Odstranění připoutání a opravdová kultivace

(Minghui.org) Vždy jsem byla hrdá na své přátele, cítila jsem uspokojení z toho, že jsem jejich přítelkyní, a dokonce jsem si tuto formu přátelství představovala jako jakýsi duchovní stupeň.

Na povrchu se naše blízké vztahy zdály být založeny na vzájemném obdivu k silným stránkám druhého. Když jsem se však nad tím zamyslela, zjistila jsem, že za tím stojí připoutání ke slávě a zisku. Moji přátelé byli buď velmi úspěšní, nebo měli vlivné rodiny. Existuje staré přísloví: „Vrána k vráně sedá,“ a já jsem si myslela, že tím, že jsem jim blízká, získávám i vyšší společenské či akademické postavení, které mi zlepší pověst ve společnosti.

Dříve jsem se domnívala, že mé připoutání ke slávě je jen touha po dobrých známkách. Postupně jsem ale pochopila, že jsem měla i připoutání k osobnímu prospěchu. Věřila jsem, že udržování dobrých vztahů s přáteli je výhodné, protože pro mě představují „cenné zdroje“. Jak znečištěná myšlenka!

Uvědomila jsem si, že tato připoutání pronikala do všech oblastí mého života. Pod vlivem běžného lidského myšlení jsem se těchto představ tvrdohlavě držela, aniž bych si uvědomovala, jak vážně brzdí mou kultivaci. Kultivace je vážná záležitost – musíme bdít nad každou myšlenkou a skutkem. Jinak nás světské prostředí snadno znečistí a svede z cesty.

Když jsem neuspěla u přijímacích zkoušek na vysokou školu, začala jsem se víc zaměřovat na svůj charakter a snažila se tato připoutání opustit, protože jsem cítila, že ovlivnila i mé výsledky. Když byly výsledky vyvěšeny, matka, která je také praktikující, se mě zeptala, jak to, že spolužák, který se dostal na prestižní univerzitu, měl lepší výsledek než já, i když jsem v průběhu studia měla lepší známky. Byla jsem zklamaná a rozrušená.

Zřejmě jsem se svých připoutání opravdu nezbavila – jen jsem zklamání sváděla na „osud“. Neustále jsem si hledala výmluvy a zabředávala do myšlenek, které staré síly využívaly k zasahování a oslabování mých spravedlivých myšlenek.

Před zkouškami jsem četla článek, který se snažil utěšit lidi, kteří neuspěli. Tehdy jsem si myslela, že je to jen výmluva pro ty, kdo nemají dobré výsledky. Moje myšlení bylo zcela ovlivněno připoutáním k soutěživosti, slávě, zisku a ateismem.

Mistr říká,

„Zvláště mladý muž, více než kdokoli jiný, se ještě ze všech sil snaží, aby něčeho dosáhl v běžné lidské společnosti!“ (Chtít něco získat, Přednáška druhá, Zhuan Falun)

Dříve jsem si nemyslela, že je špatné, když se mladý člověk snaží dosáhnout svých cílů, a nechápala jsem Mistrova slova. Upřednostňovala jsem světské myšlenky před kultivací svého charakteru. Zapomněla jsem, že úsilí běžných lidí je marné, zatímco opravdová kultivace posiluje víru a přináší věčné štěstí. Praktikující Falun Dafa by měli plnit své poslání bez usilování a zůstat lhostejní k světským touhám. My, mladí praktikující, bychom neměli nechat klamný vzhled světa zastřít svou jasnost – musíme pilně studovat Fa.

Musíme si jasně uvědomit, že Mistr pečlivě uspořádal naši kultivační cestu už dávno. Měli bychom se také snažit hovořit o Falun Dafa i s lidmi mimo náš okruh přátel. A především – chceme-li se stát opravdovými kultivujícími, musíme mít naprostou víru v Dafa a odstranit připoutání. Jsem Mistrovi vděčná za jeho vedení, které mi pomohlo odstranit zakořeněná připoutání.

Samotné psaní článků o sdílení zkušeností je skvělý způsob, jak zkoumat svou kultivaci. Během psaní jsem cítila, jak ze mě připoutání mizí vrstvu po vrstvě a já se postupně vracím ke svému pravému já. Odhalila jsem dokonce i skrytá připoutání – například, když byl můj článek upraven a zveřejněn, objevilo se ve mně připoutání k dokonalosti a k nedostatku pozornosti k detailům.