Čínská Fahui | Mistr nám během kultivační cesty pomáhá překonávat potíže

(Minghui.org) Během vrcholu pronásledování ze strany KS Číny vznikala rodinná výrobní místa materiálů. Když jsme podávali žaloby na bývalého vůdce KS Číny Jiang Zemina, který pronásledování Falun Dafa zahájil, náš koordinátor měl tolik práce, že už vše nemohl zvládat. S laskavou pomocí Mistra jsem pomohla organizovat a tisknout podání praktikujících podle šablony na Minghui.org. Během celého procesu jsme sdíleli zkušenosti z kultivace a spolupracovali jsme společně, abychom podání proti Jiangovi odeslali Nejvyšší lidové prokuratuře a Nejvyššímu lidovému soudu, které potvrdily jejich doručení. Místní praktikující spolupracovali jako jeden celek a vysílali silné spravedlivé myšlenky. Žádný praktikující, který podal žalobu na Jianga, v naší oblasti nebyl obtěžován úředníky KS Číny ani policií. [Výňatek z tohoto článku]

**********

Když začalo pronásledování, vážila jsem méně než 45 kilogramů a jezdila na kole po úzkých venkovských cestách, přičemž jsem převážela materiály k objasňování pravdy, které byly těžší než já. Když jsem tlačila kolo do kopce, cítila jsem, jako by mě těžký náklad vzadu táhl dolů. Držela jsem řídítka, jak nejlépe jsem uměla, a prosila jsem Mistra o pomoc. Vždy jsem materiály bezpečně dovezla domů.

Často jsem s jednou praktikující roznášela materiály k objasňování pravdy do domácností v noci. Jedné chladné noci, za slabého měsíčního světla, na mě hned po vstupu do úzké uličky vyběhli dva velcí tibetští mastifové z pootevřených dveří. Ztuhla jsem. Zamávala jsem rukou s materiály a tiše řekla: „Vraťte se!“ Oba psi se obrátili a ani nezaštěkali.

V tu chvíli jsem se nebála, ale když jsem uličku opustila, zachvátila mě hrůza. Třásla jsem se ještě ve chvíli, kdy jsem se setkala s druhou praktikující. Vzala mě za ruku a řekla: „Neboj se. Mistr je s námi!“

Jednou jsme s touto praktikující šly věšet transparenty s objasňováním pravdy podél dálnice. Byla jsem už v šestém měsíci těhotenství. Když jsme z dálky uviděly policejní auto s blikajícími světly, rychle jsme sjely do příkopu u silnice. Lehly jsme si do trávy a ona si na mě lehla, aby mě zakryla. Když jsme se bezpečně vrátily domů, smály jsme se. Řekla: „Byla jsem hloupá, úplně jsem zapomněla, že jsi těhotná. Jen jsem chtěla, abys byla v bezpečí. Kdyby mě našli, našli by i tebe.“ Po smíchu se mi do očí nahrnuly slzy – byla tak nezištná.

Během vrcholu pronásledování ze strany KS Číny vznikala rodinná výrobní místa materiálů. Když jsme podávali žaloby na bývalého vůdce KS Číny Jiang Zemina, který pronásledování Falun Dafa zahájil, náš koordinátor měl tolik práce, že už vše nemohl zvládat. S laskavou pomocí Mistra jsem pomohla organizovat a tisknout podání praktikujících podle šablony na Minghui.org. Během celého procesu jsme sdíleli zkušenosti z kultivace a spolupracovali jsme společně, abychom podání proti Jiangovi odeslali Nejvyšší lidové prokuratuře a Nejvyššímu lidovému soudu, které potvrdily jejich doručení. Místní praktikující spolupracovali jako jeden celek a vysílali silné spravedlivé myšlenky. Žádný praktikující, který podal žalobu na Jianga, v naší oblasti nebyl obtěžován úředníky KS Číny ani policií.

Když se konalo slyšení s praktikujícím, který byl zatčen a držen ve vazbě, praktikující koordinátor požádal právníka, aby u soudce vyjednal, že se jiní praktikující mohou zúčastnit jako rodinní příslušníci a vysílat spravedlivé myšlenky poblíž. Právník odešel do vazební věznice a promluvil si se soudcem. Šest praktikujících doprovodilo osmdesátileté rodiče toho praktikujícího a zaregistrovali jsme se na vrátnici pod svými skutečnými jmény. Vysílali jsme spravedlivé myšlenky a vešli jsme do vazební věznice. Ptali jsme se stráží, kde se bude slyšení konat. Neuvěřitelně jsme prošli střeženou elektronickou bránou a vstoupili do haly, kde jsme vysílali spravedlivé myšlenky.

Asi za dvacet minut přišel někdo, kdo vypadal jako úředník, a zakřičel: „Kdo vás sem pustil? Okamžitě ven!“ Nehnuli jsme se. Potom zakřičel na strážného: „Kdo jim dovolil vejít?“ Strážný přiběhl, muž ho začal napomínat, a pak nás strážný vystrčil ven.

Strážný na nás před branou křičel. Klidně jsem mu řekla: „Nezlobte se. Ten příbuzný, který je uvězněný, je dobrý člověk a nespáchal žádný zločin. Podívejte se na jeho staré rodiče.“ Než jsem domluvila, strážný přestal křičet a odešel do stínu vedle budovy. Sklonil hlavu a mlčky tam stál.

