Čínská Fahui | Překonání sobectví a pozvedání charakteru

(Minghui.org) V pondělí ráno, když jsme s Mei dělaly druhé cvičení, Držení kola před hlavou, jsem náhle pocítila obrovský tlak, jaký jsem nikdy předtím nezažila. Nedokázala jsem rozlišit, zda mě obklopuje strach, hrůza nebo neklid.

Pokračovala jsem ve cvičení spolu s hudbou, ale situace se nezlepšila. Naopak, až mi z toho brněla pokožka hlavy. Potom jsem uslyšela Mistrovou instrukci: „Pomalu přesuňte obě ruce dolů. Udržujte ruce v kolo držící poloze, když je přesouváte ke spodní části břicha.“ Slova „Pomalu přesuňte dolů“ mi okamžitě vstoupila do mysli a hned jsem pochopila, že jde o sobecký pocit, snahu chránit sama sebe.

– Úryvek ze zkušenosti

* * * * * * *

Zdravím, Mistře! Zdravím, spolupraktikující!

Začala jsem praktikovat Falun Dafa v roce 1996, když mi bylo něco přes dvacet. Během posledních 29 let kultivace jsem navzdory občasným těžkostem, bolesti, bezmoci a sklíčenosti prožila mnohem více radosti plynoucí z osvícení pod Mistrovým vedením a ochranou.

Identifikování sobectví při zachraňování spolupraktikující

Minulý rok jsme se s Mei a Feng několikrát společně podílely na odstraňování vývěsních tabulí, které pomlouvaly Falun Dafa. Jednou, těsně předtím, než jsme se na to měly znovu vydat, jsme se s Mei dozvěděly, že byla Feng zatčena a že jim před dvěma dny prohledali dům. Následující den jiná praktikující informovala místní praktikující, sdělila podrobnosti a podařilo se jí spojit s dětmi Feng.

Přes Wang, praktikující z vedlejšího okresu, jsme kontaktovaly právníka. Ten se spojil s dětmi Feng a zjistil, že je držena ve vazební věznici.

S Mei jsme si domluvily schůzku s právníkem, který měl Feng brzy navštívit. Protože ani jedna z nás nikdy nezachraňovala praktikující skrze právníka a neměly jsme představu, kde začít, doufaly jsme, že nám Wang, která s tím měla zkušenost, pomůže. Wang ale odmítla a důrazně mi doporučila, abych kontaktovala jinou praktikující, kterou jsem vůbec neznala.

Byla jsem z toho velmi rozrušená. Bylo zjevné, že se nemohu spoléhat na ostatní praktikující. Nemohla jsem ustoupit – musela jsem pokračovat sama.

Když jsem se uklidnila, pomyslela jsem si: „Proč se tak trápím? Mistr a Fa jsou přece se mnou!“ Rychle jsem si otevřela internetové „Fórum spravedlnosti“ a stáhla si příslušné právní články ke studiu.

Dva dny poté přijel právník a setkal se s námi. Zavolal do vazební věznice a domluvil si návštěvu Feng na následující pondělí.

V pondělí ráno, když jsme s Mei dělaly druhé cvičení, Držení kola před hlavou, náhle jsem pocítila obrovský tlak, jaký jsem nikdy předtím nezažila. Nedokázala jsem rozlišit, zda mě obklopuje strach, hrůza nebo neklid.

Pokračovala jsem ve cvičení spolu s hudbou, ale situace se nezlepšila. Naopak, až mi z toho brněla pokožka hlavy. Potom jsem uslyšela Mistrovu instrukci: „Pomalu přesuňte obě ruce dolů. Udržujte ruce v kolo držící poloze, když je přesouváte ke spodní části břicha.“ Slova „Pomalu přesuňte dolů“ mi okamžitě vstoupila do mysli a hned jsem pochopila, že jde o sobecký pocit, snahu chránit sama sebe.

Bylo to sobectví, které mi bránilo a způsobovalo ten neklid. Když jsem se měla vydat zachránit spolupraktikující, ozvalo se ve mně vlastní sebe ochranitelství. A za tím sobectvím se skrýval strach.

