom také nemluvila. Dva dny před jejím návratem do práce mi zavolala starší dcera a řekla: „Mami, prosím tě, dej výpověď a postarej se o dítě mé sestry.“

Rozzlobila jsem se a odpověděla: „Ne, ať si to vyřeší sami.“

Starší dcera řekla: „Mami, jsi už stará. I tak už dlouho pracovat nebudeš. Podívej se na sestru – má hypotéku, splácí auto a musí uživit dítě. Jak to zvládne, když odejde z práce!?“

Věděla jsem, že jakmile se začnu o dítě starat, nebude to mít konce a ovlivní to mé aktivity spojené s Falun Dafa. Řekla jsem: „Mám dvě dcery. Když pomůžu jedné a druhé ne, nebude to do budoucna problém?“

Starší dcera řekla: „Já jsem v pohodě. Ale jestli nepomůžeš mé sestře, kdo jí pomůže? Podívej se, jak je zoufalá, a ani se neodváží tě o to požádat. Dej v práci výpověď.“

Tak jsem opustila kancelářskou práci a začala se o dítě starat. Když bylo vnučce šest měsíců, každý den jsem jí četla Fa, nechávala ji poslouchat Fa, písně praktikujících i články. Byla denně obklopena Dafa.

Můj domov je také místem, kde se vyrábějí materiály. Protože jsem s dítětem nemohla chodit ven, vyráběla jsem materiály objasňující pravdu a tiskla jsem informace o Falun Dafa na peníze pro ostatní praktikující. Vnučka je velmi bystrá, živá a vynalézavá. Její mamince jsem doporučila, ať jí čte Fa už v těhotenství.

Když jí byl měsíc, šla jsem s její tetou (mojí starší dcerou) na návštěvu. Mladší dcera si stěžovala, že miminko neustále kňourá a nikdy není v klidu. Starší dcera ji vzala do náruče a řekla: „Miminko, je to tím, že tě maminka pořád okřikuje? Nechce, abys vydávala zvuky?“ Miminko se zamračilo, oči se mu zaleskly a vypadalo to, že se chystá plakat.

Dítěti bylo teprve asi 20 dní – jak mohlo rozumět dospělým?

Jak vnučka rostla, všimla jsem si, že má blízko ke své tetě. Když ji držela, uvolnila se. U své matky byla neklidná. Když její teta nepřišla pár dní, říkala, že se jí stýská. Když jí byly tři roky, spala jednou mezi svou matkou a tetou – pevně se při tom objímala s tetou. Maminka žárlila a pokusila se ji obejmout, ale dítě odmítlo: „Mám ráda jen tetu, tebe ne.“

Jednou se jí matka zeptala: „Když máš ráda tetu, proč sis ji nevybrala za maminku?“

Odpověděla: „V nebi jsem si vybrala tetu za maminku. Ale můj bratranec mě předběhl a narodil se dřív. Nechtěla jsem tetu zatěžovat, tak jsem si vybrala tebe.“

Byla jsem v jiné místnosti a byla jsem v šoku. Jak tohle může říct tříleté dítě?

Moje vnučka je hravá a neposlušná. Jednou mě naštvala, a tak jsem jí řekla: „Nebudu se o tebe dál starat. Nemáme stejné příjmení, nejsme příbuzné.“ Řekla mi, že mě hledala v nebi. Zeptala jsem se: „Proč jsi mě hledala?“ Odpověděla, že mě hledala, aby mohla získat Fa. Zeptala jsem se, jak mě hledala.

Řekla: „Mistr mávl rukou a dal mi obláček. Jela jsem na něm (předvedla to mávnutím). Snědla jsem marshmallow a vznášela se. Země byla pokrytá lotosovými květy. Přistála jsem na jednom, běžela a běžela, až jsem vběhla do maminčina bříška. A tak jsem přišla a našla babičku.“

Řekla jsem jí, že si vymýšlí. Ona odpověděla: „Nevymýšlím si.“ Její projev nezní jako fantazírování.