Během vrcholu pronásledování se také zakládala rodinná výrobní místa materiálů. S pomocí jedné praktikující jsem takové místo založila i já. O počítačích jsem nevěděla vůbec nic.

Praktikující, který měl počítačové znalosti, musel odejít z domova, aby se vyhnul pronásledování. Naučil mě základní věci – jak držet myš a jak používat klávesnici. Než odešel, řekl mi, že se mám učit praxí. Po jeho odchodu jsem si nepamatovala nic kromě zapínání a vypínání počítače. Nedokázala jsem se ho ani dotknout a byla jsem nervózní.

Jednoho dne jsem v práci slyšela vedoucího, jak kárá mladého muže. Řekl mu, že pokud zase bude hrát počítačové hry do půlnoci, propustí ho, protože bez spánku je nebezpečné obsluhovat stroje. Jakmile jsem zaslechla, že umí s počítači, zeptala jsem se ho: „Kdo vás naučil používat počítač?“ Hrdě mi odpověděl: „Počítače se nemusíte učit. Prostě si s tím hrajte, klikejte myší. Nebojte se. Časem budete expert.“

Nerozuměla jsem tomu, co mi řekl. Ale zkusila jsem to a klikala jsem na vše možné. Strach ustoupil a dokázala jsem ovládat myš. Udělala jsem tak první krok.

Začátky výroby materiálů nebyly jednoduché. Ačkoli praktikující na technickém fóru poskytovali podporu, neměla jsem žádné počítačové znalosti a některým termínům jsem nerozuměla. Neuměla jsem anglicky, kromě abecedy. Tak jsem jen kopírovala postupy a zároveň hádala, co znamenají, když jsem se snažila následovat technické pokyny.

Když jsem narazila na překážku, napadlo mě dokonce toho nechat. Povzbudila mě však slova z jedné zkušenosti starší dobrovolné praktikující v zahraničí, která se zapojila do projektu, kde na začátku pronásledování zoufale chyběli technicky zdatní lidé. Tato seniorní praktikující neuměla anglicky ani neměla technické znalosti. Říkala: „Když jsem stiskla určitou klávesu, slyšela jsem cvrlikání ptáků. Pak jsem stiskla tu další.“ Lepila si poznámky na zeď a podle nich postupovala. Její sdílení mě povzbudilo, abych to nevzdala.

Aby se snížila zátěž technického praktikujícího, další praktikující, kteří se mohli dostat na internet, se rozhodli naučit některé dovednosti, například práci s počítačovými systémy, instalaci programů a základní údržbu. Starší praktikující, která chodila do školy jen do třetí třídy během Kulturní revoluce, si sotva pamatovala čínský pinyin, natož angličtinu. Učili jsme se společně a sdíleli zkušenosti v angličtině i čínštině. Například technický praktikující řekl, abychom zadali písmeno „N“ v angličtině a pak stiskli „enter“. Když tato praktikující postupovala, vyslovovala písmeno „n“ podle čínského pinyinu. My jsme to převedli do angličtiny a stiskli odpovídající klávesu.

Tato starší praktikující se později naučila stahovat materiály z internetu, tisknout, vypalovat CD, instalovat systém a provádět základní údržbu počítačů a tiskáren.

Během lockdownu kvůli covidu hlasité reproduktory každý den vysílaly upozornění. Lidé se báli vycházet a neměli možnost mluvit s ostatními. Věděla jsem, že jsou ohroženi. Odříkávala jsem si z paměti Mistrovo učení: „Učedníci Dafa jsou jedinou nadějí na spásu lidí.“ (Jediná naděje z Hong Yin III). Bojovala jsem se strachem. Rok před pandemií uspořádali představitelé KS Číny v mém městě jednání. Sedm dní mě nepřetržitě sledovali. Každý večer stálo před mým domem sledovací auto. Celé sídliště vědělo, že praktikuji Dafa. V naší obytné oblasti šesti budov bylo 13 kamer.

Brána sídliště byla hlídaná a bylo těžké, aby sem někdo zvenčí vstoupil. Roznášení materiálů u nás by jasně ukázalo, že jsem to udělala já. Studovala jsem Fa a vysílala spravedlivé myšlenky. Nakonec moje spravedlivé myšlenky vycházející z Fa překonaly mentalitu strachu. Roznesla jsem materiály ke všem dveřím na sídlišti. Ať byl lockdown jakkoli přísný, praktikující vždy dokázali přinést Mistrovy nové články a sdílet informace s moudrostí.

Když se ohlédnu za svou kultivační cestou, uvědomila jsem si, že jsem se stala člověkem s otevřenou myslí. Ze sobeckého a lhostejného člověka jsem se stala odvážnou a zodpovědnou. Bývala jsem zbabělá. Všechny tyto změny nejsou jen naším vlastním úsilím – Mistr nám pomáhá. Důvod, proč dokážeme to, co běžní lidé nedokážou, je ten, že máme Mistra a Dafa. Jsme životy stvořené Dafa a pomáháme Mistrovi v nápravě Fa.

(Vybraný příspěvek k 22. výroční konferenci sdílení zkušeností praktikujících v Číně na Minghui.org)