Škoda způsobená připoutáním k přílišnému nadšení

(Minghui.org) Zaměřovala jsem se na kultivaci svého charakteru tím, že jsem se snažila odstranit závist, zášť, soutěživost, touhu se předvádět a žádostivost – připoutání, která se poměrně snadno rozpoznávají. Navzdory mým snahám o zlepšení často dostávám zpětnou vazbu od spolupraktikujících a členů rodiny, kteří říkají, že někdy lidem způsobuji nepříjemné pocity: prý jsem arogantní a přesvědčená o své neomylnosti. Začala jsem se dívat dovnitř a viděla jsem u sebe to, co Mistr popisuje jako „démonické zasahování z vlastní mysli“ (Přednáška šestá, Zhuan Falun). Nějakou dobu jsem vysílala spravedlivé myšlenky, abych to odstranila, ale nenašla jsem příčinu.

Během nedávného skupinového studia Fa jsme sdíleli pochopení k tématu „Přílišné nadšení“ (Přednáška osmá, Zhuan Falun). Pochopila jsem, že nedostatek kultivace charakteru se může projevovat jako démonické zasahování z vlastní mysli a že tento stav může vycházet právě z přílišného nadšení.

Když jsem vyrůstala, učili mě, že mám být dobrým a poctivým člověkem – věřila jsem, že dobro je odměněno a zlo je potrestáno. Chápala jsem, že „ztráta“ je požehnáním. V realitě však dobří lidé bývají šikanováni a využíváni. Zjistila jsem, že mnoho lidí můj názor nesdílí. Domnívají se, že člověk by nikdy neměl připustit ztrátu a že poctiví lidé jsou hlupáci. To mě časem přimělo o svém přesvědčení pochybovat a vyvolalo to ve mně vnitřní konflikty.

Po začátku praktikování Falun Dafa jsem si uvědomila, že mé názory byly správné a ti ostatní se mýlili. Tím ve mně rychle vzniklo přílišné nadšení.

Mistr nás učil:

„Touha vyniknout spolu s připoutáním k horlivosti bývají velmi lehce zneužity démonickou částí vaší mysli.“ (Konečný závěr Podstata dalšího pokroku)

Myslela jsem si, že mé pochopení je v souladu s Fa, a byla jsem přesvědčena, že mám pravdu. Nedokázala jsem proto snést kritiku a neuměla jsem se dívat dovnitř. To brzdilo zvyšování mého charakteru (xinxingu). Při kritice jsem často reagovala hněvem a měla jsem sklon posuzovat druhé. Navíc jsem se nedokázala zklidnit při cvičení ani při vysílání spravedlivých myšlenek a měla jsem potíže studovat Fa s klidnou, soustředěnou myslí.

Moje připoutání přílišnému nadšení možná vzniklo už v okamžiku, kdy jsem začala praktikovat Falun Dafa, ale přes více než dvacet let kultivace jsem ho nedokázala rozpoznat. Poté, co jsem ho identifikovala, pocit sebeuspokojení zmizel – spolu s mentalitou předvádění se. Teprve nyní si uvědomuji, že jsem se po dlouhou dobu ve skutečnosti opravdu nekultivovala a upřímně se nedívala do sebe. Je to pro mě hluboká lekce na cestě kultivace.

Články, ve kterých praktikující sdílejí svá pochopení, obvykle odrážejí vnímání jednotlivce v určitém okamžiku na základě jeho kultivačního stavu, a jsou nabídnuty v duchu umožnění vzájemného povznesení.