Policie nemohla najít cestu do vazební věznice

(Minghui.org) Falun Dafa praktikuji více než dvacet let, ale toto je poprvé, co píšu o svých kultivačních zkušenostech. Ráda bych tímto podala zprávu Mistrovi a podělila se o několik svých prožitků se spolupraktikujícími.

Měla jsem štěstí, že jsem začala praktikovat Falun Dafa

V říjnu roku 1998 mi sousedka řekla, že je u ní doma cvičební místo, kde se mnoho lidí učí Falun Dafa. Dodala, že Dafa učí lidi být dobrými. Pozvala mě, abych k nim večer přišla.

Po dni plném práce na poli jsem po večeři zašla k ní domů. Pustila mi videozáznam Mistrovy přednášky, který jí prý poslal synovec z USA.

Tu noc se stal zázrak. Trpěla jsem neurastenií a měla jsem potíže se spánkem, ale tentokrát jsem spala klidně a hluboce. Bylo to neuvěřitelné.

Když jsem se naučila všech pět cvičení Falun Dafa, cítila jsem se tak lehce, že jsem po ranním cvičení měla pocit, že se vznáším. Od té doby jsem cvičila každý den a do dvou měsíců zmizely všechny moje zdravotní potíže – výhřez ploténky, spondylitida, artritida, srdeční onemocnění i revmatismus. Poznala jsem, co znamená být zcela bez nemocí!

Soused mi řekl: „Na tvém vzhledu i náladě je vidět, že praktikování Falun Dafa je dobré!“

Cítila jsem se nesmírně šťastná, že jsem získala Fa. Slovy se nedá vyjádřit, jak posvátná a nádherná tato praxe je.

Aby se o Dafa dozvědělo více lidí, chodili jsme s ostatními praktikujícími na trh a vyprávěli lidem o praxi. Když jsme tam cvičili, viděla jsem, jak je celé místo zahaleno červeným světlem. Nebyla to však běžná lidská červeň – bylo průzračné a zářivé. Věděla jsem, že nás Mistr povzbuzuje.

Stala jsem se nezištným člověkem

Když jsme byli mladí, vztahy s mými tchánovci nebyly dobré. Na venkově je spousta práce a moji tchán a tchyně nechtěli pomáhat s hlídáním dítěte. Jen občas, když jsme měli nejvíc práce, pomohli na pár dní. Když jsem dítě přinesla, musela jsem jim pokaždé přinést dary. Můj manžel vůči nim choval silnou zášť a navštěvoval je jen o čínském Novém roce.

Falun Dafa nás učí být dobrými lidmi, a tak jsem po začátku kultivace odložila všechny negativní pocity a začala jsem své tchánovce upřímně respektovat. Když šla tchyně kolem našeho domu do kliniky na injekci, zvala jsem ji i s tchánem na jídlo. Připravovala jsem jim dobré pokrmy a o svátcích jsem jim kupovala nové oblečení i potraviny, protože byli velmi šetrní. Postupně se vztah mého manžela k rodičům zlepšil.

Když tchyně onemocněla a musela do nemocnice, nabídla jsem se, že se o ni postarám. Byla hospitalizovaná přes dvacet dní a já u ní byla téměř neustále. Když po injekcích nemohla vstát z postele, pomáhala jsem jí i s hygienou a nosila jí jídlo. Jedna z mých švagrových mě na dva dny vystřídala, ale třetí den tchyně trvala na tom, že chce, abych u ní byla já. Nakonec jsem se o ni starala celé tři týdny. Později o mně tchyně řekla: „Moje nejstarší snacha je tak hodná, tak oddaná a opravdu dobrý člověk.“

Moje švagrová si mě velmi vážila a dokonce mi koupila oblečení. „Ze všech švagrových v rodině je ta nejstarší ta nejlepší,“ říkala ostatním.