Myslela jsem si, že věřím Mistrovi a Dafa. Tentokrát se však ukázalo hluboce zakořeněné „sobectví“ – a já ho poprvé jasně rozpoznala. Ulevilo se mi. Uvědomila jsem si, že zachránit praktikující je moje odpovědnost, něco, co musím udělat. V tu chvíli jsem cítila, že jsem skutečně ponořena ve Fa.

Po dokončení cvičení jsem Mei řekla, co jsem právě prožila. Nečekala jsem, že cítila totéž. Obě jsme ale cítily, že nás Mistr nadnáší a odstraňuje z našich těl mnoho nečistot.

Právník se po návštěvě Feng vrátil a řekl nám, že drží od zatčení hladovku a že ji policie hodlá brzy násilně krmit. Okamžitě jsem informovala místní praktikující a zároveň jsem začala psát článek pro Minghui, aby se zveřejnilo pronásledování.

Přicházela zasahování, ale to, co se stalo během ranních cvičení, mi jasně ukázalo, že do záchrany musím vložit celé srdce, udělat svou část co nejlépe a udělat vše, co mě napadne.

Vysílala jsem spravedlivé myšlenky, abych odstranila zlé zasahování v jiných dimenzích. Během dvou dnů jsem článek dokončila. Jakmile byl zveřejněn na Minghui.org, s Mei jsme podle něj napsaly objasňovací dopisy. Během několika dnů jsme je poslaly na místa jako místní policejní stanice, vazební věznice, Úřad veřejné bezpečnosti a Výbor pro politické a právní záležitosti.

Než jsme odeslaly druhé kolo dopisů, Feng díky spravedlivým myšlenkám, správnému jednání a posílení od Mistra prorazila uspořádání zla a byla propuštěna.

Když jsme se s Feng setkaly, řekla nám, že měla během zadržení velké obavy o nás dvě, protože policie při výslechu zmínila moje jméno. Nepřijala žádná uspořádání starých sil ani nespolupracovala s žádnými požadavky policie. Zůstala klidná, duchaplná a nehnutá – a policie od ní nic nezjistila.

Když jsme to s Mei slyšely, byly jsme nesmírně vděčné Mistrovi. Byl to Mistr, kdo nás ochránil! Ve skutečnosti jsme byly v nebezpečí, ale protože naše myšlenky i skutky byly nesobecké – protože jsme myslely pouze na zadrženou praktikující a ne na sebe – Mistr za nás rozpustil zkoušky. Zlo nemělo žádnou výmluvu, aby nás pronásledovalo nebo „testovalo“.

Zbavování se lidských připoutání a spolupráce na projektech

Před dvěma lety jsme se s Mei zapojily do projektu, jehož cílem bylo pomoci Li získat zpět nespravedlivě pozastavený důchod. Prošla jsem při tom mnoha bolestnými vnitřními zápasy – obzvlášť v jednom období letos, kdy jsem byla vyčerpaná fyzicky i psychicky. Někdy jsem měla pocit, že jsem na samé hranici svých možností. Nebýt toho, že mě Mistr soucitně chránil a znovu a znovu mě vytahoval z nejtěžších míst, už bych tu dnes nebyla.

Připoutání k odporu a žárlivosti mi přinesla falešný dojem nemoci

Li byla zbavena důchodu před třemi lety. Využila zákonných prostředků k zastavení pronásledování, ale proces se zasekl ve fázi správního odvolání. Spojila jsem se s ní a přidala se k projektu – převážně jsem měla na starosti mediální zveřejnění a objasňovací dopisy.

V následujícím roce jsme všechny, navzdory zasahování, hledaly uvnitř sebe a odstraňovaly mnohá připoutání, a tím jsme případ dokázaly posunout vpřed.

