Mistr mě neustále vede na mé cestě kultivace

(Minghui.org) Zdravím Vás, Mistře! Zdravím všechny spolupraktikující!

Dnes bych se chtěla podělit o své zkušenosti z kultivace, jak jsem odstraňovala svá připoutání a zlepšovala si svůj charakter.

Odstranění závislosti na telefonu

Po mnoho let jsem se nedívala na televizi a nebyla jsem připoutaná ke svému mobilnímu telefonu. Používala jsem ho jen tehdy, když to bylo nezbytné. Četla jsem sdílení ostatních praktikujících, kteří si vytvořili připoutání ke sledování krátkých videí, online nakupování nebo hraní her. Cítila jsem, že mám štěstí, protože tyto problémy nemám.

Jakmile jsem se však zapojila do mediálního projektu, který vyžadoval sledování videí, postupně jsem si k nim vypěstovala připoutání. Nejprve jsem sledovala jen obsah související s prací. Později mi telefon začal doporučovat další videa. Některá odpovídala mým zájmům, a tak jsem se na ně dívala. Po skončení jednoho videa jsem hledala podobná a pokračovala ve sledování. Připoutání se už vytvořilo, aniž bych si to uvědomila.

Když jsem se později začala učit angličtinu, začala jsem sledovat anglická videa a číst politická témata, která mě zajímala, od loňských prezidentských voleb až po letošní různé politické otázky. Myslela jsem si, že se učím jazyk, ale ve skutečnosti mě pohánělo připoutání.

Brzy jsem si stáhla aplikaci na výuku angličtiny. Aplikace však přidala i sekci pro výuku šachu, a tak jsem si řekla, že to zkusím. Často jsem prohrávala, když jsem hrála se svým dítětem, a myslela jsem si, že by bylo dobré se zlepšit. Nejprve jsem se učila jen pár minut denně, později deset, pak třicet až čtyřicet minut. Aplikace byla vytvořena jako hra, motivovala k dalším výhrám a dávala odměny, což mě vtáhlo. Trávila jsem v ní čím dál víc času.

Někdy jsem si říkala, že si dám ještě jednu lekci, ale nakonec jsem pokračovala dál a nedokázala přestat. Po hraní jsem toho často litovala, ale když jsem aplikaci nepoužívala, chyběla mi. Věděla jsem, že to není správné, ale stejně jsem to nedokázala zastavit.

Mistr viděl, že se toho nedokážu pustit, a použil aplikaci, aby mě osvítil. Aplikace začala mít problémy. To, co dříve fungovalo hladce, se začalo zasekávat. Někdy jsem se nemohla přihlásit, jindy aplikace po chvíli zamrzla a musela se znovu spustit. Přesto jsem pokračovala. Když jsem se stále neprobudila, Mistr zvýšil obtížnost hry natolik, že už jsem nemohla vyhrát. Hra ztratila smysl. Teprve tehdy jsem se rozhodla, že aplikaci celý den neotevřu.

Když jsem se takto rozhodla, zabralo to. Neotevřela jsem ji den, pak dva, pak tři, a připoutání postupně zmizelo.

Kromě hraní této hry a používání výukové aplikace jsem byla připoutaná i k online nakupování a sledování videí. Čím víc jsem se dívala, tím těžší bylo přestat. Tato rozptýlení způsobila únavu očí a zhoršení zraku, a navíc ovlivnila mé studium Fa.

Například, když jsem studovala Fa, dokázala jsem zpočátku zklidnit svou mysl, ale po chvíli se objevovaly různé myšlenky, které pocházely často z videí či článků, které jsem viděla. Byly plné soupeření, tužeb a připoutání. Když jsem si to uvědomila, uběhlo už hodně času. Znovu jsem se soustředila a četla dál, ale myšlenky se zase rozptýlily. Nakonec jsem trávila dvě až tři hodiny čtením Fa a přesto jsem nedokončila ani jednu přednášku.