Kdybych nepraktikovala Falun Dafa, nikdy bych to nedokázala. Dafa mě proměnil v nezištného člověka.

Policie nemohla najít cestu do vazební věznice

V roce 1999 zahájila Komunistická strana Číny pronásledování Falun Dafa. Její lži se šířily všude, a tak jsme začali lidem objasňovat pravdu o Dafa.

Jednou mě někdo udal, když jsem lepila plakáty s informacemi o Dafa. Odvedli mě na místní policejní stanici, kde mě mučili. Čtyři nebo pět policistů mi přivázalo nohy k železné lavici a ruce spoutali za zády ke židli. V této poloze jsem byla od osmi ráno do pěti odpoledne a nemohla jsem se pohnout. Přesto jsem necítila žádnou bolest – měla jsem pocit, jako bych seděla v lotosové pozici s rukama složenýma před sebou. Zkusila jsem jimi pohnout a zjistila jsem, že jsou stále svázané. Po chvíli jsem je znovu cítila před sebou. Bylo to neuvěřitelné! Věděla jsem, že laskavý Mistr všechno snáší za mě.

Když mě policie vyslýchala, objasňovala jsem jim pravdu.

„Všichni ve vesnici o vás říkají, že jste dobrý člověk,“ řekl jeden z policistů.

„Když to víte, proč jste mě zatkli?“ odpověděla jsem.

„Protože jste příliš neústupná.“„A není snad dobré být neústupný v tom, že chci být dobrým člověkem?“ řekla jsem. „Jsme dobří lidé, které pronásledujete. Vždyť víte, že všichni ti úředníci, malí i velcí, jsou zkorumpovaní. Chcete je i přesto následovat? 

„Pravdivost–Soucit–Snášenlivost jsou nebeské principy. Kdo se staví proti nim, jde proti vůli nebes!“

V tu chvíli vešel dovnitř rozčilený vedoucí a zvolal: „Kdo tu koho vyslýchá? Okamžitě ji odveďte do vazební věznice!“

Když mě odvázali, šla jsem na toaletu. Policisté se divili, že chodím naprosto normálně. „Ani mladý muž by po devíti hodinách svázání nedokázal chodit. Co se to s ní děje?“ říkali si.

Věděla jsem, že mě Mistr posiluje. Během cesty do věznice jsem vysílala spravedlivé myšlenky. 

„Děláte cvičení Falun Dafa?“ zeptal se mě mladý policista.

„Vysílám spravedlivé myšlenky,“ odpověděla jsem. „Nebudete mě moci dovézt do věznice.“

A skutečně – cestu nenašli. Jezdili dokola, třikrát se vraceli na stejné místo, ale stále nemohli najít cestu. 

„Jaký trik používáte?“ ptal se mladý policista, který řídil. „Studoval jsem čtyři roky na univerzitě v tomto městě, měl bych tu cestu znát poslepu!“

„Nevěřím tomu, ukaž mi to,“ řekl další a převzal řízení. Jel pomalu, často zastavoval a kontroloval cestu. Nakonec jim cesta trvala šest hodin, i když běžně trvá méně než tři.

Dorazili jsme až o půlnoci. Strážný u brány věznice mě odmítl přijmout. Když se policistům podařilo dovolat vedoucímu věznice, zeptal se, zda mám hotovou zdravotní prohlídku. Policisté odpověděli, že ano.„Výsledky krevních testů ale ještě nejsou, budou až zítra v sedm ráno,“ řekla jsem.

Vedoucí věznice se rozzlobil a policisty seřval: „Nevezmu ji! Odveďte ji zpátky!“

A tak jsem se s Mistrovou ochranou vrátila domů v bezpečí.

Byla jsem několikrát zatčena, když jsem lidem objasňovala pravdu o Dafa. Vím, že bez Mistrovy ochrany a posílení bych tu dnes nebyla. Budu se dál pilně kultivovat a následovat Mistra zpět domů.