V září loňského roku jsem si náhle nahmatala tvrdou bulku v podbřišku. Během druhého cvičení jsem byla tak unavená, že mě občas napadlo přestat. Obvykle jsem ale cvičila až do konce. Nepřikládala jsem tomu velkou váhu – cítila jsem, že jde o falešné projevy, které nemám uznávat. Prostě jsem pokračovala v tom, co má praktikující dělat.

Bulka se začala zvětšovat v únoru letošního roku. Jasně jsem cítila únavu a nedostatek energie, dokonce i když jsem spala. Druhé cvičení bylo stále obtížnější. Občas se mi dokonce vnutily myšlenky na to, že bych měla začít připravovat věci „do budoucna“. Ale věděla jsem, že to nejsou mé skutečné myšlenky – že to vnucují staré síly – a že to nesmím přijmout.

Měla jsem pocit, že mám v kultivaci nedostatky a staré síly využily příležitosti k pronásledování. Ale kde přesně je problém? Pečlivě jsem se dívala dovnitř – a našla jsem stopu. Měla jsem pocit, že jsem narazila na překážku, kterou nedokážu překonat.

Mei si mého stavu všimla a opakovaně mi připomínala, že musím držet pevné, spravedlivé myšlenky a nepodléhat lidským myšlenkám a připoutáním. Neustále mi také připomínala, že Mistr vše řídí – což pro mě bylo velkou oporou.

Ačkoli jsem někdy byla zklamaná ze svého kultivačního stavu, obzvlášť když mi bylo fyzicky těžko, vždy jsem pokračovala ve studiu Fa a ve cvičeních. Snažila jsem se nevšímat si nepohodlí.

Jednoho dne jsem narazila na článek na Minghui.org, kde praktikující popisoval, jak ho připoutání k odporu uvrhlo do těžké zkoušky. Cítila jsem, že to je i můj problém. Téhož večera jsem znovu otevřela Minghui – a objevila se přede mnou známá zkušenost. Byl to článek, který jsem napsala před rokem – a právě byl zveřejněn. V tu chvíli mi tekly slzy. Pochopila jsem, že Mistr vynakládal mimořádné úsilí, aby mě vedl a chránil. Neustále mi dával náznaky, že moje dlouhodobá připoutání – odpor, hněv a žárlivost – jsou kořenem tohoto problému.

Následující den, během cvičení, jsem ještě jasněji porozuměla: kdyby mě Mistr nechránil, staré síly by se ke mně zachovaly nemilosrdně. Jen díky tomu, že jsem si stále držela spravedlivé myšlenky, důvěru v Mistra a Dafa, dívala se dovnitř a podílela se na projektech objasňování pravdy, se starým silám jejich záměr nepodařil.

Prolomení skořápky sobectví a pozvedání se ve Fa

Poté, co jsem si uvědomila, že ve mně dlouho narůstala žárlivost a odpor, už jsem se neodvážila tento problém přehlížet. Začala jsem se dívat dovnitř a pečlivě zkoumat svůj stav kultivace.

Všimla jsem si, že už delší dobu cítím stísněnost pokaždé, když spolupracuji s Li. Když potřebovala napsat další kolo objasňovacích dopisů, téměř vždy jsme se neshodly a mně často trvalo dva dny, někdy i déle, než jsem dopis dokončila. Nebyla spokojená s žádnou verzí a vždy poukazovala na místa, která považovala za nevhodná. Občas pronesla něco jako: „Song je spisovatelka a má tak dobrý styl,“ což naznačovalo, že by měla dopisy upravovat spíš ona. Někdy si stěžovala, že nespolupracujeme dobře.

Snažila jsem se zůstat klidná a dívat se dovnitř, ale opakující se situace způsobily, že se ve mně hromadila hořkost, odpor a stížnosti. Několikrát jsem se ani neudržela a na Li jsem se rozhněvala – obviňovala jsem ji, že se nestará o své záležitosti sama a stále se spoléhá na druhé. Ona si to nebrala osobně, její mysl to neovlivnilo. Jen počkala, až se uklidním, a pak jsme dál probíraly, jak pokračovat.