Mistr řekl: „Všetko, kam sa pozriete, je znečistené.“ (Učení Fa na Konferenci Fa v New Yorku 2010)

Uvědomila jsem si, že jsem nebrala svou kultivaci dostatečně vážně. Sledování světských věcí pouze posilovalo má připoutání. Mnohá populární videa nesou negativní obsah, seriály se zaměřují na soupeření, závist a touhu po slávě, čímž podporují špatné myšlenky. Nákupní videa jsou plná touhy po postavení a materiálních věcech, a podněcují připoutání k chtíči a předvádění se.

Staré síly a bytosti na nízkých úrovních se snaží plnit lidskou mysl škodlivými věcmi, jak bych jako praktikující mohla těmto vlivům sama otevírat dveře? Jak bych si mohla říkat kultivující, když se nechám těmito věcmi ovlivňovat? Musím následovat Mistrova učení a tato připoutání opustit.

Nejprve jsem se vzdala zvyku neustále projíždět telefon, kdykoliv jsem měla volnou chvíli. Omezila jsem, co sleduji, abych odstranila zdroje znečištění.

Při studiu Fa jsem posílila své hlavní vědomí a odmítala rušivé myšlenky. Když se má mysl toulala, znovu jsem četla části, které jsem minula. Pokud jsem se stále nedokázala soustředit, přepisovala jsem Fa nebo se ho učila nazpaměť, abych udržela mysl jasnou a nechala hlavní vědomí vstřebávat Zákon.

Tímto způsobem jsem dokázala ztišit svou mysl při studiu Fa a lépe chápat principy Zákona.

Uvědomila jsem si, že dnešní mobilní telefon už není jen nástroj, pokud se používá nesprávně, stává se „démonickou krabičkou“, která lidi stahuje dolů. K čemukoli jste připoutáni, to vám bude neustále předkládáno znovu a znovu. Musím si neustále připomínat, abych si udržovala jasnou a bdělou mysl, brala kultivaci vážně a nenechala se ovládat telefonem.

Radost skrze překonávání těžkostí

Před rokem začal náš koordinátor organizovat ranní cvičení venku. Nejprve jsem si myslela, že se mě to netýká, protože místo cvičení bylo daleko od mého domova. Domnívala jsem se, že je lepší cvičit doma, je tam větší klid a ušetřím čas i palivo.

Po nějaké době však několik praktikujících, kteří se účastnili ranních cvičení, sdílelo své zkušenosti a hovořili o přínosech společného cvičení. Rozhodla jsem se to zkusit. V den, kdy jsem přišla, bylo na místě mnoho praktikujících. Cvičili jsme všech pět cvičení a cítila jsem se velmi dobře. Přesto jsem se necítila připravená a nepokračovala jsem v docházení na cvičení.

Ve skutečnosti ale moje domácí cvičení v té době nebylo příliš účinné. Někdy jsem vstala pozdě a nestihla všech pět cvičení. Jindy jsem cvičila jen napůl a pak si znovu lehla, protože jsem měla pocit, že jsem se dostatečně nevyspala.

Měla bych cvičit venku? Pokusila jsem se najít odpověď sama v sobě: Proč cvičit venku? Protože prostředí venku podporuje kultivaci, umožňuje nám si zacvičit všech pět cvičení najednou a odstranit lenost. Navíc Mistr chce, abychom Fa studovali a cvičili společně ve skupině, takže bych měla následovat Mistrovo vedení.

Pak jsem se zeptala sama sebe, proč váhám? Protože se bojím těžkostí, brzkého vstávání a dochvilnosti. Obávala jsem se, že nebudu schopná vytrvat. Také jsem měla starost o náklady na palivo, to bylo připoutání k osobnímu prospěchu.

Když jsem o tom přemýšlela, uvědomila jsem si, že všechny tyto obavy vycházejí ze sobectví. Tyto myšlenky nechci. Chci následovat Mistrovo vedení. A tak jsem začala chodit na ranní cvičení ven.

Brzy ale přišly zkoušky.

