Vzpomínky na dobu, kdy jsem začal kultivovat Dafa

(Minghui.org) Tento rok si připomínáme 33. výročí šíření Dafa, 30. výročí vydání knihy Zhuan Falun Mistrem a také můj 30. rok kultivace Falun Dafa (známého také jako Falun Gong). V roce 1995 mi Mistr dal nový život. Toho roku jsem právě dokončil vysokou školu a radost, kterou jsem cítil po získání Fa, se nedá slovy popsat. Bylo to, jako by se celý svět stal krásným, a přestože panovala tuhá zima, vše, co jsem viděl, hřálo mé srdce.

Jednoho listopadového dne roku 1995 jsem se chystal do školní auly na filmové promítání. Když jsem dorazil, uviděl jsem oznámení, že promítání bylo zrušeno. Neměl jsem co dělat a cítil jsem se znuděný. Vtom jsem si na sloupu všiml červeného plakátu, který oznamoval úvodní přednášku o Falun Gongu a uváděl, že je zdarma. Vyrazil jsem tedy na uvedené místo, našel si místo uprostřed sálu a všiml si transparentu zavěšeného na tabuli vpředu, o němž jsem se později dozvěděl, že je to znak Falunu.

Jakmile se sešlo dost lidí, moderátor zahájil program. Na pódium vystoupil muž s plnou hlavou bílých vlasů a představil se jako tajemník strany v jedné továrně. Velmi živě hovořil o tom, s jakým myšlenkovým nastavením poprvé poslouchal Mistrovy přednášky, zmínil osmnáct otázek, které tehdy měl, a vysvětlil, jak mu jednotlivé přednášky postupně poskytovaly odpovědi, až mu žádné otázky nezůstaly a on oficiálně začal kultivovat Dafa. Jeho zkušenost mě hluboce zaujala a zatoužil jsem dozvědět se o Falun Gongu více. Netušil jsem, jak netrpělivě budu očekávat den, kdy budu moci sledovat Mistrovy video-přednášky. Jejich sledování bylo zcela proměňující zkušeností; byl jsem hluboce dojat. Mistr odpověděl na všechny otázky, které mě dlouho trápily. Byl jsem nesmírně nadšený a toužil jsem poslouchat dál. Tak jsem získal Fa.

Dodnes si živě pamatuji, jak jsem se tehdy cítil. Cestou domů mi připadalo všechno tak krásné a vzduch byl neobyčejně svěží. Po zhlédnutí devíti přednášek jsem pochopil, proč jsem naživu. Po ukončení studia jsem byl ohledně své budoucnosti ztracený a nevěděl jsem, co dělat. Mnoho lidí se soustředilo na vydělávání peněz a pod jejich vlivem jsem i já chtěl hodně vydělávat. V té chvíli mi však Mistr otevřel dveře a pochopil jsem skutečný smysl života a důvod, proč jsem zde.

Dříve jsem byl uzavřený člověk. Když mě něco rozrušilo, vnitřně to se mnou zmítalo, i když jsem nic neřekl. Stěžoval jsem si v duchu celé dny a už samotná myšlenka na to ve mně vyvolávala hněv. Poté, co jsem začal praktikovat Falun Dafa, když jsem se cítil neklidný, potichu jsem si recitoval Mistrův Fa:

„Zlému člověku vládne závist.
Ze sobeckosti a hněvu si stěžuje na nespravedlnost vůči sobě.
Dobrý člověk má vždy srdce soucitu.
Bez nespokojenosti a nenávisti, bere těžkosti jako radost.
Osvícený člověk nemá žádná připoutání.
Klidně pozoruje lidi ve světě, podvedené iluzemi.“
(„Úrovně“ Podstata dalšího pokroku)

Mé srdce se pak uklidnilo a dokázal jsem to pustit. Bylo to skutečně zázračné. Věděl jsem, že se nikdy nestanu zlým nebo špatným člověkem.

Jedna taková situace se odehrála v práci. Televize ve strážní místnosti nefungovala a mnoho lidí se ji snažilo opravit, ale nikomu se to nepodařilo. Druhý den ji jeden kolega opravil. Pochválil jsem ho: „Ty jsi opravdu šikovný! Jak se ti to podařilo?“ Kolega mi však odsekl: „Co je ti po tom, jak jsem to opravil?“ Jeho tón byl ostrý a zůstal jsem beze slov. Okamžitě jsem pocítil zášť. To bylo tak neuctivé! Nic urážlivého jsem mu neřekl, jen jsem si s ním chtěl nezávazně popovídat. Měl bych s takovým člověkem ještě někdy chtít jednat? Pak jsem si pomyslel: „Nemohu na něj reagovat záští, jsem kultivující.“ Vzápětí se ale objevila další myšlenka: „Ten člověk není dobrý. S takovou povahou, s kým se může snést? Je tak zatrpklý.“ Nato jsem si řekl: „Pomáhá mi zlepšovat můj xinxing.“ Pak jsem si znovu vybavil jeho nedostatky a nedokázal jsem ty negativní myšlenky potlačit. Později jsem si recitoval Úrovně, abych se napravil. Bylo to skutečně zázračné: mé srdce se zklidnilo, dokázal jsem to pustit a už jsem vůči tomu kolegovi necítil zášť.

Jindy se mi doma rozbila elektrická zásuvka. V práci jsem si všiml jedné nepoužívané, která tam už dlouho ležela, a pomyslel jsem si: „Nikdo ji nepoužívá, jen tu leží. Můžu si ji vzít, o nic nejde.“ Vložil jsem ji do tašky. Po práci jsem šel k jednomu praktikujícímu. Cítil jsem se kvůli té zásuvce neklidně, a tak jsem mu o tom řekl. Praktikující se zeptal: „Dal ti tu zásuvku někdo?“ Odpověděl jsem, že ne. Řekl: „Pak je špatné si ji brát. A i kdyby ti ji někdo dal, pořád je to veřejný majetek, neměl by sis ji brát. Není to stále připoutání k tomu, mít z něčeho prospěch? I když tě nikdo neviděl, pořád je to špatně.“ Pomyslel jsem si: „Má pravdu, tohle neodpovídá standardům Dafa. Opravdu se stydím.“ Okamžitě jsem řekl: „Vrátím ji, nemohu si ji vzít.“ A tak jsem ji vrátil.

To byly drobné věci z počátků mé kultivace. Mistr však své učedníky neustále sleduje a pomáhá nám zlepšovat náš xinxing. Když se ohlížím zpět, každá jednotlivá zkušenost byla Mistrem uspořádána tak, aby mi pomohla se zlepšit. Kdybych některou situaci nezvládl dobře, skutečně bych Mistra zklamal. Určitě udělám vše, co mám udělat, budu hoden nejsvětějšího titulu učedníka Dafa a budu hoden toho být Mistrovým učedníkem.