Kromě toho jsem zanedbávala vysílání spravedlivých myšlenek, abych odstranila zlé faktory v jiných dimenzích, které se snažily všemožně zabránit tomu, abychom vytvořily jedno tělo, a vytvářely mezi námi bariéry.

Ať to však bylo jakkoli, pevně jsem věděla, že jakmile jsem tento projekt přijala, musím pokračovat, ať přijdou jakékoli konflikty a zasahování.

Když jsem se začala soustředit na odstranění žárlivosti a odporu, bulka v podbřišku se začala zmenšovat.

Pokračovala jsem v hlubším dívání se dovnitř. Uvědomila jsem si, že jsem často myslívala na to, že jakmile se vyřeší Liin důchod, už s ní dál spolupracovat nebudu. Někdy, uprostřed psaní dopisů, jsem si říkala, že po tomto dopise už skončím. Ale pak se objevila nová situace a já musela napsat další dopis – a zase jsem si říkala, že tohle už je opravdu naposledy.

Když se na to dívám zpětně, byl to Mistr, kdo mě pro tento projekt vybral. Mistr mi vydláždil cestu k zachraňování lidí a očekával, že budu usilovná. Na cestě musí být překážky, abych dokázala odstranit svá lidská připoutání. Já jsem si ale často chtěla dělat věci po svém, nechat vše tak, jak to vyhovuje mně, a řídit se vlastními pocity.

Mistr řekl:

„Nezměnila se cesta vašeho života na cestu kultivace v ten den, kdy jste se začali kultivovat? Cožpak není pravda, že věci, se kterými se setkáváte, nejsou náhodné? Cožpak nekráčíte po cestě k božství?“ (Evropské konferenci Fa, Podstata pilného pokroku III)

Ve skutečnosti jsem odmítala Mistrovo uspořádání! Snažila jsem se změnit to, co Mistr pro mě zařídil, podle svých vlastních představ. Hluboce zakořeněné „sobectví“ mi bránilo v opravdovém sladění se s Fa! Nevážila jsem si toho, co mi Mistr dal, a byla jsem tak neuctivá k Mistrovi i k Dafa!

Uvědomila jsem si, jak nebezpečné byly mé původní myšlenky. Pokud bych nedokázala zcela porozumět své lidské slupce „sobectví“ a neprorazit ji, nedokázala bych rozpoznat a odmítnout uspořádání starých sil. To by bylo velmi nebezpečné! Z hloubi srdce jsem toho litovala a požádala Mistra o odpuštění.

Jakmile jsem našla připoutání k „sobectví“, překvapivě se situace ohledně Liina důchodu začala vyvíjet příznivě. Pochopila jsem, že vše udělal Mistr. Na nás bylo jen to, jak se k tomu postavíme. Měly bychom na první místo klást zachraňování lidí, dívat se dovnitř, odstraňovat lidská připoutání a harmonizovat to, co chce Mistr.

Závěrečné slova

Projekt ohledně důchodu stále pokračuje. Dnes už rozumím tomu, že dělat svou práci svědomitě a pečlivě nejsou jen slova.

Mistr řekl:

„Čím beznádejnejšie veci vyzerajú, tým je pravdepodobnejšie, že nádej je priamo pred vašimi očami. Najmä počas obdobia, keď cítite nezmyselnosť, možno si v skutočnosti ustanovujete svoju mocnú cnosť. Dúfam, že naozaj dokážete dobre spolupracovať, mať dostatočne silné spravodlivé myšlienky, pozerať sa dovnútra, keď sa s niečím stretnete, a mať nadšenie ako keď ste s kultiváciou začali.“ (Co je učedník Dafa)

Budu následovat Mistrova slova, vážit si předurčeného božského spojení se spolupraktikujícími, dobře spolupracovat a pilně se kultivovat společně. Společně dobře projdeme po cestě kultivace a splníme své poslání.

Děkuji, Mistře. Děkuji, spolupraktikující.

(Vybraný příspěvek pro 22. Čínskou Fahui na Minghui.org)