(Minghui.org) Díky ochraně Mistra Li a vedení principy Falun Dafa jsem dokázal překonat jednu těžkou zkoušku za druhou, když mě pronásledovala Komunistická strana Číny (KS Číny). Vím, že jsem přežil díky Dafa a že každá z těchto zkoušek byla příležitostí odstranit zášť a kultivovat soucit. Když se ohlédnu zpět, hluboce mě dojímá velkolepost Mistra a Dafa. Slova nedokážou vyjádřit mou vděčnost.

Rád bych se podělil o to, jak jsem se proměnil – od nenávisti vůči těm, kteří páchali zlo proti Dafa, až po opravdovou snahu pomoci jim nezištně.

Objevení Dafa

Bylo mi osmnáct let, když jsem v roce 1997 krátce před přijímacími zkouškami na univerzitu měl to štěstí seznámit se s Falun Dafa. Cítil jsem se jako ztracené dítě, které konečně našlo cestu domů. Byl jsem tak nadšený, že jsem často doslova poskakoval po cestě. Díky studiu Fa a cvičením se mi rychle rozšířilo vědomí a s lehkostí jsem vstoupil do vysokoškolského života. To bylo před 28 lety, ale radost, kterou jsem tehdy cítil, zůstává navždy vryta v mém srdci.

Ještě předtím, než jsem začal praktikovat, jsem v sobě často cítil prázdnotu. Nevěděl jsem, odkud pocházím ani kam směřuji. Ptával jsem se učitelů na smysl života, studoval různé knihy, zkoušel různé qigongové praxe a dokonce jsem byl pokřtěn v křesťanském kostele, ale nikdo mi nedal odpověď. Falun Dafa rozsvítil světlo v mém srdci a ukázal mi, že skutečným smyslem života je návrat k vlastní pravé podstatě. Naplnilo mě to vírou a nadějí do budoucna.

Pronásledování Falun Dafa

V roce 1999 zahájil Jiang Zemin, tehdejší vůdce KS Číny, bezdůvodné celostátní pronásledování Falun Dafa. Byl jsem tehdy stále studentem. Vyrůstal jsem v prostředí chvály a úspěchu, takže jsem se s utrpením dosud nesetkal. Navzdory náhlému tlaku jsem zůstal klidný, protože hluboké principy Dafa už byly zakořeněny v mém srdci. Žádná vnější síla nemohla otřást mou vírou v pravdu vesmíru.

Přesto se můj život zcela obrátil naruby. Ztratil jsem slibné zaměstnání a nikdy jsem nezaložil rodinu. Místo toho jsem prožil roky útrap a samoty při vedení místa pro výrobu materiálů o Falun Dafa, neustále pod hrozbou zatčení. Ale protože jsem každý den studoval Fa, měl jsem Mistrovu ochranu a mohl jsem pomáhat při nápravě Fa, cítil jsem v srdci štěstí a naplnění.

Když jsem četl zprávy o krutém mučení praktikujících, cítil jsem zášť vůči pachatelům. Ačkoliv nás Mistr opakovaně učí, že ti, kdo praktikující pronásledují, jsou sami oběťmi a bytostmi, které je třeba zachránit, nedokázal jsem se zcela zbavit lidských emocí a připoutání. Myšlenky na „dobro a zlo“ a pocit křivdy se staly zakořeněnými představami, kterých jsem se jen těžko zbavoval.

Byl jsem uvězněn a vystaven dlouhodobému mučení, vymývání mozků i psychickému nátlaku. Byla to úplná a bezohledná snaha zničit mou víru. Měsíc v kuse mě vyslýchali a nakonec mě nezákonně odsoudili k dlouhému trestu ve věznici nechvalně známé krutostí. Denně jsem byl v kontaktu s lidmi, kteří se podíleli na pronásledování, viděl jsem jejich cynismus i zkaženost a cítil jsem k nim jen odpor. S takto nečistou myslí jsem nemohl rozvíjet opravdový soucit, a právě proto jsem tolik trpěl.

Principy Dafa mě provázely vězněním

Celou dobu jsem se díval do sebe a nikdy neztratil víru v Dafa. Naopak, jasněji jsem rozpoznal zlou povahu KS Číny. Učil jsem se měřit vše podle Dafa a postupně jsem pochopil, že to nebyli tito lidé sami, kdo mě chtěli pronásledovat, že byli ovládáni zlými faktory za nimi. Jak mé porozumění rostlo, zášť se oslabovala, i když skutečný soucit jsem ještě necítil.

V těch temných letech jsem často přemýšlel, jak rozpoznat dobro a zlo podle Fa a jak se dívat na ty, kdo se pronásledování účastnili. Prostředí bylo tak zkažené, že by ho běžný člověk nedokázal pochopit. Díky vedení Mistra a Dafa jsem se naučil rozlišovat mezi samotnými lidmi a zlými silami v pozadí. Tím jsem se jich přestal bát a nakonec se oni začali bát mě, a už si netroufli pokračovat v pronásledování.

Když po letech věznění trest skončil a vrátil jsem se domů, byl jsem fyzicky silný, měl jsem zdravou pleť a černé, lesklé vlasy. Moji staří rodiče plakali radostí, vypadalo to, jako bych se právě vrátil z daleké cesty.

Pokračující sebereflexe a pochopení

Po návratu domů jsem přemýšlel o všem, co se stalo. I když podle běžných měřítek šlo o obrovskou životní zkoušku, zůstal jsem stejný člověk, jen s pevnější vírou a hlubším pochopením pravé povahy zla. Získali snad zlí lidé, co chtěli? Ne. O co jsem přišel? O pohodlí světského života, ale to přece není to, proč jsem přišel na svět. Z Mistrových učení jsem pochopil, že ať projdeme čímkoli, to, co nakonec získáme, je to nejlepší.

Zamyslel jsem se i nad těmi, kdo se podíleli na pronásledování. Ztratili své pravé já a byli využiti starými silami, aby ubližovali praktikujícím. Čeká je strašný osud a jsou skutečně politováníhodní. Protože mě pronásledovali, máme karmické vazby a právě proto bych se měl zajímat o jejich věčnou budoucnost.

Začal jsem si zapisovat vše, čím jsem prošel, věcně a bez emocí. V tomto procesu jsem si uvědomil mnoho svých nedostatků a můj soucit zesílil. Když se mě jeden praktikující zeptal, zda se nebojím odvety KS Číny, odpověděl jsem klidně: „Všechno, co jsem napsal, je pravda. I kdyby přede mnou dnes stáli ti samí lidé, řekl bych to znovu.“

Chtěl jsem, aby si ti, kdo se dopouštěli zla, uvědomili, jak nelidské věci udělali, a aby lidé s osudem slyšet pravdu poznali skutečnou povahu KS Číny. Také jsem doufal, že mé svědectví posílí spravedlivé myšlenky ostatních praktikujících.

Když jsem se dál díval do sebe, pochopil jsem na své úrovni smysl Mistrových slov

„Já je neuznávám, ale i tak jsem věděl, že budou dělat věci takto, takže mi nezůstávala jiná možnost, než doprovázet jejich činnost a otočit jejich činnost proti nim.“ (Vyučování Fa během Lampiónového festivalu na konferenci Fa v Západním USA).

Uvědomil jsem si, že Mistr všechno uspořádal tím nejlepším způsobem, aby prostřednictvím opravdové kultivace mohli praktikující odstranit připoutání a rozvíjet soucit.

Děkuji Vám, Mistře!