Někdy, když mluvíme o minulosti, říká, že o tom ví. Řeknu jí: „Vždyť jsi ještě nebyla na světě.“ Ona na to: „Ale já to věděla už v maminčině břiše.“ Ostatní praktikující říkají, že to je výjimečné dítě, které sem přišlo získat Fa. Přemýšlím, proč se dostala právě do mé péče? Kdyby se o ni starala její druhá babička, Fa by nezískala. Využila nemoci své babičky, aby se dostala ke mně.

Po vydání Mistrova článku „Jak vzniklo lidstvo“ jsem jí ho přečetla. Všemu rozuměla a řekla: „Takže lidé přišli na svět, aby se vrátili do Nebeského království. Ale já ještě dobře nekultivuji.“

Rozplakala se. Uklidnila jsem ji: „Tak pojďme pilně kultivovat a vrátit se s Mistrem do nebe, ano?“ Souhlasila a přestala plakat. Každý večer před spaním mě prosí, ať jí čtu Fa. Pamatuje si ho zpaměti a upozorní mě, když něco přečtu špatně.

Recituje „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré,“ když je nachlazená nebo se necítí dobře – a rychle se zotaví. Jednou měla horečku 39,7 °C. Zeptala jsem se, jestli chce vzít lék. Rozhodně řekla: „Budu recitovat ,Falun Dafa je dobrý‘ a Mistr mě ochrání.“

Dokonce vysílala spravedlivé myšlenky během nástupu ve školce. Jednou při tom vlajka spadla v půli stožáru. Vysílala spravedlivé myšlenky a pamatuje si jména lidí, když ji beru s sebou při objasňování pravdy.

Můj život se točí kolem tohoto dítěte. Někdy mi vytváří zkoušky, abych zlepšila svůj charakter. Letos je v posledním ročníku školky a vždy si hraje a domácí úkoly dělá pozdě. Když se rozčílím, řekne: „Jsi kultivující. Umíš už neoplácet údery a nadávky?“ Když jí čtu Fa a dostanu se k části „Takže, co je „velká snášenlivost“?“ (Přednáška devátá, Zhuan Falun), řekne: „Podívej se na sebe – rozčílíš se i kvůli dítěti.“

Někdy jako by schválně zkoušela moji trpělivost. Když se neovládnu a zakřičím na ni, řekne: „Nevěnuješ se snad kultivaci Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti? Proč jsi nebyla snášenlivá? Jak se chceš vrátit do nebe? Bude tě Mistr ještě chtít?“ Někdy, když vysílám spravedlivé myšlenky a mám ruku špatně nebo řeknu něco nevhodného, opraví mě pomocí Fa – a přesně pomocí správné části.

Často si říkám, že toto dítě mi opravdu pomáhá v kultivaci. Nejsem dostatečně soucitná a nedosáhla jsem velké snášenlivosti. Možná Mistr uspořádal, aby mi pomohla pěstovat velký soucit a velkou snášenlivost.

Teď chápu, že pro ni nebylo snadné chovat se tak, jak se chová, aby mi pomohla zlepšit se a odstranit připoutání. Když se mi daří, pochválí mě: „Dneska to šlo!“ Upřímně jí za to děkuji. Budu se soustředit na vlastní kultivaci a snažit se naplnit požadavky Fa.

Ve zbývajícím čase budu více a lépe studovat Fa. Odstraním připoutání a pomohu Mistrovi zachránit více lidí. Budu hodna Mistrova soucitu a jeho námahy a vrátím se do svého pravého domova. Děkuji, Mistře! Děkuji, praktikující!

Články, ve kterých praktikující sdílejí svá pochopení, obvykle odrážejí vnímání jednotlivce v určitém okamžiku na základě jeho kultivačního stavu, a jsou nabídnuty v duchu umožnění vzájemného povznesení.