Místo, kde cvičíme, je obklopeno zelení, takže je tam mnoho kobylek a komárů. Jednou během meditace jsem slyšela bzučení komárů. Řekla jsem si: „To nevadí, už se najedli, tak už nekousnou.“ Ale toho dne jich bylo opravdu hodně a bzučeli bez přestávky. Když jsem otevřela oči, uviděla jsem tři nebo čtyři, jak poletují kolem mě. V srdci se objevil strach. Pomyslela jsem si: „Jak dlouho mě ještě budou kousat?“ Pokusila jsem se je odehnat, ale neodlétli. Znechucená jsem se rozhodla zabalit věci a odejít domů.

Cestou jsem přemýšlela: „Co mám dělat? Léto je dlouhé, to přestanu cvičit venku jen kvůli komárům?“ Nechtěla jsem to vzdát, a tak jsem si řekla, že si koupím repelent. Tehdy jsem si ještě neuvědomila, že jde o mé připoutání ke strachu z těžkostí.

Jednou jsem byla znovu pokousána a zeptala jsem se starší praktikující, zda ji komáři také koušou. Řekla, že vůbec ne. Všimla jsem si, že nepoužila žádný repelent, zatímco já jsem se jím potřela a měla i rukavice. Uvědomila jsem si, že to bylo moje připoutání, co komáry přitahovalo. Protože jsem se bála, byla jsem napjatá a strach přitahuje přesně to, čeho se bojíte. Proto ti komáři přišli.

Ve skutečnosti jsem měla kousnutí chápat jako dobrou věc, způsob, jak odstranit karmu. Jinak, jak by mohla být tato část mé karmy odstraněna? Vím, že mé připoutání ještě nebylo úplně odstraněno; stále na tom pracuji.

Jednou mi Mistr pomohl světlem. Místo, kde cvičíme, má světla s pohybovým senzorem. Pokud se nikdo nehýbe, světla zůstanou zhasnutá, nebo se po chvíli sama vypnou. Cvičíme velmi brzy ráno. Jednoho dne jsem přišla dříve než ostatní. Byla ještě tma a okolí působilo opuštěně. Začala jsem cítit mírný strach. Ale nemohla jsem odejít, a tak jsem sebrala odvahu a začala meditovat. A tehdy se stal zázrak – světlo zůstalo rozsvícené celou dobu. Byla jsem hluboce dojatá a věděla jsem, že Mistr je se mnou a bdí nade mnou. Mistr nechal světlo svítit, aby mi dělalo společnost. Druhý den jsem si všimla, že světlo se chovalo opět normálně – rozsvítilo se jen, když někdo prošel.

Cvičím venku už více než rok. Moje zkušenost je, že je to lepší než cvičit doma. Pomáhá mi to snášet těžkosti, odstraňovat karmu a zároveň šířit Fa. A co je nejdůležitější, je to to, co od nás Mistr žádá. Měla bych v tom vytrvat.

Objasňování pravdy a odstraňování sobectví

Uvědomila jsem si, že když objasňujeme pravdu o pronásledování, je velmi důležité mít správný postoj. Pokud k tomu přistupujeme se sobeckými pohnutkami nebo s pasivním, úkolově zaměřeným přístupem, výsledky nejsou dobré. Cítím pak, jako by mezi mnou a vnímajícími bytostmi stála bariéra, nechtějí poslouchat, co jim říkám.

Někdy, když objasňuji pravdu Číňanům, nesu v sobě silnou představu, že protože vypadají vážně, bude s nimi těžké mluvit. Ale právě tento postoj přitahuje odpovídající výsledek a oni reagují přesně tak, jak očekávám: buď řeknou něco, co jsem předem tušila, nebo neřeknou vůbec nic, jen se krátce podívají a odejdou.

Když jsem si uvědomila, že moje připoutání zasahují do objasňování pravdy, vysílala jsem spravedlivé myšlenky, abych odstranila negativní představy, a umožnila tak těm, kdo mají předurčený vztah, dozvědět se pravdu.

Když lidem objasňuji fakta s upřímným srdcem a „pro jejich dobro“, tak je výsledek mnohem lepší. Jednou jsem objasňovala pravdu v centru Wellingtonu. Když jsem sledovala spěchající chodce, cítila jsem, že každý z nich je vzácný a zaslouží si, aby byl zachráněn. Prošli nesčetnými reinkarnacemi a mnohým utrpením, aniž by znali pravdu. V mém srdci se zrodil soucit a upřímně jsem si přála, aby všichni mohli být spaseni. Rozdávala jsem materiály o Falun Dafa s opravdovou laskavostí a v duchu jsem vysílala myšlenku: „Kéž si všichni vezmou materiály o Falun Dafa a pochopí pravdu.“ Někteří se zastavili a s úsměvem si je vzali, jiní podepsali petici „Ukončete KS Číny“, a někteří dokonce zapsali jména svých rodinných příslušníků, kteří pak petici podepsali také.

Jednou jsem objasňovala pravdu na místním trhu. Viděla jsem řadu lidí čekajících ve frontě, a napadlo mě: „To je dobrá příležitost, když stejně jen stojí, mohou si přečíst materiály objasňující pravdu.“ Začala jsem je tedy rozdávat od konce fronty až k začátku. Většina lidí si je vzala. Jedna spolupraktikující, která to viděla, mi připomněla: „Máš s sebou petici? Nech je podepsat!“ Na okamžik jsem zaváhala, pomyslela jsem si: „Právě jsem jim dala materiály, možná je lepší, aby si je nejdřív přečetli.“

Zároveň jsem si uvědomila, že ve mně bylo trochu sobectví – bála jsem se, že když jeden odmítne, ostatní také, a cítila bych se trapně. Ale věděla jsem, že spolupraktikující má pravdu. Sebrala jsem odvahu a začala sbírat podpisy od začátku fronty. Šlo to poměrně hladce. I když někteří nepodepsali, mnozí ano. Jeden místní obyvatel, když jsem ho oslovila, začal sám mluvit o násilném odebírání orgánů, které páchá KS Číny, a řekl, jak je to zlé. Dodal, že KS Číny je diktatura, která udělala mnoho špatných věcí. Když pak viděl, že se dva lidé za ním zdráhali podepsat, otočil se k nim a začal jim vyprávět o zločinech KS Číny. Po jeho slovech oba podepsali také. Vyzvala jsem je, aby svým příbuzným a přátelům řekli, že mohou petici podepsat i online a všichni tři souhlasili.

Z této zkušenosti jsem si uvědomila, že při objasňování pravdy nesmíme mít žádná lidská připoutání ani představy, jinak můžeme minout ty, kdo mají předurčený vztah.

Jednou u vchodu na trh, poté co jsem objasnila pravdu jedné ženě, zůstala poblíž stát a čekala na někoho. Když jsem mluvila s dalším člověkem, který váhal, zda podepsat, rozrušeně zavolala: „Podepište to! To je moc důležité!“

Uvědomila jsem si, že když vnímající bytost pochopí pravdu, začne ji sama objasňovat dalším.

Osvítila jsem se k tomu, že pro praktikujícího je každý den součástí kultivace a vše, s čím se setkáváme, je příležitost ke kultivaci. To, jak se s věcmi vypořádáme, odráží náš stav kultivace. Čas pro kultivaci v období nápravy Fa je velmi omezený, a přesto mám stále mnoho připoutání. Když jsem se podívala dovnitř, zjistila jsem, že za těmito připoutáními se skrývá hluboko zakořeněné sobectví. Uvědomila jsem si, že kdykoli se cítím nešťastná nebo rozrušená, vždy v tom najdu stopy sobectví. Musím následovat Mistrovo učení, odstranit tato připoutání, dobře se kultivovat, zachraňovat vnímající bytosti a vrátit se domů s Mistrem.

Nakonec bych chtěla Mistrovi říct: Děkuji Vám, Mistře, za Vaši těžkou práci. Budu dělat dobře to, co mám dělat. Mistrova laskavá tvář je mou jedinou touhou.

(Vybraný příspěvek přednesený na Fa konferenci na Novém Zélandu v roce 2025)